Plovoucí podlahy se staly v posledních letech velmi populární volbou pro bytové i komerční prostory. Nabízejí snadnou instalaci a širokou škálu designů. Plovoucí podlaha není pevně spojená s podkladem - takzvaně na něm „plave“. Jednotlivé lamely nebo dlaždice do sebe totiž zapadají pomocí zámkového systému („click“), a vytváří tak celistvou plochu. Tento systém instalace se u podlah objevil v průběhu 90. let 20. století, za objevem stojí švédská společnost Välinge Innovation AB. Laminátová plovoucí podlaha patří jednoznačně mezi nejpopulárnější volby díky své dostupnosti a estetickým vlastnostem.
Co je laminátová podlaha?
Laminátová podlaha původně vznikla jako levnější náhrada dřevěné podlahy. Postupně však nabídla víc díky změnám v oblasti kvality, povrchové úpravy i způsobu kladení. Laminátová podlaha reaguje na okolní podmínky (obzvláště na relativní vlhkost vzduchu) příslušnou změnou. Změna vlhkosti laminátu vede ke smršťování (při nízké vlhkosti) nebo bobtnání (při vysoké vlhkosti) a s tím jsou spojeny příslušné následky (např. tvorba spár).
Design a vzhled
U laminátové podlahy už nejsme limitováni vzhledem dřeva v přírodních barvách. Inovativní technologie ještě více zvýraznily krásu dřeva. Kromě klasických nebo rustikálních dezénů evropských a exotických dřevin jsou na výběr mořené verze v odstínu šedá, modrá, zelená, lososová či červená. Moderní laminátová podlaha dokáže imitovat vzhled mramoru, korku, kamene i kovu. Výrobci ve snaze napodobit vzhled dřeva přicházejí s takovými novinkami, jako jsou mezery ve tvaru V, které imitují palubkové podlahy, různé šířky desek kombinované v jedné podlaze či dílce ve tvaru čtverců.
Cena a technologie výroby
Při nákupu laminátové plovoucí podlahy se setkáte s různými cenovými rozdíly. Cenu ovlivňuje nosná vrstva, kterou může být HDF (vláknitá deska s vysokou hustotou) nebo MDF deska (středně hustá vláknitá deska) i způsob výroby. Kvalitnější a dražší podlahy jsou vyrobeny vysokotlakou technologií HPL a CPL, méně kvalitní jsou vyrobeny technologií DPL. U DPL podlah probíhá technologie lisování v jednom kroku. Dekorační papír se přímo nanese na nosnou desku a následně se překryje ochrannou vrstvou. Technologie výroby HPL znamená, že laminát je lisovaný pod vysokým tlakem ve dvou stupních. Nejprve se slisují několik ochranných transparentních vrstev s dekoračním papírem a ty se pak nalepí na nosnou desku. Takové laminátové podlahy jsou sice dražší, ale i více vydrží.
