Vyberte stránku

Při realizaci zateplovacího systému (ETICS) je správná volba kotevní techniky kritickým bodem pro stabilitu a životnost celé fasády. Kotvení polystyrenu fasádními hmoždinkami je činnost, kterou bychom neměli opomíjet. Přestože nás někteří výrobci ujišťují o mimořádných vlastnostech svých lepidel, 100 % bezpečnost fasády zajišťuje pouze mechanické upevnění. Důvodem je to, že fasádní hmoždinky jsou pevně fixovány ve zdivu, nikoliv na něm. Pevnost lepidla nepomůže, pokud je pod ním slabý podklad. Dobře umístěné talířové hmoždinky v polystyrenu tento problém řeší.

Fasádní talířové hmoždinky a kotvící prvky zajišťují stabilitu nalepeného izolantu a chrání zateplovací systém před silnými poryvy a sáním větru. Kotvení fasády je zapotřebí, aby uspokojivě plnila hned z několik důležitých funkcí, kterými jsou například stálý přítlak izolačních desek polystyrenu na lepící tmelovou hmotu a tím i zamezení zvedání izolačních desek od podkladu. Kotvení izolantu dále výrazně zabraňuje případnému skluzu zatížení izolačních desek. Díky tomu jsou izolační desky pevně zafixovány proti pohybu do stran.

Proč je kotvení fasádními hmoždinkami tak důležité?

  • Zajištění mechanické stability: Lepicí tmel primárně drží desky polystyrenu přilepené k podkladu, ale u některých povrchů nebo při větším zatížení nemusí být sám o sobě dostatečně spolehlivý.
  • Odolnost vůči sání větru: Na fasádu působí dynamické síly, zejména sání větru, které se snaží izolaci odtrhnout. Při silném větru polystyrenové desky rezonují, což může způsobit jejich borcení, pokud nejsou mechanicky připevněny ke stěně.
  • Zabránění smykovému pohybu izolace: Vlivem změn teploty a vlhkosti může dojít k mírnému pohybu izolantu.
  • Přemostění nerovností podkladu: Pokud je podklad nerovný, může dojít k tomu, že lepidlo nebude rovnoměrně roznášet zatížení.
  • Zvýšení bezpečnosti u těžších izolantů: U minerální vlny nebo silnějších polystyrenových desek je mechanické kotvení nezbytné.

Typy talířových hmoždinek a jejich vlastnosti

Fasádní hmoždinky se dělí na několik typů podle druhu hmoždinky a způsobu montáže. Dále se fasádní kotvící hmoždinky používají dle druhu materiálů, do kterých je lze bezpečně kotvit a dále pak dle materiálu, ze kterého jsou samotné talířové fasádní hmoždinky vyrobeny.

Rozdělení dle způsobu montáže:

  • Povrchová montáž: Talířek hmoždinky je zarovnán s povrchem izolantu.
  • Zápustná montáž: Hmoždinka je zafrézována do izolantu a následně zakryta polystyrenovou nebo minerální zátkou. Zápustné kotvení fasádní tepelné izolace je způsob kotvení, který odbourává tepelné mosty a eliminuje možné prokreslení kotvících hmoždinek skrz fasádu. Zápustné kotvení je moderní a v poslední době velmi používaný systém montáže talířových hmoždinek.
  • Závrtné fasádní hmoždinky: Zavrtávají se přímo do izolantu. Výhodou je jedna hmoždinka pro více tlouštěk izolantu.

Rozdělení dle mechanismu upevnění:

  • Šroubovací hmoždinky: Představují technologickou špičku. Nabízejí nejvyšší únosnost a maximální spolehlivost montáže. Šroubovací talířová hmoždinka EXTREME FIX 4D má dlouhou čtyřstrannou rozpěrnou zónu a je vyrobena z polypropylenu a osazena šroubem. Pro kotvení do podkladu kategorie E (autoklávovaný pórobeton) se vždy používají šroubové talířové hmoždinky.
  • Zatloukací hmoždinky: Oblíbená volba pro svou rychlost instalace a nižší cenu. Natloukací talířová hmoždinka XPM má dlouhou rozpěrnou zónu a je vyrobena z polypropylenu a osazena ocelovým trnem zakončeným polyamidovou hlavou.

Materiál jádra hmoždinky:

Proč existují takové rozdíly v konstrukci hmoždinek? To je dáno rozdíly v tepelné vodivosti materiálu jádra.

