Pojistná hydroizolace (PHI), nazývaná také „doplňková hydroizolační vrstva“ (DHV), je klíčovou součástí skladby střech a staveb, zajišťující ochranu budovy před pronikáním vody. Tato paropropustná, difuzně otevřená fólie se kotví na krov pod střešní krytinu a zabraňuje vniknutí vody do konstrukce střechy.
Voda se pod střešní krytinu může dostat různými netěsnostmi, poškozením krytiny, hnaným deštěm, pádem sněhu z vedlejší střechy, ale může v těchto místech dokonce zkondenzovat. Pojistná hydroizolace sice propouští vodní páru z interiéru, avšak vodu v kapalném skupenství nepropustí a zajistí její spolehlivý odvod k okapnici.
Pro minimalizaci rizika kondenzace vodní páry na spodním líci střešní krytiny je nezbytné navrhnout a správně osadit parozábranu z vnitřní strany konstrukce. Pojistná hydroizolační vrstva je nejčastěji tvořena fólií lehkého či těžkého typu z HD-PE (polyethylen s vysokou hustotou), LD-PE (polyethylen s nízkou hustotou), polypropylenu a materiálu EVA (ethylenvinylacetát).
Třídy těsnosti pojistné hydroizolace a zvýšené požadavky
Výběr pojistné hydroizolace závisí především na požadovaném stupni těsnosti pojistné hydroizolační vrstvy (třída doplňkové hydroizolační vrstvy). Existuje celkem 6 tříd těsnosti, od DHV 1 (nejpřísnější) po DHV 6 (nejméně přísná).
Bezpečný sklon střechy je takový sklon, který zajišťuje bezproblémový odvod srážkové vody a nepropustnost střešní krytiny. Každý typ střešní krytiny (skládaná, betonové tašky, přírodní břidlice, vláknocementové rovinné prvky, plechová krytina apod.) má dle normy ČSN 73 1901 určený doporučený nejmenší sklon.
Čtěte také: Betonové konstrukce FAST
Pokud střechy nesplňují doporučené sklony, je nutné stanovit třídu DHV a dle ní navrhnout typ pojistné hydroizolace a způsob její montáže. Na návrh PHI má vliv nejen sklon střechy, ale také tzv. zvýšené požadavky.
Zvýšeným požadavkem může být členitost střechy (úžlabí, vikýře, prostupy, výlezy, zalomení střešní roviny aj.), zvláštní místní předpisy nebo náročné klimatické poměry v místě stavby (nadmořská výška, sněhová oblast). Například, pokud střecha splňuje bezpečný sklon a nejsou žádné zvýšené požadavky, jedná se o třídu DHV 1. Třída DHV 6 se uplatní v případě, kdy je sklon střechy o více než 8-10° menší než bezpečný sklon, nebo když je sklon střechy menší maximálně o 8-10° a je aplikován jeden a více zvýšených požadavků.
Typy pojistné hydroizolace
Hydroizolační materiály se rozdělují na povlakové a tekuté. Povlakové se dále dělí na syntetické a živičné. V současnosti je na trhu široká škála materiálů pro PHI, včetně příslušných systémových příslušenství, což umožňuje volbu optimálního řešení.
Syntetické hydroizolace
- Jsou vhodné pro hydroizolace střech, bazénů, balkonů, teras, spodních částí staveb a jiných venkovních konstrukcí.
- Nejpoužívanější je PVC izolace a nopové fólie.
- Do této skupiny patří i další plastové a pryžové materiály, jako jsou geotextilie, které sice nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením.
Živičné hydroizolace (asfaltové pásy)
- Nejpoužívanějším typem je asfaltová lepenka. Tento vrstvený materiál obsahuje vložku z tkaniny (obvykle skelného vlákna), která je obalená asfaltem.
- Plynovým hořákem na PB se pásy nahřívají a natavují na betonové podklady.
- Asfaltové pásy se využívají pro hydroizolaci venkovních stavebních konstrukcí a základových desek.
Konkrétní typy asfaltových pásů:
GLASTEK 30 STICKER PLUS
- Samolepicí pás z SBS modifikovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny (200 g/m²), zajišťující vysokou pevnost.
- Na horním povrchu je opatřen jemnozrnným minerálním posypem.
- Umožňuje aplikaci bez plamene, což urychluje realizaci a je vhodné pro objekty, kde nelze použít natavování.
