V posledních letech si získaly oblibu různé efektní úpravy povrchu dřeva. Většinu těchto technik lze použít i na další materiály, například neglazovanou keramiku a papír. Týká se to jak nábytku, tak drobnějších předmětů a doplňků. Můžeme tak dodat neotřelý vzhled starším i novým předmětům. Dekorativní techniky patří k nejkrásnějším pracím prováděným v souvislosti s plátkovými kovy, které jen tento materiál dovolí. Možnosti jsou od vytváření struktur, přes iluzi materiálů, po nové ornamentální výtvory.
Oprýskaný vzhled
Touto technikou docílíme vzhledu, jako by nátěr byl starý desítky let. Vtip spočívá v tom, že mezi podklad (dřevo nebo spodní barevný nátěr) a vrchní, kontrastní nátěr, naneseme v nepravidelných „šmouhách“ a především na hranách a rozích, kde povrch nejvíc trpí, vosk nebo vazelínu. Po uschnutí vrchního nátěru škrabkou strhneme barvu v místech, kde je pod ní vosk (vazelína). Půjde to snadno, protože vosk vytvoří mezi dvěma vrstvami barvy bariéru a vrchní nátěr přes něj nepřilne ke spodnímu. Na místech stržené vrchní barvy bude prosvítat dřevo nebo jinobarevný podklad. Pokud chceme dosáhnout většího efektu, přidáme ještě jednu vrstvu vosku a barvy. Pak budou pod vrchním nátěrem prosvítat dva kontrastní odstíny. Při práci s voskem docílíme jemnější struktury oprýskání, s vazelínou bude struktura výraznější.
Potřebné materiály pro oprýskaný vzhled:
- Vodou ředitelnou kryvou barvu v 1 až 3 kontrastních odstínech
- Svíčku nebo vazelínu
- Plochý štětec
- Malý kulatý štětec
- Škrabku
- Jemný brusný papír
- Bezbarvý lak
Postup pro oprýskaný nátěr s vazelínou:
- Na dřevo nebo spodní vrstvu barvy naneseme podélnými tahy malým štětcem vazelínu.
- Opatrně povrch natřeme barvou tak, abychom vazelínu příliš nerozmazali.
- Když barva uschne, škrabkou odstraníme barvu nad vazelínou.
- Hadříkem, namočeným v mýdlové vodě, otřeme z povrchu dřeva zbytky nezaschlé barvy a vazelíny.
- Suchý povrch navoskujeme svíčkou a natřeme další barvou. Necháme uschnout.
- Škrabkou odstraníme barvu, která ulpěla na vosku. Povrch očistíme hadříkem a celý jej nalakujeme.
Postup pro oprýskaný nátěr v jedné barvě:
- Dřevo navoskujeme po směru let; pokud spodní vrstvu tvoří barevný nátěr, navoskujeme jej dlouhými rovnoběžnými tahy. Nejvíce vosku naneseme na hrany a rohy.
- Celou plochu natřeme emulzní barvou - tam, kde je vosk, na podklad nepřilne. Necháme dokonale uschnout.
- Kovovou škrabkou odstraníme barvu tam, kde je pod ní vosk. Pak povrch zbrousíme jemným brusným papírem, abychom odstranili zbytky vosku a plochu srovnali. Nakonec přelakujeme.
Postup pro oprýskaný nátěr ve dvou barvách:
- Pokud chceme vytvořit vícebarevný efekt, naneseme podle výše popsaného postupu na podklad vosk a barevný nátěr. Pak přidáme druhou vrstvu vosku (vosk použijeme na větší ploše než poprvé).
- Celou plochu natřeme další kontrastní barvou. Nátěr necháme dobře uschnout.
- Škrabkou odstraníme barvu, která nepřilnula, a brusným papírem zbrousíme přebývající vosk.
Fládrování (imitace dřevěné textury)
Fládrování, někdy také nazývané jako dřevomalba, dokáže proměnit obyčejné povrchy v autenticky vypadající dřevo. V době, kdy je trendem návrat k přírodním materiálům, vintage stylu a udržitelnosti, nabízí fládrování skvělé příležitosti, jak obnovit starý nábytek, dveře či dekorace a dát jim nový život. Namísto nákladné výměny nábytku nebo dřevěných obkladů můžete povrchy snadno přetvořit pomocí této techniky. Navíc fládrování umožňuje vytvořit realistický vzhled dřeva i na materiály, jako je kov, plast nebo sádrokarton, což rozšiřuje možnosti jeho využití v moderních i klasických interiérech. I když bylo v minulosti fládrování typické spíše pro venkovské chalupy a tradiční interiéry, dnes se uplatňuje i v moderních bytech a loftových prostorech.
