Podkladní beton se používá při stavbě základů a základových desek. Úkolem podkladního betonu není nést nebo přenášet zatížení konstrukce, ale zajistit vyrovnání a ochranu tepelné izolace a základové desky.
Podkladní beton a jeho vlastnosti
Když začneme připravovat půdu pro stavbu, nejprve zpevníme půdu a připravíme štěrkový podklad. Tento podklad je třeba pro další výstavbu dodatečně vyrovnat podkladním betonem. Někdy se stává, že výztuž základové desky není právě nejlépe položená a dostatečně chráněná. Podkladní beton ji proto dodatečně chrání. Podkladní beton se nalije na zhutněnou vrstvu písku a štěrku, ve které byly předtím položeny všechny rozvody kanalizace, vody a elektřiny.
Podkladní beton musí být širší než šířka základové desky, na každé straně postačí asi 30-40 cm. Pokud by byl podkladní beton širší, znamenalo by to nadměrnou spotřebu materiálu bez reálného dopadu na pevnost nebo funkci samotných základů. Bednění podkladního betonu může být jednodušší než bednění samotného nosného železobetonu. Pokud rozměry a hustota podkladního betonu nepůsobí tlakem, tj. nerozpínají bednění, není na rozdíl od bednění, které se zhotovuje pro nosnou konstrukci, potřeba dodatečné výztuže.
Standardní třída podkladního betonu je C12/15. Jedná se o prvek, který neobsahuje mnoho cementu - stačí jeden pytel na plnou míchačku. Lze jej namíchat i na staveništi. Toto malé množství cementu je dostačující, protože podkladní beton nemusí být příliš pevný. V podstatě neplní nosnou funkci.
Obecně se podkladní beton vyrábí smícháním cementu a písku v poměru 1:3 až 1:5; pro základovou desku je potřeba více cementu, pro podkladní beton méně. Když je vše připraveno pro betonování základů nebo základové desky, měl by být přizván odborník na geomechaniku, aby poskytl informace o dalším utváření terénu nebo určil, jaké parametry jsou potřebné pro předpětí pro podkladní beton a základy. Povrch podkladního betonu musí být co nejrovnoměrnější. To je důležité zejména v případě, že se hydroizolace pokládá přímo na něj.
Čtěte také: Důležitost fólie pod beton
Podkladní beton se vylévá na zhutněný podklad, který musí mít co nejrovnoměrnější povrch bez nerovností, prohlubní a dutin. Přes něj se položí vrstva tepelné izolace XPS odpovídající pevnosti. Při pokládání tepelné izolace se po obvodu umístí bednění a těsnicí fólie, aby se zabránilo úniku cementového mléka. Poté následuje instalace ocelové výztuže a vylití betonové základové desky. Po instalaci tepelné izolace lze okamžitě pokračovat v práci.
Fólie pod betonovou podlahu s podlahovým topením
Na TZB-info.cz se často diskutuje o nutnosti použití fólie při montáži podlahového topení. Opravdu je nutná? A použít raději systémovou desku nebo rovný polystyren? Proč Používat Fólii Pod Betonovou Podlahu?Když pokládáte polystyren, nikdy ho nedáte tak, aby nevznikly mezery mezi jednotlivými deskami. Mezerami mezi deskami pak může zatéct mezi a pod izolační desky voda z anhydritu nebo betonové mazaniny, kterými se podlahové topení zalévá. Voda by zhoršovala tepelněizolační vlastnosti polystyrenu. Topili byste tak do podlahy. Pouhé přelepení mezer lepicí páskou ale nestačí! Proto je vhodné použít folii.
Instalace Izolační Vrstvy
Ještě před položením izolačních desek se podél stěn a všech ostatních konstrukcí, které zasahují do potěru (např. zárubně dveří, sloupy aj.) položí izolační pás. Obvodový izolační pás musí sahat od podkladu až nad povrch hotové podlahy. Umožní pohyb vyrovnávacího potěru o min. 5 mm. Pás musí být upevněn k podkladu tak, aby nedošlo k jeho posunu během lití betonové mazaniny nebo anhydritu. Vrchní část obvodového pásu, která vyčnívá nad hotovou podlahu, nesmí být seříznuta dřív, než bude dokončena konečná vrstva podlahy.
