Hvězdářské kopule: Brány k vesmíru a technologické inovace

Hvězdářské kopule slouží jako okna do vesmíru, umožňující nám pozorovat vzdálené objekty a prohlubovat naše chápání kosmu. V České republice prošla řada těchto institucí významnými proměnami, které zahrnují jak technologické inovace, tak citlivou rekonstrukci historických budov.

Planetárium Praha: LED revoluce v památkově chráněné budově

LED technologie americké společnosti Cosm ve tvaru kopule o průměru 22 metrů je nejvýraznější novinkou pražského planetária. Obrazovka se 45 miliony zobrazovacích bodů obklopuje diváky živými přenosy hvězdné oblohy nebo třeba dechberoucími scénami filmu o sondě Voyager. Rekonstrukci budovy Planetária Praha od architekta Jaroslava Fragnera postavené v letech 1958 až 1960 si vzalo na starosti architektonické studio collcoll.

Výzvy a řešení rekonstrukce

Planetárium Praha se dostalo na „rýsovací prkna“ ateliéru už v roce 2018, kdy collcoll vytvořil studii, která odpovídala na otázky, jak by se planetárium mohlo vypořádat s nedostatkem prostor a dál se rozvíjet. Od doby vzniku budovy se výrazně proměnila náplň celé instituce, neodehrává se tu už jen promítání na kopuli, ale i řada vědeckých a vzdělávacích aktivit. A chyběl třeba bezbariérový přístup.

Projekt později během covidové pandemie usnul. Přihodily se ovšem dvě podstatné věci: zastaralá promítací technika dosloužila a zároveň se ve světě objevila nová LED technologie, umožňující velmi sugestivní zobrazování, a dokonce instalaci LED panelů na kopuli. Před planetáriem a architekty se tak objevila nová výzva, kterou byla škoda odmítnout.

Vytvořit však v památkově chráněné budově největší kupolovitou LED obrazovku na světě byl úkol téměř pro raketové inženýrství. Klíčovými problémy byly hmotnost obrazovky a teplo, jež budou miliony ledek vydávat. Dřív se staralo o projekce v planetáriu šest promítaček, které také hřály, ale vystačily si s jednoduchým odvětráváním pomocí ventilátorů a trubek přímo na fasádu. A budova dříve nemusela nést tak obrovskou zátěž: tenká plechová střecha vážila šest tun. „Stáli jsme před úkolem, že tam najednou musíme vestavět věc, která váží tun padesát a má tepelný výkon jako tři rodinné domy,“ popisuje architekt Krištof Hanzlík. K tomu v létě střechu rozehřívá slunce. Zatímco dříve nebylo zas tak důležité, jaká teplota je ve vrcholu věže, nyní kvůli LED diodám nesmí přesáhnout 37 stupňů - víc by nevydržely.

Čtěte také: Použití OSB desek na střechu

Ateliér se zároveň potýkal s tím, jak objemné technologie, jež si vyžádá instalace 45 milionů LED diod a systému jejich ochlazování, v budově schovat. Kam umístit dvě vzduchotechnické jednotky a kam odvádět teplo, aby do Stromovky, která je přírodní a kulturní památkou, nehučely větráky? „V zimě teplo produkované ledkami používáme na vytápění domu, ale v létě ho musíme poslat pryč. Proto máme v podzemí šest dvousetmetrových geotermálních vrtů, kam teplo uskladňujeme, abychom ho mohli jindy zase odebírat,“ vysvětluje architekt.

Aby budova padesátitunovou obrazovku unesla, podpírají ji nové sloupy ve sklepení. Rébusem, jejž architekti a dodavatel konstrukce řešili s velikým napětím, bylo, jak umístit vzduchotechniku a akustické řešení mezi LED kopuli, stavební konstrukci a střechu planetária. A to v objektu stavěném v padesátých letech, který rozhodně nebyl geometricky přesný. Zároveň nesměli zapomenout na udržení správné vlhkosti, aby se pod střechou nezačaly kondenzovat vodní páry. Na projekčním modelu nakonec vyšlo, že v některých místech bude mezi konstrukcí obrazovek a ostatními technologiemi pod střechou zbývat jen centimetr místa. „Veliké uznání firmě, která na tom pracovala!“ zdůrazňuje architekt a jako příklad stavební přesnosti dodavatelů udává, že na dvacetimetrovém průměru konstrukce se od projektu odchýlili jen o několik milimetrů.

