Noční můrou pro majitele historických objektů jsou rozpraskané omítky, zeď prolezlá plísní a vlhké obvodové i vnitřní stěny. K řešení tohoto častého problému je nutné přistoupit s respektem a s určitými znalostmi. Péče o historické budovy vůbec není jednoduchá. Někdy ji komplikují omezení daná památkáři, jindy stojí v cestě velké finanční náklady, rozsah prací, stav konstrukcí atd. A poměrně často může úspěšné obnově bránit vlhkost ve zdech.
Klasickým problémem, který stojí za vznikem plísní v historických budovách, je to, že dnes již běžně používaná hydroizolace je výdobytkem moderní doby, a proto chybí v každé zasolené a vlhké zdi. Důsledkem toho pak uvnitř budovy vznikají plísně, opadává omítka a dochází také ke bujení dřevokazných hub. Vlhkost se v historických budovách neskrývá pouze ve zdech, ale také v dřevěných trámech, podhledech a na špatně odizolovaných půdách. Pro vznik dřevokazných škůdců stačí pouze 20% vlhkost vzduchu.
Vlhkost ve starých domech je jedním z nejčastějších problémů, se kterým se majitelé historických staveb potýkají. Neřešená vlhkost může vést k vážnému poškození konstrukcí, vzniku plísní a zhoršení kvality bydlení. Staré domy byly často stavěny bez moderních hydroizolačních materiálů a technologií. Zdivo bývá nasákavé, základy nejsou chráněny proti vzlínající vlhkosti a špatná ventilace přispívá k hromadění vlhkosti uvnitř objektu. Navíc se často jedná o domy, které byly dlouhodobě neobývané nebo špatně udržované, což problém ještě zhoršuje.
Diagnostika vlhkosti: První krok k úspěšné sanaci
Než se pustíte do samotné sanace, je nezbytné zjistit příčinu vlhkosti. Může se jednat o vzlínající vlhkost, kondenzaci, průsak srážkové vody nebo kombinaci více faktorů. Prvním a nejdůležitějším krokem je určit pravé důvody, proč jsou zdi mokré. Velmi důležité je určit všechny důvody. Až pak může následovat hledání a nalezení fungujícího, celistvého řešení.
Ke stanovení příčin vlhkostních poruch se používá diagnostika, přičemž musíme znát složení a vlastnosti zdiva, ale i celé stavby. Provede se podrobný průzkum, kterým zjistíme právě složení a vlastnosti zdiva, pozici terénu a další vlivy na stavbu. Určíme příčiny zvýšení vlhkosti, obsah solí a stupeň nasycení zdiva vodou. Provedeme analýzu způsobu užívání objektu před sanací a provozu stavby po dokončení sanace. Provádí se měření vlhkosti prostředí, vlhkosti zdiva, tepelných mostů, kondenzačních míst. Odebírají se vzorky (omítky, malty, zdící materiál) a zajišťuje se jejich laboratorní rozbor.
Čtěte také: Pórobeton v historii
Diagnostiku lze provést pomocí:
- Vlhkoměrů (kapacitní, odporové, karbidové)
- Termokamer
- Chemických analýz solí ve zdivu
- Vizuální prohlídky a sondáže
Důkladná analýza vám pomůže zvolit správný způsob sanace a předejít zbytečným nákladům. Pokud jste už do odvlhčení investovali nějaké peníze a nepřineslo to výsledky, pak to nejspíš bylo proto, že se neřešilo pravé proč, neboli pravá příčina.
Sanace zdiva: Osvědčené metody
Sanace vlhkého zdiva je klíčovým krokem při rekonstrukci starých domů. Existuje několik metod, z nichž každá má své výhody a omezení.
Podřezání zdiva
Velice častým řešením vlhkosti svislých konstrukcí je aplikace dodatečné hydroizolace podříznutím stěn. Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy. Tato metoda je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby. Tato metoda je vhodná pro cihlové zdivo, ale méně pro kamenné nebo smíšené konstrukce.