Typy Izolačních Vrstev
Izolační vrstvu podlahového topení můžete vyřešit buď systémovou deskou s výstupky pro snadnou montáž trubky, nebo rovným polystyrenem a folií. V případě rovné izolace použijte tvrdší polystyren určený pro podlahy, který není stlačitelný. V opačném případě by vám mohla celá podlaha po čase poklesnout i o centimetry. Rovnou izolační desku najdete u GIACOMINI pod kódem R981 nebo použijte polystyren minimálně EPS 100. Na polystyren je nutné položit hydroizolační vrstvu.
Nejčastěji se používá fólie z PVC tloušťky minimálně 0,15 mm, kterou je možné svařovat. Při svařování je nutné dodržet alespoň 8 cm překrytí. Spoje případně můžete zajistit lepicí páskou. Folii je nutné vytáhnout 1 cm nad dilatační pásku. Někdy se používá též termoreflexní folie. Dle experimentu, který proběhl na Ústavu techniky prostředí ČVUT v Praze je ale tepelná úspora oproti klasické PE folii zanedbatelná. Polyetylenovou fólii s rastrem pro snazší určení roztečí trubek od GIACOMINI můžete objednat pod kódem R984.
Čtěte také: Stínící tkanina: využití a instalace
Snazší a rychlejší montáž nabízí systémové desky. Ty zajišťují jak tepelnou a zvukovou izolaci, tak přesné vedení a snadné položení trubky v předepsaných roztečích. Jsou opatřeny výstupky, které trubku ve smyčkách drží. Díky spojování desek pomocí zámků se vytvoří jednolitá plocha, odolná proti zatečení směsi, kterou je podlahovka zalévána. Deska je na povrchu opatřena fólií, která chrání polystyren proti záměsové vodě, působí jako parozábrana a zároveň zvyšuje odolnost desky proti poškození v průběhu stavby. Deska je součástí celkové tepelné izolace podlahy a některé její typy řeší i kročejový útlum. Systémová deska GIACOMINI nese označení R979. Společnost GIACOMINI nenabízí desky bez folie.
Alternativní Izolační Materiály
Přímo pod lehkou, pokládanou podlahovou krytinu můžete použít Mirelon - polyetylenovou pěnu s parotěsnou fólií. Podobně jako izolace proti vlhkosti, se dnes u novostaveb a v případě rekonstrukce domů používá také izolace proti pronikání radonu z podložních vrstev. Pro tento účel se hodí nopová fólie z vysokohustotního polyetylénu (HDPE). Její profil tvoří polokuželové výstupky, takzvané nopy.
Pro úsporu energií i tepelný komfort řemeslníci a stavebníci používají tepelnou izolaci pod podlahu. Jednou z nejznámějších je podlahový polystyren. Ten se však odlišuje od obkladového polystyrenu. Stejné materiály, jako u tepelných izolací, slouží pro odstínění kročejového hluku, pro akustickou izolaci. Stejné materiály, jako u tepelné a akustické izolace, slouží také k vyrovnání jemných nerovností podkladu.
Některé z typů izolací podlah eliminují a izolují více nepříznivých vlivů současně, jsou kombinované. Najednou tak mohou sloužit jako tepelná, akustická kročejová i parotěsná izolace. Pokud pokládáte podlahovou krytinu na podlahové topení, ať už teplovodní či elektrické, je třeba zvolit i správnou izolaci. Na „podlahovku“ můžete použít například izolaci Izo Floor thermo.
Typy podlah a izolace
- Podlahy Spojené s Podkladem: Používají se tam, kde není požadavek na zateplení nebo útlum kročejového hluku, nejčastěji jsou to případy, kdy je nutné vyrovnat stávající plochu, např. stávající betonovou podlahu. Pokud je původní konstrukce savá, většinou je nutné aplikovat penetrační nátěr, aby litá podlaha nepřišla o vodu.