Pokud by se stavba konstrukce pro ledky nepovedla a centimetrovou mezeru by dodavatel nedodržel, zničilo by to zážitek návštěvníků projekcí - při hlubokých zvukových frekvencích by konstrukce drnčely.

Nový vzhled a funkčnost hlediště

Co architekti proměnili výrazně a viditelně, je hlediště planetária. Navrhli stupňovité geometrické uspořádání, které diváky opticky vynáší nad horizont, tím zvýšili kapacitu o dvacet procent na 277 míst. Sedačky vyrobené ve spolupráci s českým dodavatelem se dají polohovat. Pod nimi ve stupních schodů se skrývají mřížky, kudy vzduchotechnika do objektu pumpuje čistý a teplotně upravený vzduch. Vydýchaný vzduch stoupá nahoru, prostupuje mezi LED diodami, které jej ohřívají, vzduchotechnika jej chladí a odvádí pryč. Její jednotky jsou schované ve venkovním ochozu v zadní části planetária.

Unikátní rychlost a čistý design

Pro hladký provoz planetária architekti stavebně upravili objekt tak, aby se návštěvnická smyčka přicházejících a odcházejících nepotkávala. Vytvořili šatnu a také obchod, obojí objektu chybělo. „Dali jsme si hodně práce s tím, abychom dům očistili: Předtím bylo foyer plné konstrukcí a různých rušivých elementů pro zajištění vstupu. Dnes tam zbyl jen raketoplán, expozici jsme nahradili kruhovou obrazovkou, objekt jsme očistili od dřívějších stavebních zásahů. Když dnes vstoupíte, můžete vnímat krásný prostor, který architekt Fragner navrhl,“ vysvětluje Hanzlík.

Čtěte také: Test střešních nosičů kol

Pražské planetárium je ve světě unikátní už zmíněnou největší LED kopulí na světě, v Česku zase tím, že od zadání do realizace stavby uplynuly pouhé dva roky. „Všichni zúčastnění včetně administrativy hlavního města vynaložili veškeré úsilí, aby se ta věc povedla. Kdyby se mě na to někdo zeptal předtím, řekl bych, že to za dva roky není možné. Ale nakonec se to podařilo,“ říká architekt.

Hvězdárna v Teplicích: Modernizace pro 21. století

Dne 20. září 2018 se Hvězdárna v Teplicích opět otevřela pro veřejnost po déle než roční rekonstrukci. Teplická hvězdárna stojí na Písečném vrchu již od roku 1963, kdy byla poprvé otevřena veřejnosti. Po 55 letech se hvězdárna dočkala zcela zásadní rekonstrukce, která zcela změnila její tvář.

V rámci rekonstrukce, která probíhala od června 2017 do července 2018, byla nejprve zcela vybourána a poté opět nově vybudována hlavní budova hvězdárny. Zachovány zůstaly pouze původní dvě kopule a částečně i prostory pod nimi. Moderní budova hvězdárny je nyní vybavena prostorným přednáškovým sálem s možností kvalitní projekce dataprojektorem. Obě kopule jsou nyní spojeny prostornou chodbou, ve které návštěvníci mohou shlédnout na interaktivních panelech zajímavé snímky, videa a informace o dění ve vesmíru i na Zemi. V obou ochozech kopulí lze kromě výhledu do okolí shlédnou i výstavy snímků na velkoformátových panelech, nyní na témata Sluneční soustava a Vzdálený vesmír. Oproti minulému stavu přibyl výtah pro invalidy a důstojná sociální zařízení. Na pozemku hvězdárny se nachází malý amfiteátr s možností posezení a vyhlídkou na okolní město a krajinu.

Vybavení kopulí a pozorování

Severozápadní kopule slouží pro veřejná pozorování. Na přesné paralaktické montáži jsou umístěny tři dalekohledy:

• Čočkový dalekohled s objektivem 150/2250 mm pro pozorování sluneční fotosféry.
• Čočkový dalekohled s objektivem 152/900 mm pro pozorování sluneční chromosféry v čáře H-alfa. Jedná se o čočkový dalekohled s objektivem 152 mm vybavený tlakovým laděním červené spektrální čáry vodíku H-alfa.
• Dalekohled konstrukce Schmidt-Cassegrain se zrcadlem 355/3910 mm pro večerní pozorování oblohy. Bude používán i pro snímání oblohy kamerami, např. při pozorování zákrytových úkazů.

