Z čeho náš dům zbudujeme, významně ovlivní to, jak budeme s jeho budoucí službou spokojeni. Ve starších stavbách se nachází celá řada v minulosti používaných materiálů, které zcela nebo alespoň z části byly vyrobeny z přírodních surovin.
Historické izolační materiály
Nejčastěji se jednalo o snahu využít jinak bezcenný odpad, který doprovázel zpracování plodin v zemědělské výrobě nebo hmot v dřevařském a textilním průmyslu. Ve své době jistě sehrály významnou roli a trvale zůstávají v obecném povědomí. Existují přízemní provizorní objekty postavené z panelů s jádrem z kukuřičných oklásků, kterým se říká „hkusák“. Značkové pojmenování Hobra a Sololit v hovorovém stylu nahrazuje pojmenování dřevovláknitých desek. Uvedené materiály ve své době jistě obohatily stavební výrobu a k některým z nich se vracíme i v současnosti. Nenacházíme je pouze v nenosných konstrukcích. S větším očekáváním, nežli byly dosažené výsledky, se používaly i v nosných konstrukcích. Za všechny stačí vzpomenout materiál ze lněného nebo konopného pazdeří, nazývaný pazderobeton (Erben 1973). S přírodními hmotami starší provenience se můžeme potkat především při rekonstrukcích nebo při bouracích pracích starých domů.
Dřevovláknité a dřevotřískové desky
Desky z dřevěné vlny a cementu nesly název Lignos. Jednalo se o český ekvivalent k rakouským deskám Heraklith. Heraklith byl také z dřevěné vlny, ale pojený magnezitem. Desky ve velikosti 2000/500 mm a v tloušťce 15 až 100 mm se lisovaly za studena. Jejich objemová hmotnost dosahovala ρ = 360 kg/m3 až 570 kg/m3. Součinitel tepelné vodivosti se pohyboval v rozmezí λ = 0,09 W/(m·K) až 0,14 W/(m·K). Desky byly tuhé, nehnily, vzdorovaly teplotám až do θ = 100 °C a daly se omítat. Dřevotřískové desky se vyráběly z dřevěných pilin, hoblin, pazdeří, popřípadě ze záměrně strojně vyrobených třísek z podřadného dřeva, například kuláčů nebo odřezků. Pojivem desek byly pro jejich uplatnění v suchém prostředí močovinoformaldehydová lepidla Umacal nebo Ducal, jinak fenolformaldehydová lepidla. Jejich součinitel tepelné vodivosti měl hodnoty λ = 0,046 W/(m·K) až 0,09 W/(m·K). Použitá močovinoformaldehydová a fenolformaldehydová lepidla způsobovala celou řadu zdravotních problémů, což se později stalo důvodem pro celkovou rekonstrukci poměrně velkého množství budov. Desky našly použití také při výrobě nábytku, zvláště sektorového. Prvním výrobkem tohoto druhu byl u nás již v roce 1949 vyráběný Bukas složený ze tří vrstev bukových třísek. Od 70. let 20. století se z pilin jehličnatého dřeva vyráběly desky Jespil, které se lisovaly za horka s xylenovým kondenzátem a následně se dýhovaly. Ve své době doznaly velkého rozšíření měkké i tvrdé dřevovláknité desky z rozvlákněného odpadového dřeva, zplstnatělého lisováním bez použití pojiva. Měkké dřevovláknité desky byly na líci hladké a na rubu drsné. Snadno se klížily a lepily a daly se ohýbat. Při zatížení f = 0,3 MPa se stlačily až o 20 % původní tloušťky. Jednalo se o silně nasákavý materiál, nevhodný do vlhkého prostředí. Nachází se ve skladbách podlah nebo v příčkách. Desky tohoto druhu nesly název Hobra nebo Izoplat. Součinitel tepelné vodivosti měkkých desek byl v rozmezí hodnot λ = 0,045 W/(m·K) až 0,055 W/(m·K). Tvrdé dřevovláknité desky se lisovaly za horka pod velkým tlakem. Opět měly hladký líc a drsný rub. Byly pevné a pružné, na vzduchu stálé. Desky vyrobené ze smrkového odpadu nesly názvy Sololit nebo na Slovensku Smrekolit a z bukového odpadu Bukolit.