- Používá se jako spodní pás hydroizolace plochých střech z více asfaltových pásů.
- Lze aplikovat přímo na tepelné izolace z pěnových plastů (EPS, PIR, PUR).
- Při pokládce na silikátový podklad, dřevěné bednění nebo profilovaný plech se doporučuje podklad opatřit asfaltovým nátěrem (DEKPRIMER) a spoje desek přelepit.
DEKBIT V60 S35
Čtěte také: Více o prvcích betonových konstrukcí
- Hydroizolační pás z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skleněné rohože (min. 60 g/m²).
- Na horním povrchu je opatřen jemným separačním posypem.
- Určený do povlakových hydroizolací spodní stavby a střech, jako podkladní pás, parozábrana nebo pojistná hydroizolace.
- Lze natavovat plamenem na nátěrem opatřený podklad nebo na jiný asfaltový pás.
- Šířka bočního přesahu je min. 8 cm, čelního přesahu min. 10 cm.
DEKGLASS G200 S40
- Hydroizolační pás z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny (200 g/m²).
- Na horním povrchu je opatřen jemným separačním posypem.
- Určený pro povlakové hydroizolace spodní stavby. Ve střechách se používá jako podkladní pás, parozábrana nebo pojistná hydroizolace.
- Lze natavovat plamenem na nátěrem opatřený podklad nebo na jiný asfaltový pás, případně kotvit.
- Nelze vystavit dlouhodobému působení UV záření.
- Šířka bočního přesahu je min. 8 cm, čelního přesahu min. 10 cm.
Tekuté hydroizolace
- Hydroizolační stěrky a nátěry jsou vhodné pro vnitřní a venkovní použití, nejčastěji v koupelně.
- Aplikují se štětcem či válečkem na podkladní vrstvu.
- V exteriéru se využívají v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací.
- Na výběr jsou jednosložkové (připravené k okamžitému použití, vytváří elastickou voděodolnou vrstvu) a dvousložkové (na bázi polymerové pryskyřice, rychleji schnoucí, vyžadují promísení dvou složek).
Provádění pojistné hydroizolace na šikmých střechách
Obecně platí, že provádění PHI musí být v souladu s projektem. Pokud projekt není zpracován, dodavatel musí zvolit vhodnou difuzní fólii s ohledem na typ střešní konstrukce (dvou/tříplášťová) a vycházet z případných zvýšených požadavků kladených na střechu. Pojistná hydroizolace se klade rovnoběžně s okapní hranou střechy v pásech.
PHI bez bednění
Pokud není součástí PHI bednění, je spolehlivost vždy menší než u fólie položené na tuhém podkladu. Nicméně, není žádoucí úporně sledovat kritérium spolehlivosti bez objektivních důvodů. Důležité zásady:
- Dostatečné délkové překrytí: Na okrajích pásů bývají výrobcem vyznačeny linie pro překrytí 10, 15 a 20 cm. Překrytí se volí podle sklonu střechy: do 25° činí 20 cm, do 30° je 15 cm a nad 30° postačí 10 cm. Podélný přesah pásů musí být alespoň 100 mm, příčný spoj musí být také 100 mm s tím, že by měl být umístěn ideálně pod kontralatí.
- Hladká pokládka: Pásy je třeba pokládat hladce, bez příčných záhybů a zvlnění, které by jinak odváděly vodu ke spáře mezi fólií a kontralatí.
- Průvěs u dvouplášťových střech: Pásy fólie u dvouplášťových střech pokládat s minimálním průvěsem. Minimalizovat průvěs u dvouplášťových střech, neboť čím větší průvěs, tím větší pravděpodobnost, že při pokládání tepelné izolace to dopadne špatně.
- Průvěs u tříplášťových střech: U tříplášťových střech by průvěs neměl být větší než 2 cm.
- Podélné spoje: Provádět pod kontralatěmi.
Při dodržení těchto zásad lze dosáhnout spolehlivé PHI jen v úrovni 5. a 6. třídy těsnosti. V šesté třídě (jen tříplášťové střechy) nezáleží na difuzním odporu fólie, v páté třídě však musí být její difuzní odpor co nejmenší (sd < 0,3 m).
PHI na bednění bez utěsnění
Pokud je součástí PHI bednění, pak kromě výše uvedených zásad je nezbytné jednotlivé pásy fólie k bednění kotvit pomocí hřebíků se širokou hlavou nebo spon. Pásy se připevňují výlučně podél horního okraje a jen v místě délkového překrytí. PHI z lehkých fólií na bednění se degraduje do 5. třídy těsnosti, zatímco PHI z lehkých asfaltových pásů bez utěsnění údajně skýtá vyšší těsnost na úrovni 4. třídy.
