I přes rychlý nástup hydroizolačních fólií po roce 1990 je dosud nejrozšířenější vodotěsná izolace z asfaltových pásů. Pokud jde o spolehlivost, jsou obě technologie srovnatelné. Existují však mezi nimi rozdíly nejen technické a cenové, ale i uživatelské. Každý výrobce hydroizolačních výrobků zpravidla vyzdvihuje přednosti svých produktů, někdy i v porovnání s druhou technologií. Výrobci hydroizolačních fólií často poukazují na jejich velmi malou plošnou hmotnost a vynikající difuzní propustnost oproti izolacím z asfaltových pásů. Pokládka hydroizolační fólie je zpravidla rychlejší než pokládka asfaltových pásů.
V případech očekávaných plošných pohybů podkladních vrstev (vyvolaných teplotními vlivy, změnami zatížení, technologickým zařízením apod.) umožňují fólie využít jejich výborné tažnosti až 500 % (podle druhu fólie) a vytvořit na podkladu nezávislou spolehlivou vodotěsnou izolaci. Spolehlivost vodotěsné izolace z hydroizolačních fólií je oproti asfaltovým pásům více závislá na dodržování technologické kázně při pokládce a na kvalitě opracování detailů. Přitom jde o zcela jiné pracovní a technologické postupy než u asfaltových pásů. Přes uvedené rozdíly je celá řada technických parametrů nebo vlastností obou technologií podobná, případně jejich rozdíly ve svých důsledcích nebývají pro konkrétní aplikaci důležité. Vývoj nových výrobků v oblasti asfaltových pásů i hydroizolačních fólií postupně obě technologie sbližuje, takže se dnes můžeme setkat i s hydroizolačními fóliemi, které obsahují určité procento asfaltu. Některé z nich (fólie na bázi OCB) lze stejně jako asfaltové pásy svařovat pomocí plamene propanbutanového hořáku. Obdobně u modifikovaných asfaltových pásů jsou používány pracovní postupy dříve dominantně využívané pouze u vodotěsných izolací z hydroizolačních fólií.
Materiálové varianty fóliových hydroizolací
Polyvinylchlorid (PVC) je ve své podstatě tvrdý a nepoddajný materiál vyráběný z 57 % kamenné soli a 43 % ropy, který je velmi odolný vůči vlivům povětrnosti. Hydroizolační fólie obsahující ve své materiálové bázi PVC jsou v současné době nejpoužívanějším typem hydroizolačních fólií pro ploché střechy na českém i evropském trhu.
Fólie na bázi měkčeného PVC (PVC-P)
V případě monomerně měkčených fólií mPVC se jedná o nejrozšířenější typ hydroizolačních fólií na našem trhu. K jejich širokému zavedení do praxe došlo v průběhu 60. let. Monomerickými změkčovadly jsou olejovité ftaláty. Problémem tohoto typu měkčení však je skutečnost, že tato změkčovadla mohou za určitých podmínek z hmoty fólie unikat. Tento jejich únik může být nepříznivě urychlen dlouhodobým přímým stykem monomerně měkčené fólie s asfaltovými a dehtovými výrobky a v menší míře rovněž i s pěnovými plasty (např. polystyreny používanými jako tepelná izolace plochých střech) a s půdními mikroorganizmy. V praxi se tato materiálová nesnášenlivost řeší konstrukčně skladbou souvrství, obvykle vložením vhodné separační vrstvy. V případě separace od asfaltů a dehtů používají tepelně izolační desky z minerální plsti nebo netkané polyesterové nebo polypropylenové geotextilie o hmotnosti 300 - 500 g/m2. Pro separaci fólií mPVC od pěnových polystyrenů se používají rovněž netkané geotextilie o hmotnosti 200 - 300 g/m2 nebo rohože ze skelného rouna o hmotnosti 120 g/m2, které mohou navíc plnit ve střešní skladbě i funkci požárně dělicí vrstvy, potřebné z požárně technických důvodů v případě rozsáhlejších střešních ploch (nad 1 500 m2) s tepelně izolační vrstvou z pěnového polystyrenu.
