Při výběru dlažby je důležité zohlednit řadu faktorů, které ovlivňují její životnost, funkčnost a estetický dojem. Dobrý prodejce dlažby by vám měl poradit a nabídnout tu nejvhodnější dlažbu z pohledu vlastností a určení vámi specifikovaného prostoru. Prodejce by se měl zajímat o typ a využití místnosti, dále jaká bude frekvence používání podlahové plochy, zda se jedná o bytový objekt či komerční až průmyslový objekt. Nebojte se svěřit prodejci, kam chcete dlažbu použít a jak se k ní hodláte chovat. Tento článek nabídne informace o dlažbě a představí obecné vlastnosti dlažby jako takové.
Základní vlastnosti dlažby
Otěruvzdornost dlažby
Mezi základní vlastnosti, které asi každý běžný uživatel sleduje u dlažby, je její povrchová odolnost z pohledu otěruvzdornosti. Jedná se o vlastnost, která určuje velkým podílem životnost dlažby a tato vlastnost je velmi ovlivněna způsobem používání a frekvencí pohybu po dlažbě. V případě, že je předpoklad nanášení písku, hrubých, ostrých a pevných nečistot v podobě kamínků a dalších podobných prvků, je potřeba vybírat vysoce otěruvzdornou dlažbu.
Otěruvzdornost bývá označována podle normy označením PEI a to ve škále 1-5, přičemž stupeň 5 je nejvyšší odolností z pohledu otěruvzdornosti dlažby. Je však třeba nezaměňovat odolnost povrchu dlažby s odolností ve smyslu tvrdosti a pevnosti.
Jak se určuje stupeň PEI?
Jedná se o laboratorní test, který je prováděn tzv. mokrým testem, pomocí částic oxidu hlinitého, ocelových kuliček a vody. Tato „směs“ v excentricky obíhající soustavě, vibrací simuluje otěr povrchu dlažby.
- PEI 1: Prostor, kde se málo chodí a pouze v měkké obuvi, například koupelny a WC, málo navštěvované obytné místnosti, ložnice a neprůchozí prostory.
- PEI 5: Extrémní zátěž snese dlažba s označením PEI 5, což je dlažba pro veřejné prostory, obchodní domy, haly, schody hotelů a administrativních budov s velkou frekvencí průchodu osob přinášející na svých botách mnoho nečistot.
Tvrdost dlažby
Tvrdost dlažby je též spojená s fyzickou odolností dlažby. Je důležité si uvědomit, že vysoce otěruvzdorná dlažba nemusí být zároveň extrémně tvrdá a naopak. Tento omyl se bohužel poměrně často stává.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Tvrdost dlažby je stanovena podle normy a zkouška se provádí pomocí specifických materiálů s různou tvrdostí. Vše stanovuje Moshova stupnice, která obsahuje 10 úrovní. Jako základní testovací prvek je používán Mastek st. 1 a uprostřed škály je Apatit st. 5, jako nejtvrdší testovací materiál je samozřejmě Diamant st. 10. Podle toho, jaký mechanický vliv mají tyto materiály na dlažbu při testu, se pak i dlažba zařazuje.
Pevnost dlažby
S tvrdostí je rovněž spojena i další vlastnost, a tou je pevnost dlažby. Pevnost je sledována například z pohledu zatížení, únosnosti dlažby v tlaku, což vyžadují hlavně výrobní a průmyslové prostory. Pevnost dlažby opět určuje norma a jedná se vlastně o pevnost prvku dlažby v ohybu. Norma stanovuje, jakou silou se působí na dlažbu v ohybu a podle toho je pak zařazena pro případné použití.
Tepelně/izolační vlastnosti dlažby
Ti, co chtějí použít do podlahy podlahové topení, by měli sledovat také u dlažby její tepelně/izolační vlastnosti z pohledu tepelné vodivosti, která se zde předpokládá co nejlepší, kvůli přenášení tepla. Dlažba je jeden z nejlepších materiálů pro nášlapnou vrstvu podlahy v případě použití jak teplovodního, tak i elektrického topení v podlaze.
Nasákavost dlažby a mrazuvzdornost
Jako další vlastnost uvedeme nasákavost dlažby, která úzce souvisí s mrazuvzdorností. Tato vlastnost bude zajímat ty z vás, co chtějí dlažbu použít v exteriéru na balkóny či terasy jako pochozí vrstvu, nebo v místech, kde se s mrazem může setkat.