Odizolování základů je riskantní z pohledu statiky budovy nebo zničení historických hodnot. Podřezávání promáčených historických zdí je třeba pečlivě zvážit a provádět zvláště opatrně. Je ovšem otázkou, jestli památkáři vůbec takové práce schválí.
Čtěte také: Dokumentace a postup opravy historické fasády
Injektáž zdiva
Dalším řešením, podstatně snáze realizovatelným, je dodatečná hydroizolace na tmelové chemické bázi. Injektážní metoda spočívá v aplikaci hydrofobní látky do zdiva, která vytvoří nepropustnou bariéru proti vlhkosti. Používají se silikonové, mikroemulzní nebo krémové injektáže. Výhodou je minimální zásah do konstrukce a rychlá aplikace. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci. Chemická injektáž zdiva je šetrná metoda řešení vzlínající vlhkosti. Používá se tam, kde není vhodné nebo možné mechanické podřezání. Je to vhodné řešení tam, kde je potřeba šetrný zásah do konstrukce.
Chemická injektáž je další možností. Má svoje využití. Často je považována za jednoduchou metodu. Ale pokud má fungovat, vyžaduje si její provedení skutečnou preciznost a profesionalitu. Jmenujme například nutnost přesného vrtání, čištění každého vrtu od prachu pomocí stlačeného vzduchu, aby se vrt neucpal prachem a chemie se dostala všude, kam má. Pravidel, která musí být dodržena je mnohem víc. Například zdi nad 60 cm by se měly navrtávat z obou stran a tak dále. Chemická injektáž není univerzální odpověď na každý případ. Ne každé zdivo a ne každý problém ale řeší stejná metoda.
Elektroosmóza
Moderní metoda využívající elektrické pole k odpuzování molekul vody směrem dolů. Je vhodná pro objekty, kde není možné provést invazivní zásahy. Vyžaduje však trvalý přísun energie a pravidelnou údržbu systému.
Historie elektroosmózy
Technologie elektroosmózy má zajímavou historii vývoje, která sahá až do počátku 19. století.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1806 | Prof. Reuss objevil, že voda se pod vlivem elektrického napětí vždy pohybuje od kladného k zápornému pólu. |
| 1910 | S využitím uvedeného poznatku byla "praelektroosmózou" vysoušena rašelina, obilí a uhlí. |
| 1935 | Paul Ernst vyvinul první fungující elektroosmotické zařízení k vysoušení vlhkého zdiva. |
| 1960 | Od tohoto data jsou Ernstovým a Traberovým elektrofyzikálním postupem trvale vysoušeny stavby jako je radnice v Mnichově, Bavorský správní soud a mnoho jiných. |
| 1962 | Díky trvalému pokroku v oblasti elektrofyziky byla poprvé úspěšně požita dále nepřetržitě vyvíjená Ernstova - Traberova elektroosmotická bezkabelová zařízení. |
| 1985 | Spoluprací původních vynálezců Ernsta a Trabera s firmou Gutzat & Gutzat GmbH a s využitím padesátiletých zkušeností s vysoušením zdiva se podařilo vyvinout bezkontaktní systém odvlhčování staveb. |
| 1987 | Úspěšně aplikován první bezkontaktní přístroj na odvlhčování zdiva Hydropol®. |
| 1991 | Systém vysoušení zdiva Hydropol® firmy Gutzat & Gutzat si mezitím získal pevné postavení v oboru sanace vlhkých staveb. |
| 1992 | Stále více investorů veřejných zakázek (instituce památkové péče, obecní a městské úřady atd.) volí místo tradičních sanačních metod postup Hydropol®. Hydropol® po celé Evropě. Úspěšně byly odvlhčeny památky, jako např. zámek Sanssouci. |
| 1994-1995 | Vzniká evropská organizace firmy Gutzat & Gutzat zajišťující sanačnímu postupu Hydropol® kompetenci, kvalitu a servis také do České republiky. Trvalý výzkum a vývoj vedou k novým generacím přístrojů Hydropol®, kterými lze urychlit čas vysoušení staveb. |
