Církevní stavby, ať už se jedná o kostely, kaple či kláštery, tvoří v malých obcích, stejně jako velkých městech po celé České republice nedílnou součást identity místa a jsou svědky generací, které zde žily. Tyto objekty jsou často cennými kulturními památkami. Obnova a údržba takovýchto nemovitostí však bývá finančně velmi nákladná. Mnohé z nich jsou navíc památkami, jejichž oprava si vyžaduje dodržení řady pravidel památkářů, což výrazně zvyšuje náklady nutné na opravu.
Transformace státní podpory po majetkovém vyrovnání s církvemi
Dříve stát platil necelou 1,5 miliardy Kč 17 církvím a náboženským společnostem, zejména na platy duchovních, podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Aby však byly zabezpečeny činnosti církví, včetně sociálních, zdravotnických a vzdělávacích, bylo do zákona o majetkovém vyrovnání zařazeno tzv. přechodné období. V tomto přechodném období bude 17 církví a náboženských společností dostávat státní příspěvek. První tři roky bude výše tohoto příspěvku stejná jako částka, kterou dostávaly jako hospodářské zabezpečení v roce 2011. Od čtvrtého roku se bude částka každoročně o 5 % snižovat. Celkem bude přechodné období trvat 17 let tak, aby církve měly šanci vybudovat si vlastní ekonomickou základnu, která zabezpečí jejich samofinancování do budoucna. Co se týče příspěvků na opravy církevních památek, podle zákona o hospodářském zabezpečení církví je nyní poskytován církvím i příspěvek na opravy církevního majetku. To zákon o majetkovém vyrovnání ruší.
Od konce roku 2013 získávají církve v rámci církevních restitucí postupně první finanční částky. Tuto finanční náhradu bude stát církvím vyplácet celkem 30 let. Od roku 2043 potom budou církve hospodařit zcela samostatně. Pro stát jako takový je to výhodné, protože dříve představovaly církve mandatorní výdaj, který se každým rokem navyšoval. Podle restitučního zákona stát církvím vrátí majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Dále jim má do roku 2043 postupně vyplatit dalších 60 miliard korun jako náhradu za majetek, jenž nemůže být vrácen. I kdyby církve daly všechny tyto peníze do oprav památek zanedbávaných celá desetiletí, stačit to zdaleka nebude. Nejedná se totiž o malé investice. Církve se musí připravit na dobu, až jim stát nebude vyplácet nic, neboť dřív byli faráři placeni státem, církve si je budou muset nově hradit ze svého.
Výzvy a vlastní iniciativa církví
Ještě na konci roku 2014 byla většina diecézí v červených číslech. Některé i stále po tom, co obdržely od státu druhou splátku finančních prostředků. Církve se ale brání a tvrdí, že největší problémy jsou v zanedbanosti nemovitých statků, které jim stát postupně vrací. To ztěžuje investování do oprav budov stávajících, natož nově získaných. Z nich jim ihned po nabytí povětšinou skutečně neplyne zisk.
V reakci na tuto situaci Katolická církev založila na podporu sebe i celé společnosti restituční fond. V polovině srpna 2014 zde měla již půl miliardy Kč. A částka stále narůstá. Podobně se chce zachovat také církev pravoslavná. Ta zatím ale žádný fond k roku 2016 nezaložila. Finanční prostředky ze zmíněného fondu mohou využívat všechny římskokatolické církve. Největší příspěvek tvoří církevní restituce. Zisk z tohoto fondu bude pro jednotlivé vkladatele, a tedy jednotlivé diecéze. Výše vkladu je zcela dobrovolná. Platí pravidlo přímé úměry - kdo dá víc, víc se mu vrátí.
Čtěte také: Budoucnost financování dopravních projektů
Římskokatolické diecéze v České republice hrají důležitou roli v péči o sakrální stavby, a to nejen jako jejich vlastníci, ale i jako zprostředkovatelé a koordinátoři podpory. Mnohé diecéze mají vlastní programy či fondy na menší opravy kostelů, kaplí a farních budov, případně pomáhají farnostem s administrací žádostí o státní a evropské dotace.