Vysoká nasákavost dlažby způsobuje v případě mrazu a přítomnosti vody ve střepu celkové zvětšení objemu hmoty a tím i narušení struktury materiálu, ze kterého je dlažba vyrobena. Jako další jev se dostaví oddělení dlažby od podkladu, a to i přestože jste použili správnou, flexibilní lepící hmotu. Je dobré vědět, že keramické dlažby s nasákavostí nad 10% jsou použitelné pouze uvnitř objektů. Do exteriéru lze použít dlažbu s nasákavostí až do 3% v mírných zimních podmínkách. Pokud je dlažba hodnocena s nasákavostí pod 0,5% dle platné normy, pak se jedná o vysoce odolnou dlažbu z pohledu mrazuvzdornosti. Pokud chcete mít jistotu, hledejte dlažby s přívlastkem „slinuté“.
Čtěte také: Tipy a triky pro dokonalou hrubou omítku
Zkouška mrazuvzdornosti dlažby
Zkouška mrazuvzdornosti dlažby je prováděna pomocí 50 opakovaných cyklů zmražení a následného zahřátí v rozmezí teplot -15 °C a nad +5 °C.
Čistitelnost dlažby
Nasákavost je také spojena s odstranitelností skvrn, čímž je myšleno odstraňování skvrn tekutin, jako je červené víno a další podobné tekutiny, co silně obarvují. Nasákavost je tedy přímo spojená s vlastností dlažby a to čistitelností.
Čistitelnost dlažby je hodnocena mezinárodně v třídách 1 až 5 a označení 5 je nejlépe čistitelná dlažba. Myslí se tím schopnost dlažbu čistit pouhou vlažnou vodou, bez čisticích prostředků a speciálních detergentů. Keramická dlažba je oblíbená pro svou odolnost, dlouhou životnost a snadnou údržbu. Čistitelnost dlažby závisí především na tom, jaký povrch dlaždice mají. Dlaždice s hrubým protiskluzným povrchem se čistí výrazně hůř než hladké dlaždice. Některé keramičky už používají speciální povrchovou úpravu SOFT GRIP. Takové dlaždice splňují jak požadavky na protiskluznost, tak také na snadnou čistitelnost.
Chemická odolnost dlažby
Z pohledu chemické odolnosti dlažby je potřeba znát vlastnosti také, protože některá místa či provozy jsou spojeny s menší či větší chemickou zátěží podlahy, a toto pak může mít na dlažbu fatální dopady. Dále jsou tady provozy s vyšším, nebo velmi vysokým chemickým zatížením, chemické výroby a sklady, či potravinářská výroba. Prostě všude tam, kde se používají nebezpečné látky.
Hygienické vlastnosti dlažby
Ohledně čistitelnosti a chemické odolnosti je třeba zmínit rovněž hygienické vlastnosti dlažby, a toto je důležité jak u podlahy, tak stěn, tedy obkládaček. Některé provozy vyžadují specifika, která se týkají vysokých nároků na hygienu. Dlažba z pohledu správně zvoleného glazurovaného povrchu, stejně obklady na stěnu, nabízí v případě správně vybraného typu vlastnosti jako je zamezení šíření a množení choroboplodných zárodků a plísní, a také zamezení šíření nebezpečných bakterií, biologických zárodků a nákaz.
Čtěte také: Vše o hrubé venkovní omítce a jejím postupu
Dlažba a obklady jsou zároveň testovány ve smyslu materiálu, ze kterého jsou vyráběny a co se do nich přidává. Sledují se také obsahy látek v glazuře, a jak se vyluhují z materiálu.
Protiskluznost dlažby
Tato vlastnost z pohledu bezpečného pohybu po povrchu dlažby je hodnocena jako možnost uklouznutí a při výběru podlahoviny by měla být vždy sledována. Zejména se jedná o tzv. mokré prostory, což jsou sprchy, koupelny, sauny, okolí bazénů, kuchyně, sklady a výrobní prostory. Zde se sledují vlastnosti mokrých povrchů při chůzi bosou nohou, stanovují se kluzné vlastnosti v prostorách se zvýšeným nebezpečím uklouznutí. Sleduje se a stanovuje koeficient tření.