  • Kovový trn: Nezbytný pro těžké izolanty (minerální vata) a pro delší hmoždinky. Pokud se rozhodnete pro hmoždinky s kovovým trnem, budou držet velmi pevně a lze je zatloukat bez obav z prasknutí trnu. Na druhou stranu kov dobře vede teplo ze stěny ven. Při kotvení vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) s izolantem z izolačních desek nebo lamel z minerální vlny MW doporučujeme použít hmoždinky s ocelovým trnem.
  • Plastový trn: Hmoždinka TTH s plastovým trnem je určená pro upevnění tepelně izolačních desek z bílého polystyrenu, šedého polystyrenu, soklového polystyrenu k obvodovému zdivu. Kotvící hmoždinku TTH s plastovým trnem nedoporučujeme k upevnění minerální vaty a v zateplovacích systémech s finální povrchovou úpravou z umělého kamene, nebo Klinker pásku. Ideálním řešením jsou hmoždinky s kovovým trnem a plastovým koncem (ZIEL-PLAST FIX-M). Díky tomu, že hlava trnu hmoždinky je zapouzdřena v plastu, hmoždinka lépe proniká do nestabilního podkladu a eliminuje se také únik tepla přes tepelný most. To je důležité zejména v případě, že nebudeme používat polystyrenová záslepky (zátky). Jednoduše koncovka hmoždinky lépe těsní směrem k vnějšímu povrchu a teplo již tak snadno neuniká.

Kategorie podkladu:

Aby hmoždinka ve stěně pevně držela, musí být certifikována pro konkrétní materiál. V technické dokumentaci každé hmoždinky je uvedena kategorie podkladu pro který je hmoždinka určena a minimální kotevní hloubka. Minimální kotevní se měří od nosného materiálu bez omítky. Omítka se nepovažuje za nosný materiál. Univerzální hmoždinka TTH s plastovým trnem je certifikovaná pro stavební materiály tříd A, B, C, D, E, s certifikátem ETA - 09/0318.

Čtěte také: Průvodce hloubkou zakopání sloupků

Hmoždinky je třeba volit podle typu podkladu a tloušťky izolační vrstvy.

Kategorie podkladu Popis Typ hmoždinky (doporučený) Minimální kotevní hloubka
A Beton, plné cihly Kovový trn 40 mm
B Plné cihly z lehčených betonů Kovový trn, plastový trn 40 mm
C Děrované materiály (dutinové bloky, děrované cihly) Kovový trn, plastový trn 40 mm
D Dřevo, OSB, dřevotřískové a dřevovláknité prvky Kovový trn, plastový trn 40 mm
E Autoklávovaný pórobeton Šroubové talířové hmoždinky 65 mm

Stanovení správné délky hmoždinky

Nepodceňte délku kotvy - pro bezpečné uchycení je nutné připočítat tloušťku izolantu, tloušťku lepidla a minimální hloubku kotvení do zdiva. Talířová hmoždinka musí být vždy ukotvená celou svou rozpěrnou částí ve zdivu. Pro stanovení užitné délky talířové hmoždinky TTH s plastovým trnem je třeba brát v úvahu tloušťku izolace a všechny nenosné krycí vrstvy (např. stará omítka, lepidlo).

  • Montáž bez zahloubení: K tloušťce polystyrenu přičtěte 9 cm.
  • Zápustná montáž: K tloušťce polystyrenu přičtěte pouze 7 cm.
  • Novostavba: Na zateplení 100 mm polystyrenem použijeme hmoždinky o délce 160 mm (součet kotevní hloubky 40 mm pro třídy A,B,C,D, tloušťky izolantu 100 mm a 20 mm vrstvy lepidla).
  • Rekonstrukce (přes stávající omítku): Je nutné připočítat sílu této vrstvy do celkové délky hmoždinky (zpravidla 20-30 mm). Celková délka hmoždinky u rekonstrukce při zateplení 100 mm polystyrenem by tak činila 180 mm (platí pro třídy A,B,C,D).

Postup kotvení talířových hmoždinek

Samotná montáž zatloukacích talířových hmoždinek není nijak složitá. Podstatné je, aby před osazováním talířových hmoždinek byla dodržena technologická přestávka a tmelové lepidlo mělo tak dostatečný prostor pro úplné vytuhnutí. Fasádní hmoždinky osazujeme vždy až po úplném vyschnutí lepícího tmelu. Hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepící hmoty tak, aby nedošlo k posunu izolantu a k narušení jeho rovinatosti, zpravidla po 24 až 72 hodinách od nalepení. Hmoždinka musí být osazena pevně bez pohybu a její talíř je zapuštěn max. 1 mm pod povrch izolantu, nebo osazen do roviny s povrchem izolační desky.