Další izolační materiály
Desky Likus patřily rovněž ke konstrukčním deskám. Měly obvodový dřevěný rámeček vyztužený příčkami. Vnitřní část byla ze špalíčků z nařezaných kukuřičných oklásků. Povrchovou úpravu tvořila překližka nebo tvrdá dřevovláknitá deska. Desky se zhotovovaly v rozměrech 1000/2000 mm až 3000 mm. Jejich tloušťka byla v rozmezí 45 mm až 55 mm. Měly objemovou hmotnost ρ = 320 kg/m3 až 380 kg/m3 a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,088 W/(m·K). Používaly se do střešních plášťů, příček, dveřních křídel. Kůrovinové desky se vyráběly z rozvlákněné kůry jehličnatých stromů, s přísadou pilin, pazdeří, textilních vláken a jiných podobných materiálů. Formovaly se bez pojiva a vytvrzovaly se sušením. Vyráběly se v rozměrech 1200/600 mm v tloušťkách do 40 mm, s objemovou hmotností ρ = 320 kg/m3 až 360 kg/m3. Desky měly nasákavost až 70 % a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,047 W/(m·K) až 0,087 W/(m·K). Desky Empa byly slisované z lněného a konopného pazdeří, bavlněného a textilního odpadu a asfaltové emulze s cihlářskou hlínou jako pojivem. Vyráběly se ve velikosti 500/1000/30 mm, s objemovou hmotností ρ = 195 kg/m3 až 220 kg/m3. Součinitel tepelné vodivosti se pohyboval v rozmezí λ = 0,054 W/(m·K) až 0,076 W/(m·K). Desky velmi dobře přijímaly vlhkost a dosahovaly nasákavosti až 380 % z hmotnosti. Desky z pazdeří byly pojeny umělou pryskyřicí Umacol C. Měly obdobné vlastnosti jako desky Empa, ovšem s tou výhodou, že jejich výrobní postup nevyžadoval tak značné množství vody, které se pak muselo vysoušet. Lněné pazdeří máčené v roztoku vodního skla tvořilo plnivo pazderového betonu, v němž byl pojivem cement. Pazderový beton měl objemovou hmotnost ρ = 650 kg/m3 až 1200 kg/m3 a součinitel tepelné vodivosti λ = 0,093 W/(m·K) až 0,151 W/(m·K). Vyráběly se také lisované desky a prošívané rohože z různých organických hmot. Použitou surovinou byla obilní, řepková nebo hořčičná sláma, rašelina, rákos, třtina, kokosová vlákna, mořská tráva, lesní ostřice a další. Nejznámější byly rohože Solomit z tvrdé hořčičné slámy slisované za vysokého tlaku a prošité pozinkovaným drátem. Jejich součinitel tepelné vodivosti byl λ = 0,081 W/(m·K) až 0,151 W/(m·K).
Ytong a jeho historie
Pórobetonové tvárnice patří mezi nejvyužívanější stavební materiály současnosti. Nejznámější značkou výrobků z pórobetonu je bezpochyby Ytong, který má mnohaletou tradici. Povědomí o něm mají i ti, kteří se v oblasti stavebnictví vůbec nepohybují. Pórobeton slaví 100 let, poprvé z něj byly tvárnice vyrobeny ve Švédsku v roce 1923. Dlouhou tradici má pórobeton i v České republice, v tehdejším Československu se začal vyrábět v roce 1974. Pórobeton je na zdejším trhu velmi oblíbený, všechny tvárnice vyrobené za necelých 50 let ve zdejších továrnách by zvládly spojit Zemi s Měsícem. Jeden z nejoblíbenějších stavebních materiálů - pórobeton - slaví v letošním roce 100 let. První pokusy s provzdušněním betonu nebo vytvrzení materiálů párou se začaly objevovat již na konci 19. století. Ke zlomu a vynálezu pórobetonu došlo ale až po 1. světové válce. Ve Švédsku byl tehdy nedostatek dřeva, zároveň rostla poptávka po zateplování budov. Vědci proto hledali stavební materiál, se kterým by se pracovalo stejně jako se dřevem, zachoval by si tvar, měl dobré izolační vlastnosti a zároveň byl nehořlavý. Bloky, od roku 1940 známé také jako Ytong, se staly pro průmysl převratnou novinkou. První průmyslově vyrobená tvárnice se objevila v roce 1929, ze Švédska tento stavební materiál dobyl svět. Pórobeton zjednodušil výstavbu architektům i řemeslníkům. „Na zdejším trhu se s výrobou pórobetonu setkáváme od poloviny 70. let a další produkty vyrábějí dodnes,“ připomíná generální ředitel Xella pro ČR a Slovensko Peter Markovič. Xella tyto výrobní podniky převzala v 90. letech. Od roku 1974 se v ČR vyrobilo přes 34 milionů metrů krychlových položených tvárnic, počet vyrobených kusů přesáhl tři čtvrtě miliardy. „Pokud bychom seřadili všechny vyrobené tvárnice za sebe, zvládli bychom postavit chodníček o délce přes 457 tisíc kilometrů. Z pórobetonu vyrobeného v ČR by bylo možné postavit kompletně 381 tisíc rodinných domů nebo třeba 13 Cheopsových pyramid.“
Čtěte také: Izolace s asfaltovým lakem: Jak na to?