Dlažby se řadí z pohledu protiskluznosti do několika skupin. Označení třídy R9 s úhlem skluzu 3° až 10° je určeno do soukromých objektů se zvýšeným nárokem na bezpečnost. Pak jsou tady ještě třídy A, B, C, a tyto zařazují pochozí plochy pro použití A 12°, B 18°, C 24°.
- A: Plochy pro chůzi naboso, což jsou různé šatny a převlékárny u bazénů, fit center, saun atd.
- B: Například umývárny, sprchy, bazény a brouzdaliště včetně schodů.
Při výběru dlažby tedy doporučujeme zohlednit také požadavky na protiskluz. Pokud nebudujete koupelnu pro handicapované lidi, stačí do koupelny protiskluz R9 nebo R10. Všechny dlažby BEST jsou v nejvyšší protiskluzové třídě podle ČSN 72 5191, tedy T4 - velmi bezpečné. Ani za vlhka se tak nemusíte bát uklouznutí. Přesto byste do míst, kde bývá často mokro, měli raději použít dlaždice s hrubším povrchem, například s tryskaným či vymývaným.
Rozměrová přesnost dlažby
Rozměrová přesnost dlažby je další vlastnost, která by měla zajímat nejen zájemce o dlažbu, ale i ty, co se živí pokládkou dlažby. Je to jednoduché, čím lepší rozměrová přesnost dlažby, tím lepší je výsledek a celkový vzhled pochozí plochy realizované z dlažby. Základem je vědět fakt, že u keramických obkladů a dlaždic je rozměrová přesnost poměrně složitě dosažitelný výsledek.
Připravené prvky dlažby se v peci při vypalování poměrně hodně smrští, a to až o 9% rozměru před vstupem do pece. Výsledné produkty z pece se pak kalibrují na rozměrově stejné sady dlažby. Zákazník tak získá stejné formáty s deklarovanou rozměrovou přesností s minimální odchylkou rozměrů.
Problémem opět zůstává lidský faktor, který v podobě některých dychtivých obchodníků prodat veškeré zbytky ze skladů jednotlivé, na pohled stejné dodávky, sjednotí do jedné a pak nabízí zákazníkovi. Stejný problém může nastat při doobjednávce na první pohled stejné dlažby.
Z pohledu rozměrové přesnosti jsou na tom odlišně i dlažby ve smyslu povrchové úpravy, kdy lesklé dlaždice jsou posuzovány z pohledu konečné úpravy oproti matným jinak, a to i když se jedná zdánlivě o stejnou dlažbu. Je to tím, že leštěné dlaždice jsou pokládány s minimální spárou, a to právě z důvodu přesnosti, které je docíleno při přeleštění plochy a současně hran po obvodě ve výrobě. Pokud investor trvá na kombinaci matných a lesklých dlaždic, doporučuje se matné kusy dlažby po obvodech přebrousit a tím sjednotit rozměry obou typů dlaždic.
Opět je tady norma, která stanovuje maximální odchylku 0,5% z celkového rozměru dlažby. Myslí se tím maximální průhyb dlažby, který nesmí při vypalování přesáhnout danou mez vůči celkové ploše. Platí tady pravidlo, čím větší formát dlažby, tím větší odchylka planarity. Maximální normou stanovený průhyb je zcela běžným jevem.
Odstínovost dlažby
Dalším také důležitým tématem při koupi dlažby je stejnobarevnost dlažby. Odstínovost, nebo také „tonalita“ je vlastnost, kdy se sleduje odchylka mezi jednotlivými kusy dlažby z pohledu stejného odstínu. Výsledek může být ovlivněn mnoha faktory, například druhem keramiky, tedy jejím složením a též atmosférou při výpalu v peci. Působí zde jak tlak vzduchu, tak i vlhkost.
Jediným způsobem, jak zajistit tonalitu, je kontrola údajů na obalu a v dokumentech k dlažbě a nakonec vizuální prohlídkou dlažby. Pokud zjistíte vizuální odchylku v odstínu dlažby, je možné že se vám prodejce zrovna pokouší prodat nějaké zbytky ze skladu. Bohužel i toto se stává, a proto pozor na výrazné slevy a výprodeje skladů.
Jak vybrat tloušťku dlažby?