Jihovýchodní kopule je nyní zaměřena na výzkumnou práci, především na pozorování umělých družic a kosmického odpadu. Tyto aktivity provádíme ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), které je Česká republika již 11 let členskou zemí, a která má zájem na sledování drah různých úlomků a zbytků starých družic, které mohou být nebezpečné pro současné i budoucí kosmické aktivity. Pro pozorování používáme dalekohled optické konstrukce modifikovaný Dall-Kirkham s hlavním zrcadlem o průměru 43 cm a ohniskovou vzdáleností 294 cm, který je dále opatřen citlivou CCD kamerou se zorným polem přes jeden čtverečný stupeň.

Čtěte také: Instalace asfaltové krytiny

Hvězdárna je otevřena veřejnosti při pravidelných pozorováních i při mimořádných akcích. Pravidelná večerní pozorování probíhají každý pátek a sobotu za jasného počasí vždy po setmění (konkrétní časy závisí na roční době). Každé sobotní a nedělní odpoledne probíhá pozorování Slunce. Každý čtvrtek mimo prázdniny se koná astronomický kroužek, jehož členové mají také možnost pozorovat oblohu našimi dalekohledy.

Hvězdárna a planetárium Brno: Dvě kopule s bohatou historií

Po roční rekonstrukci se otevírají dvě astronomické kopule Hvězdárny a planetária Brno z roku 1954. Přijďte se 21. června od 14 do 19 hodin podívat na - do roku 1967 - největší dalekohled v tehdejším Československu. Tady to všechno začalo. Na mysli máme dvě stavby nevšedního vzezření: Válcová podezdívka z ručně skládaných kamenů a na ní otáčivé kopule o průměru osm metrů osazené rozevíratelnými štěrbinami. Co ukrývají? Dalekohledy na pozorování vesmíru. „Otcem obou kopulí je František Šotola,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. Dílo začalo na podzim roku 1948. Po organizační stránce vše zaštítil Otto Obůrka, budoucí dlouholetý ředitel hvězdárny, po odborné Josef Mikuláš Mohr, zakladatel československé stelární astronomie.

Zatímco jedna byla osazena velkým refraktorem s čočkovým objektivem o průměru 21 cm, do druhé putoval reflektor o průměru 62 cm s ohniskovou vzdáleností 278 cm - tehdy největší dalekohled v Československu (dodejme, že na slovenském Skalnatém plese byl v provozu přístroj podobné velikosti). První pozorovatelé se k dalekohledu dostali již v roce 1953 a když se 16. října 1954 oficiálně otevírala Oblastní lidová hvězdárna, mohli se s ním návštěvníci podívat na planetární mlhoviny (třeba tzv. Prstencovou v souhvězdí Lyry nebo Činku v souhvězdí Lištičky). Od té doby se mnohé změnilo… a mnohé zůstalo. Zrcadlový reflektor prošel výraznou modernizací a jeho „okem“ je nyní špičková digitální CCD kamera, která zachytí až 50 tisíckrát slabší objekty než nejslabší hvězdy viditelné pouhýma očima na brněnské obloze. Díky tomu jej lze používat pro odborné účely, navíc je možné jej ovládat dálku. Výrazného omlazení se v minulém roce konečně dočkaly i obě budovy. „Bude-li nám přát počasí, podíváme se 21. června na Slunce,“ uzavírá Jiří Dušek.

Bývalá moravskoostravská hvězdárna

Objekt věže bývalé moravskoostravské hvězdárny, vystavěné v rámci bytového domu ze 40. let 20. stol. na nároží Českobratrské a Herodovy ulice, je dnes nefunkční a nevyužívaná. V roce 1956 byla na věž instalována hvězdářská kopule o průměru 4,8 m. Stará ostravská, respektive moravskoostravská hvězdárna je dodnes zrakům mnoha Ostravanů ukryta. A přitom stačí zvednout hlavu a podívat se vzhůru na nároží rušné Českobratrské ulice a ulice Herodovy. Zde se nad atiku a střechy pětipatrové nárožní budovy obytného domu ze 40. let 20. století vypíná cihlová hranolová nenápadná věž bývalé hvězdárny. Směrem k Herodově ulici zdobí věž ciferník hodin, dnes nefunkčních a bez ručiček.

tags: #hvezdarska #kupole #na #strechu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o Sikalastic-490 T a sprchových koutech SIKO
• Zkušenosti s plastovými okny v Prostějově
• Vše o OSB deskách ve stavebnictví
• Recenze betonových garáží: Co říkají zákazníci?
• Vlastnosti a použití asfaltového šindele Isola