Vlastnosti a výroba tvárnic Ytong
Tvárnice Ytong jsou nestárnoucí klasikou. Charakteristickou žlutou barvu jejich obalů můžeme vidět na nejedné stavbě. Nezáleží na tom, jestli plánujete rekonstrukci bytu, domu nebo kompletní novostavbu, tvárnice Ytong se hodí pro různé stavební práce. Originální pórobeton Ytong představuje kombinaci pevnosti, mimořádné hmotnosti, stability a výjimečných tepelněizolačních vlastností. Pro velké množství stavařů, kteří se do výstavby vysněného domova pustili svépomocí, je Ytong volbou číslo jedna. Písek, voda, cement a vápno - to jsou hlavní složky dnes již tradičního stavebního materiálu. Ten obsahuje milióny vzduchových pórů, díky nimž získává výtečné vlastnosti. Tvárnice Ytong mají dokonale hladký povrch, jednotlivé vzduchové póry se při výrobě vytvrdí vodní párou, po jejímž vysušení zde zůstane pouze izolující vzduch. Pórobetonové tvárnice Ytong jsou vyrobené pouze z přírodních surovin. Není jich mnoho - obsahují jen jemný písek, vápno, cement, vodu a kypřící látku (hliník). Nakypřené surové bloky se při výrobě seříznou na požadované rozměry a vodní párou o teplotě 200 °C se vytvrdí. Vlastnosti pórobetonových tvárnic přímo souvisí se speciální výrobní technologií a použitými surovinami. Vzhledem k pórovité struktuře jsou pórobetonové tvárnice výrazně lehčí než jiné masivní materiály. Díky tomu je manipulace snadná a v mnoha případech nevyžaduje použití těžké techniky. Díky snadnému řezání, drážkování a vrtání jsou pórobetonové tvárnice oblíbené i mezi svépomocnými stavebníky. Na řezání můžete použít i ruční pilu, jednoduché drážky pak zhotovíte během chvilky pomocí ručního drážkovače. Elektrické nářadí samozřejmě práci usnadní, jeho použití ale není nezbytné. Výsledkem specifické výrobní technologie jsou tvárnice s přesnými rozměry a rovnými hranami. Předurčené jsou pro tenkovrstvé zdění, které minimalizuje spotřebu malty, omezuje vznik tepelných mostů a přináší časovou i finanční úsporu. S tvárnicemi Ytong budou vaše stěny dokonale rovné a přesné, což oceníte i při finálních povrchových úpravách.
Ekologické aspekty a recyklace
Při zpracování jednotlivých bloků navíc nevzniká zbytečný odpad. Ekologická nezávadnost už je v dnešní době samozřejmostí. Všechny produkty jsou recyklovatelné, čímž Xella zabraňuje plýtvání přírodními zdroji. Jedním z příkladů je navrácení zbytků pórobetonu zpět do výrobního cyklu. Jedná se o zbytky, které vznikají přímo při výrobě, a které lze po intenzivním recyklačním procesu znovu použít. Vzhledem k použití přírodních surovin je Ytong ekologický a snadno recyklovatelný materiál. Stále větší roli při výrobě pórobetonu hrají i ekologické aspekty. Pórobeton je čistě přírodní materiál vyráběný z vápna, písku a vody. Díky lokální výrobě nepředstavuje ani doprava nadbytečnou zátěž. Xella se zároveň zavázala i dále snižovat svou uhlíkovou stopu o 30 % do roku 2030. Xella rovněž výrazně investuje do recyklace nevyužitých či starých tvárnic.
