V minulém díle jsme se zabývali nosnými konstrukcemi a prasklinkami, které mohou na domě vzniknout a mohou indikovat možnou hrozbu celému domu. Dnes se podíváme na fasády, které mnohdy potřebují rozsáhlejší opravy, které mohou přesáhnout náklady přes 100 tis. Kč, a to bez zateplení. Slovo „fasáda“ vychází z anglického či francouzského „face“, které v obou případech označuje tvář či líc. Podle toho, jak dům zvenčí vypadá, si vytváříme obraz o jeho interiéru i obyvatelích. Proto bývá pro investory rozhodování o fasádě tak důležité. Nesmí přitom ale zapomenout ani na konstrukční nároky fasády, tedy celé vnější stěny budovy s její konečnou úpravou, a to včetně zateplení.
Nejčastější závady fasád
Závady v povrchu soklů (část fasády mezi terénem a úrovní podlahy 1NP) mohou prozrazovat vzlínání zemní vlhkosti do obvodových konstrukcí, což způsobuje poškození soklové omítky. Není vhodné poškození obcházet bez povšimnutí a raději se zaměřit na rekonstrukce povrchu soklu a provedení dodatečné hydroizolace obvodových stěn a drenáže po obvodu stavby. Velmi obvyklou závadou u většiny starších nemovitostí je vzlínání vlhkosti do zdiva soklu a následné poškození (opadání) soklové omítky.
Nejčastěji se také na bytových domech můžeme setkat s opadávající fasádou, které nutně vyžaduje celkovou rekonstrukci. Opravu je nutné provést dříve, než začne přes poškozenou fasádu pronikat voda do obvodových stěn. Dále hrozí odpovědnostní riziko, pokud by byl někdo opadávající fasádou zraněn, nebo by došlo např. k poškození automobilu.
Z méně významných závad lze často narazit na drobné trhliny ve fasádní omítce, či napadení fasády řasou. Na omítce se také mohou objevit malé trhlinky, které vznikají například rychlým postupem výstavby nebo za nepříznivého počasí. Vytvořená síť nepravidelných trhlin se zpravidla nezvětšuje, ale v důsledku pronikání vlhkosti by mohlo dojít k rozrušení fasádní omítky. Praskliny ve fasádě kolem oken jsou signálem tepelného mostu.
A poslední poměrně častou závadou je napadení fasády řasami, které se s oblibou usazují zejména na severní stěně objektu a ve vlhkých místech. Solný výkvět na fasádě je signálem zavlhání. Chcete-li se jej zbavit, musíte odstranit příčinu (porušenou hydroizolaci, prasklý svod, ucpaný okap, netěsnost vodovodního potrubí atd.). Kovové prvky na fasádě podléhají korozi, která zabarvuje omítku a špatně se odstraňuje.
Čtěte také: Recenze cihlových obkladů: co potřebujete vědět
Azbest na fasádách
U menších starších bytových domů se občas vyskytuje obložení fasády závadným materiálem s příměsí azbestu (či také eternitu). Azbest byl již před mnoha lety označen jako nebezpečný odpad, a proto je jeho likvidace také více náročná, především s náklady na ni. Právní předpisy totiž neumožňují odstraňování azbestových materiálů svépomocí, likvidaci by měla provádět firma vlastnící povolení o zacházení s nebezpečnými odpady. Odpady obsahující azbestová vlákna lze ukládat jen na skládky k tomu určené, poplatek za uložení eternitu se běžně pohybuje okolo 5000 Kč za tunu.
Opravy fasád
Náklady na opravu vč. nového nátěru se mohou pohybovat od cca 400 Kč/m2 (pokud se poškození týká jen menší části fasády a zbytek stačí očistit tlakovou vodou a natřít) až po 800 Kč/m2, pokud je nutné provést otlučení celé fasády. Významnou částí se na těchto nákladech podílí lešení, které je pro provedení prací nezbytné. Pokud je nutné lešení postavit na obecním pozemku, náklady se zvýší o poplatek za zábor.
Opravy trhlin
Opravu trhlin je vhodné svěřit specializované firmě - po důkladné přípravě podkladu (odstranění dutin, přezkoušení pevnosti fasády a očištěním povrchu) je možné trhliny menší než 0,2 mm (tzv. vlasové trhliny) přetřít speciálním nátěrem. Trhliny velké 0,2-0,5 mm je nutné přestěrkovat stěrkovou omítkou, přebrousit jemným smirkovým papírem a následně přetřít vhodným nátěrem. Trhliny větší než 0,5 mm je vhodné vyspravit vhodným tmelem. Podle rozsahu prasklin lze uvažovat s náklady cca 250 Kč/m2, včetně sjednocení fasády novým nátěrem.