Při výběru dlažby hraje důležitou roli více faktorů, přičemž jedním z nejdůležitějších je její tloušťka. Při výběru dlaždic se často zaměřujeme zejména na design, barvu a povrchovou úpravu, zatímco technické parametry jdou občas bokem. Přitom jsou mnohem důležitější. Právě tloušťka rozhoduje o tom, zda vám dlažba vydrží roky, nebo ji budete opravovat už po první sezóně. Každá dlažba má své místo.
Standardní porcelánové nebo keramické dlaždice mají zvyčajně tloušťku od 3/8" do 5/16". To se však může lišit v závislosti na tom, jaký typ dlaždic používáte a kde se instaluje. Obecně platí, že hrubší dlaždice mají tendenci být dražší než tenčí kvůli jejich trvanlivosti. Hrubší dlaždice jsou odolnější a je méně pravděpodobné, že se odštípou nebo prasknou než tenčí. Vytvářejí také hustší povrch, který poskytuje lepší izolaci pro absorpci zvuku nebo udržování tepla (v závislosti od materiálu). Nevýhodou je, že zvyčajně vyžadují dodatečnou přípravu před instalací (například vyrovnávání nebo vystužení podpěr).
Tloušťka dlažby pro interiér a exteriér
Tloušťka dlaždic je důležitým faktorem, který je třeba zvážit při výběru dlaždic pro váš domov. Různé materiály a aplikace vyžadují různé tloušťky a výběr té správné může výrazně ovlivnit celkový vzhled a životnost vaší dlažby.
| Tloušťka dlažby | Využití | Charakteristika |
|---|---|---|
| 7-10 mm | Interiér (bez vysokého bodového zatížení) | Vhodná do obytných prostor, kde dlažba není vystavena extrémně vysokému bodovému zatížení (síla působící na malé místo). |
| 10-12 mm | Vysokoodolná dlažba | Zanese nejen velké bodové zatížení, ale poradí si i s intenzivním statickým tlakem (neustálá hmotnost předmětů působících na dlažbu, které se na ní dlouhodobě nehýbou). |
| 20 mm | Speciální typ vysokoodolné gresové (keramické) dlažby | Využití například v autodílnách (odolá tlaku aut i bodovému zatížení zvedáků), zahradách (lze položit přímo na trávník nebo do štěrkového lože). Extrémní pevnost v tlaku, ale křehká. |
Při velkých formátech dlažby (např. 120 × 240 cm) je tloušťka dlažby ještě podstatnější, protože čím větší rozměr, tím vyšší nároky na pevnost. Hrubší porcelánové nebo keramické dlaždice jsou zvyčajně nejvhodnější pro oblasti s vysokou návštěvností, protože je méně pravděpodobné, že se časem opotřebují v porovnání s tenčími možnostmi. V některých případech možná budete muset použít hrubší dlaždice na správné podepření těžších předmětů, jako je nábytek nebo spotřebiče (zejména pokud je plánujete umístit přímo na vrch dlaždice).
Příprava podkladu pro hrubou dlažbu
Hoci je hrúbka jedným z kľúčových parametrov, ani tá najhrubšia dlažba vás nezachráni, ak je zle položená. Podmínkou odolnosti dlažby je kontrola podkladu, kterou dokážete udělat i bez profi vybavení. Potřebujete mít pevný betonový podklad bez vzduchových bublin. Dlažba musí být nalepena celoplošně na dokonale rovný základ.
Při pokládce dlažby do garáže nebo na místa s vysokým zatížením nestačí nanést lepidlo jen na podklad. Vždy zvolte oboustrannou aplikaci. Tenkou vrstvu lepidla naneste na podklad i na zadní stranu dlaždice. Při instalaci hrubých porcelánových nebo keramických dlaždic je důležité ujistit se, že všechny nosné povrchy pod nimi jsou správně vystužené, aby se časem při namáhání pod váhou neposouvaly (to zahrnuje oblasti, jako jsou stěny, kde se o ně mohou opírat podepřené police).
Výběr správné tloušťky dlaždic pro konkrétní projekt je nezbytný, aby se zajistilo, že dlaždice budou trvanlivé, esteticky příjemné a mají dlouhou životnost. Tloušťka dlaždice ovlivňuje, jak dobře bude odolávat opotřebení, jakož i to, jak jednoduchá bude instalace. Hrubší dlaždice jsou odolnější vůči praskání a odštípnutí, zatímco tenčí dlaždice mají tendenci být levnější a snadněji se instalují.
