Aby keramický obklad a dlažby vydržely co nejdéle, musí být důkladně aplikovány. Každý mistr pokladač a obkladač ví, že mezi nejhorší práce patří opravování nebo předělávání po někom zkažený obklad či dlažbu. Téměř většina chyb, kazů a nedostatků obkladů a dlažeb vyplývá z chyb při obkládaní a pokládání. Jen minimum kazů keramických obkladů a dlažeb jde na vrub výroby. Kazy a nedostatky způsobené například neopatrnou manipulací při dopravě a distribuci si všimneme ještě před obkládáním. Kazy mohou vznikat i nedostatečnou či nepatřičnou údržbou již položeného obkladu či dlažby.
Keramický obklad a dlažba jsou obecně deklarované a měly by být uživateli považovány za trvanlivé krycí systémy. Pokud jsou obklad a dlažba aplikovány správně, stačí se o ně jen pravidelně starat. Ale pozor: nesprávná či nepravidelná údržba může mít negativní vliv na vzhled a životnost keramického obkladu a dlažby.
Keramická dlažba je jedna z nejpraktičtějších podlahových krytin. Snadno se omývá, dlouho vydrží a díky bohaté nabídce různých druhů, barev a vzorů sedne ke stylu každého interiéru.
Příprava a plánování
Pokládání obkladů a dlažeb je velkou alchymií. Nejde jen o správné dodržení postupu nebo pečlivé a přesné lepení materiálu, ale také o přípravu a plánování. Pokud nebudete mít rozložení dlaždic naplánované a nakreslené na papíře, bude výsledek značně nejistý. Proto rozhodně doporučujeme vytvoření kladečského plánu neboli spárořezu.
Kladečský plán a spárořez
Příprava spárořezu je jednou ze součástí podrobně zpracovaného návrhu koupelny. Rozložení obkladů a dlažeb uvidíte jak na 3D vizualizaci koupelny, tak v samotném kladečském plánu zpracovaném ve 2D. Nebudete-li mít k dispozici spárořez z koupelnového studia nebo prodejny s obkladovými materiály, vyhledejte zkušeného obkladače, který si v nějaké podobě připraví obkladačský plán sám.
Čtěte také: Detaily oken s Porotherm 44 Profi
Rozmístění obkladů bude vždy otázkou kompromisů. Málokdy se podaří návrh naplánovat tak, aby spáry krásně seděly ve všech prostorách místnosti, dokonale na sebe navazovaly a obešly se bez velkého množství přířezů. Zvláštní pozornost vyžaduje umístění obkladů a dlažeb v okolí toalety, sprchy, vany nebo umyvadla, kde se uživatelé pohybují nejčastěji.
Před samotnou stavbou si pečlivě vyměřte, kolik dlaždic bude třeba použít a jak široká vyjde spára. Tento krok nikdy nepřeskakujte, domýšlení „za běhu“ se vám vymstí. Dlaždice objednejte ve větším množstvím - počítejte s prořezem, který bývá většinou 10-15 %. Vnitřní prostor si řádně změřte a popřemýšlejte, kde s pokládkou dlažby začít a jak vyjdou „dořezy“ na druhé straně místnosti. Vyhnete se tak tomu, že na protilehlé straně vám vznikne nevzhledný 2 cm široký proužek dlažby. Nezapomeňte do rozměru dlažby započítat také šířku zmíněné spáry. Ta má většinou 3-4 mm. Při dvaceti spárách se už jedná o 6-8 cm.
Materiály a nářadí
Pro řezání dlažby používejte obkladačskou řezačku s diamantovým kotoučem, nebo řezačku s řezacím kolečkem. Dlažbu přejedete karbid wolframovým kolečkem, které dlažbu naruší, pak už jen stačí dlažbu zlomit přes hranu řezačky, nebo pracovního stolu. Při pokládce se pro vyrovnání dlažby používají plastové vyrovnávací klipy s klíny. Spárovací hmota vyrovnává expanzi materiálu a opticky sjednocuje povrch.