Čtěte také: Betonové konstrukce – studium
Pásy PHI z lehkých fólií a lehkých asfaltových pásů je třeba připevňovat k bednění hřebíky v rozteči min. 10 cm. U difuzních fólií, u nichž při položení na bednění výrobci požadují dostatečnou plošnou hmotnost min. 150 g/m², je dána nejmenší odolnost proti vytržení z hřebíku cca 350 N.
PHI s utěsněním
Kotvení je nezbytným předpokladem pro případné utěsňování styků pásů v případě vyšších nároků na těsnost PHI (1. až 4. třída těsnosti). V ploše se utěsňují přesahy pásů a spáry mezi kontralatěmi a fólií. Utěsňování se provádí pomocí vhodných lepidel, lepicích tmelů, těsnicích pásek, těsnicích pěn apod. Velmi se osvědčily fólie již výrobcem opatřené samolepicími okraji. K utěsnění je třeba používat vhodné systémové prostředky podle pokynů výrobce použité fólie. Při montáži se pojistná hydroizolace kotví do krokví pomocí sponkovačky, případně pomocí lepenkových hřebíků. Pokud se pojistná hydroizolace kotví v ploše, kde lze předpokládat průtok vody, kotví se hřebíky s izolační podložkou, případně s podložením těsnící páskou.
Detaily provádění PHI
Hřeben/nároží
Provádění PHI v detailu hřebene/nároží záleží především na typu střešní konstrukce (dvou/tříplášťová). Zateplením do plné výšky krokví ještě nevzniká dvouplášťová střecha; této konstrukce bude dosaženo jen tehdy, bude-li zateplení po celé délce krokví. Vzhledem k tomu, že se zpravidla tepelná izolace ukládá mezi krokve jen do úrovně kleštin, jsou skutečné dvouplášťové střechy velmi výjimečné.
Drtivá většina realizací je kombinací obou střešních typů: zateplená část od okapu po kleštiny je konstrukce dvouplášťová, a nezateplená část od kleštin po hřeben je tříplášťová. Zatímco ta spodní zateplená část nemá spodní vzduchovou vrstvu mezi tepelnou izolací a PHI (tedy není přímo větraná), ta horní nezateplená část tuto vzduchovou vrstvu má a tato vrstva musí být větraná. Tomuto požadavku musí být přizpůsobeny detaily hřebene a nároží. Hřebenová fólie musí být přetažena přes celý hřeben, aby bylo vyloučeno riziko vniknutí vody.
Před cca 15 lety bylo obvyklé standardní řešení s větrací mezerou v hřebeni, toto řešení je však již dávno překonáno bezpečnějšími detaily, které minimalizují průnik sněhu. Analogicky lze uspořádat i detail větraného nároží. Nároží s bedněním ve tříplášťové skladbě lze s ohledem na potřebné větrání provést podle doporučených postupů. Při konstrukci dvouplášťové a tříplášťové střechy musí být zajištěno bezproblémové proudění vzduchu v mezeře mezi střešní krytinou a pojistnou hydroizolací. Dle sklonu střechy musí být správně dimenzována tloušťka vzduchové vrstvy a plocha větracích mřížek.
Pojistná hydroizolace v úžlabí
Do dobře udělané střechy nemůže zatékat dešťová voda. Něco jiného je však voda z tajícího sněhu, který navál pod krytinu. Voda z přimykajících se střešních ploch bude stékat po PHI do úžlabí. Pakliže bude někde fólie poškozená, stačí jedna spona nebo hřebík v ose úžlabí, a voda zateče do tepelné izolace a způsobí i provlhnutí sádrokartonu.
Kolem hřebíků, jimiž jsou připevněny úžlabní latě, proteče voda z tajícího sněhu. Hrubá chyba spočívá v montáži nosných latí pro plechování úžlabí na položenou fólii. Mechanické poškození fólie hřebíky a doražení kontralatí až nosným latím vytváří „optimální“ podmínky pro průsak vody kolem hřebíků do nižších vrstev konstrukce se všemi neblahými následky.