Výhodou fólií mPVC je vedle velmi příznivé ceny (ve srovnání s jinými typy hydroizolačních fólií) jejich velmi dobrá ohebnost, tvárnost a především vynikající svařitelnost. Koncem 60. let se začaly projevovat vážné poruchy tehdejších prvních konstrukčních generací povlakových hydroizolací typu mPVC, způsobené malými znalostmi a zkušenostmi s tímto typem fólií, především s jejich náchylností ke ztrátě změkčovadel.
Čtěte také: Postupy hydroizolace
Hydroizolační fólie na bázi měkčeného PVC nemají být trvale vystaveny teplotě vyšší než 40 °C. Napětí v základové spáře nemá u fóliových hydroizolací překročit 5 MPa při teplotě do 20 °C, pokud výrobce nestanoví jinak. V prostředí tlakové vody má být hydroizolace vystavena pouze silám kolmým k povrchu, které mají být rovnoměrně rozloženy. Hydroizolační povlak nesmí být v žádném případě namáhán smykovými silami.
Fólie na bázi EVA/PVC
Byla proto hledána jejich náhrada, která by na jedné straně odstranila tuto jejich největší slabinu, ale která by si na druhé straně zachovala jejich jinak velmi dobré užitné vlastnosti, tedy vynikající zpracovatelnost a velmi nízký difúzní odpor. Řešením bylo nahrazení tekutých změkčovadel vhodnou pevnou a přitom flexibilní látkou, která by jinak tuhému PVC dodala potřebnou ohebnost a tvárnost. Začátkem 70. let tak byly vyvinuty ve spolupráci s chemickým koncernem DuPont fólie na bázi EVA/PVC. Základ materiálové báze těchto fólií tvoří směs 60 % etylen-vinyl-acetátu (EVA) a 35 % PVC, zbytek doplňují obvyklé stabilizátory a pigmenty. Principiální rozdíl mezi oběma těmito základními typy fólií na bázi PVC tedy spočívá ve skutečnosti, že fólie typu EVA/PVC neobsahují žádná tekutá, potenciálně migrující změkčovadla, jsou vyrobeny výhradně z pevných, netěkavých látek. Jejich životnost je rovněž díky tomu výrazně vyšší než u fólií mPVC. Současně si ale fólie EVA/PVC zachovaly díky obsahu PVC ve své materiálové bázi všechny příznivé vlastnosti fólií mPVC, také jejich faktor difúzního odporu je velmi nízký pod úrovní 20 000 (-). Fólie typu EVA/PVC jsou určeny pro mechanické kotvení, lepení polymerními i asfaltovými lepidly i pro zátěžové střechy. Standardní barvou tohoto typu fólií je bílá barva, vedle ní se standardně dodává i barva světlešedá.
Fólie na bázi polyolefinů (TPO)
Fólie na bázi polyolefinů (polypropylenů a polyetylenů) byly uvedeny na trh koncem 80. let jako důsledek tehdejší vlny ekologických hnutí především v německy mluvících zemích. Polyolefinické fólie neobsahují žádná migrující změkčovadla a jsou snášenlivé jak s asfalty, tak s pěnovými polystyreny. Neobsahují rovněž žádný chlór a jsou tedy plně „ekologické". Nevýhodou polyolefinických fólií je ve srovnání s fóliemi na bázi PVC jejich podstatně větší tuhost a obtížnější svařitelnost. U některých jejich typů je nutno oblast svaru před vlastním horkovzdušným svařením očistit tzv. aktivátorem.