Inovace a produkty Ytong
Tepelná izolace tvárnic Ytong dosahuje takové úrovně, že svůj dům nebudete muset nadále zateplovat. Tento stavební materiál navíc umožňuje velmi snadnou manipulaci, neobyčejnou stabilitu a také odolnost. Ať už hledáte vnitřní nosné stěny, obezdívky, schody nebo jiné produkty, tvárnice Ytong nabízejí široké spektrum provedení. Tvárnice Ytong využijete nejen při realizaci novostavby, ale také rekonstrukci či přístavbě garáže, přístřešku nebo dílny. Pórobetonové tvárnice Ytong jsou již tradičně tím nejlepším, co na poli energeticky úsporných stavebních materiálů můžeme najít. Vývojáři značky Ytong přitom nezahálí a pravidelně přicházejí s novinkami, které obohacují pestrý sortiment výrobce o další špičkové produkty.
Ytong Lambda YQ a P1,8-300
Vlajkovou lodí jsou tvárnice Ytong Lambda YQ, které vynikají svými tepelněizolačními vlastnostmi. Výrobce pórobetonu Ytong, společnost Xella CZ, zavádí do prodeje významnou novinku - tvárnici P1,8-300. Jde o nejlehčí a zároveň nejlépe tepelně izolující zdicí materiál na současném trhu. Pórobeton Ytong P1,8-300 s objemovou hmotností 300 kg/m3 je v současnosti bezkonkurenčně nejlehčím zdicím materiálem na stavebním trhu. Jeho tepelněizolační schopnosti (λ = 0,08 W/mK) překonávají možnosti všech zdicích materiálů a blíží se parametrům tepelných izolací. Tloušťka tvárnic pouhých 375 mm umožňuje konstruovat štíhlé stěny, které i bez dodatečného zateplení splňují nízkoenergetické standardy. Vysoká tepelná izolace a nízká hmotnost tvárnic při minimální tloušťce stěny se plně uplatní zejména u nástaveb a přístaveb starších panelových i historických domů. Nástavby minimálně zatíží konstrukční systém domu a přitom vytváří plnohodnotné zděné prostory bez tepelných mostů. Dostatečná pevnost zdiva v tlaku přitom umožňuje statické využití stěn například pro podepření střešních konstrukcí. Tím, že u izolačních tvárnic P1,8-300 odpadá potřeba vnějšího zateplení, se výrazně zjednodušuje projektování i samotná stavba. Nové zdivo je možné plynule navázat na stávající obvodové stěny a jednoduše napojit i povrchové fasádní úpravy. Dalším ideálním využitím tvárnice P1,8-300 jsou obvodové stěny skeletových vysokopodlažních domů, u kterých se znovu uplatní jejich vyvážená kombinace nízké hmotnosti a výjimečných hodnot tepelné izolace. Obvodová stěna z Ytongu P1,8-300 má i bez dodatečného zateplení téměř dvojnásobný tepelný odpor, než vyžadují současné normy pro bytové a občanské stavby. Nízkoenergetický standard stavby se projeví v jejím zvýšeném komfortu i v minimálních nákladech na vytápění. Při výstavbě navíc dochází k úsporám zastavěného prostoru i ke zjednodušení dopravy a manipulace s materiálem. Jednou z cest k tomuto čím dál oblíbenějšímu řešení je i nová pórobetonová tvárnice Ytong Lambda YQ 500 PDK. Tato inovovaná tvárnice s perem, drážkou a kapsou nemá jen originální pera a drážku, ale ve srovnání s hladkými tvárnicemi Ytong Lambda YQ nabízí i nižší spotřebu malty.