Typy dlažeb a lepidel
- Interiérová dlažba: Pro použití v interiéru se nejvíce hodí keramické dlaždice s glazovanou povrchovou úpravou. Pro extrémně namáhané prostory (např. chodby v kancelářských budovách) zvolte dlažby slinuté. Ty vznikají lisováním přírodního prášku (směs jílu, kaolinu, živce a hlíny), díky čemuž jsou kompaktní a prakticky bez pórů, čímž se snižuje nasákavost (pod 3 %).
- Exteriérová dlažba: Při výběru keramické dlažby pro použití v exteriéru vybírejte pouze z dlažeb k tomu určených, které mají deklarovanou mrazuvzdornost danou minimální nasákavostí. Pro obklady a dlažby v exteriéru je třeba použít výhradně mrazuvzdorné keramické obkladové prvky. Mrazuvzdornost je u nich zajištěna nízkou nasákavostí střepu. Mrazuvzdornost je automaticky požadována u keramických obkladových prvků s nasákavostí do 3 % (skupiny BIa a BIb). Přednostně výrobci do exteriéru doporučují výhradně prvky třídy BIa. Keramické obkladové prvky hutné (skupina IIa), resp. polohutné (skupina IIb) jsou v převážné většině také mrazuvzdorné, nicméně je třeba si tuto vlastnost ověřit u výrobce. Především polohutné dlaždice jsou obecně vhodné k použití v exteriéru spíše na fasády nebo k obkládání vertikálních a horizontálních ploch v mírných klimatických podmínkách bez trvalého působení vody.
| Skupina dlažby dle nasákavosti | Nasákavost | Vhodnost pro exteriér |
|---|---|---|
| BIa | do 0,5 % | Ano (výhradně doporučeno) |
| BIb | 0,5 % - 3 % | Ano |
| IIa | 3 % - 6 % | Ano (ověřit u výrobce) |
| IIb | 6 % - 10 % | Spíše na fasády nebo vertikální/horizontální plochy v mírných podmínkách |
- Cementové lepidlo: Cementové lepidlo se používá nejvíce. Při výběru hledejte směsi s obsahem syntetických látek, které se snadno připravují a roztírají.
- Disperzní lepidla: Disperzní lepidla lze použít přímo z tuby. Práce s ním je díky tomu jednoduchá a maximálně efektivní.
Postup pokládky dlažby
Příprava povrchu
Prvním konstrukčním krokem je příprava povrchu. Pomocí kartáčku a vody s trochou saponátu jej zbavte veškerých nečistot, sutin a mastnosti. Následně pomocí samonivelační stěrky opravte veškeré nerovnosti. Nechte vyschnout. Následuje pečlivá hloubková penetrace. Nejlépe se aplikuje válečkem, použít můžete i gumovou stěrku. Po aplikaci musí povrch znovu schnout, někdy to trvá i více než 48 hodin.
Lepení dlažby
Rozmíchejte lepidlo a začněte jej nanášet pomocí zubaté stěrky. V závislosti na rychlosti tuhnutí směsi postupujte spíše po malých úsecích, jinak vám lepidlo vytuhne a dlaždice nebudou držet. Obklady pokládejte vtlačením do lepidlové vrstvy a poklepáním gumovým kladívkem. Nezapomeňte dodržovat předem vyměřenou spáru. V praxi si ji můžete označit tesařským provázkem, případně laserem. Při pokládce používejte plastové obkladačské distanční křížky, které vám pomohou udržet spáru v konstantní tloušťce a nestane se tak, že by se vám dlažba začala časem rozevírat, nebo sbíhat. Nechte zaschnout. Občas se může stát, že se dlažba bude tzv. utápět - tedy že některé rohy budou vůči ostatním níže. S tím vám elegantně pomůžou nivelační spony (klipy) a plastové klíny, které do nich podle potřebí zarazíte.