Fólie na bázi ECB (EtylenCopolymerBitum)
Jedná se o skupinu materiálů, která tvoří přechodovou fázi mezi čistě polymerními fóliemi a asfaltovými pásy. Jejich materiálovou bázi tvoří směs polymerů (zpravidla polyolefinů) s ropnými asfalty. Výhodou těchto fólií je jejich relativně dobrá odolnost proti průrazu a mechanickému poškození, nevýhodou je - oproti jiným typům hydroizolačních fólií - jejich tuhost a tím obtížnější pokládka a především pak obtížné vypracování tvarově komplikovaných detailů. Rovněž jejich svařování je výrazně obtížnější než v případě fólií na bázi PVC.
Pryžové fólie (EPDM, PIB)
Jedná se o skupinu fólií, pro které je charakteristické plně elastické chování při protažení, které nejsou tepelně tvarovatelné, při zahřátí nedochází ke zplastizování, nelze je tedy vzájemně spojovat horkým vzduchem a nejsou proto ani kompletovány poplastovanými plechy, jak je to obvyklé v případě termoplastických fólií. Rovněž tyto materiály jsou stejně jako polyolefinické fólie plně „ekologické" a lze je zcela bez problémů použít např. i ve styku s pitnou vodou.
Čtěte také: výhody HDPE fólií při izolaci základů
Fólie PIB byly historicky vůbec prvním typem hydroizolačních fólií vyrobeným v Německu. Mají vynikající užitné vlastnosti a mimořádně dlouhou životnost. Neobsahují ani změkčovadla ani chlór a jsou plně snášenlivé s asfalty a pěnovými plasty. Vyrábějí se jako homogenní fólie kašírované na spodní straně polyesterovým rounem. Spojování pásů se provádí velmi jednoduše a spolehlivě prostřednictvím samolepicích okrajů pásů, kdy po odtržení krycího ochranného proužku a přitlačení montážním válečkem na sousední pás dojde k jejich okamžitému vodotěsnému spojení. Fólie PIB jsou jedinými fóliemi pro ploché střechy, které je možno po položení natírat barvami. Tyto barvy jsou směsí kovových pigmentů, polyizobutylenu a speciálních benzínů a dodávají se v barvě titanzinku, mědi nebo ve zlaté barvě. Fólie se dodávají v tloušťkách od 1,15 mm až do 2,3 mm buďto v pásech do šířky 2,0 m nebo v plachtách až do 1 200 m2. Jsou snášenlivé s asfalty. Pásy se vzájemně spojují speciálními lepidly nebo spojovacími páskami vloženými do spojů nebo lepenými přes spoj. Kotvení fólií na střešní ploše je možné jak všemi třemi výše uvedenými způsoby, tedy mechanickým kotvením, celoplošným nebo částečným lepením nebo volným položením pod zátěžovou vrstvu, je možno využít i samolepicí varianty fólií EPDM, kdy na spodní straně fólie je nanesena samolepicí polymerbitumenová vrstva chráněná polyetylénovou fólií. Mezi vrchní EPDM vrstvou a spodní samolepicí polymerbitumenovou vrstvou je ještě zpravidla vložena výztuž ze skelných vláken. Donedávna byla pro fólie EPDM typická výhradně černá barva, někteří výrobci však již na trh uvedli i fólie v barvě světlešedé.
Termoplastický kaučuk (TPE)
Jedná se o relativně úzkou skupinu vysoce kvalitních materiálů, které ve svých vlastnostech zahrnují jak pružnost elastomerních materiálů tak termoplastické vlastnosti, které umožňují jejich svařování horkým vzduchem. Výchozí materiálovou bází je varianta EPDM vykazující termoplastické chování. Pásy se na rozdíl od běžného vulkanizovaného EPDM svařují horkým vzduchem stejně jako termoplastické fólie. Materiál se vyznačuje vysokou chemickou odolností, neobsahuje žádná migrující změkčovadla, je rovněž snášenlivý s asfalty a pěnovými plasty. Vyrábí se jako homogenní fólie nekašírovaná v tloušťce 1,2 mm nebo kašírovaná na spodní straně polyesterovým rounem v celkové tloušťce 2,2 mm. Základní barva je světlešedá. Mnohé z typů hydroizolačních fólií se staly klasickými, časem a praxí prověřenými hydroizolačními materiály, přesto probíhá v laboratořích jednotlivých výrobců jejich neustálý další vývoj, který přináší na trh nové typy nebo konstrukční varianty hydroizolačních fóliových systémů.
