Požární odolnost je jednou ze základních vlastností většiny staveb. Vždy se váže k celé stavební konstrukci, ne k jednotlivým použitým materiálům. U konkrétní sádrokartonové desky můžeme mluvit o reakci materiálu na oheň (dříve tzv. hořlavost).
Požadavky a certifikace požární odolnosti
Požadavky na požární odolnost není možné jednoduše doporučit nebo určit. Plynou z normativního kodexu návrhových požárních norem a lze je stanovit výhradně na základě projektu požární bezpečnosti konkrétního stavebního objektu, který může vypracovat jen projektant specialista v oboru požární bezpečnosti staveb. Aby tyto požadavky byly naplněny, je nutné zvolit některou ze systémových konstrukcí, která byla patřičně odzkoušena a následně klasifikována, případně i certifikována pro určitou požární odolnost.
V případě, že požární odolnost konstrukce je předepsána v projektu a tedy je nutné ji při kolaudaci prokázat, nelze tuto konstrukci montovat svépomocně. Osvědčení k montáži nejen protipožárních konstrukcí je možné získat v naší Škole suché výstavby. Požární zkoušky provádíme ve zkušebně PAVÚS ve Veselí nad Lužnicí za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem.
Parametry požární odolnosti
Obecně vzato, požární odolnost je časový interval uváděný v minutách, po který jsou naplňovány jednotlivé normativně definované parametry konstrukce.
- Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce schopná nést zatížení.
- Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce celistvá, resp. Udává dobu, po kterou nenastane zvýšení maximální teploty min. o 180° C, resp. zvýšení průměrné teploty o 140° C. Měří se na chráněné straně konstrukce.
Parametr I může být v některých případech (např. u otvorových výplní) nahrazen parametrem W - ten se označuje jako „hustota tepelného toku“ a hodnotí se v jisté vzdálenosti od chráněného povrchu. Jedná se tedy o měkčí parametr než I a tudíž platí, že konstrukce splňující parametr I, splňuje zároveň i parametr W.
Čtěte také: Polystyrenové zateplení: Vlastnosti a zkušenosti
Reakce na oheň a hořlavost sádrokartonu
Ve spojení s požární bezpečností staveb se lze potkat i jinými pojmy jako je např. hořlavost, reakce na oheň či žáruvzdornost. Reakce na oheň je ukazatel toho, jak výrobky přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru (na rozdíl od požární odolnosti stavebních konstrukcí vystavených plně rozvinutému požáru). Tento parametr je dnes nahrazen parametrem „reakce na oheň“, který přesněji charakterizuje daný materiál, nicméně v zásadě popisuje znovu míru hořlavosti materiálu.
Z hlediska požární odolnosti je sádrokarton obecně velmi výkonný materiál. Deska sama o sobě tedy nemá požární odolnost, přisuzuje se jí však míra reakce na oheň. I přesto, že obsahuje hořlavý karton, chová se celkově jako nehořlavý materiál.
„V případě sádrokartonových desek Rigips se jedná o kategorie nehořlavých materiálů, která je definována indexem A2, s1, d-0. Toto zatřídění vyplývá přímo z výrobkové evropské normy - ČSN EN 520 Sádrokartonové desky,“ doplňuje Robert Hošek.
Protipožární sádrokarton
Protipožární sádrokarton, často označovaný také jako červený sádrokarton nebo GKB deska, představuje specializovaný stavební materiál navržený pro maximální požární bezpečnost. Protipožární sádrokarton pak navíc obsahuje skelná vlákna a inertní přísady, které minimalizují objemové změny desek a prodlužují jejich celistvost při požáru. Díky své spolehlivosti, snadné montáži a certifikovaným vlastnostem poskytuje optimální řešení pro všechny konstrukce s požadavky na požární odolnost.
Sádrokarton a žáruvzdornost
Sádrokartonové desce nemůžeme přisuzovat ani vlastnost žáruvzdornosti. Bez ohledu na to, zda se jedná o základní sádrokarton RB (A) nebo protipožární desku RF (DF), není materiál žáruvzdorný. Žádná sádrokartonová či sádrová deska však nemůže být žáruvzdorná, neumí odolávat vyšším teplotám (i bez ohledu na požár) - proto se ani protipožární sádrokarton nehodí např. pro opláštění tepelně namáhaných částí krbů. Tyto desky po jistou dobu požáru odolávají, nicméně postupem času dochází k jejich degradaci. Povrchový karton shoří a sádrové jádro se během požáru začne postupně rozpadávat. To je způsobeno postupným uvolňováním vázané vody z krystalické mřížky sádrovce. Z di-hydrátu síranu vápenatého (CaSO4.2H2O) se tak během požáru stane hemi-hydrát síranu vápenatého (CaSO4.1/2H2O) - neboli „vypálená sádra“. Ta postupně vlivem působícího ohně zmenšuje svůj objem a stává se značně křehčí.
Čtěte také: Zámková dlažba na betonu krok za krokem
Jednou z výhod použití desek na bázi sádry je jejich již zmíněné uvolňování krystalické vody. To pohltí značnou část tepelné energie požáru a desky tak fungují jako automatický „hasicí přístroj“. Z každého čtverečního metru sádrokartonu se během požáru uvolní přibližně 1,5 litru vody.
Obecně platí, že sádrokartonové desky lze použít jen tehdy, když teplota na jejich povrchu během jejich životnosti nevzroste dlouhodobě nad 45° Celsia (krátkodobě nad 60° Celsia).