- Podlahy na Izolační Vrstvě: Tento druh podlah (těžká plovoucí podlaha) je určený pro podlahy v občanské výstavbě, jako tepelná izolace se nejčastěji používá polystyren, jako kročejová izolace se pak používá elastifikovaný polystyren. U podlah na izolační vrstvě je nutné používat kvalitní betonové podlahy, ideálně lité, které mají garantované pevnosti. Minimální doporučená pevnost betonové podlahy v tahu za ohybu je 4 MPa - to je možné garantovat jen u samonivelační cementové nebo anhydritové podlahy. Izolační vrstvu by měla od lité podlahy vždy oddělovat separační vrstva.
- Podlahy s Podlahovým Vytápěním: Jedná se o stejný typ konstrukce jako předchozí, jen je podlaha doplněna o topné médium - to mohou být trubky (PEX, PERT, PB..) v případě teplovodního podlahového vytápění a nebo odporové topné elektrické kabely. Lité anhydritové podlahy mají u této konstrukce také výhodu v tom, že lépe vedou teplo a vyžadují minimum dilatací, proto jsou ideální pro zhotovení betonové podlahy na podlahovém topení. U podlah s podlahovým vytápěním je kladen větší nárok na zateplení než u podlah bez něj.
Štěrk pod podkladní beton
Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
Čtěte také: Betonová fólie – snadná aplikace
V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku.
Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií.
V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí. Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Nopová fólie
V procesu zateplení fasády se setkáte s potřebou kvalitní hydroizolace a ochrany izolace v oblasti soklu a suterénních stěn. Oblíbeným řešením je nopová fólie, tzv. „nopovka“. Nopová fólie je pevná fólie z HDPE (vysokohustního polyetylénu), typicky černé barvy, s charakteristickými výstupky (nopy). Výška nopů bývá obvykle 8-10 mm. Pro zateplené fasády soklových a suterénních částí domu doporučujeme nopové fólie s gramáží 400 až 500 g/m², dodávané v rolích 10 nebo 20 m. Fólie 400 g/m² je nejběžnější a cenově dostupná.
Instalace nopové fólie
- Nejprve aplikujte kvalitní hydroizolaci (asfaltovou lepenku nebo tekutou hydroizolaci). Nalepte izolaci vhodnou pod terén (soklový EPS, perimetrické nebo XPS desky). Tepelnou izolaci v této oblasti nekotvěte talířovými hmoždinkami, stačí speciální PU pěna.
- Fólii vždy umisťujte nopy směrem ke stěně, aby byl umožněn průchod vzduchu. Nopovou fólii připevněte k fasádě pomocí plastových vrutů určených pro izolaci. Vruty zajistí, že fólie zůstane pevně na svém místě bez vlnění.
- Přes fólii aplikujte ochrannou geotextilii, která zabrání poškození ostrým kamenivem.
- V horní části nad úrovní terénu nainstalujte ukončovací lištu, ideálně hliníkovou. Ta zajistí dlouhodobou ochranu, pevnost a odvětrávání prostoru mezi fólií a stěnou.
Pokud vás čeká sanace vlhkého zdiva, nebo třeba plánujete realizaci zelené střechy, měli byste znát pojem nopová fólie a její vlastnosti a způsoby využití. Jedná se o speciální typ hydroizolačního materiálu, který zvyšuje ochranu před pronikáním vlhkosti do konstrukcí staveb a zajišťuje i jejich odvětrávání.
Na trhu narazíte na různé typy nopových fólií, které se liší velikostí, pevnostní v tlaku nebo výškou a tlakem nopů. Běžné typy fólií mají prolisy ve tvaru komolého kuželu, mnozí výrobci však upřednostňují nopy hvězdicového tvaru. Ty lépe odolávají deformacím při montáži a snižují riziko mechanického poškození. Podle způsobu použití se pak fólie rozdělují na typy s perforací, bez perforace, s mřížkou a nakašírovanou textilií.