Na následujícím grafu uvádíme přibližné současné rozložení využití jednotlivých druhů fóliových technologií ve stavební praxi.
| Zkratka | Popis |
|---|---|
| PVC-P | Polyvinylchlorid měkčený |
| TPO | Polyolefiny |
| ECB | EtylenCopolymerBitum |
| EPDM | EtylenPropylenDienMonomer (pryžové fólie) |
| Ostatní | PIB (PolyIzoButylen), PEC (PolyEtylenChlorid), CSPE (ChlorSulfonovanéhoPolyEtylén), VAE (VinylAcetátEtylén) |
Požadavky norem v oblasti fóliových izolací
Pořádná hydroizolace spodní stavby je základ. Všechny tyto otázky si dobře promyslete.
ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - základní ustanovení: 2000
Tato základní norma stanovuje zásady pro navrhování ochrany staveb, chráněného nebo vnitřního prostředí objektů proti nežádoucímu působení vody. Norma stanovuje základní principy přístupu k navrhování hydroizolací staveb. Ustanovení normy vedou projektanta tak, aby neopomenul ve svém projektu žádný podstatný faktor správného návrhu.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
ČSN 73 P 0606 Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení: 2000
Norma platí pro navrhování ochrany staveb proti nežádoucímu působení vody pomocí povlakových hydroizolací. Podrobnosti z hlediska hydroizolačních principů a namáhání uvádíme společně s ČSN P 73 0600. Příklady možných složení povlakových hydroizolací v závislosti na hydrofyzikálním namáhání stanovuje tabulka C.1 přílohy C normy. Pro namáhání tlakovou vodou uvádí složení povlakové hydroizolace z fólií podle následující tabulky.
| Část hydroizolace | Materiál | Min. tloušťka/plošná hmotnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Základová deska | Měkčené PVC | 1,5 mm | Jednovrstvá |
| Svislá konstrukce | Měkčené PVC | 1,5 mm | Jednovrstvá |
Informativní příloha B.1, na kterou se odkazuje Tabulka C.1, stanovuje vlastnosti a použitelnost výrobků pro hydroizolace. V následující ukázce uvádíme příklad týkající se fóliových izolací.
| Vlastnost | Požadavek | Zkušební metoda |
|---|---|---|
| Pevnost v tahu | ≥ 10 N/mm² | ČSN EN ISO 527-3 |
| Tažnost při přetržení | ≥ 200 % | ČSN EN ISO 527-3 |
| Odolnost proti prorůstání kořenů | Vyhovuje | ČSN EN 13948 |
Informativní přílohy D a E normy uvádějí Faktory ovlivňující spolehlivost a trvanlivost povlakových izolací. Příloha E (trvanlivost) se věnuje převážně přímému působení povětrnosti. Vybíráme obecná doporučení, týkající se fóliových izolací spodní stavby:
- Faktory ovlivňující spolehlivost povlakové izolace vytvářené z většího počtu dokonale plnoplošně spojených vrstev vykazují větší stupeň spolehlivosti než izolace jednovrstvé;
- u jednopovlakových izolací je větší riziko nedokonalého propojení ve spojích a poškození vrstvy v průběhu stavby;
- hydroizolační rizika se zvyšují se stoupajícím hydroizolačním namáháním a nabývají extrémních hodnot při působení tlakové vody;
- negativní důsledky lokální havárie jsou tím závažnější, čím obtížněji jsou přístupné pro případné opravy.