Druhovost požárních konstrukcí (DP1 až DP3)
U požárních konstrukcí lze kromě samotné požární odolnosti rovněž určit i tzv. druhovost požárních konstrukcí (DP1 až DP3), která je zpřesňujícím parametrem a má význam pro správný návrh konstrukce v rámci projektu. Zjednodušeně lze říci, že konstrukce typu DP1 se skládají výhradně z nehořlavých komponent, kdežto DP2 a DP3 jsou konstrukce, které mohou obsahovat i součásti hořlavé. Do kategorie konstrukcí DP2 je daná skladba smíšené konstrukce klasifikována po dobu, než dojde ke vznícení hořlavých součástí takové konstrukce.
Evropská a národní klasifikace reakce na oheň
Při požárně bezpečnostním řešení se lze často setkat jednak s evropskou a jednak s národní požárně technickou charakteristikou. Klíčovou klasifikací hořlavosti stavebních výrobků v celoevropském měřítku jsou třídy reakce na oheň. Reakce na oheň u stavebních materiálů je definována jako schopnost materiálů reagovat v určitých požárních podmínkách, což zahrnuje míru jejich hořlavosti, šíření plamene, vytváření kouře a padání hořících částic. Nezávisí to na tom, zda je materiál použit jako samostatný produkt nebo je součástí jiného výrobku. Rozšíření plamene je posuzováno pouze na povrchu materiálů, nikoli na celkových výrobcích. Pro návrh požárně bezpečných staveb se považuje za klíčové použití materiálů, které odpovídají klasifikaci dle normy ČSN EN 13501-1.
Výrobky jsou nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek klasifikovány dle evropských norem do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F. Norma EN 13501-1 je rozdělena do pěti kategorií: A, B, C, D a E. Kromě toho kategorie F, která slouží pro výrobky netestované v této souvislosti. Stupnice charakterizuje výrobky od třídy A1, jakožto zcela nepřispívající k požáru, po třídu F, jakožto výrobky výrazně se podílející na rozvoji a intenzitě požáru. V České republice je stupnice hořlavosti stavebních materiálů definována dle evropských norem, které hodnotí reakci na oheň. Tyto materiály jsou rozděleny do několika tříd podle jejich hořlavosti.
Čtěte také: Průvodce skladbou podkladu
Společně s třídou reakce na oheň A2 až D (popř. E) bývá u výrobků uváděna a v požární legislativě požadována tzv. doplňková klasifikace vyjadřující intenzitu vývoje kouře (s1, s2 nebo s3; „s“ z angličtiny jako „smoke“) a plamenně hořících kapek (d0, d1 nebo d2; „d“ z angličtiny jako „droplet“). Vyšší číslo u klasifikace „s“ nebo „d“ znamená vyšší míru tvorby doprovodných komponentů hoření (kouře, kapek). Lze se tak setkat s úplným zápisem v podobě např. A2-s1, d0.
Třídy reakce na oheň jsou používány jako nástroj pro přímé legislativní omezení určitých výrobků ve stavbě. Třídu reakce na oheň pro vybrané stavební výrobky lze bez nutnosti nákladného zkoušení klasifikovat s využitím informativní přílohy v ČSN 73 0810.
Národní charakteristiky: Index šíření plamene a odkapávání hmot
Tato ryze národní charakteristika udává rychlost v milimetrech za minutu, s jakou se plamen šíří po povrchu stěn a stropů či podhledů; ve starších legislativních dokumentech se lze setkat i s požadavky na index šíření pro podlahové krytiny např. v chráněných únikových cestách. Indexem šíření je často striktně omezeno použití stavebních výrobků pro určité typy staveb, a to v projektových normách požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx. V určitých případech je požadován i nulový index šíření (tj. nešířící plamen, is = 0 mm/min.), a to např. pro povrch požárních pásů na fasádě, obvodové stěny nacházející se v požárně nebezpečném prostoru, povrch hořlavého kontaktního zateplovacího systému, vnitřní povrchy na chráněných únikových cestách či výplně zábradlí balkonů či lodžií vyšších staveb. Indexem šíření jsou omezeny též povrchy v prostorech s vyšší koncentrací osob (požární úseky skupiny U1 a U2 dle ČSN 73 0802) a lze se tak setkat např. s omezením is ≤ 50 až 100 mm/min. Index šíření je zkoušen dle české zkušební požární normy ČSN 73 0863 a pro určitou skupinu převážně dříve používaných stavebních výrobků lze event. využít hodnotovou požární normu ČSN 73 0822.
Odkapávání stavebních je rovněž ryze národní charakteristika eliminující jednak ohrožení osob či zvířat při evakuaci a jednak možnost rozšíření požáru hořící taveninou. Odkapávání hmot je zkoušeno dle české zkušební požární normy ČSN 73 0865. Striktní zákaz použití hmot, které v případě požáru (resp. při požární zkoušce) odkapávají, uvádí opět projektové požární normy, a to zejména v prostorách určitých typů únikových cest, prostorách s velkou koncentrací osob, ve stavbách zdravotnických zařízení, stájí zemědělských zvířat apod.
Míra požární odolnosti je závislá zejména na kvalitě sádrokartonových desek - RB (A) deska zajistí nižší požární odolnost konstrukce, zatímco protipožární sádrokarton (např. RF/DF) podstatně vyšší.
S dotazy nejen ohledně požárně odolných konstrukcí v rámci suché výstavby se můžete obracet na technickou podporu Rigips přes webový formulář nebo telefonicky na čísle +420 226 292 224. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Rigips.
Značka Rigips úspěšně působí na českém stavebním trhu přes 30 let. Za tu dobu se Rigips stal synonymem kvality, pokroku a inovací v oblasti suché vnitřní výstavby.
tags: #sadrokarton #na #horlavy #podklad #pozarni #klasifikace