Proč je fládrování opět trendy?
- Přírodní vzhled: Dřevo dodává interiérům teplo a útulnost. Fládrování umožňuje dosáhnout tohoto efektu i tam, kde by použití pravého dřeva nebylo možné nebo praktické.
- Úspora nákladů: Imitace dřevěného povrchu je často cenově dostupnější než použití masivního dřeva nebo dýhování.
- Všestrannost: Lze aplikovat na dveře, nábytek, stěny i dekorační prvky. Perfektně se hodí jak do vintage, tak do moderních prostorů. Fládrování můžete zkombinovat s patinováním nebo technikou ombré pro ještě zajímavější efekt.
- Ekologický přístup: Místo nákupu nových dřevěných předmětů můžete obnovit a zrenovovat starý nábytek či dveře pomocí této techniky.
Současné trendy ve fládrování:
- Světlé a přírodní odstíny: Dub, bříza, borovice.
- Kombinace s barevnými akcenty: Například dřevěná kresba v kombinaci s pastelovými tóny.
- Vintage a industriální styl: Fládrování je skvělé pro dosažení efektu opotřebovaného nebo patinovaného povrchu.
- Moderní kontrast: Napodobení tmavého dřeva (např. mahagon) v minimalistických interiérech.
Co budete potřebovat pro moderní fládrování:
- Fládrovací podvalek
- Štětec nebo váleček
- Akrylové nebo olejové barvy (světlý podklad a tmavší tón pro dřevěnou kresbu)
- Lazura nebo ochranný lak (matný či lesklý dle požadovaného výsledku)
- Malířská páska (pro ohraničené plochy)
- Hadřík a nádoba s vodou (pokud budete chtít opravit vzor)
Jak na moderní fládrování ve 4 krocích:
- Povrch, na který budeme fládrovat, musí být čistý, suchý a hladký. U nábytku se doporučuje povrch lehce zbrousit, odmastit, očistit nebo odsát veškeré nečistoty a piliny vzniklé broušením.
- Nanášení podkladové barvy je jen na vás, vyberte si odstíny, které budete kombinovat. Samozřejmě jsou nejlepší světlé a tmavé pro lepší kontrast, ale i tón v tónu má své kouzlo. Zvolený světlý odstín, který bude tvořit základ „dřevěné struktury“, naneste válečkem nebo štětcem rovnoměrně a nechte jen zaschnout. Nejčastěji používané barvy jsou akrylové (vodouředitelné barvy). Dnes jsou již tyto barvy připravené pro aplikaci, ale pokud by bylo potřeba, je možné přilít trochu vody pro lepší aplikaci a roztíratelnost. Dále můžeme využít i lazuru, která umožní průhlednost a vytvoří přirozený efekt dřeva. Trendem letošního roku je využití lazur i na sádrokartonové stěny či zdi.
- Aplikace fládrovací techniky. Na zaschlou podkladovou barvu naneseme námi vybraný další odstín na celý povrch, který jsme si zvolili pro fládrování. Přiložte fládrovací podvalek na začátek plochy a posuňte pomalu směrem dolů nebo do strany. Jemným pohybem dřeva podvalku dosáhnete realistického efektu letokruhů a sukovitosti.
- Finální fáze. Pokud je vzor příliš výrazný, můžete ho mírně „rozmazat“ navlhčeným hadříkem pro jemnější efekt. Po zaschnutí barvy můžete nanést ochranný lak nebo lazuru pro zvýšení odolnosti povrchu.
Příprava vodové lazury a pojivo:
- Pojivo vodové lazury: ve vodě rozdělaný škrobový maz, dextrin, cukr nebo jiné lepidlo.
- Příprava vodové lazury: pigment utřeme v malém množství pojiva, rozředíme a přecedíme. Předem vyzkoušíme.