Zápustná montáž s polystyrenovými zátkami (profesionální postup):

Zápustná montáž fasádního izolantu představuje efektivní řešení, které zajišťuje nejen estetický vzhled fasády, ale také její dlouhodobou odolnost a funkčnost.

  1. Na vyznačených místech vyvrtáme otvory do podkladu.
  2. Pomocí kvalitní frézy na polystyren (např. ZIEL-PLAST ZP-FS nebo kovové frézky ZOFITHERM KF65) vytvoříme přesný vyhloubený prostor v polystyrenu, kam se hmoždinka zapustí. Do tepelné fasádní izolace vyhloubíme pomocí frézky kruhovou výseč o rozměru 70 mm.
  3. Do vyvrtaného a vyfrézovaného otvoru vložíme hmoždinku (např. WKTHERM S8 nebo TTH s předmontovaným plastovým trnem).
  4. Vrtačku nastavíme na nízké otáčky a pomalu utahujeme, aby se hmoždinka bezpečně rozevřela a upevnila v podkladu. Kotevní hmoždinku osadíme do dopředu navrtané díry, vsuneme kotvu do otvoru a následně hmoždinku s trnem zatlučeme.
  5. Po ukotvení hmoždinky zakryjeme otvor šedou polystyrenovou fasádní zátkou ZOFITHERM EPS 15 x 65 mm (nebo bílou či šedou polystyrenovou zátkou o průměru 70 mm). Po zaklopení hmoždinek zátkami vznikne ideálně rovná plocha, která je připravena na provedení výztužné armovací vrstvy pomocí správného stěrkového tmelu s vloženou sklotextilní síťovinou. Polystyrenové záslepky jsou velmi důležitým, i když nenápadným prvkem při kotvení fasádního polystyrenu. Pomáhají výrazně omezit únik tepla v místech osazení hmoždinek. Vlivem hlubokých zapuštění talířků hmoždinek vyplněných lepicí a stěrkovou hmotou dochází k vykreslování hmoždinek na fasádě v zimním období. Pokud to dovolí typ a tloušťka použitého izolantu, doporučuje se používat zapuštěnou montáž hmoždinek s překrytím talířků hmoždinek víčkem z izolantu. Zapuštěná montáž s víčkováním maximálně eliminují vykreslování hmoždinek.

Povrchová montáž:

  1. Do předem vyvrtaného a dostatečně čistého otvoru vložíme hmoždinku TTH s předmontovaným plastovým trnem a poklepem ji dorazíme k izolantu.
  2. Trn zatlučeme tak, aby se talířek hmoždinky zatlačil cca 2 mm pod povrch izolantu.

Množství a rozmístění hmoždinek

Správné množství a rozmístění hmoždinek je klíčové pro pevnost a stabilitu zateplovacího systému. Kotvení se provádí vždy podle kotevního plánu, který zajišťuje optimální stabilitu fasádního izolantu. Počet, typ, druh a rozmístění hmoždinek pro kotvení ETICS vychází z projektové dokumentace.

Čtěte také: Životnost plotu a hloubka základů

Při hmoždinkování pěnového polystyrenu norma doporučuje použít minimálně 5 hmoždinek na metr čtvereční (dvě na panel a jednu mezi panely). V případě, že není zhotoven kotevní návrh od projektanta nebo jiné odborně znalé osoby je doporučováno zatloukací hmoždinky upevňovat minimálně 6 kusů hmoždinek na 1 m2 tepelné izolace. Abychom předešli nežádoucímu prohnutí tepelné izolace, kotvíme izolaci ve všech spojích izolačních desek a jednou až třemi hmoždinkami do plochy desky, vždy v místě naneseného lepidla. Spotřeba hmoždinek na 1m2 je cca 6 - 8 kusů, dle podkladu.