| 1996 | Ve Švýcarsku byla založena firma HYDROPOL AG, která se stala mezinárodním distributorem zařízení Hydropol®. Tato nová sanační technologie je v některých zemích dotována. |
| 1997 | V České republice vznikla specializovaná firma Hydropol ČR, spol. s r.o. |
| 2007 | Výročí 200 let od objevu elektroosmózy. Výročí 20 let od dokončení vývoje bezkontaktního systému odvlhčování staveb Hydropol® a jeho první, trvale sledované aplikace v praxi. |
Sanační omítky
Sanační omítky jsou speciální sanační omítky s vysokou paropropustností a schopností akumulovat soli. Neřeší příčinu vlhkosti, ale zlepšují vnitřní klima a chrání povrch zdiva. Používají se jako doplňkové opatření. Často se setkáváme s tím, že stavební firmy nabízí použití sanačních omítek. Ale pozor! Pokud je to jediné provedené opatření, je to jen dočasné zamaskování problému. Sanační omítky jsou skvělý vynález. Mají póry (komůrky), do kterých se postupně ukládají soli, které zůstávají po odpařené vodě. Dokud se nezaplní komůrky v omítce, zůstávají soli skryté pod povrchem a zeď vypadá dobře. Ale po čase, většinou maximálně za 7 až 8 let od rekonstrukce (ale i dříve), vylezou soli na povrch a s nimi opět i voda a problém vlhkosti je znovu viditelný. Solidní výrobci sanačních omítek sami uvádějí, že tyto omítky nejsou vhodné, pokud se současně nevyřeší přísun další vlhkosti.
Čtěte také: Použití vápenné omítky pro historické budovy
Další tradiční metody izolace zdiva
Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním. Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.
Další způsob je obdobný. Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou. Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž. Drenáž obsypeme štěrkem.
Jestliže je příkop pro vaší konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí. Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě. Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž. V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku. Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.
U dalšího podobného způsobu se opět vykope příkop, nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti. Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm. V oblastech se stísněnějšími podmínkami lze vytvořit svislou vzduchovou dutinu šířky cca 100-300 cm za pomoci vyzděné předstěny před vnějším lícem obvodových stěn.
Tam, kde nám vnější situace nedovolí umístit předchozí řešení, můžeme problematické zdivo izolovat zevnitř pomocí vyzděné předstěny. U tohoto řešení vlhkou zeď neodvlhčíme, ale zabráníme přímému průniku vlhkosti do interiéru. Nejprve důkladně otlučeme vlhkou a degradovanou omítku a očistíme železným kartáčem, aby tato omítka později neucpala dutinu a nezpůsobila tak průnik vlhkosti do nové předstěny. Pod plánovanou předstěnou vybetonujeme malý základ 25 až 30 cm široký a stejně tak hluboký - v případě výšky předstěny do 2,5 m. Tuto předstěnu vyzdíme tak, aby vznikla odvětrávaná dutina tloušťky 4-6 cm. Pokud vyzdíváme pouze stěnu do 10 cm šířky, je nutné na několika místech ukotvit pomocí cihel stěnu s nosným obvodovým zdivem. Tyto kotvicí body rozmístíme tak, aby jejich vzdálenost byla cca 1 m. Tyto body je nutné kvalitně odizolovat od vlhké obvodové stěny, aby nedocházelo k pozdějšímu vlhnutí vytvořené předstěny. K tomu nám poslouží asfaltová lepenka. Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru. Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou. Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru. Tyto desky fungují stejně dobře jako vyzděné předstěny, avšak nejsou tak odolné a mají formu dočasného provizorního řešení.