Doporučené barvy a postup:
Jako podkladový nátěr doporučuji barvu (Ekokryl) bílá matná, kterou můžeme natónovat jakoukoli tónovací barvou vodou ředitelnou - tónujeme vždy do nejsvětlejšího tónu kresby. Takto připravenou barvu naneseme na podkladovou plochu (stříkáním, štětcem, houbičkou). Na fládrování doporučuji zakoupit originální fládrovací barvy v připravených odstínech, které se dají mezi sebou i míchat nebo si ji můžete vytvořit takto: (HET color 0100 + plavená křída v poměru 1:1 + jakákoli vodou ředitelná tónovací barva, kterou jsme použili při tónování podkladového nátěru) - vytvořte kašovitou směs, pro ředění se použije pivo jako klížidlo. Fládrovací barvu nanášíme vždy po směru předpokládané kresby, a to štětcem nebo houbičkou. Plochu natřeme jen tak velkou, kterou stačíme s válečkem setřít před zaschnutím. Doporučuji lak - u Vámi připravené fládrovací barvy z HET coloru - vodouředitelný lak (pololesk, lesk) - u originální fládrovací barvy - např. lak syntetický nebo jakýkoli ředidlový lak - při nanášení štětcem nebo houbičkou vždy roztíráme ve směru kresby. První nátěr provádějte vždy řídkým lakem (trenkem).
Odstranění starých nátěrů
Před jakoukoli aplikací nové imitace je často nutné odstranit stávající nátěry.
Čtěte také: Trendy v cihlových obkladech do kuchyně
Metody odstranění nátěrů:
- Brusný papír či drátěný kartáč: Hodí se pro menší předměty a plochy s odchlipujícím se nátěrem. Brusit lze ručně pomocí smirkového papíru nebo brusné houby. Pro hrubé broušení použijte zrnitost 40 až 120, pro finální opracování 180 až 320. Pro strojní broušení jsou vhodné vibrační, excentrické, stolní kotoučové, pásové nebo úhlové brusky.
- Odstraňovače nátěrů: Jsou vhodné v podmínkách, kdy je často pod mrakem, protože odpařování se utlumí. Odstraňovač naneste na starý nátěr jemným štětcem. Doba působení se liší podle typu přípravku (15-45 minut až mnohahodinové působení). Nátěr nabobtná a lze ho seškrábnout stěrkou. V záhybech dřeva použijte provázek. Finančně náročnější variantou je louhování, které je však náročné a méně bezpečné pro domácí použití, proto je lepší svěřit předmět do louhárny.
- Opalování plamenem nebo horkým vzduchem: Vyplatí se zvlášť u silnějších vrstev. Použijte horkovzdušnou pistoli nebo plynový hořák. Nátěr horkem měkne a rozkládá se, takže ho lze seškrábnout. Je nutné dávat pozor, aby se nezničil podklad - tento způsob se hodí spíše pro rovné dřevo bez výstupků, nikoli pro kovy tající při nižších teplotách (např. cín) nebo tenké plechy.
Další dekorativní techniky imitace
Malování stěn barvami zvládne kdekdo. Složitější už je vytvořit dekorativní styl podle některé z malířských technik. Zmíněné dekorativní techniky a další způsoby zpracovávání podkladů a kovových fólií, jsou velmi bohaté svou obsahovou, ale i praktickou stránkou.
Benátský štuk neboli umělý mramor
První malířskou technikou, kterou si představíme, je benátský štuk. Je to dekorativní stěrka, která umožňuje dosáhnout hladkého a lesklého povrchu s mramorovým vzorem. Patří mezi štukatérské techniky tvoření umělého mramoru, který se od přírodního liší pouze absolutní absencí spár. Ačkoliv patří mezi moderní dekorativní zdobení stěn, je tato technika známá již od 18. století, kdy přišla z italských Benátek. Tento štuk lze aplikovat prakticky na všechny běžné povrchy - beton, cihla, omítka, dřevo nebo sádrokarton. Velmi dobře vypadá ve velkých prostorách a dává nádech luxusu a příchuť starobylé osobitosti. Je praktický, neboť je omyvatelný, neulpívá na něm prach, je vhodný i např. do koupelny. Zde však kvůli delší trvanlivosti doporučujeme druhotné ošetření voskem. Tento štuk se nanáší v několika vrstvách tak, aby spodní byla tou základní. Ta se roztírá do několika směrů a vytváří reliéfní strukturu, která se po zbroušení překrývá barevnou vrstvou. Kompletní nános štuku se po zaschnutí leští speciálním ocelovým kartáčem.