Prvním krokem při určování, který typ dlaždic je pro váš projekt nejvhodnější, je určit, jaký typ podkladu máte (beton nebo sádrokarton) a jakou hmotnost dokáže zvládnout. Odtud budete chtít zvážit, jaký vzhled chcete pro svůj prostor - zda to znamená lesklejší keramické dlaždice nebo texturovaný přírodní kámen - jakož i jakékoli speciální hlediska (například protiskluznost). Nakonec zvažte, jak tlusté nebo tenké dlaždice potřebujete v závislosti na tom, kde jsou instalovány (například koupelny nebo kuchyně).
Podlahy na terasy
Když přemýšlíte o realizaci nebo renovaci terasy, je výběr správné podlahy jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které potřebujete udělat. Představte si, že sedíte na své terase s šálkem kávy v ruce a obdivujete krásný výhled na svou zahradu. Jaká podlaha pod nohama by byla ideální? Který materiál bude na terasu nejlepší?
Podíváme se na různé druhy podlah pro terasy, popíšeme faktory, které je třeba zvážit při výběru i důležité informace o instalaci a údržbě podlahy na terasu.
Faktory pro výběr podlahy na terasu
- Různé druhy materiálů: Dřevo, kompozitní materiály, keramické dlaždice a betonové povrchy jsou pro terasové podlahy častou volbou.
- Počasí a klimatické podmínky: Zjistěte si, jaké klimatické podmínky bývají ve vašem regionu, jestli bude terasa často na dešti, vystavená slunečnímu záření a horku nebo naopak mrazu.
- Bezpečnost a protiskluzové vlastnosti: Pro terasy je důležité zvolit podlahu s protiskluzovými vlastnostmi pro minimalizaci rizika úrazů způsobených uklouznutím.
- Nároky na údržbu: Pro různé materiály je třeba zajistit určitou úroveň údržby.
Oblíbené materiály pro terasové podlahy
- Dřevěné podlahy: Pomáhají na terase navodit příjemnou, přírodní atmosféru. Jsou tradiční a elegantní volbou. Existuje mnoho druhů dřeva, které se mohou lišit v odolnosti a vzhledu. Dřevěné podlahy je potřeba pravidelně udržovat, ale tomu by mělo ještě předcházet ošetření proti škůdcům a hnilobě. Po určité době používání bývá nutné zajistit obnovu dřevěných podlah, jako je broušení, olejování či lakování, aby se udržely v dobrém stavu. Obzvlášť hezky vypadá dřevěná podlaha na terasu z exotických dřevin, jako je sibiřský modřín, Garapa, Merbau (Molucké železné dřevo) nebo třeba Ipe - brazilský teak či železné dřevo, které pochází ze střední a Jižní Ameriky.
- Kamenné podlahy: Kámen je odolný, trvanlivý a má jedinečný vzhled. Každý přírodní kámen je originální, takže žádné dvě kamenné terasy nebudou stejné. Kamenné podlahy na terase jsou oblíbené díky své odolnosti a pěkné podobě. Jako přírodní materiál dodává kámen terase jedinečný, elegantní vzhled a přitom je schopný vydržet extrémní povětrnostní podmínky i těžké zatížení. Existuje mnoho druhů kamene, které můžete vybrat pro svou terasu, například břidlice, vápenec, žula, pískovec. Kamenné podlahy mají však rovněž své nevýhody. Mohou být kluzké, když jsou mokré. Kámen je také tvrdý a nepohodlný na chůzi nebo stání po delší dobu. Instalace kamenné podlahy bývá nákladná a časově náročnější.
- Keramické dlaždice: Venkovní mrazuvzdorné keramické dlaždice jsou trvanlivé a odolné vůči povětrnostním podmínkám. Mají širokou škálu vzorů a barev, které mohou vzhled terasy zpestřit. Keramické dlaždice jsou populární volbou pro terasy díky svému vzhledu, odolnosti a snadné údržbě. Můžete snadno najít dlaždice, které se hodí k designu vaší terasy a domu. Nicméně i keramické dlaždice mají své nevýhody. Bývají kluzké, když jsou mokré a některé typy dlaždic jsou náchylné poškození v důsledku nárazu nebo extrémních teplot. V případě chybné pokládky se mohou časem uvolnit či popraskat. Keramické dlaždice také nemusí být příliš příjemným materiálem na dotek, na což je třeba myslet, pokud plánujete na terase pobývat naboso.