Hydroizolace: Prevence je základ
Hydroizolace je zásadní součástí každé rekonstrukce starého domu. Jejím cílem je zabránit pronikání vody do konstrukce a ochránit ji před degradací. Mezi nejčastější typy hydroizolace patří:
- Vodorovná hydroizolace základů: Provádí se při podřezání nebo injektáži zdiva. Zajišťuje, že vlhkost nebude vzlínat do stěn. Používají se asfaltové pásy, PVC fólie nebo chemické injektáže.
- Svislá hydroizolace: Chrání zdivo proti bočnímu průsaku vody. Aplikuje se z exteriéru, např. na základy nebo sokly. Používají se asfaltové nátěry, stěrky, bentonitové rohože nebo hydroizolační fólie. Často navrhovaným opatřením u zdí, které jsou pod úrovní okolního terénu, je provedení svislých izolací. Taková opatření rozhodně pomáhají proti průsakové vlhkosti z boku zdí. Pouze svislé izolace ale vlhkost u historických budov téměř nikdy úplně nevyřeší. Jde o to, že voda se do zdiva stále dostává zespodu, skrze základy, které většinou odizolované nejsou. Svislé izolace navíc často vůbec nejsou nutné. Pokud se nejprve odstraní voda stoupající ze základů, stává se, že jsou zdi dostatečně suché na to, aby vstřebaly vlhkost z menších průsaků. V takovém případě není nutné svislé izolace vůbec dělat. Tím se ušetří nemalé náklady, povolení pro kopání do chodníků, čas atd. A pokud jsou průsaky velké, lépe se po zvládnutí vzlínající vlhkosti zjistí, odkud voda zatéká. Svislé izolace většinou nefungují, pokud jsou jediným krokem při snaze dosáhnout suchých zdí. V případě, že už si necháváte izolovat svislé stěny, trvejte na tom, aby kromě takzvané nopové folie, byly provedeny i jiné izolační prvky. Mnoho stavebních firem používá na svislé izolace jen nopovou folii. To není dobře. Tato folie je poměrně křehká, může za ní zatékat, v 95 % případů je namontována bez správné zakončovací lišty atd. Nopová folie by zkrátka měla být ochranou izolace a ne izolací samotnou.
- Izolace podlah: Staré domy často nemají izolaci podlah proti zemní vlhkosti. Při rekonstrukci je vhodné podlahy vybourat a nahradit novými s hydroizolační vrstvou (např. fólie, asfaltové pásy, drenážní vrstvy).
Rekonstrukce starých domů s ohledem na vlhkost
Rekonstrukce starého domu by měla vždy zohledňovat vlhkostní poměry stavby. Doporučujeme následující postup:
- Komplexní průzkum: zjistěte stav zdiva, izolací, střechy a odvodnění.
- Odvodnění pozemku: zajistěte správný spád terénu, drenáže a odvod dešťové vody.
- Výměna podlah: staré podlahy často zadržují vlhkost. Nové podlahy s izolací a větrací vrstvou pomohou zlepšit klima.
- Větrání: zlepšete přirozené proudění vzduchu, zvažte rekuperaci nebo nucené větrání.
- Volba materiálů: používejte paropropustné, přírodní a difuzně otevřené materiály (vápenné omítky, hliněné směsi).
Příklad sanace vlhkého zdiva zámku
Objekt menšího zámku, na kterém budeme popisovat soubor sanačních opatření, je klasického obdélníkové půdorysu. Je částečně podsklepen a má čtyři nadzemní podlaží. Zdivo spodní stavby je spíše kamenné, nebo smíšené a postupně přechází ve zdivo cihelné. Šířka stěn v suterénech a v přízemí je od 60 do 90 cm. Objekt je starý přibližně 300 let a ve své historii prošel několika většími rekonstrukcemi. V době komunismu objekt sloužil jako dětský domov a středisko výchovné péče. V roce 2010 přešel objekt do majetku obce a byl donedávna cca 10 let opuštěný. Během posledních desítek let zámek značně zpustl a projevily se na něm dlouhodobě neřešené problémy s nadměrnou vlhkostí a nevhodné stavební zásahy, provedené v minulosti. Rozsáhlá rekonstrukce započala první etapou v roce 2020.