Technika Travertino
Jedná se o napodobeninu kamene travertina, což je vápencová hornina. Vyrábí se z křemičitého písku, mramorových zrn a vápenné mazaniny. Pomocí různého poměru těchto složek lze dosahovat různých barevných i strukturních efektů. Můžeme tak dosáhnout vzhledu pískovce či lávového kamene. Tato technika se dá uplatnit jak v interiéru, tak v exteriéru. V základní podobě nabízí devět odstínů typických pro přírodní travertin - Anticato, Tivoli, Acquabianca, Dorato, Biancospino, Toscano, Avana, Striato a přírodní/bílý.
Encanto a další nátěry
- Encanto je speciální nátěrová barva, která vytváří na denním světle sametový efekt a kovové podtóny, které nelze docílit žádnou běžnou malířskou barvou. Je to dekorativní malba spojující v sobě antickou krásu a moderní design. Je nabízena v množství odstínů ve třech základních bázích Gold, Silver a Grey a nově v dalších čtyřech bázích Oro, Rosso, Bianco a Nero. Aplikace barvy je jednoduchá a hodí se do všech prostor komerčních i soukromých.
- RAFFAELLO MADREPERLATO je dekorativní barva, která vytváří jedinečné perleťové efekty.
- OTTOCENTO ANTICO VELLUTO je moderní barva s mimořádnou schopností vytvářet nádherné efekty sametu.
- DUCA DI VENEZIA je nátěr v široké škále barev, který vytváří patinované polokrycí efekty charakteristické jemným prolínáním kontur.
Magic touch
Malířská technika Magic touch je speciální stěrka s hedvábným kovovým nebo perleťovým efektem. Je to akrylátová tmelová hmota, používá se jak v interiéru, tak v exteriéru nejlépe na původní disperzní podklad. Její zpracování je jednoduché, takže nátěrovou hmotu dokáže na stěnu nanést i laik. Používá se k tomu malé nebo velké hladítko, pomocí něhož se hmota roztírá. Je vhodná na téměř všechny běžné povrchy. Je nejen omyvatelná, ale zvyšuje ochranu zdí, dekoruje a je odolná vůči průmyslovým čistícím prostředkům a desinfekcím. Odolává i UV záření, takže se hodí i na fasády domů. Díky univerzálnímu vzhledu můžeme dosáhnout imitace kovu, břidlice, rezavého plechu nebo pytloviny.
Malířská technika tupování
Na tuto malířskou techniku stačíme sami. Celé kouzlo spočívá v práci s tupovacím štětcem, houbičkou, mořskou houbou, zmačkaným hadříkem, kartáčem, molitanem, igelitovým sáčkem nebo kartáčem. Namáčíme zvolený nástroj do barvy a lehkým poťukáváním na zeď v kolmé poloze nanášíme barvu. Opakovaným nanášením barvy vytváříme hustou strukturu teček a jemné přechody mezi nimi. Jako podklad se většinou používá světlejší odstín, který se pokryje tmavším odstínem. Pro dekoraci zdí je tato technika sice zajímavá, ale zdlouhavá a dnes jí již téměř vytlačilo daleko efektivnější stříkání zdí pomocí stříkacích pistolí.
Čtěte také: Industriální vzhled s imitací betonu
Historické dekorativní techniky s plátkovými kovy
Zde je velmi zřetelná úzká propojenost pozlacovače se zlatníkem. Jedná se o další široké pole a škálu pracovních postupů a metod, od samotných příprav křídy, práce s raznicemi, prorývání nebo vytlačování z forem a další.
Sgrafito (Estofádo)
Od 14. století byl barevný povrchový nátěr sgrafitován, snímáním ještě tekuté barvy na kovu. Vzory byly vytvářeny buď volnou rukou nebo podle šablon. Technika byla zdokonalována v renesanci a v baroku touto technikou vládli Španělé, techniku nazývali „estofádo“.