Z doporučení normy vychází např. následující tabulka dimenzí povlakových hydroizolací publikovaná v projekčních příručkách.
| Hydrofyzikální namáhání | Doporučená tloušťka fólie (PVC) | Doporučený počet vrstev |
|---|---|---|
| Zemní vlhkost | 1,0 - 1,2 mm | 1 |
| Prosakující voda | 1,5 - 2,0 mm | 1 - 2 |
| Tlaková voda | 2,0 - 2,5 mm | 2 |
Respektování této normy a tabulek v projekčních příručkách samozřejmě nezbavuje projektanta zodpovědnosti za to, že navržené řešení bude realizovatelné a funkční po požadovanou dobu. Do volby dimenze a materiálové báze povlaku vstupuje i postup izolování spodní stavby, přístupnost izolace po jejím dokončení, možnost odvodnění základové spáry a další.
Materiálové normy
ČSN EN ISO 1043-1 (640002) Plasty - Značky a zkratky - Část 1: Základní polymery a jejich zvláštní charakteristiky: 2012
Tato část normy 1043 definuje zkratky základních polymerů používaných pro plasty, značky pro složky těchto zkratek a značky pro zvláštní charakteristiky plastů. Zahrnuty jsou pouze ty zkratky, které mají zavedené použití a cílem je, aby se zabránilo výskytu více než jedné zkratky pro daný plast a aby se jedna zkratka vykládala víc než jedním způsobem.
| Zkratka | Název polymeru |
|---|---|
| PVC | Polyvinylchlorid |
| PE | Polyethylen |
| PP | Polypropylen |
ČSN EN 14909 ed. 2 (72 7614) Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie vkládané do stěnových konstrukcí - Definice a charakteristiky: 2012
S účinností od 1. 8. 2013 nahrazuje ČSN EN 14909 z července 2006, která do uvedeného data platila souběžně s touto normou. Norma specifikuje charakteristiky plastových a pryžových pásů a fólií používaných pro vkládání do stěnových konstrukcí. Specifikuje požadavky, zkušební metody a hodnocení shody výrobků s požadavky této normy. Předmětem normy nejsou související výrobky jako prefabrikované vany, koruny zdí a oplechování.
Kritéria shody
Tabulka 1 normy obsahuje kritéria shody pro počáteční zkoušení určitého typu povlaku podle uvedených charakteristik vlastností. K jednotlivým parametrům přiřazuje zkušební metodu (s odkazem na normu) a vyjádření kriteria (bez zjevných vad, vyhovuje, klasifikace, v deklarované toleranci od MDV apod.). Norma používá některé další termíny, například: MLV - mezní hodnota stanovená výrobcem; MDV - hodnota deklarovaná výrobcem.
Označení výrobku - pásu a fólií
- typ A - fólie vkládaná do stěnových konstrukcí;
- typ B - fólie s ventilační nebo drenážní funkcí vkládaná do stěnových konstrukcí.
Informativní příloha A Označení výrobku uvádí zkratky běžně používané v průmyslu jednovrstvých hydroizolací a souvisejících normách. Hodna pozornosti je informativní Příloha ZA Ustanovení této evropské normy, které se týkají ustanovení směrnice EU o stavebních výrobcích. Část ZA.1 uvádí příslušné charakteristiky výrobků vyhovující mandátu M/102 Hydroizolační pásy a fólie M/126, M/130 a M/137. Části ZA 2.1 až 3 se věnují prokazování shody, ES certifikátu, ES prokazování shody, označování shody CE a značení štítkem.
Normy pro svařování plastů
ČSN EN 12943 Přídavné svařovací materiály pro termoplasty - Oblast použití, označování, požadavky, zkoušení: 2003
Norma je návodem pro posouzení kvality přídavných svařovacích materiálů, udává označování jednotlivých drátů pro další použití, standardní profily, požadavky na kvalitu a zkoušení.