Porovnání tepelněizolačních vlastností vybraných materiálů:
Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací
| Materiál | Součinitel tepelné vodivosti (λ) [W/(m·K)] | Poznámka |
|---|---|---|
| Dřevěné vlny a cement (Lignos) | 0,09 - 0,14 | |
| Dřevotřískové desky | 0,046 - 0,09 | |
| Měkké dřevovláknité desky (Hobra, Izoplat) | 0,045 - 0,055 | |
| Desky Likus | 0,088 | |
| Kůrovinové desky | 0,047 - 0,087 | |
| Desky Empa | 0,054 - 0,076 | |
| Pazderový beton | 0,093 - 0,151 | |
| Rohože Solomit | 0,081 - 0,151 | |
| Ytong P1,8-300 | 0,08 | Nejlepší na trhu (v době uvedení) |
| H+H Greenblock | 0,09 | Pro nízkoenergetické a pasivní domy |
| Ytong Multipor | 0,045 | Blíží se izolaci polystyrenu |
| Kingspan Kooltherm K5 | 0,021 | Izolace v Thermoblocku |
Kompletní stavební systém Ytong
Portfolio produktů Ytong zahrnuje nejen tvárnice pro obvodové zdi a příčky, ale také velkoformátové výrobky, překlady, schodiště, obloukové příčky, stropy, žaluziové kastlíky, malty a mnoho dalšího. Kromě Ytongu zaštiťuje Xella na českém trhu i značky Multipor a Silka. Tvárnice Ytong se často kombinují s výrobky značek Silka (vápenopískové tvárnice) a Multipor (minerální tepelná izolace). Dohromady tvoří ucelený stavební systém, se kterým postavíte celý dům od základů přes schody a stropy po střechu. Jako stavební materiály mají pórobetonové tvárnice Ytong i vápenopískové tvárnice Silka jedinečné složení, díky němuž jsou to tvárnice tepelně izolační a zároveň akumulační. To je důležitá výhoda, protože domy postavené z těchto tvárnic si v zimě déle udržují teplo a v létě zůstávají déle chladnější. Stručně řečeno, ušetříte s nimi náklady na vytápění a menší bude i vaše potřeba chlazení, které je náročné na elektrickou energii. Tvárnice Silka navíc dosahují velmi dobrých výsledků z hlediska zvukové izolace, což je pro většinu z nás klíčová vlastnost bydlení. Vápenopískové tvárnice a pórobetonové tvárnice Ytong jsou rovněž odolné vůči vlhkosti a patří mezi nejekologičtější a nejudržitelnější stavební materiály. V neposlední řadě - a přejme si, aby to nemusely dokazovat v praxi - jsou tu jejich výborné výsledky z hlediska požární odolnosti. Každý chce mít dům, ve kterém se neztrácí teplo a jehož náklady na energie jsou nízké. S Ytongem můžete stavět jednovrstvové vnější stěny bez dodatečné izolace. Vyskytují se v místech, kde je tepelná izolace konstrukce nedostatečná. Klasickým místem tepelných mostů je například spojení mezi stěnami a podlahou. Aby společnost Xella vyhověla tomuto požadavku, vyvinula kromě svých klasických tvárnic také pórobetonové zakládací tvárnice Ytong Start. Díky Ytongu je proces výstavby velmi rychlý a flexibilní. Další výhodou je vysoká odolnosti vůči vlhkosti a proto jsou pórobetonové tvárnice vhodné i do místností, jako jsou koupelny, kuchyně a sklady.
Ytong Multipor - minerální tepelná izolace
Druhý produkt Ytong Multipor je unikátním izolačním materiálem spojujícím vlastnosti tradičních izolantů a masivního zdicího materiálu. Nejnovější produkt nesoucí značku Ytong je pórobetonová tvárnice třídy P1,8-300. Další novinka Ytong Multipor je extrémně vylehčený bílý pórobeton s objemovou hmotností 115 Kg/m3. Díky tomu má součinitel tepelné vodivosti λ = 0,045, což je hodnota, která se velmi blíží izolačním schopnostem polystyrenu nebo minerální vlny. Na rozdíl od běžných tepelných izolací si ale materiál zachovává pevnost a mechanickou odolnost. Tento typ pórobetonu se stejně jako jiné třídy Ytongu vyrábí pouze z kvalitních přírodních surovin a je velmi vhodný pro použití v občanských stavbách. V kombinaci s pórobetonovými tvárnicemi třídy P2-400 vytváří Ytong Multipor dokonalou obvodovou stěnu pro pasivní domy s téměř nulovou spotřebou energie. Na rozdíl od stěn se zateplovacím systémem je souvrství s Multiporem difusně otevřenou stěnou, která optimálně dýchá. Díky difusně otevřené struktuře desek Ytong Multipor a především díky difusně otevřené lepicí maltě Multipor ve stěnách zateplených tímto materiálem nedochází ke kondenzaci vodních par jako u tradičních zateplovacích systémů. To pozitivně ovlivňuje klimatické parametry interiéru i životnost zateplení. Vyšší pevnost a bezkonkurenční požární odolnost předurčují materiál k použití u konstrukcí, ve kterých vlastnosti tradičních izolací nedostačují.