Každou rekonstrukci musí předcházet fáze průzkumů a zjišťování informací o stavbě. Proto jsme již v roce 2017 na objektu provedli rozsáhlou diagnostiku zdiva a vlhkostní průzkum. Z tohoto průzkumu jsme pak sestavili seznam hlavních příčin dlouhodobého vlhnutí zdiva objektu. Mezi hlavní příčiny vlhkostních poruch patřila vzlínající zemní vlhkost, pronikající do obvodového a vnitřního zdiva z podzákladí objektu. Absence vodorovných hydroizolací spodní stavby byla patrná prakticky po celém půdorysu zámku na původních omítkách, které byly degradované a značně zasolené. Druhou příčinou byla volná voda zasakující do zdiva a základů z boku od přilehlé zeminy. Tuto vlhkost ještě umocňovala jílovitá zemina v bezprostředním okolí objektu a zanedbané povrchové úpravy podél obvodového zdiva. Související a zároveň lokální příčinou byly zanešené a poškozené okapové svody. Vyšší vlhkost zdiva obecně na stavbě umocňovaly pro vodní páru špatně prodyšné povrchové úpravy, jako byly např. akrylátové nátěry, dřevěné obložení stěn, cementové betonové krusty na zdivu, sloužící k jeho zpevnění a další.
Pro řešení příčin vlhkostních poruch jsme zvolili soubor několika sanačních technologií a postupů, které dohromady tvoří ucelený soubor opatření. Příčinu vzlínající vlhkosti jsme se rozhodli řešit instalací technologie aktivní drátové elektroosmózy, která je ke stavbě šetrná, je schopna postupně odvlhčit zdivo a dále potlačit dlouhodobě vzlínání vody zdivem. Doprovodným opatřením k výše uvedené technologii bylo provedení odstranění podlahových vrstev a aplikace nových provětrávaných podlah. Ty byly vytvořeny pomocí sestavy plastových segmentů, které připomínají eskymácká iglú. Vlhké podloží a navazující vrstvy podlah se díky tomu oddělí vzduchovou dutinou, která je v ideálním případě odvětrána sestavou nasávacích a výdechových otvorů. Nádechové otvory byly vytvořeny pomocí jádrových vrtů skrz zdivo do exteriéru a k odvětrání byla podlaha napojena na nevyužívaná komínová tělesa. V dutině pak začne pozvolna proudit vzduch, který odvětrává přebytečnou vlhkost a napomáhá k vysoušení zdiva. Tímto opatřením se snížil tlak vzlínající vlhkosti na zdivo.
Druhou příčinou je volná voda zasakující do zdiva z boku a hromadící se u paty zdiva po deštích. Rozhodli jsme se provést odkop obvodového zdiva domu a realizaci nové svislé hydroizolace pomocí hydroizolačních stěrek a navazujících ochranných vrstev. Tato izolace ochrání zdivo před vsakování volné vody. Výkop bude po provedení izolačních vrstev zpětně zahutněn vytěženou jílovitou zeminou a povrch výkopu bude vyspádován směrem od zdiva. Snížená propustnost jílovitých vrstev zeminy nám zajistí odvod srážkových vod a jejich vsakování v bezpečné vzdálenosti od objektu. Během venkovních prací byly opraveny okapové svody a jejich napojení na dešťovou kanalizaci. Okapové svody byly opatřeny lapači střešních splavenin, které je nutné pravidelně čistit a udržovat průchozí. Svody jsou tak kontrolovatelné a v budoucnu se budou lépe hledat jejich případné závady. Poslední hlavní úpravou byla výměna povrchových úprav zdiva. Veškeré špatně prodyšné materiály byly odstraněny a nahrazeny vápennými omítkami, lokálně sanačními omítkami.
tags: #historicke #zpusoby #izolace #zdiva