Nesrovnatelně bezpečnější je provedení, kde kontralatě musí být položeny s určitým odstupem od podélných latí tak, aby byl umožněn volný odtok vody. Stejně tak důležité je zabránit zanesení těchto odtoků různými nečistotami (piliny, odlomky latí apod.).
Správně provedená PHI v úžlabí:
- Připevnění úžlabních latí: Připevnit 4 úžlabní latě v rovině kontralatí. Dvě vnější latě oddělují střešní plochu od úžlabí, čímž brání stékání vody z tajícího sněhu do oblasti nad úžlabní krokví a vzniku zalednění. Voda bude odtékat podél těchto latí, proto musí být mezi nimi a kontralatěmi dostatečný odstup. Pod hřebenem může být odstup jen 2 cm, avšak směrem k patě úžlabí se musí spáry postupně zvětšovat, protože jimi bude protékat stále větší množství vody. Je nezbytné zajistit, aby tato spára zůstala trvale volná a nedošlo k jejímu zanesení. Obě vnitřní úžlabní latě slouží k připevnění volných konců střešních latí.
- Pokládka pásu fólie do úžlabí: Položit poloviční pás fólie do úžlabí, který bude probíhat bez přerušení od okapu až po hřeben. Pás připevnit sponami jen k horní ploše vnějších latí.
- Zastřihování a pokládka pásů ze střešních ploch: Pásy fólie ze střešních ploch zešikma zastřihovat v ose úžlabí. Pásy se natupo dotýkají v ose úžlabí, nepřekrývají se. Pásy připevňovat sponami jen na horní ploše vnějších latí. Předem je nutné pásy položit tak, aby na latě nabíhaly po stranách a vytvářely úhledný odvodňovací žlábek.
Napojování PHI na prostupy
U prostupů platí stejné zásady, které se liší podle toho, je-li PHI volná bez bednění, nebo na bednění či s utěsněním. Okraje fólie kolem prostupu musí být vytaženy vzhůru nejméně 5 cm nad nejvyšší bod kolem položené krytiny. To platí u všech podobných prostupů a nástaveb, například u komínů nebo odvětrání kanalizace.
Jedno správné provedení prostupu komína: Na kusu fólie o délce vnější rozteče krokví se nakreslí obrys komína ve sklonu střechy a provedou se diagonální střihy („psaníčko“). Tento límec se přetáhne přes komín. Má-li komín širší hlavu, pak se od spodního okraje límce provede další střih. Límec se hladce vyrovná kolem komína a na stranách se připevní ke krokvím. Cípy psaníčka se vytáhnou vzhůru po komíně a přilepí se k němu lepicí páskou. Při pokládání pásů fólie se spodní část límce položí na pás. Po položení střešních tašek se cípy límce odstřihnou tak, aby okraje vytažené plochy fólie po komíně přesahovaly nejvyšší bod okolních tašek nejméně o 5 cm. Na případná střešní okna, průchody a výlezy na střechu se pojistná hydroizolace přichytí po celém obvodu lepicí páskou, případně vhodným lepidlem doporučeným výrobcem. Pro odizolování lze využít přířezy fólie.
U svislého prostupu odvětrání kanalizace, i když existují systémová řešení jako Bramac DuroVent, stále může být potřeba řešit svislý prostup individuálně. Princip spočívá v provedení tří střihů ve tvaru písmene H v oblasti prostupu, přičemž boční střihy jsou nad prostupem dále od sebe než pod prostupem. Těsné napojení svislého prostupu na PHI lze provést pomocí pásky tvarovatelné ve 3D, která má na rubu vrstvu butylkaučuku. Páska se přiloží na fólii, naformuje se do tvaru límce kolem prostupu a následně se přilepí k bokům prostupu.
Odvodnění pojistné hydroizolace v okapní hraně
V našich klimatických podmínkách nelze pominout vodu z tajícího sněhu, navátého pod krytinu. ČSN 73 1901 stanovuje pro případ provedení PHI v konstrukci šikmé střechy její spolehlivé odvodnění v okapní hraně. Tento požadavek je opodstatněný u střech o velké délce krokví a o malém sklonu. V běžných případech tento úkol spolehlivě splní okapnice, ať zaústěné za zadní naválkou dovnitř níže položeného žlabu nebo mimo žlab v případě výše položeného žlabu.