Odstranění řas
Odstranit řasy by mělo být relativně snadné - stačí fasádu očistit tlakovou vodou s přídavkem čistícího přípravku. Dále se doporučuje provést nátěr fasády vhodným materiálem, zabraňujícím dalšímu usazování řas.
Zateplení fasády a dotace
Jestliže se rozhodnete pro celkovou rekonstrukci fasády, je vhodné ji spojit i se zateplením obvodových stěn objektu. Zateplením fasády lze významně omezit tepelné ztráty a snížit náklady na energie až o polovinu. V budovách se přes 70 % energií spotřebuje na vytápění a chlazení. Zateplení sníží spotřebu tepla v zimě a zároveň spotřebu energie na chlazení v létě. Odborným a správně provedeným zateplením může majitel domu ušetřit více než 50 % nákladů na vytápění, zvýšit hodnotu nemovitosti a zlepšit její vzhled. Zateplení rodinného domu také prodlužuje životnost konstrukce, která pak netrpí teplotními rázy.
Čtěte také: Cihlové obklady: Estetika a funkčnost
Pokud je rekonstrukce fasády spojena se zateplením, lze počítat s náklady cca 1200-1800 Kč/m2 dle zvoleného materiálu a architektonického řešení. V letošním roce bylo spuštěno několik dotačních programů, o které můžete zažádat (Nová zelená úsporám pro Prahu, případně IROP pro regiony), díky dotačním programům mohou být energeticky úsporná opatření částečně financována.
Pro minimalizaci tepelných ztrát je důležité zvolit vhodnou tloušťku tepelné izolace. Dnes se nejvíce používá izolace z kamenné vlny v tloušťkách 120 až 160 mm. Větší tloušťka izolace může kompenzovat vliv tepelných mostů na konstrukci. Zvýšení tloušťky izolace pro zateplení fasády, např. ze 100 mm na 200 mm, znamená nárůst nákladů na zateplení přibližně o 15-25 %. Úspory nákladů na vytápění však budou přibližně 40 %.
Chyby při zateplování
Nejčastější chyby při zateplování souvisejí s tím, že majitelé zateplovaných nemovitostí nemají projekt na zateplení, šetří na materiálu, především na jeho tloušťce, nebo zateplují neodborně svépomocí. To se jim z dlouhodobého hlediska nemusí vyplatit, protože přicházejí o možné úspory za energie nebo jim může neodborně provedené zateplení přinést dodatečné náklady na opravy. Správně provedená izolace může výrazně prodloužit životnost nemovitosti.
Typy fasádních systémů
Rodinné domy i další obytné budovy se nejčastěji izolují kontaktním zateplovacím systémem (ETICS). Vnější kontaktní zateplovací systém (ETICS) se používá pro zateplení rodinných domů nejčastěji. Jeho velkou výhodou je celistvost izolační vrstvy, která pomáhá chránit celý dům. Systém se skládá z tepelněizolačních desek z kamenné vlny, lepicích tmelů, hmoždinek, penetračních nátěrů a příslušenství. Mezi další používané způsoby zateplení fasády patří provětrávané zateplovací systémy nebo podle konstrukčního řešení zateplení sendvičové či kazetové stěny.
Kontaktní zateplovací systém
Omítka je finální a jedinou viditelnou vrstvou fasády. Nejrozšířenějším typem fasády jsou u nás omítky a nátěry. Mají širokou škálu barev i struktur, snadno se realizují a jsou cenově dostupné. Při výběru omítky nezapomeňte sledovat její paropropustnost, aby odpovídala potřebám stěny a nenarušila její fungování. Nejčastěji se omítka realizuje ve třech krocích. Začíná se přípravou podkladu s přednástřikem, který zlepšuje přilnavost pro další vrstvu. Tou je jádrová omítka jako hlavní vrstva fasády. Obvykle má tloušťku dva až tři centimetry a po nanesení se musí nechat řádně vyzrát. Omítku tvoří voda, plnivo (např. písek), pojivo a přísady. Vlastnosti omítky přitom nejvíce ovlivňují pojivo a přísady. Různé typy pojiv lze rozdělit do dvou základních kategorií, a to na minerální (např. vápno, cement, sádra) nebo na organické (pryskyřice a disperze). Jádrové omítky bývají převážně minerální, kdežto povrchové omítky mívají organický základ. Různobarevnou fasádu nejjednodušeji zajistí barevný nátěr. Protože nátěry jsou obvykle i vodoodpudivé, používají se jako povrchová úprava omítek.