Aplikace hydroizolace z PVC fólie
Vhodnou volbou pro rodinné domy i průmyslové stavby je hydroizolace PENEFOL® 750 a PENEFOL® 800. Další výhodou této izolace proti zemní vlhkosti je jednoduchá a rychlá pokládka.
Příprava podkladu
Nezbytností je vyrovnaný podkladní beton. Hydroizolace se pokládá na povrch bez výstupků, hran, výtluků a pod. Sice jste kontrolu povrchu základové desky v průběhu stavby již prováděli, ale přesto doporučuji opět pečlivě zkontrolovat případné nerovnosti. Zkontrolujte, zda v některých místech nevyčnívá kamenivo nebo hrbolek utvořený z betonové směsi během vylévání základové desky. Prvním, a často podceňovaným krokem celého procesu, je očištění nečistot z betonového povrchu. Smeťte z betonové desky veškeré kamínky a hlínu tak, aby byl povrch dokonale připravený. Izolační fólie proti vlhkosti se pokládá mezi dvě vrstvy geotextilie, které umožňují volné protažení fólie při dilatačních pohybech stavebních konstrukcí. Tato tažnost je další výhodou PENEFOLu.
Pokládka a svařování fólie
Dál volně položte hydroizolační fólii PENEFOL® 750 nebo PENEFOL® 800. Stačí rozvinout pásy a svařit je horkým vzduchem nebo horkým klínem. Fólie jsou přeložené o 100 mm a svařené jednoduchým nebo dvojitým svarem pro lepší kontrolu. V rozích použijte zdvojený koutový profil PENEFOL®.
Ochrana a drenáž
Nyní je na řadě ochranná nopová fólie LITHOPLAST® SANA 15/0,8 nebo LITHOPLAST® INSTAL 20/1,0, která je volně rozvinutá po stěně. Pokud hloubka této fólie nepřesahuje šířku pásu nopové fólie, rozviňte pás vodorovně kolem stěny. Jestli je hloubka větší než pás nopové fólie, spusťte ji kolmo dolů a navazujte přesahem jedné řady profilů. Do spoje vkládáte oboustranně lepicí butylkaučukovou pásku o šířce 15 mm. Nopy směřují ode zdi a spolu s přiloženou geotextilií IZOLTECH K 300 vytváří drenážní mezeru pro odtok vody. Pro zvýšení únosnosti použijte polyethylenou síť PetexDren 400 a to hlavně u fólie LITHOPLAST® INSTAL 20/1,0. Pokud nopy směřují otvory ke zdi, na nopovou fólii už nedávejte geotextilii. Fólii ukotvěte v nejvyšším místě (asi 150 mm nad plánovaným ukončením v úrovni terénu). Nebo ukotvení proveďte navázáním vodorovné fólie. Hydroizolační fólii nikdy nenechávejte volně odstupovat od zdi. Mohla by pod ní zatéct dešťová voda. Montážní kotvení fólie provádějte v nejvyšším místě asi 150 mm nad plánovaným ukončením v úrovni terénu nebo navázáním vodorovné fólie. Fólii nikdy nenechávejte volně odstupovat od zdiva z důvodu možného zatečení srážkové vody za hydroizolaci. Posledním krokem je drenážní blok (kamenivo fr 16-32) s perforovanou drenážní trubkou DN 100 s odvedením do kanalizace.
Speciální konstrukční doplňky
Pro termoplastické systémy jsou typické poplastované plechy jako systémový konstrukční doplněk. Jedná se o tabule nebo role pozinkovaného plechu tloušťky obvykle 0,6 mm, na spodní straně lakovaného a na horní straně opatřeného vrstvou plastu stejného jako je materiál příslušné fólie v tloušťce 0,6 - 0,8 mm.
tags: #hydroizolace #stavby #z #pvc #folie #informace