| Technologie výroby | Popis | Kvalita | Cena |
|---|---|---|---|
| DPL (Direct Pressure Laminate) | Lisování v jednom kroku: dekorační papír se přímo nanese na nosnou desku a překryje ochrannou vrstvou. | Nižší | Levnější |
| HPL (High Pressure Laminate) | Lisování ve dvou stupních: slisování ochranných vrstev s dekoračním papírem, následné nalepení na nosnou desku. | Vyšší | Dražší |
| CPL (Continuous Pressure Laminate) | Podobné jako HPL, ale lisování probíhá kontinuálně. Nabízí podobnou vysokou kvalitu. | Vyšší | Dražší |
Odolnost a životnost
Povrchovou vrstvou laminátové podlahy je pryskyřice z melaminu a lak. Díky tomuto složení je povrch hladký a bez pórů, takže výborně odolává nečistotám a prachu. Dnešní výrobní postupy rozšířily možnosti použití laminátových podlah. Stále však platí, že standardní laminát není určen pro dlouhodobě vlhké prostředí. Při výběru vhodné laminátové podlahy je třeba si uvědomit, do jakého prostoru ji dáváme a jaké zátěži bude vystavena. Pozorně si všímejte informace, které uvádí výrobce na obalu. Kromě číselného údaje se můžete orientovat i podle štítků, díky kterým snadno zjistíte, zda je podlaha vhodná do málo, středně nebo silně zatěžovaného prostoru. Všímejte si také údaje o oděruvzdornosti, což je schopnost odolávat mechanickému tření. Na obalu se může uvádět ve spodní (IP), střední (AT) nebo vrchní (FP) hranici oděruvzdornosti.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
Pokládka plovoucí laminátové podlahy svépomocí
Moderní technologické inovace ve stavebním průmyslu otevírají pomyslné dveře i obyčejným lidem, kteří se mohou do nemalého množství rekonstrukčních projektů pustit svépomocí. Bez jakékoliv pomoci rozhodně zvládnete i na první pohled složitou pokládku plovoucí podlahy. Tento tip podlahové krytiny je mezi lidmi stále oblíbený pro svou časovou nenáročnost, nízkou pořizovací cenu a možnost si vše zhotovit bez potřeby odborného poradenství. Položení laminátové podlahy svépomocí vám skutečně umožní mít kontrolu nad celým procesem a přizpůsobovat si všechno podle svých potřeb. Navíc samozřejmě ušetříte náklady spojené s profesionální instalací.
Příprava před pokládkou
- Aklimatizace materiálu: Před rozbalením položte laminátové desky na 48 hodin do středu místnosti, ve které je budete pokládat. Materiál se tak aklimatizuje a vstřebá teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti.
- Příprava podkladu: Než se pustíte do samotné práce, musíte si připravit podklad. Ten musí být perfektně rovný, čistý a suchý. Podlaha se musí pokládat na dokonale hladký povrch (vystěrkovaný podklad, OSB desky aj.). Zvláštní pozornost je třeba věnovat přípravě podkladu. Ten by měl být dokonale hladký, čistý a suchý. To je naprosto klíčové, protože sebemenší nerovnost se časem projeví a může podlahu poškodit. Starou podlahovou krytinu odstraňte a povrch pečlivě vysajte. Z technického hlediska by se hodnota nerovnosti neměla dostat přes hranici 2 mm na čtvereční metr. Na pomoc si vezměte pravítko, vodováhu a skládací metr. Akceptovatelné jsou maximálně tři milimetry výškového rozdílu na jeden metr plochy. Předepsané roviny dosáhnete použitím samonivelační stěrky. Ta zároveň zajistí hladký povrch. Před aplikací samonivelační stěrky je nutné zkontrolovat vlhkost podkladu.
- Kontrola vlhkosti podkladu:
- Anhydrit: bez podlahového topení max. 0,5 % CM, s podlahovým topením max. 0,3 % CM.
- Beton: bez podlahového topení max. 2 % CM, s podlahovým topením max. 1,7% CM.
- Optimální podmínky v místnosti: Při pokládce podlah, je třeba dbát aby teplota v místnosti byla 20 °C a vlhkost v rozmezí 45-60%. Dále je třeba po položení zamezit výkyvům teplot /teplotním šokům/ a vlhkosti, která nepříznivě působí na roztažnost těchto materiálů. V zimě je třeba dbát, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 °C. V létě je potřeba ji chránit před přímým účinkem slunečních paprsků, které pronikají např. přes sklo. Teplota v prostoru by měla být konstantní. Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 °C. I v případě, že není instalováno podlahové topení, teplota podlahy nemá přesáhnout uvedenou teplotu. Teploty vyšší než 27 °C mají za následek deformace dílců v podobě vznikajících spár, u verze click navíc uvolňování zámků.
- Nářadí a materiál: Připravte si podkladovou folii zvanou mirelon, přechodové lišty, tekuté hřebíky a akrylový podlahový tmel ve stejném odstínu jako je zakoupená laminátová podlaha. Kromě tohoto příslušenství je důležitá kotoučová pila popřípadě přímočará pila. Do přípravného plánu zahrneme ještě dostatečné množství malých klínků, dotahovací hák, nejlépe nový úhelník a metr. Při nákupu vezměte o 10 % laminátových desek více, než je rozloha místnosti. Bude se hodit při prořezech nebo pro zamezení použití příliš krátkých kousků. Odřezek o délce menší než 30 cm byste při pokládce již neměli používat.