Specifika pro různé izolační materiály:

  • Izolační desky z expandovaného polystyrenu (EPS) a extrudovaného polystyrenu (XPS), izolační desky perimetr: Je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše. Dodatečné kotvení se provádí následně po nalepení desek a zatvrdnutí lepicí malty v počtu 2-3 kotev na jednu desku 0,5 m2. Kotvení se provádí do T spojů, v případě většího počtu kotev na m2 se kotví do T spojů a do plochy desky. Minimální množství hmoždinek, aby deska byla zakotvena po obvodě i v ploše je 6 ks/m2.
  • Minerální desky (MW) s podélnou orientací vláken TR 15 kPa: Je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše. Desky se musejí kotvit vždy. Dodatečné kotvení se provádí následně po nalepení desek a zatvrdnutí lepicí malty v počtu kotev 4-6 kusů na m² plochy fasády. S ohledem na hmotnost tepelného izolantu musí být použity kotvy s kovovým trnem.
  • Minerální izolační desky (MW) s podélnou orientací vláken TR 10 kPa: Doporučuje se používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm opatřené rozšiřovacím talířkem 90 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše.
  • Minerální izolační lamely (MW) s kolmou orientací vláken: Pro kotvení hmoždinky se doplňují o rozšiřovací talíře 140 mm. Talířové hmoždinky se osazují pouze do plochy izolačních lamel. Lamely z minerální vlny s příčným vláknem se lepí celoplošně a proto se dodatečné kotvení do podkladu v místech, které jsou určeny ve stavební dokumentaci nevyžaduje. Pokud se dodatečné kotvení vyžaduje, kotví se následně po nalepení lamel a zatvrdnutí lepicí malty v rozsahu a v místech podle stavební dokumentace a to zpravidla 6 kusů kotev na 1 m² plochy fasády, z toho 4 kusy v rozích lamely. Lamely se kotví pomocí talířových kotev (hmoždinek) v kombinaci s podkladovým talířkem nebo talířových kotev přes základní (výztužnou) vrstvu.

Rozmístění hmoždinek a větrové oblasti:

Kotevní hmoždinky osadíme do dopředu navrtané díry, vsuneme kotvu do otvoru a následně hmoždinku s trnem zatlučeme. Standardně se hmoždinky umisťují do rohů izolačních desek a jedna hmoždinka se vkládá do jejich středu. V okrajových částech fasády přiřazených k rohu budovy má být počet kotev dvojnásobný. Okrajová část fasády je min. 1,0 m.

Počet kotev je závislý na výšce budovy, tvarových charakteristikách budovy, umístění budovy, větrné oblasti dle mapy větrných oblastí a kvalitě podkladu pro kotvení, která se stanoví pro danou hmoždinku výtažnou zkouškou dle ETAG 014. U budov vyšších něž 15 m lze plochy pláště členit na dvě výšková pásma. První pásmo do výšky 15 m včetně, druhé pásmo od 15 m do celkové výšky budovy. Účinky zatížení větrem v prvním pásmu se uvažují hodnotou příslušející výšce 15 m, účinky zatížení větrem v druhém pásmu se uvažují hodnotou příslušející největší výšce budovy.

Plochy pláště se rozdělí na okrajové oblasti (A1, případně A1 a A1) a vnitřní (B1, případně B1 a B2) podle obrázku. Toto rozčlenění ploch na okrajové a vnitřní oblasti se provede pro všechny strany budovy, účinky větru se uvažují ze všech stran. Počet hmoždinek na m2 ve vnitřní oblasti plochy (B1, případně B1, B2) se může proti okrajové oblasti snížit nejvýše o 25 %, ale počet hmoždinek na celou desku izolantu musí být vyjádřen vždy celým číslem.

Normy a legislativa

Upevnění kontaktních zateplovacích systémů (ETICS), v nichž tvoří tepelnou izolaci desky z pěnového polystyrenu EPS nebo z minerální vlny MW, se navrhuje dle ČSN 73 39 02 - Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Návrh a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem. Norma ČSN 73 29 02 navazuje na ČSN 73 29 01 a podrobně specifikuje postup při návrhu mechanického upevnění ETICS hmoždinkami pro systémy s charakteristickou plošnou hmotností vnějšího souvrství nejvýše 20 kg/m2.

Čtěte také: Základy plotu: Vyhněte se problémům s mrazem.

Typ hmoždinek pro kotvení vychází z projektové dokumentace a je v souladu s certifikátem ETICS (Stavebního technického prohlášení). Při návrhu hmoždinek projektant postupuje v souladu s ČSN 73 29 01, ČSN 73 29 02, ETAG 004, ETAG 014, ČSN EN 1991-1-4 Zatížení konstrukcí Část 1-4: Obecná zatížení-Zatížení větrem a technickou dokumentací ETICS.

tags: #hloubka #kotveni #talirove #hmozdinky #informace

Oblíbené příspěvky: