Fasáda domu je nejen estetickým prvkem, ale také dlouhodobě chrání budovu před vnějšími vlivy. Moderní zdicí a fasádní systémy chytře kombinují tyto funkce. V oboru fasády máme dalších 2085 zkušeností od zákazníků.
Specifika fasád venkovských domů
Při navrhování fasády je nezbytné zohlednit odlišnou typologii rodinného domu v závislosti na jeho umístění ve městě či na venkově. Zatímco městský dům často komunikuje směrem do ulice výrazem a detaily, venkovská stavba tíhne k pokornějšímu výrazu a větší provázanosti s přírodním prostředím. Kontext prostředí hraje klíčovou roli nejen v objemovém řešení stavby, ale i ve volbě materiálů, barevnosti a celkového architektonického výrazu fasády. Je důležitý respekt k místnímu kontextu a tradici, potřeba splynout s okolní přírodou a nenarušit ráz krajiny.
„Éru divokých barevných fasád, dílo lidové tvořivosti, které mnohdy zcela ignorovalo kontext okolní zástavby, střídá sterilní období bílých fasád se silně kontrastními antracitovými prvky. Styl a předpoklad barevného návrhu domu se liší dle typologie stavby.“ Dříve měli lidé obecně lepší cit a vkus a inspirovali se díly stavitelů a architektů, kteří s dokonalostí tvořili na rýsovacích prknech okázalé prvorepublikové domy plné promyšlených detailů. Dnes, v době přesycené možnostmi, vizualizacemi a rychlými návody, je stále těžší rozpoznat skutečně kvalitní inspiraci - a to i v případě zdrojů, jež působí odborně. Výsledkem je fragmentovaná, vizuálně neusazená zástavba, kde dominuje rozmanitost materiálová, tvarová, a bohužel i barevná. Bez ohledu na typologii stavby zůstává jedním z nejpodstatnějších principů návrhu fasády střídmost.
Příklad citlivé rekonstrukce venkovského domu
Oprava fasády 2 stěn historického venkovského domu, štítové a boční vchodové stěny se zachováním/obnovením původních ornamentů selského baroka, vyžadovala citlivou rekonstrukci s použitím původních přírodních materiálů a nátěrů. Na fasádě musí být vidět ruční práce - ne dokonale rovné plochy, ne ostré hrany podle pravítka. Štítová stěna (plocha 25m2) byla ve špatném stavu a fasáda se dělala nová. Vchodová stěna (plocha 46 m2) byla v lepším stavu a dle odborníka byla možná oprava. Před vchodem bylo dostavěné dřevěné zádveří s cihlovou zídkou (půdorys 2,6 x 1,1 m), která přišla zbourat (3,6m2 zdi, 4 m2 prkenné stěny, dřevěný krov, cihlové tašky).
Materiály a systémy pro fasády venkovských domů
Fasáda funguje jako plášť, který zabraňuje přírodním živlům, aby poškodily či narušily obvodové zdi domu. Dům by přestal plnit svou funkci a statisícové investice by přišly za pár let vniveč. Moderní zdicí a fasádní systémy chytře kombinují ochranu a estetiku. Dnes je výběr opravdu široký - můžete sáhnout po skle, kovu, dřevu, vláknocementových deskách nebo třeba keramice. A nebo zůstat u klasiky a zvolit venkovní omítku.
Čtěte také: Recenze cihlových obkladů: co potřebujete vědět
Zdicí materiály a příprava podkladu
Cihelné zdivo Porotherm je díky svým vynikajícím tepelněizolačním vlastnostem a dlouhé životnosti ideálním keramickým materiálem pod finální povrchy fasády. Lze jej rozdělit na dvě hlavní kategorie:
- Jednovrstvé zdivo: Zahrnuje produkty jako Porotherm T Profi a Porotherm EKO Profi. Cihly Porotherm T Profi plněné minerální vatou zajišťují vysokou tepelnou ochranu a akumulaci tepla. Jsou vhodné pro pasivní domy a domy s téměř nulovou spotřebou energie.
- Zdivo pod zateplovací systémy: Poskytuje pevný základ pro dodatečné zateplení.
Správná příprava představuje základní předpoklad pro dosažení kvalitního a dlouhotrvajícího výsledku. Povrch zdiva musí být čistý, suchý, nezmrzlý, zbavený prachu, soudržný a bez uvolňujících se částic anebo výkvětů. Také nesmí být vodoodpudivý. Svislé spáry ve zdivu, které mají šířku více jak 5 mm, je nutné vyplnit buď nízkoexpanzní polyuretanovou pěnou (po vytvrdnutí proškrábnout a vyplnit tepelněizolační zdicí maltou), nebo se styčná spára již během zdění zcela vyplní tepelněizolační zdicí maltou. Veškeré instalační drážky ve zdivu je třeba v dostatečném předstihu před omítáním vyplnit tepelněizolační maltou. U parapetních plechů je třeba vložit pěnovou těsnicí pásku pro zajištění pružné těsné spáry. Dále je nutné osadit všechny omítkové profily, rámy a APU lišty, otvory zakrýt fólií a lepicí páskou s UV odolností min. 20 dní. Přechody materiálů a jiná kritická místa je nutné zpevnit výztužnou tkaninou, která musí splňovat normu ČSN 73 2901. Je nutné viditelně vyznačit rozvody TZB (technických zařízení budov) na nebo v konstrukci stěny. Povrch zdiva musí být soudržný, pevný, rovný, bez poruch a trhlin, bez prachu, mastnot, chemických prostředků, výkvětů, biotického napadení a aktivních trhlin v ploše. Vlhkost zdiva pro uplatnění ETICS, stanovená podle ČSN EN ISO 12570, nesmí přesáhnout 5 % hmotnostních - v praxi je vlhkost měřena přiložením vlhkoměru na líc zdiva.
Doporučuje se aplikace jádrové omítky tloušťky minimálně 10 mm nebo celoplošné stěrky na cihelné zdivo jako podkladní vrstvy, aby se omezilo šíření tepla a vodní páry skrze spáry zdiva, snížilo radonové riziko a zlepšily akustické vlastnosti zdiva. Při vrtání otvorů pro kotvení hmoždinek do cihelného zdiva je vždy nutné vrtat bez příklepu. Je klíčová pro zajištění dlouhodobé funkčnosti a estetického vzhledu fasády. Je třeba zohlednit specifické vlastnosti zdiva a požadavky na finální povrch.
Omítky
Plášť domu nemusí tvořit pouze klasická omítka. Omítka je sázka na jistotu. Pokud se s ní dobře pracuje a barevně ladí s okolím, není na tom vůbec nic špatného. Nátěrové hmoty pro fasády rozlišujeme podle pojiva na akrylátové a silikátové. Akrylátové fasádní barvy můžete nanášet prakticky na jakýkoliv podklad, i na staré nátěry, tedy pokud mají dobrou přilnavost. Životnost nátěru se počítá kolem patnácti let. Další skupinu fasádních nátěrů tvoří silikátové barvy. Ty se používají pouze na podklady obsahující křemík, například na minerální omítky nebo staré silikátové nátěry. Výrobci uvádějí životnost těchto nátěrů kolem dvaceti let. Silikonové barvy mají střední paropropustnost a masivní vodoodpudivost. Proto jsou vhodné pro stěny, které jsou orientované na „dešťovou“ stranu nebo do silnice. Hlavní výhodou je schopnost silikonových barev přilnout na soudržný podklad prakticky jakéhokoliv druhu.
V poslední době se na našich domech začíná objevovat tzv. dekorativní ražená omítka, která svým vzhledem nahrazuje přírodní kámen či zdivo. Díky své snadné použitelnosti, technickým vlastnostem i nízkým nákladům na pořízení je ražená omítka oblíbenou alternativou pro vnější povrch stěn, plotů, kamenných zídek apod. Ražené omítky se zhotovují za použití polyuretanové raznice, kterou se „tiskne“ přímo do čerstvé vrstvy speciální maltové směsi. Omítky pak díky raznici obdrží tvar skládaného zdiva ze selského kamene, skládaného kamene, tesaného či surového kamene, horského kamene nebo cihelného zdiva. Barevná škála ražených omítek není nijak omezená a barvy mohou být libovolně kombinovány. Ražené omítky lze použít v exteriéru i interiéru, a to téměř na jakýkoli povrch - dřevo, beton, zdivo, sádrokarton, keramiku, skelnou vatu, linoleum, sklo atd. Autentičnost povrchu pak zvýší probarvení směsi i raženého povrchu.
Čtěte také: Cihlové obklady: Estetika a funkčnost
Cihlové a kamenné obklady
Pro finální povrch budov lze využít materiály značky Terca, jako jsou cihlové obkladové pásky a lícové cihly. Tyto materiály nabízejí několik výhod, které je činí ideální volbou pro fasády. Lícové cihly a obkladové pásky Terca poskytují originální a estetický povrch, který dodává budovám jedinečný vzhled. Navíc jsou dlouhotrvající a bezúdržbové, zachovávají si krásný vzhled a funkčnost po mnoho let bez nutnosti častých oprav nebo údržby. Trvanlivá a krásná fasáda z lícových cihel dokáže každému domu vtisknout moderní, přirozený a zároveň nezaměnitelný vzhled. Lícové zdivo se vyrábí v několika modifikacích a odlišuje se způsobem výroby. Cihly ražené většinou mají osobitý vzhled, každý kus je svým způsobem unikát a ve výsledném celku vytváří nezaměnitelnou mozaiku na jakékoli ploše každého domu. Oproti tomu cihly vyráběné tzv. tažením působí jednolitě a čistě. Fasádní lícovky se vyrábějí v mnoha barevných odstínech, kromě klasické cihlové barvy je to barva písková, bílá, šedá, růžová či černá. Lícové cihly používáme také v kombinaci s klasickou omítkou rozmanité barvy i struktury. Právě i toto srovnání podtrhuje nezaměnitelnost a originalitu každého takového domu. Pokud upřednostňujete jiný typ konstrukce obvodového zdiva, než je provětrávaná fasáda, můžete zvolit fasádu z lícových pásků, které vzhledově plní stejnou funkci jako cihly - jen s rozdílem, že se lepí přímo na jádro omítky nosné zdi nebo v případě sanace přímo na stávající fasádu. Klinkerová fasáda Brons Rustiek vtiskne domu nádhernou patinu, ovšem zajímavé jsou také tepelně izolační i akusticko izolační vlastnosti klinkerů. Rustikální cihlový fasádní obklad Stavoblock je vhodný pro městský i venkovský typ stavby.