- Konzultace s prodejcem: Druhů lepidel a chemie pro nivelace je velké množství s různými vlastnostmi. Často se můžete v těchto parametrech ztratit a zvolit nevhodné lepidlo, penetraci, či nivelační stěrku. Doporučujeme tedy před začátkem realizace vše prokonzultovat s prodejcem. Ten, znalý vlastností podlah a podkladů, je schopný doporučit vhodné řešení po případě poradit.
Postup pokládky
- Parozábrana a podložka: Pokládáte-li novou laminátovou podlahu na beton, je třeba nejdříve použít PE fólii neboli parozábranu, která slouží jako ochrana proti vlhkosti. Pásy by se měly překrývat asi o 20 cm a na okrajích sahat do výšky 10 cm. Při pokládce na dřevěné podlahy (např. dřevotříska) není PE fólie, parozábrana potřeba. Mnoho kročejových izolací má v sobě parotěsnou zábranu už zabudovanou - v takovém případě není samostatná PE fólie potřeba. Pod plovoucí podlahu vždy patří kvalitní podložka (mirelon). Nejedná se jen o detail, ale o nezbytnou součást celého systému. Podložka izoluje hluk, tlumí kročejový hluk a vyrovnává drobné nerovnosti. Existují různé typy, od základních pěnových až po ty s integrovanou parozábranou, která je nezbytná u novostaveb nebo v přízemí, aby se zabránilo pronikání vlhkosti. Mirelon dokáže tlumit kročejové hluky a pruží. Tyto vlastnosti se pak v komplexním ohledu podílí na vytvoření měkkého a příjemného nášlapu. Mirelon pokládejte v jednotlivých pruzích.
- Pokládka lamel: Při pokládce laminátové podlahy je vhodné začít v rohu místnosti - v ideálním případě rovnoběžně s oknem a postupovat zleva doprava. Doporučujeme pokládat ve směru dopadu hlavního světla v místnosti, což opticky zvětšuje prostor a zvýrazňuje strukturu podlahy. V úzkých místnostech nebo chodbách se doporučuje pokládat podlahu podélně, aby se vizuálně rozšířil prostor. Laminátová prkna se pokládají stejně jako plovoucí podlaha bez lepení k podkladu. Jednotlivé desky se jednoduše napojí po podélné straně a poté se na úzké čelní straně zaklapnou do sebe. Lamely pokládejte od stěny kolmo na dveře a směrem k oknu. Každý začátek musí být minimálně 30 cm dlouhý. Plovoucí podlahu nepokládáme přímo od stěny, ale ponecháváme 7 až 10 milimetrů odstup. V dodržování vzdálenosti vám pomohou malé plastové nebo dřevěné klínky. Tyto mezery se nazývají dilatační spáry. U klikových podlah je nutné během pokládky udělat u zdí a konstrukčních prvků dilatační spáry minimálně 5 mm. Plochy větší než 10 x 10 m je nutné dilatovat v ploše (mezera 5 mm).
- Řezání lamel: Řez by měl splňovat pravoúhlost, bez níž se při pokládce prostě neobejdete. K narýsování používejte metr a úhelník, kde jste si jisti jeho přesností. Přímočará pila vám pak zajistí dokonale čistý řez. Druhou možností je použití přímočaré pily bez kyvadlového zdvihu s pilovým listem na laminát. Vždy použijte řádně naostřený nebo nový pilový list. Zabráníte tak otřepům nebo štípání povrchu podlahy při řezání. Odřezek prkna pak použijte jako první díl následující řady. Poslední lamelové řady plovoucí podlahy se z pohledu řezání stávají nejnáročnějším úsekem. Lamela zde nevychází především na šířku a je potřeba zajistit její zúžení. V horších případech se pak musíme pokusit o šikmý řez, kdy je stěna vychýlena z rovnoběžnosti a každý díl se tak nepatrně zmenšuje.