Čtěte také: Výroba betonové dlažby v ČR
Nelze opomenout ani nutnost pokládat dlaždice do takzvaného plného lože zdokonalené lepicí hmoty (třída 2 - běžně se používají cementové lepicí hmoty třídy C2, často také nazývané flexibilní) s minimální kontaktní plochou 95 % plochy dlaždice. Nedodržením této zásady hrozí vznik lokálních trhlin u jednotlivých takto postižených dlaždic a v neposlední řadě nedochází k dostatečnému přestupu tepla (dutiny působí jako tepelná izolace). Řešením nedostatečného podepření dlaždic lepicí hmotou je dodržení pokynů výrobce (množství záměsové vody, otevřený čas apod.) nebo použití řidších lepicích hmot pro takzvané tekuté lože. Vzhledem k tomu, že obkladač nemůže vyvinout dostatečnou sílu pro přitlačení především velkoformátových dlaždic do běžné kašovité lepicí hmoty, slouží tyto hmoty k bezdutinové pokládce dlaždic. Hmoty pro tekuté lože vyžadují velmi kvalitní přípravu podkladu. Použitím této samonivelizující tekuté lepicí hmoty s následným 100 % přilnutím lze dosáhnout několikanásobně vyšší rychlosti při pokládce. Vlivem nižšího povrchového napětí v lepicí hmotě dochází k odvzdušnění (odstranění vzduchových bublinek vmíchaných do lepicí hmoty při rozmíchávání). K odvzdušnění (zhutnění) dochází vlastní hmotností dlažby tak, že se přebytečný vzduch obsažený v lepidle vytlačí zpod dlažby přes spáru do ovzduší.
Spárování
Nakonec už zbývá jen obloženou plochu vyspárovat. Spárovací hmota je velmi mazlavá a snadno se nanáší pomocí gumové stěrky. Nejprve ji rozetřete po celé ploše, ujistěte se, že jsou všechny spáry plné a následně odstraňte veškeré přebytky houbovou stěrkou. Po nalepení obkladů a úplném zaschnutí lepidla je u některých typů obkladu potřeba ještě vyplnit dilatační spáry.
Časté vady a poruchy při pokládce
Pokud se vyskytnou kazy, chyby či poruchy obkladů a dlažeb, obvykle vyplývají z nedodržení pracovních postupů při jejich aplikaci. Je na diskusi, zda jde o odfláknutou nebo jinak neprofesionální práci. Tedy, zda nedodržení postupů vyplývá z lajdáckosti nebo nevědomosti. Mnohé kvalitní a estetické keramické obklady po uložení ztratí svoji přitažlivost, v horším případě i funkčnost. Téměř vždy to však způsobuje u nás bohužel stále přítomná nedbalost při pokládce, neznalost nových materiálů a jejich vlastností i technologií při montáži.
Podlahové vytápění a dilatační spáry
V bytové výstavbě se v současné době běžně využívá podlahové vytápění téměř výhradně ve spojení s keramickou dlažbou, která je zárukou dostatečného přenosu tepelné energie. Bohužel v této souvislosti dochází k vadám především v oblasti správného navržení dilatačních spár a jejich respektování v celém souvrství keramické dlažby.
Větší plochy než 3 × 3 m nutno rozdělit dilatačními spárami na takto velké části. Nutno klást dlaždice do takzvaného plného lože zdokonalené lepicí hmoty s minimální kontaktní plochou 95 % plochy dlaždice. Nedodržením této zásady hrozí vznik lokálních trhlin u jednotlivých takto postižených dlaždic a v neposlední řadě nedochází k dostatečnému přestupu tepla (dutiny působí jako tepelná izolace). Postup oprav musí tedy sestávat především z přiznání dostatečného počtu dilatačních spár, které musejí probíhat nejen v podkladním betonovém potěru, ale nepřerušovaně i ve vrstvě dlaždic. Stejně je nutno oddělit podlahové části od stěnové (byl použit sokl) vyplněním spár pružným tmelem.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
V případě, že nelze respektovat zásadu o průběžnosti dilatační spáry celou konstrukcí, je možno využít dilatačně-izolační fólie. Ty vyrovnávají napětí vznikající mezi podkladem a dlažbou nebo obkladem, způsobené rozdílnou tepelnou roztažností obou materiálů.