Národní programy podpory památkové péče
Dále jsou na církevní kulturní památky poskytovány příspěvky podle obecného zákona o státní památkové péči. Tyto příspěvky poskytuje stát bez ohledu na vlastníka. Je to forma kompenzace za omezení, která jsou s vlastnictvím kulturních památek spojena. Není tedy možné diskriminovat určité druhy vlastníků a příspěvky neposkytnout. Zároveň ale platí, že například řada kulturních památek, které dříve patřily řádům a jsou dnes spravovány Pozemkovým fondem, je ve velmi špatném stavu. Menší obce, které často spravují tyto objekty, nemají z vlastního rozpočtu zpravidla dostatek prostředků na jejich komplexní rekonstrukci. V takových případech sehrávají klíčovou roli dotační programy a nadace - ať už národní, jako jsou zdroje poskytované Ministerstvem kultury ČR, Státním fondem kultury nebo některé krajské granty, tak i evropské fondy.
Ministerstvo kultury ČR
Ministerstvo kultury ČR je jedním z hlavních poskytovatelů podpory pro obnovu a zachování památkově chráněných sakrálních staveb. Klíčovým nástrojem je Program záchrany architektonického dědictví (PZAD), který je určen na rozsáhlé a náročné opravy kulturních památek - včetně kostelů, klášterů nebo kaplí. Pro méně rozsáhlé zásahy, jako jsou opravy střech, fasád nebo statické zajištění, slouží Havarijní program. Kromě těchto dvou hlavních titulů existuje i Program restaurování movitých kulturních památek, který lze využít například na opravu oltářů, varhan nebo soch v interiéru sakrálních staveb. Ministerstvo každý rok vypisuje výzvy s přesnými podmínkami, které jsou zveřejněny na jeho webu. Projekty se hodnotí s ohledem na naléhavost, památkovou hodnotu objektu i připravenost žádosti.
Státní fond kultury ČR
Státní fond kultury ČR je dalším důležitým zdrojem finanční podpory pro obnovu kulturního dědictví, včetně sakrálních staveb. Fond se zaměřuje na projekty, které zachovávají a oživují historické památky, přičemž podporuje jak stavební obnovu, tak kulturní aktivity spojené s památkami. Dotace mohou pokrýt například opravy historických fasád, střech, restaurování uměleckých prvků nebo technickou dokumentaci. Výzvy fondu jsou pravidelně vyhlašovány a jejich podmínky odpovídají aktuálním potřebám památkové péče.
Evropské dotační programy
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) hraje významnou roli v podpoře obnovy sakrálních staveb zejména prostřednictvím programů zaměřených na rozvoj venkova a regeneraci místních komunit.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Integrovaný regionální operační program (IROP)
Integrovaný regionální operační program (IROP) je jedním z hlavních evropských nástrojů podpory pro obnovu kulturního dědictví v České republice. Umožňuje financování rekonstrukcí sakrálních staveb, které mají statut kulturní památky a zároveň slouží veřejnosti - například jako místa pro komunitní, kulturní nebo vzdělávací aktivity. Dotace z IROP jsou určeny zejména obcím, církvím a neziskovým organizacím a mohou pokrýt velkou část nákladů na projekt. Důraz je kladen na zajištění přístupu pro veřejnost, udržitelnost provozu a pozitivní dopad na rozvoj regionu.
Fondy EHP a Norska
Fondy EHP a Norska rovněž představují významný zdroj financování obnovy kulturního dědictví, včetně sakrálních staveb. Jsou zaměřeny především na projekty, které mají přesah - kromě fyzické obnovy památky podporují i její společenské využití, vzdělávací aktivity nebo zapojení místní komunity. Výzvy bývají vyhlašovány v několikaletých cyklech a spadají pod správu Ministerstva financí ČR. V minulosti byly podpořeny například rekonstrukce far, klášterních objektů, ale i menších kostelíků, pokud sloužily širšímu kulturnímu účelu.