- Spojování lamel: Klasické stavební kladivo se k dotahování lamelových zámků údery příliš nehodí. Rozhodně by se na scéně měla objevit gumová palice, která je pro tyto účely jako stvořená. Přes to však nedokáže dotáhnout všechny lamelové kusy. Přímočará pila sice poskytuje přesně vedené řezy, ovšem k pevnému dotažení zámků je zapotřebí dotahovacího háku, kde poklepová místa naleznete zcela intuitivně. Aby se prkno nepoškodilo, slouží příklepová lišta jako nárazová plocha kladiva. K zacvaknutí posledního prkna do zámku se používá dorážecí hák.
- Instalace kolem trubek a zárubní:
- K radiátoru: Změřte vzdálenost mezi středem trubky a stěnou, přeneste ji na prkno a v daném místě udělejte čáru tužkou. Položte prkno těsně před trubky, a i jejich polohu na něj přeneste. Nyní prkno provrtejte forstnerovým vrtákem. Poté je rozdělte podél přímky vyznačené tužkou. Větší kus položte před topení a menší kousek s trochou lepidla dosaďte ze strany od stěny. Vyvrtané otvory zakryjte radiátorovou rozetou.
- Zárubně dveří: Je-li zárubeň dveří příliš nízko, jednoduše ji zkraťte pomocí multifunkčního stroje také známého jako oscilační fréza nebo multi - cutter s pilovým listem. K zárubni přiložte příslušný laminátový díl a v jeho výšce zárubeň dveří odřízněte.
- Dokončení pokládky: Když máte položené poslední prkno, odstraňte klíny a pomocí zalamovacího nože zkraťte přečnívající fólii u stěny nad novou podlahou.
- Soklové lišty: Zůstává nasadit soklové lišty. Montážní svorky přišroubujte na stěnu těsně nad podlahou ve vzdálenosti asi 40 až 50 cm od sebe a lišty na ně nasaďte. V případě potřeby lze lišty zkrátit na požadovanou délku buď ruční, nebo přímočarou pilou. Pokud pokládáte podlahu v různých místnostech, použijte pro ukončení u dveří mezi nimi přechodové lišty.
Údržba laminátové podlahy
Pro co nejdelší zachování kvality plovoucí laminátové podlahy je vhodné znát a dodržovat určitá pravidla. Optimální vlhkost v místnosti se má pohybovat mezi 50 až 65%. Laminátové podlahy nenechávejte nikdy delší dobu vlhké nebo mokré, protože obzvláště v oblastech spojů nasávají vodu a mohlo by proto dojít ke změnám jejich formy (nabobtnání) nebo k zašednutí. Proto dbejte vždy na to, aby čištění bylo pokud možno prováděno nasucho (mopem, smetákem, vysavačem), popř. pouze dobře vyždímanými hadry, aby se na podlaze netvořily "loužičky". Vrchní vrstvu podlahy mohou poškodit drobné abrazivní nečistoty (štěrk, kamínky). Zabráníte tomu, pokud ve vstupních prostorách zřídíte tzv. čistící zóny s použitím rohožek a koberečků. Rozlité tekutiny okamžitě otřete a na čištění nikdy nepoužívejte abrazivní prostředky ani drátěnky a drsné houbičky. Na laminát nejsou vhodné vosky a politury, protože na povrchu vytvářejí matný film. Laminátové podlahy obecně nejsou nikterak náročné na údržbu, naopak jsou jejich nároky v této oblasti minimální - stačí je pouze klasicky zametat a vytírat. Vaši novou podlahu po pokládce ošetřete vhodným čističem určeném pro laminátové podlahy a pravidelně ji udržujte, aby si co nejdéle zachovala svůj původní vzhled.
Čtěte také: Plovoucí podlaha a beton: Kompletní návod
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
tags: #glavirovani #plovouci #podlaha #informace