- Betonové podlahy: Podlahový beton se míchá většinou přímo na místě a nalévá rovnou na plochu terasy na připravený podklad, kde jej necháte vytvrdnout. Díky tomu lze vytvářet různé tvary, textury a designy, což umožňuje individuální přizpůsobení podle vašich specifických požadavků a vkusu. Betonová litá podlaha je odolná vlivům počasí, snadno se udržuje a je dlouhodobě trvanlivá. Ale pokud je nesprávně realizovaná, může praskat nebo se deformovat. Všechny tvrdé podlahy z betonu, kamene, dlažby zpravidla působí chladivě, což nemusí být žádoucí v chladnějších jarních a podzimních dnech.
- Kompozitní materiály (WPC): Kompozitní materiály, jako je dřevo-plastový kompozit, mohou mít vzhled dřeva s nižšími nároky na údržbu. WPC znamená Wood-Plastic Composite, což je směs dřeva a plastu neboli zjednodušeně dřevoplast. Výsledkem je produkt, který je extrémně odolný vůči povětrnostním vlivům a škůdcům. To jej činí ideálním pro použití v exteriéru na terasy, ale i pro použití na ploty nebo výrobu venkovního nábytku.
Příprava podkladu pro podlahu na terasu
Příprava podkladu pro podlahu na terasu je klíčovým krokem. Zajistí stabilitu a dlouhou životnost konstrukce terasy. Pro základní orientaci uvádíme postup v jednoduchých krocích, když chcete terasu realizovat na „zelené louce“:
- Pokud je povrch nerovný, vyrovnejte jej. To můžete udělat ručně pomocí krumpáče a lopaty nebo mechanicky pomocí malého buldozeru. Je důležité zajistit, aby byl povrch co nejrovnější.
- Jakmile je povrch vyrovnaný, je důležité jej zhutnit. Díky tomu bude podklad pevný a stabilní.
- Pro zabránění hromadění vody pod podlahou instalujte drenáž. Ta se může skládat z drenážních trubek nebo hrubého kameniva. Někdy stačí vytvořit mírný sklon pro odtok vody.
- Podkladová vrstva, jako je štěrk nebo jemné kamenivo či písek, rozprostřete na povrchu a také zhutněte. Tato vrstva ještě vylepší stabilitu a pomůže s odvodněním. Zde už však záleží, jakou přesně terasu realizujete.
- V některých případech, jako je plánovaná pokládka betonové podlahy nebo dlažby, bývá zapotřebí řešit i vrstvu hydroizolace.
- Další krok bude už záležet na tom, jakou přesně podlahu budete mít.
Pamatujte na to, že příprava podkladu může být časově náročná, ale je důležitá. Je dobré mít potřebné znalosti a výbavu.
Spáry mezi dlaždicemi a jejich údržba
Spáry mezi dlaždicemi hrají v celkovém vzhledu podlahy důležitou roli. Bohužel jsou také místem, kde se nejvíce usazuje špína, mastnota a zbytky čisticích prostředků. Pro běžné čištění spár lze použít teplou vodu se saponátem nebo octem. Na odolnější nečistoty dobře funguje jedlá soda smíchaná s vodou do pasty, kterou nanesete na spáry a vydrhnete kartáčkem. V obchodech jsou k dispozici také speciální čističe určené přímo na spáry, které si poradí i s hlubším znečištěním.
Při výběru spárovací hmoty je dobré myslet i na praktičnost. Příliš světlé spáry, zejména na podlahách, nejsou ideální volbou. Každá nečistota je na nich okamžitě vidět, rychle se zanášejí a jejich údržba je výrazně náročnější. Typ spárovací hmoty, kterou použijete, by měl záviset hlavně na tom, jak velká je každá dlaždice, a ne na celkové tloušťce. Všeobecně řečeno, větší mezery mezi jednotlivými dlaždicemi vyžadují hrubší spárovací hmotu, zatímco menší mezery si vyžadují tenko tuhnoucí maltu (nebo obojí v závislosti od aplikace).
tags: #hruba #dlazba #podlaha #informace