Čtěte také: Vše o fasádních obkladech z tvrdého dřeva
Provětrávaný zateplovací systém
Každý typ fasády má své přednosti, díky kterým je předurčený pro určité podmínky, ve kterých se dům nachází. Systém odvětrávané fasády s cihlovým zdivem zajišťuje proudění vzduchu mezi fasádou a nosným zdivem. Řešením je systém odvětrávané fasády z lícových cihel, často také označovaný jako provětrávaná fasáda. Jedná se o tzv. bezkontaktní zateplení, kdy se mezi izolací a vrchním pláštěm fasády z lícovek ponechává provětrávaná mezera. Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, které má příznivý vliv na odvod vlhkosti z izolace i z cihlové přizdívky. Provětrávaný zateplovací systém se skládá z:
- fasádního obkladu
- nosného roštu
- kotevních prvků
- tepelné izolace
Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády. Oba pláště, tj. vnitřní konstrukci a režné zdivo (přizdívku) je nutné spojit ocelovými sponami z nerezavějící oceli. Vzdálenost spon má být ve svislém směru alespoň 500 mm a ve vodorovném alespoň 750 mm, což odpovídá cca 5-6 sponám na 1 m2. První vrstvu spon uložíme co nejníže. Zpravidla používáme spony s hmoždinkou do vnitřního zdiva. Pro upevnění tepelné izolace doporučujeme použít kombinovanou příchytku izolace s okapničkou. Vnější plášť by měl být dole a nahoře zdi opatřen větracími otvory, stejně tak pod okny a nad okny. Větrací otvory jsou nevyplněné svislé spáry, ideálně zakryté mřížkou. Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém, je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci.
Obklady
Obklady je možné na fasády aplikovat dvěma způsoby, buď je přímo nalepit nebo zavěsit na pomocný rošt. U lepení je důležité zajistit pevný podklad a soudržnost všech vrstev, aby nehrozilo opadávání obkladu. Nejen, že je to neestetické, ale může dojít i k ohrožení lidí a majetku. Pro lepené fasády se jako obkladový materiál používá keramika nebo kámen. Hlavním problémem lepených obkladů je jejich paronepropustnost a vznik kondenzace. U zavěšených obkladů tento problém řeší vytvoření větrací mezery mezi předsazenou fasádou a nosnou stěnou. Aby měla nosná obvodová konstrukce potřebné tepelně izolační parametry, obkládá se zvenčí tepelnou izolací. Tepelně izolační desky se lepí, a navíc i kotví přímo na obvodovou stěnu, finální povrch tvoří omítka. Jiným řešením jsou odvětrávané zateplovací systémy, kde může být tepelná izolace přilepená nebo vložená do nosného roštu.
Materiály pro zateplení fasády
Výhodným izolačním materiálem pro zateplování fasád je kamenná vlna Rockwool. Kamenná vlna má oproti dalším izolačním materiálům několik nesporných výhod. Tento izolační materiál je nehořlavý, recyklovatelný, odolný proti vzdušné vlhkosti a vzniku plísní a hub. Izolace z kamenné vlny mají díky větší hustotě vláken větší objemovou hmotnost, a tím jsou rozměrově stálé, pružné a plně funkční desítky let. Na rozdíl od ostatních materiálů zabezpečí také výrazný akustický útlum několik jednotek decibelů. Ideálním výrobkem je dvouvrstvá fasádní izolační deska z kamenné vlny FRONTROCK MAX E, která splňuje požadavky kvalitativní třídy A podle Cechu pro zateplování budov ČR a je součástí mnoha certifikovaných systémů pro kontaktní zateplovací systémy. Deska splňuje nejnáročnější tepelné, akustické i protipožární požadavky na ETICS a je vhodná jak pro novostavby, tak i rekonstrukce.
Pro zateplení domu byl zvolen šedý polystyren ISOVER EPS Greywall 100 v tloušťce 300 mm. Na severní straně pak dokonce v tloušťce 380 mm a to z důvodů dosažení odskoku - soklu, který pokračoval pod terén v materiálu XPS v tloušťce 300 mm. Vzhledem k rovinnosti podkladu byl zvolen zateplovací systém Weber Therm Klasik bez použití kotvicích prvků a s celoplošným lepením.
Zateplení soklu
Sokl je jedno z nejvíce namáhaných míst každé fasády, přesto mu bývá při zateplování rodinného domu věnována nejmenší pozornost. Právě zde se setkává vlhkost z terénu, dešťová voda, mráz, mechanické namáhání i sůl. Pokud je detail soklu navržen nebo proveden špatně, začne fasáda degradovat často už během prvních let. Zateplení soklu není jen „spodní část fasády“. Jde o konstrukční detail, který musí správně fungovat z hlediska vlhkosti, teploty i mechanické odolnosti. Pokud se sokl řeší stejným způsobem jako zbytek fasády, vzniká problém. Jednou z nejčastějších chyb je špatné napojení soklu na terén. Pokud je terén příliš vysoko nebo je sokl zakrytý zeminou, vlhkost nemá kam odcházet. Voda se dostává do konstrukce a postupně ničí omítku i zateplovací systém. Dalším problémem bývá použití nevhodného izolantu. Běžný fasádní polystyren není určený do vlhkého prostředí soklu. Pokud se použije, nasakuje vlhkost a ztrácí své izolační vlastnosti. Správný detail soklu vyžaduje materiály s minimální nasákavostí a vysokou pevností. Velmi častou chybou je také absence nebo špatné provedení okapového chodníku. Pokud dešťová voda stéká přímo k fasádě, sokl je dlouhodobě vystaven vlhkosti. Omítka tmavne, odlupuje se a postupně degraduje celý spodní pás fasády. Dalším kritickým bodem je návaznost soklu na hydroizolaci objektu. Pokud není správně propojena svislá a vodorovná izolace, voda si najde cestu do konstrukce. Tento problém se často projeví až po čase, kdy se na fasádě objeví mapy, výkvěty nebo praskliny. Z hlediska řemeslného provedení je sokl náročný i na detaily povrchové úpravy. Pokud je omítka příliš jemná nebo mechanicky neodolná, dochází k jejímu poškození už při běžném provozu domu. Častou chybou je také špatné řešení dilatací. Sokl pracuje jinak než zbytek fasády, a pokud není dilatačně oddělen, vznikají trhliny. Ty se následně stávají vstupní branou pro vodu. Z praktického hlediska je důležité řešit sokl už ve fázi návrhu zateplení. Pokud se sokl „dořeší“ až na stavbě, vznikají kompromisy. Sokl je také místem, kde se často projevují chyby v údržbě. I kvalitně provedený detail může selhat, pokud se časem zvýší úroveň terénu nebo se změní odvodnění kolem domu. Zkušenosti z praxe ukazují, že většina reklamací fasád začíná právě u soklu. Nejde o náhodu, ale o důsledek podcenění detailu, který je vystaven největšímu zatížení.
K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren Isover EPS Sokl 3000. Navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu. Pro obvodové stěny je ideální zvolit zateplovací systém. Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost zateplení jsou ale důležité i navazující části domu, jako například soklová oblast. Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce.
Fasády výškových budov
Architektúra výškových stavieb sa vyznačuje rozmanitosťou hmotových a fasádnych riešení. Na fasádach výškových budov sa uplatňujú ľahké transparentné plášte, ktoré sú vyrábané ako prefabrikované systémové prvky, avšak nie uniformné, ale poskytujúce požadovanú rôznorodosť riešení výrazu fasády a jej farebnosti. Z hľadiska dosiahnutia čo najmenšej povrchovej plochy vonkajšej fasády budovy sa za vhodné považujú tvary jednoduchých priestorových telies, ktoré sú uplatnené pri mnohých realizovaných výškových budovách. Tvar daný pôdorysom prvého nadzemného podlažia prebiehajúci až po najvyššie podlažie nie je pravidlom. Okrem hmôt čo najjednoduchších priestorových telies existuje množstvo príkladov s meniacimi tvarmi pôdorysov po vertikálnej osi budovy.
