Pozinkovaný materiál (FeZn) se osvědčil v odvětví opracování plechů jako stavební kov, který má největší pevnost a ochranu proti korozi. Střešní odvodňovací systém z pozinkované oceli je odolný proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Vyznačuje se také, ve srovnání s titanzinkem a mědí, minimální roztažností.
Střešní odvodňovací systémy
Okapový žlab z pozinkované oceli (FeZn) je určený pro efektivní sběr a odvod dešťové vody ze střešních ploch. Díky šířce 330 mm zvládne odvést velký objem vody i z rozlehlých střech, což zajišťuje spolehlivou ochranu fasády a základů před podmáčením. Je ideální pro sběr a odvod dešťové vody ze střech rodinných domů, komerčních budov i velkých hal.
Typy a dostupnost
Vnitřní roh žlabu FeZn je ocelový rohový žlab. Je vyroben z žárově pozinkované oceli. Vnitřní rohový žlab je základním prvkem okapových střešních systémů. Prodej vnitřních rohů žlabu FeZn je realizován v ucelené rozměrové řadě. Jednotlivé varianty, základní technická data, aktuální ceny a dostupnosti naleznete výše.
Některé produkty jsou dostupné ihned nebo v krátkých dodacích lhůtách:
- Zambelli FeZn Žlab 330 mm délka 3 m
Dodatečné informace o značce Zambelli
Jméno Zambelli vyjadřuje rodinný podnik, úspěšné firemní uskupení se současně 7 stanovišti ve čtyřech evropských zemích. Rodinný podnik vedou Dr. Martin Dvořák a Dipl. Ing. (FH) Andreas von Langsdorff. Oba pánové jsou jednatelé Zambelli holding.
Čtěte také: Detailní informace o poplastovaném plechu a PVC
Použití FeZn žlabů jako ochranných vodičů v elektroinstalacích
Kovové žlaby se mohou použít v souladu s ČSN 332000-5-54/543.2.1. jako „náhodný ochranný vodič“. Musí splňovat další uvedené podmínky, zejména vodivost a celistvost. Například FeZn žlaby typu MARS se používají jako „náhodný ochranný vodič“ již desítky let. Většinou ve funkci vodiče doplňujícího místního pospojování.
Uzemnění rozvaděčů
Je možné použít ocelové (pozink) kabelové žlaby, které jsou montovány pro uložení kabelů v hale tak, že je nad rozvaděčem k němu připojen vodič CYA příslušného průřezu a dále veden ke vnější svorce rozvaděče (skříň, ocel).
Ocelový žlab by se rozhodně neměl používat pro uzemňovací přívod. Pro zachování dlouhodobé životnosti je dobré použít samostatný vodič s průřezem odpovídající ČSN 33 2000-5-54 tabulka 54F a mít co nejméně spojů.
Uzemnění rozvaděče má být na vnější svorku (většinou je tam měděná kulatina se závitem M8, M10), kde je viditelně připojen zemnící pásek nebo vodič.
V normě 33 2000-5-54 čl.542.3.1.N4 se píše: „Jako náhodné uzemňovací přívody mohou být použity vodivé konstrukční prvky kovových konstrukcí, které tvoří souvislý, trvale propojený celek, jako např. kabelové lávky.“ Je jistě třeba brát v úvahu a splnit článek 543.2.2 a) ...spojitost musí být dosažena... b) ...vodivost musí být... podle 543.1. Článek 543.2.2N1 a následující až po 544 to celé zase opakuje a upřesňuje, ale není tam nic, co by se nedalo při použití žlabů splnit. Jedině ta vodivost, srovnávaná s 543.1, to by se muselo přepočítat, nebo lépe vycházet z informací v katalogu výrobce žlabů, kde to jistě bude uvedeno.
Čtěte také: Montáž ploché závětrné lišty
Pokud se uzemní vodič PEN, tak by se stali nepřímo vodičem PEN i kabelové žlaby a to je nepřípustné pro cizí vodivé části. Rozhodně se nedá použít jako zemnící pásek, tj. přívod od zemniče. Běžně jej lze použít pro zvýšenou ochranu. Správně by mělo jít uzemnění na hlaví svorku.
U normálního rozvaděče je nutné počítat s tím, že přívod uzemnění může při opravě nebo úpravě někdo přerušit a žlaby, byť označené zelenožlutě, rozdělí elektrikář v domnění, že jde jen o pospojování a logicky vyhodnotí, že je dostatečné pospojování okolními neživými častmi. Pokud se chce netradiční zapojení, pak je nutné zhodnotit rizika a určit jestli se ušetření několika stovek vyplatí k rizikům a spolehlivosti do budocnosti.
Uzemnění rozvaděče musí jít na PEN, viz ČSN 332000-4-41 čl. 413.1.3N12. Způsob provedení připojovací svorky pro uzemňovací přívod je věcí výrobce rozvaděče, pokud dodrží ČSNEN 60439-1 a ČSN 332000-5-54/ 542.4. Svorka „... musí být na přístupném místě...“, mimo jiné, ale nikde není uvedeno, že musí být uvnitř rozvaděče. Ochranný vodič nemusí být izolovaný od kostry rozvaděče (ČSNEN 60439-1/7.4.3.1.8.).
Uzemnění je svařovaná konstrukce rozvaděče, popřípadě má ještě propoj mezi PEN a zemnící svorkou. Mnoho revizních závad bylo zjištěno, kdy uzemnění bylo na kostru a sběrna PEN /PE/ byla spojena jen na nosný rám, který byl u ní. A propoj přes nosné rámy, plechy a podobně se zdá být nedostatečný, je obtížné určit tyto vodivé cesty a spočítat jestli jejich vodivost odpovídá vodiči, který by tam měl případně být.
Je dobré se podívat na ČSN 33 0360 z ledna 1990 (Místa připojení ochranných vodičů na el. předmětech).
Čtěte také: Vše o ochranných nátěrech na beton
Staveništní rozvaděče a míchačky
Staveništní rozvaděč má být v provozu dle ČSN EN 60439-4, přečtěte si článek 7.4.3.1.5 podmínky pro použití krytu jako části ochranného obvodu. Dále revize na staveništích se provádí co 6 měsíců vzhledem k rizikům. Jde o přechodné zařízení.
U míchačky může být zemnící svorka na kostře a výrobce ručí, že toto provedení pro dodatečné zemnění /vyrovnání potenciálu/ je dostatečné a propojení s přívodem dosahuje parametru jako by bylo propojení provedeno vhodným vodičem. Tento způsob dodatečného zemnění je dostatečný i pro ostatní zařízení, například elektrocentrály.
tags: #fezn #ochranny #zlab #informace