Pokládka do exteriéru
Venkovní keramická dlažba o tloušťce 2 cm je vhodná pro pokládku do štěrkového lože. Vyniká pevností, bezúdržbovostí a odolností vůči přírodním vlivům - dešti, mrazu, sněhu i slunečnímu záření. Pokládka keramické dlažby na štěrk je rychlá a jednoduchá, majitelům současně přinese mnoho výhod.
Realizace venkovní 2cm keramické dlažby na terče přináší řadu výhod. Patří mezi ně například jednoduchá výměna poškozené dlaždice nebo snadné vedení rozvodů vody i elektřiny pod jejich povrchem. Při dodržení montážního postupu vám bude dlažba sloužit mnoho let.
Vzory pokládky
Po výběru dlažby z přírodního kamene nebo porcelánové kameniny pro váš domov vyvstává otázka, jakým vzorem podlahu položit. Ať už se jedná o římskou vazbu, křížovou spáru nebo odsazení - typ pokládky hraje významnou roli pro výsledný celkový efekt vaší kamenné podlahy, který je také úzce spojen se vzorem spár.
- Římská vazba: Speciální design římské vazby byl u našich zákazníků vždy velmi oblíbený - jak u dlaždic, tak u terasových desek. To, co se zpočátku jeví jako náhodně naházený vzor pokládky, odhalí na druhý pohled svou důmyslnou strukturu, kterou lze ještě více zdůraznit vzorem spár. Zvláštností je opakování základního vzoru, který se skládá ze čtyř nebo šesti formátů. Díky tomuto propracovanému tvaru působí římská vazba vzrušujícím dojmem, aniž by byla alespoň trochu neklidná.
- Křížová spára: Jednoduchost může být tak krásná: Tento společný vzor je nadčasovou klasikou. Někdy je téměř zapomenutý, ale v současné době slaví svůj návrat. Při tomto vzoru pokládky jsou dlažby (venkovní terasové dlaždice) vždy položeny v jedné rovině. Vzniká tak mimořádně úhledný, přímočarý a puristický celkový vzhled, který je ideální pro vkus moderního bydlení. Křížová spára také poskytuje nejlepší podmínky pro dobré odlehčení od napětí. Pokud vám to nestačí k pořádku a symetrii, měli byste se rozhodnout pro dlaždice ve čtvercovém formátu.
- Pokládka s odsazením: Zatímco římská vazba je sofistikovaný vzor pokládky a křížový spoj je velmi organizovaný, pokládka s odsazením a vzorem spoje je někde mezi nimi.
- Poloviční vazba: Například u poloviční vazby jsou jednotlivé dlaždice mezi řadami posunuty o polovinu své délky. Přestože tento typ pokládky dodává podlaze pohyb, stále si zachovává určitou symetrii, a tedy i řád.
- Třetinová vazba: Při třetinové vazbě je dlaždice mezi jednotlivými řadami posunuta o třetinu své délky. Díky tomu je celkový efekt mnohem živější.
- Čtvrtková vazba: S třetinovou vazbou úzce souvisí čtvrtková vazba: podobně jako u třetinové vazby je tento vzor vhodný pro téměř všechny rozměry obdélníkových dlažeb. Oba vzory pokládky snadno vyrovnávají drobné odchylky přírodního kamene nebo dlaždic. Pokládka je podobná jako u poloviční vazby.
- Divoká vazba: Vylepšením pohyblivé třetinové nebo čtvrtinové vazby je speciální konstrukce divoké vazby, ve které již není pevný posun. Zde se řada začíná na jedné straně místnosti.
tags: #zakresleni #dlazby #v #tuzce