Na současných výškových budovách se používají jednoplášťové fasádní systémy, ke kterým z konstrukčního hlediska a způsobu montáže patří dva základní typy - roštové fasády a panelové fasády. Dvojité transparentní fasády v porovnání s jednoduchými fasádami předsazením druhého pláště dokáží na výškových budovách zabezpečit účinnější ochranu proti vnějšímu hluku, slunečnímu záření systémem žaluzií v meziprostoru a dosažení příznivé energetické bilance budovy. Vznikají předsazením skleněného vnějšího pláště před transparentní fasádu, čímž se vytvoří meziprostor, v kterém se umísťují zařízení pro ovládání intenzity slunečního záření. Vnější plášť bývá ve většině případů z tabulí jednoduchého skla. Vnitřní plášť se skládá z klasické konstrukce obvodových plášťů a zabezpečuje tepelněizolační a akumulační požadavky. V případě realizace dvojitých transparentních fasád bez napojení meziprostoru na přídavná zařízení funguje meziprostor jako tepelný nárazník, který v zimě snižuje tepelné ztráty a umožňuje pasivní využívání sluneční energie. V létě musí být zabezpečeno otevření vnějšího skleněného pláště pro odvedení teplého vzduchu.
Materiály pro výškové budovy
Materiály, které se uplatňují ve skladbě lehkých fasádních systémů jsou hliník a jeho slitiny, ocel, izolační materiály, těsnicí materiály jako silikony, polysulfidy, polyuretany nebo akrylátové disperze. Při transparentních pláštích platí, že jejich dominujícím materiálem je sklo. Posun v dematerializaci z hlediska konstrukce fasády od liniového kotvení k bodovému kotvení skleněných tabulí představují bodově kotevní zasklení, které se uplatňují v konstrukcích velkoplošných zasklených stěn nebo jako vnější plášť dvojité transparentní fasády.
Panelové fasádní systémy
Panelové fasádní systémy se vyrábějí jako předem připravené prvky a komponenty nejčastěji na výšku jednoho podlaží včetně výplňových prvků, proto jsou vhodné pro kotvení k vodorovným konstrukcím skeletových nebo tubusových systémů. Příprava kompletovaného fasádního dílce se zasklením a osazením doplňkových prvků probíhá ve výrobní hale. Z hlediska míry prefabrikace představují v současnosti z používaných typů plášťů nejvyšší úroveň. Panelovými typy plášťů je možné dosáhnout různý výraz fasády pomocí zakomponování netransparentních parapetních částí, nebo střídáním transparentních a barevných netransparentních panelů na výšku jednoho podlaží. Netradiční barevné řešení panelové fasády představuje výškový objekt Colorium v Düsseldorfu, kde byla na skleněných tabulích uplatněna barevná sítotisk.
Roštové fasádní systémy
Takové systémy jsou vytvářeny z nosného roštu, který se skládá z tyčových prvků (sloupků a příčníků) a výplňových průhledných, resp. neprůhledných prvků, které se kompletují na stavbě. Roštové pláště jsou univerzálně využitelné ve fasádních i střešních systémech pro možnost vyskládání šikmých a lomených fasád.
Bodově kotevní zasklení
Tato zasklení se uplatňují v opláštěních výškových budov ve formě vnějšího pláště při dvojitých transparentních fasádách, nebo ve formě velkoplošných zasklených stěn přes více podlaží. Zasklené stěny uzavírají vstupní haly v rámci půdorysu prvního nadzemního podlaží výškové budovy, nebo její přidružené podnože. Jsou to prostory, které komunikují s exteriérem, nebo mají umožnit prolínání interiéru s okolím a proto je nežádoucí členění zasklené stěny masivní konstrukcí. Bodovým kotvením zasklení se dosahuje maximální transparentnost bez rušivých vlivů konstrukce, protože skleněné tabule jsou spojovány silikonovými pruhy. Tabule skla jsou kotveny pomocí spiderů, nebo nerezovými terči v rozích čtyř sousedících tabulí.
Dynamika architektonického výrazu
Rozmanitost architektonického výrazu současných výškových budov je dosahována tvarováním samotné navrhované hmoty, výběrem fasádního pláště, volbou jeho barevnosti a projevem tektoniky konstrukčního systému navenek. Tektonika budovy jako projev její konstrukce, členění fasády, rastr skleněných tabulí odpovídající modulaci konstrukčního systému a výběr typu fasádního pláště jsou faktory ovlivňující výraz fasády budovy. Výběr typu fasádního pláště závisí i od požadavků na energetickou efektivnost budovy. Fasádní transparentní pláště nabízejí variabilitu konstrukčních řešení, prvků, řešení spojů skleněných panelů nebo tabulí jejich barevností, výběrem skla s potiskem a pod. Dynamika architektonického výrazu se dosahuje používáním mobilních prvků na fasádách reagujících na klimatické poměry a potřeby uživatelů, nebo počítačově řízeným nočním osvětlením budov.
tags: #fasady #stokovych #domu #informace