K zamezení průniku vody kapilárním vzlínáním mezi fólií a okapnicí je třeba toto napojení spolehlivě utěsnit. Jsme v nejnižší partii střechy, kde bude protékat největší množství vody. Předně je třeba se vyvarovat vzniku vodních pytlů tam, kde fólie není ničím podložena. Čím je menší sklon střechy, tím je větší riziko jejich vzniku. Proto je třeba první pás fólie pokládat s co největším vypnutím. PHI je ukončena na okapnici pod kontralatěmi a okapovým prknem. Fólie musí být vždy ve spádu.
Hydroizolace v dalších částech stavby
Hydroizolační vrstva je ve většině případů očím skrytá, přesto má pro funkčnost a dlouhodobou životnost konstrukcí zásadní význam. Minimalizuje rizika vzniku plísní, znehodnocování stavebních materiálů, rezivění i přímého prosakování vody.
Hydroizolace základové desky
Hydroizolace základové desky je nezbytná u jakékoliv novostavby, chrání dům před vlhkostí (tlakovou i vzlínající) a zabraňuje pronikání nebezpečného radonu. Řemeslníci provádí hydroizolaci stavebních základů zpravidla pomocí asfaltových pásů, které nahřívají plynovým hořákem a lepí na napenetrovaný betonový podklad.
Hydroizolace plochých střech, balkonů a teras
Zvýšenou ochranu proti prosakování vyžadují zejména ploché střechy, na kterých se hromadí větší množství vody. Ochranu zajistí různé materiály od asfaltových pásů přes PVC fólie po tekuté lepenky. Postup hydroizolace balkonů a teras je podobný jako u plochých střech. Cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do samotného podkladu i okolních částí stavby. Zvýšenou ochranu proto musíte věnovat hydroizolaci zdiva. V současnosti se hydroizolace balkonů a teras řeší nejčastěji pokládkou PVC fólií.
Hydroizolace koupelen a vlhkých prostor
V prostoru sprchového koutu i kolem vany dochází k přímému kontaktu vody s obkladem a dlažbou. Ty samy o sobě stoprocentně neochrání podklad proti vsakování. Voda se k němu může dostat přes špatně uzavřené spárovací hmoty a silikony. Rohy, okraje žlabů a další namáhaná místa se doporučují zpevnit a utěsnit pomocí hydroizolačních pásek či bandáží. Kolem sprchového koutu, vany či umyvadla je aplikace hydroizolační vrstvy nezbytná, proto se doporučuje aplikovat ji po celé ploše stěn a podlah. Aplikaci hydroizolační vrstvy se doporučuje všude, kam proniká pára a může zatéct voda, jako jsou stěny a podlahy na toaletě, v technické místnosti, kuchyni nebo domácím wellness.
Hydroizolace bazénů a zahradních jezírek
Bazény i zahradní jezírka mají vysoké požadavky na hydroizolaci. Jsou dlouhodobě v přímém kontaktu s vodou, navíc jsou často mechanicky namáhané a vystavené náročným klimatickým vlivům, jako jsou velké teplotní rozdíly, déšť, kroupy či sníh. Na rozdíl od tepelné izolace bazénu je hydroizolace nezbytná, protože chrání konstrukci před únikem vody.
Přehled typů hydroizolačních pásů a jejich vlastností
| Název pásu | Materiál asfaltu | Nosná vložka | Plošná hmotnost vložky | Horní povrch | Způsob aplikace | Hlavní použití | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| GLASTEK 30 STICKER PLUS | SBS modifikovaný asfalt | Skleněná tkanina | 200 g/m² | Jemnozrnný minerální posyp | Samolepicí (bez plamene) | Spodní pás hydroizolace plochých střech, přímá aplikace na EPS, PIR, PUR. | Vysoká pevnost, urychlení realizace. |
| DEKBIT V60 S35 | Oxidovaný asfalt | Skleněná rohož | Min. 60 g/m² | Jemný separační posyp | Natavování plamenem | Podkladní pás hydroizolace spodní stavby a střech, parozábrana, pojistná hydroizolace. | Boční přesah min. 8 cm, čelní přesah min. 10 cm. |
| DEKGLASS G200 S40 | Oxidovaný asfalt | Skleněná tkanina | 200 g/m² | Jemný separační posyp | Natavování plamenem, kotvení | Podkladní pás hydroizolace spodní stavby a střech, parozábrana, pojistná hydroizolace. | Nelze vystavit dlouhodobému UV záření, boční přesah min. 8 cm, čelní přesah min. 10 cm. |
tags: #Fast #Vut #pojistná #hydroizolace #vlastnosti #použití