Oxidace stříbrných plátků
K dalším technikám, patřila technika zdobení oxidací stříbrných plátků pomocí šablon, napuštěných v roztoku amoniaku. Vytvořené šablony z kartonu, filcu a látek, napouštěli v roztoku amoniaku a poté je přikládali na plátky stříbra. Kontaktem šablony se stříbrem docházelo k oxidaci pokrytých ploch, vytvářeli tak vzory.
Trasírování
Práce následující hned po pozlacení zlatými plátky, do ještě elastického podkladu. Jde o vytlačování ornamentálních linií a ornamentů do vyzlaceného základu. Trasírování začalo být od 14. století. Jako razící materiál sloužilo v minulosti tvrdé dřevo, slonovina nebo zuby. V pozdním středověku touto technikou zdobili koruny, roucha, svatozáře svatých a někdy i celá pozadí.
Puncování
Puncování bylo poprvé dokázáno v Itálii jako důležitá součást zlacených tabulí deskových obrazů. Bylo užíváno i na figurách, oltářních pozadích a rámech. Podle raznic, puncovacích želez, lze dnes rozeznat středověké dílny. Jedná se tedy o jeden ze způsobů objasnění původu a stáří jednotlivých tabulových maleb.
Čtěte také: Dřevo imitující betonová palisáda
Gravírování
Technika vyrývání vzorů do měkké vykřídované plochy. Gravírování v minulosti sloužilo k napodobování struktur těžkých brokátových látek. Vyrábění struktury dlátem, „cikcak“ liniemi. Tahy se vedou střídavým tlakem přes povrch křídovaného základu.
Reliéfní dekor (Pastiglia)
V řemeslné mluvě se tato technika nazývá tzv. Reliéfní dekor (pastiglia, pastillaje, yesería, relieve en stucco, appliqué relief, Piasterrelief). Je propojením (syntézou) malby s plastikou. Podstatou pastiglií je imitace kovových dekorací, nejstarší můžeme hledat na ikonách. Technika a materiální skladba se liší podle oblastí a zdá se, že se řídí především dosažitelností vhodného materiálu. Každá oblast čerpá z místních zdrojů: pro severní Evropu je obvyklá křída, případně tzv. horní křída, pro jižní sádra. Cennino Cennini popisuje ve své Knize o umění tři základní způsoby této techniky: nanášení reliéfu štětcem, dále otisk kamenné formy do cínového plechu a konečně odlévání reliéfu z formy. Do připravených forem, do jejich prohlubenin, se pomocí kladiva a chuchvalců lněných vláken zapracovává cínová fólie. Pak se do formy vtlačuje plochým nožem razící hmota, vše se pak opatrně vyjme z formy a lepí na připravené plochy.
Malování mramoru
Mramor - váleček č. 94. Houbou naneseme lazuru, roztupujeme a nepravidelně kartáčem uhladíme šikmo. Vezmeme regulovatelnou vidlici se suchým molitanovým válečkem (nebo houbovým). Nasadíme fládrovací váleček č. 94 a tiskneme 2 x vzor mramoru. Houbou naneseme lasuru, roztupujeme a tiskneme fládrovacím válečkem č. 94. Houbou naneseme lasuru, roztupujeme a tiskneme válečkem č. 94 s regulovatelnou rukojetí se suchým molitanovým válečkem svisle několikrát přes sebe.
Mramor - spišský travertýn
Válečky č. 12 a č. 12 A. Na připravený bílý podklad tiskneme malířskou barvou (šedohnědou) válečky č. 12 a č. 12 A svisle dolů, ale šikmo k sobě, aby se vytvářelo obrácené véčko ve vzoru a lakujeme (ne lak vodou ředitelný). Po zaschnutí laku se nanese houbou siena nepálná a umbra pálená v nepravidelně širokých pruzích a rozpracuje se hrubým molitanovým válečkem. Nechá se uschnout. Do vody nebo dextrinu se namočí štětec vidličák (viz. fládrovací sada) a nanesou se žíly, které se za mokra rozhánějí kartáčem nebo štětcem rozháněčem (viz. fládrovací sada) na obě strany. Po zaschnutí lakujeme. Na suchý lak naneseme houbou v pruzích černou lazuru a vysušíme jemným molitanovým válečkem. Po zaschnutí naneseme žíly vidličákem + malovacím štětcem namočeným ve vodě nebo dextrinu.
tags: #imitace #stareho #nateru #techniky