Základní typem jsou nopové fólie bez perforace, které zabraňují prostupu vlhkosti i vody do stavebních konstrukcí. Protože oddělují stavbu od vlhkého prostředí, využívají se k izolování teras, balkonů nebo k sanaci historických a starých budov. Jsou důležitou součástí drenážních systémů a u novostaveb slouží jako mechanická ochrana hlavní izolační vrstvy (např. asfaltových pásů). Nainstaluje se tak, aby nopy směřovaly ke stěně. Nopová folie zabrání průniku vlhkosti i radonu.
Specifickým typem nopových fólií jsou ty s perforací. Protože mají po celé ploše vytvořené malé otvory, nezabraňují prostupu vody a vlhkosti skrz materiál. Používají se zejména při stavbě zelených střech, kde regulují množství vody a její přebytek na hydroizolaci odvádí do svodu. Perforování nopových fólií zabraňuje přemokření spodní vrstvy, a tedy i uhnívání rostlin, které jsou součástí zelené střechy.
V místech, kde je třeba hydroizolační fólii překrýt omítkou, se používají nopové fólie s mřížkou. Uplatňují se při sanaci vnitřních prostorů budov, kde slouží jako výztužná a separační vrstva pod nové omítky aplikované na vlhké zdivo. Posledním typem nopových fólií je varianta s nakašírovanou textilií. Zabraňuje zanášení drenážní vrstvy odplavovaným substrátem a jinými nečistotami.
Nejčastěji se nopové fólie používají při sanaci vlhkého zdiva starých domů, které nemají funkční hydroizolační vrstvu. Pro co nejlepší účinek je nejprve potřeba důkladně připravit podklad. Před aplikací fólie se proto ujistěte, že povrch, na který ji budete instalovat, je čistý a suchý. Odstraňte prach, nečistoty a oleje, které by mohly ovlivnit přilnavost. Pokud jsou na povrchu díry, trhliny nebo mezery, je důležité je opravit. Použijte proto vhodný tmel nebo kit na opravu trhlin. Jakmile je povrch připraven, provede se výkop do hloubky základové spáry, následně se pokládá nopová fólie od základů směrem nahoru k obvodové stěně. Důležité je pokládat fólii tak, aby vystouplé nopy směřovaly ke stěně, a vytvořily mikroventilační vrstvu.
Při montáži nopových fólií věnujte pozornost pečlivému napojování jednotlivých pásů. Přesah dvou fólií musí být minimálně 20 cm, k napojování nesmí docházet na rohu budovy. Výkop u základů se po montáží zasype zeminou či kamenivem. Instalace nopových fólií je snadná, a tak se do ní můžete pustit i svépomocí.
Cílem nopové fólie je vytvoření mikroventilace mezi zdivem a zeminou. Proto je důležité fólii instalovat tak, aby vystouplé části směřovaly ke stěnám. Zejména v případě extrémní vlhkosti stavby je potřeba zvolit delší nopy, které vytvoří větší vzduchovou kapsu a umožní lepší odvětrávání. Krycí lišta, pod kterou se fólie kotvené na zdivu zasouvají, neplní jen estetickou, ale také ochrannou funkci. Pokud na montáž krycí lišty zapomenete, může po čase dojít k ucpání a zanesení prostoru pod fólií.
Výkop kolem základů je po montáži fólií potřeba zasypat hlínou či štěrkem. Zasypávání však musí být postupné - v opačném případě může dojít k uvolnění kotvicích prvků a vytržení fólie ze zdiva. Hydroizolační vrstva je důležitá v případě rekonstrukcí i novostaveb. Díky nopové fólii bude vaše stavba chráněna před pronikáním vlhkosti i radonu.
GIACOMINI a Záruka Kvality
Pokud zvolíte kompletní systém podlahového vytápění od GIACOMINI, získáte záruku 25 let. Použité komponenty od renovovaného italského výrobce ale vydrží při správné montáži mnohem déle. Záruku může poskytnout jedině společností GIACOMINI proškolená montážní firma.
tags: #folie #pod #betonovou #desku #typy