Programy Interreg
Programy Interreg jsou prioritně zaměřeny na přeshraniční spolupráci mezi regiony Evropské unie a jejich sousedy. Nabízejí tak zajímavé možnosti financování obnovy kulturního dědictví včetně sakrálních staveb. Projekty podporované v rámci Interreg často kladou důraz na společné kulturní a historické dědictví regionů a mohou zahrnovat nejen rekonstrukci památek, ale i rozvoj turistické infrastruktury a vzdělávacích aktivit. Díky spolupráci s partnerskými organizacemi z cizích zemí se otevírá prostor pro sdílení zkušeností, inovativní přístupy a širší veřejnou prezentaci obnovovaných objektů. Žadatelé jsou zpravidla veřejné instituce, neziskové organizace či místní samosprávy.
Další zdroje podpory a příklady realizovaných projektů
Kromě státních a evropských programů pomoc nabízejí často i církevní nadace a soukromé subjekty, které si uvědomují význam těchto staveb pro zachování kulturního dědictví. Nadace Via se dlouhodobě zaměřuje na podporu místních komunit a jejich vztahu k místu, včetně péče o kulturní a duchovní dědictví. I když se nejedná o nadaci specializovanou výhradně na obnovu sakrálních staveb, v rámci některých svých programů podporuje iniciativy, které vedou k oživení veřejného prostoru - a tím i obnově drobných sakrálních objektů, jako jsou kapličky, boží muka nebo kříže.
I pro člověka bez vyznání má návštěva kostela posvátný ráz. Pojďte se s námi podívat do některých vzácných míst, kde se podařilo díky finanční podpoře realizovat významné rekonstrukce:
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
| Lokalita | Objekt | Zdroje financování | Výše dotace (Kč) | Popis prací/přínos |
|---|---|---|---|---|
| Kladruby | Bývalý benediktinský klášter, Chrám Nanebevzetí Panny Marie | Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) prostřednictvím IROP | 100,3 mil. | Rozsáhlá stavební rekonstrukce, zpřístupnění dříve uzavřených míst, nové prohlídkové trasy (mnišské cely, refektář). |
| Stará Boleslav | Bazilika svatého Václava | Evropská dotace | 100,4 mil. | Památková obnova kostela, revitalizace zahrady, oprava ohradní zdi, interaktivní hra, nové infocentrum. |
| Boží Dar | Kostel svaté Anny | Evropské zdroje | 3,3 mil. | Restaurování hlavního oltáře. Pro obec s 250 obyvateli by financování z vlastních zdrojů bylo nemožné. |
| Horní Police (Českolipsko) | Poutní kostel Navštívení Panny Marie | Evropské zdroje | 90 mil. | Rekonstrukce památky, která byla v havarijním stavu. |
| Žatecko (Siřem) | Římskokatolický kostel v Siřemi | Vlastní zdroje církve, snaha o dotační podporu (MK) | Miliony | Pokládka nové břidlicové krytiny na střechu, oprava fasády na horní části věže. (Náklady na střechu jdou do milionů). |
| Žatecko (Žatec) | Evangelický kostel | Vlastní zdroje církve, příspěvky mimo církev, snaha o dotační podporu (MK) | 2,5 mil. (střecha), 250 tis. (hodiny) + Miliony (další) | Oprava střechy na zákristii, kněžišti, hlavní báni a věžičkách, oprava hodin ve věži kostela. Potřeba opravit zbytek střechy, fasádu, vitráže, varhany, obnovit výmalbu. |
Na obnovu mnoha těchto objektů přispěl Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Jedním z míst, kam stojí za to se vypravit, je bývalý benediktinský klášter v Kladrubech. Začátkem 18. století se benediktini pustili do přestavby chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí kláštera. Jeho proměna v duchu barokní gotiky je dílem slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. V letech 2015-2022 tady proběhla rozsáhlá stavební rekonstrukce, na kterou přispěly evropské zdroje částkou 100,3 milionů korun. Renovace zpřístupnila místa, která byla dříve pro veřejnost uzavřená, a umožnila otevřít nové prohlídkové trasy. Hlavní okruh kláštera návštěvníkům představuje v mnišských celách, refektáři, fraterii, noviciátu a na rajském dvoře život benediktinů a končí v interiéru kostela. „Na prohlídkovém okruhu kláštera je z nově otevřených interiérů asi nejzajímavější instalace mnišských cel,“ říká kastelán Milan Zoubek. „Jsou zařízeny na základě inventářů, které mniši sepsali v době zrušení kláštera a ukazují, jak v době baroka benediktinští mniši žili a čemu se v klášteře věnovali. Každý z nich měl v klášteře svoji roli a kromě přidělené práce se věnoval také různým vědním oborům,“ vysvětluje kastelán.