Společnost Xella CZ
V České republice vyrábí pórobetonové výrobky Ytong společnost Xella CZ, která je součástí nadnárodní korporace Xella International. Kromě Ytongu zaštiťuje Xella na českém trhu i značky Multipor a Silka. Xella CZ je dceřinou společností německé Xella Baustoffe GmbH, na českém trhu působí od roku 1996, pod značkami Ytong, Silka a Multipor. V ČR má tři výrobní závody, a to v Chlumčanech, Hrušovanech u Brna a Horních Počaplech, ve kterých Xella CZ celkem zaměstnává více než 300 lidí.
Inovace od H+H Česká republika
Čerstvá letošní novinka společnosti H+H Česká republika se jmenuje Thermoblock. Je to přesná tvárnice z pórobetonu s integrovanou izolací. Její hodnoty prostupu tepla jsou ze všech tepelně izolačních tvárnic na našem trhu nejlepší. Společnost H+H Česká republika je součástí nadnárodní skupiny H+H International sídlící v Dánsku. Její výrobní závod v Mostě - Kopistech patří k nejmodernějším továrnám na pórobeton ve střední Evropě. V rámci dvou produktových řad Exclusive a Classic H-H vyrábí a dodává přesné tvárnice, příčkovky, U-profily a překlady. Tvárnice Thermoblock spolu s tvárnicemi Greenblock tvoří ucelený a cenově dostupný program H+H pro energeticky úsporné stavby. Thermoblock výrobce představil na letošním ForArchu. Tepelná izolace je už součástí výrobku a je vlepena mezi dvě pórobetonové tvárnice. Tak odpadá dodatečné zateplování. Zdivo z Thermoblocku je v porovnání s dodatečně zateplovaným zdivem mechanicky odolnější proti poškození. Vnější stranu nové tvárnice tvoří přesná příčkovka P2 400 600/125/250 mm. Vložená je izolace Kingspan Kooltherm K5 silná 100 mm s koeficientem lambda 0,021. Na vnitřní straně je tvárnice P2 400 PDK 600/200/250. Celková tloušťka je 425 mm a koeficient U = 0,12. A s tím už lze bez problémů stavět pasivní domy. Lze spočítat, že roční tepelné ztráty prostupem zdmi jsou u pasivního rodinného domu z tvárnic Thermoblock v porovnání se stavbami v běžném standardu poloviční. Letos už H+H přišli s jinou zajímavou novinkou, tvárnicí Greenblock. Ta řeší stejnou věc: tepelný odpor zdiva z ní je tak vysoký, že s hodnotou lambda 0,09 ani je není nutné dodatečně zateplovat. Hodí se proto pro nízkoenergetické a také pasivní domy. Práce s novými tvárnicemi ovšem vyžaduje přesné zdění, ostatně doba „centimetr žádná míra - ono se to maltou nějak dorovná“ je už ve světle poznatků o tepelných mostech a energetických ztrátách snad minulostí. Pečlivost při práci s progresivními materiály se vyplatí. Thermoblock a Greenblock rozšiřují výrobkovou řadu Exclusive z bílého pórobetonu. Jsou úsporné - minimalizují náklady na vytápění, díky přesnějšímu zdivu snižují spotřebu materiálu na povrchové úpravy, výstavba je rychlejší a jednodušší je i manipulace s tvárnicemi.
Čtěte také: Jaké jsou druhy a vlastnosti izolačních betonů?
tags: #co #jsou #historicke #izolacni #tvarnice