K základům české státnosti patří i bazilika svatého Václava ve Staré Boleslavi, ve které podle tradované legendy byl 28. září bratrem Boleslavem I. zavražděn český kníže, jehož jméno památka nese. I tady loni dokončili památkovou obnovu kostela díky evropské dotaci ve výši 100,4 milionů korun. Součástí prací byla revitalizace zahrady rozprostírající se kolem kostela a oprava ohradní zdi. Sakristii kostela oživila interaktivní hra pro školní skupiny. Díky obnově vzniklo ve městě infocentrum, které nabízí i komentované prohlídky dalších významných památek.
Současná podoba kostela svaté Anny v Božím Daru pochází z konce 18. století, kdy pozdně barokní kostel nahradil shořelý dřevěný svatostánek. Evropské zdroje tady také nedávno přispěly částkou 3,3 milionů korun na restaurování hlavního oltáře. „Pro nás s 250 obyvateli by v podstatě bylo nemožné financovat restaurování mobiliáře kostela z vlastních zdrojů,“ říká Daniela Přivřelová za městskou radnici.
Určitě není jediným důvodem pro cestu do Broumova, ale zdejší kostelík Panny Marie je nejstarším dřevěným kostelem, který se v Česku zachoval. Založený byl údajně na konci 12. století a postavený bez jediného hřebíku.
Na Českolipsku stojí za výlet poutní kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici. Proslýchá se, že v polovině 18. století byl nejnavštěvovanějším cílem poutníků z okolí. Příspěvek z evropských zdrojů ve výši 90 milionů korun umožnil rekonstrukci památky, která byla v havarijním stavu.
Na Žatecku desetiletí chátraly Římskokatolický kostel v Siřemi nebo evangelický v Žatci, ale církve nedávno začaly s jejich rekonstrukcemi. Náklady jsou vysoké. Jen opravy střech, kterými jejich vlastníci začali, jdou do milionů. „Na kostele v Siřemi se pokládá nová břidlicová krytina na střechu, zároveň s tím se opravuje fasáda na horní části věže.“ Ve své působnosti má 26 kostelů a kaplí v okrese Louny. Někde už opravy pokročily, jinde jsou zatím v počátku. Jen oprava střechy ve zmíněném kostele v Siřemi vyjde na miliony korun. Břidlice, která se používá, se dováží ze Španělska, v Čechách se už netěží. Obnovu kostela v Žatci pod muzeem zajišťuje Ivo Valášek, kurátor tamního sboru českobratrské církve evangelické. Dosud šlo do opravy střechy na zákristii, kněžišti, hlavní báni a věžičkách na 2,5 milionu korun. Na dalších 250 tisíc korun vyjde oprava hodin ve věži kostela, která se dokončuje. I v tomto případě pomohly příspěvky mimo církev. „Nutně je potřeba opravit zbytek střechy, neboť do kostela masivně zatéká. Zatím na to nemám žádné dotace, ale oslovím přímo ministerstvo kultury, zda jim nezbyly nějaké peníze,“ přiblížil Ivo Valášek. Na kostele je dál potřeba opravit fasádu, vitráže, varhany a obnovit historickou výmalbu. I na to budou potřeba miliony. „Naše církev od státu dostane zhruba dvě miliardy. I kdybychom všechny tyto peníze dali na opravu památek, stačit to nebude. Stejně to ale nejde, církve se musí začít o sebe finančně starat,“ vysvětlil.
tags: #financování #oprav #církevních #staveb