Dřevěné fasády
Pokud stavíte v přírodě, vyhrává většinou dřevo. Dřevěný obklad působí přirozeně, dům díky němu zapadne do krajiny a získá teplejší, přívětivější výraz. Je dobré počítat s tím, že dřevo potřebuje pravidelnou údržbu, aby zůstalo dlouho pěkné. Dřevo se hojně používá nejen jako konstrukční materiál, ale také jako fasádní obklad. Podtrhuje přírodní a ekologický charakter stavby. Navíc má dobré izolační vlastnosti, relativně dlouhou životnost a snadno se s ním pracuje. Moderní architektura považuje dřevěné fasády za významný stylistický a energii spořící prvek. K obkladům se hojně používají palubky ze sibiřského modřínu nebo smrku. Palubková dřevěná fasáda vypadá ale dobře i v kombinaci s režnými cihlami. Fasáda obložená masivním dřevem se sice řadí do vyšší cenové kategorie, ale na domě vypadá skvěle. Dřevěný obklad navíc časem získá nádhernou stříbřitou patinu, proto se k tomuto řešení architekti obracejí již mnoho let. Dřevo pro obklad fasády musí být tříděné, vyzrálé, ošetřené proti hnilobě a z rubové strany by mělo být opatřeno drážkami, které zabrání pozdějšímu kroucení obkladů. Možností je zde celá řada - fasádu můžete obložit palubkami spojenými na pero a drážku či si můžete zvolit tzv. Osobitý charakter získá váš dům použitím laťové odvětrávané fasády, která je vhodná pro moderní dřevostavby. Jedná se o předsazenou stěnu sestavenou z přesných latí kosodélníkového průřezu, a to tak, že mezi latěmi je ponechána mezera. Základem technologie Thermowood je speciální tepelná úprava dřeva, která výrazně zlepšuje jeho trvanlivost.
Vláknocementové a cementotřískové desky
Vláknocementové fasádní desky Cembrit jsou primárně určeny pro obklady provětrávaných fasád. Jejich hlavní výhodou je architektonická rozmanitost, dlouhá životnost a funkčnost, rychlá a jednoduchá celoroční montáž, snadná údržba, tepelně i zvukově dobré izolační vlastnosti, nehořlavost a zdravotní nezávadnost. Jednou z možností, jak vytvořit zajímavý fasádní obklad s atraktivním vzhledem a dlouhou životností je použití cementotřískových desek Cetris. Sortiment je široký - od základní desky Basic bez povrchové úpravy přes desky s fasádním nátěrem Finish až po desky s posypem z mramorové drtě Dolomit.
Keramické fasádní systémy
Fasádní systém Argeton nabízí keramické obkladové desky skládané na hliníkový konstrukční systém jako provětrávaná fasáda. Tento systém zaručuje optimální vlhkostní režim obvodové stěny a minimalizuje tepelnou zátěž objektu v letních měsících. Fasádní systém Argeton je odolný vůči povětrnostním vlivům, nárazům a je prakticky bezúdržbový. Příkladem použití tohoto systému je centrála společnosti wienerberger v Českých Budějovicích, která se nachází v širším historickém centru města. Pro funkcionalistické domy či větší domy je vhodný keramický závěsný systém ArGeTon, jenž svou konstrukcí funguje jako provětrávaná fasáda, která poskytuje uživatelům skvělý komfort při velkých výkyvech teplot a počasí.
Zateplení fasády
Rostoucí náklady na vytápění si vynutily zateplování budov. A právě použití fasádních zateplovacích materiálů odstartovalo před pár lety vývoj nových fasádních systémů. Pod novou fasádu se doporučuje aplikovat i vhodnou tepelnou izolaci, v opačném případě fasáda nebude plnit svůj účel na sto procent a i její životnost bude výrazně kratší. Zateplovací systémy dělíme na dvě skupiny, tedy na kontaktní a bezkontaktní.
Čtěte také: Vše o fasádních obkladech z tvrdého dřeva
Kontaktní zateplení
U kontaktních systémů se tepelná izolace (polystyren nebo minerální vlna o tloušťce 10 až 20 cm) upevňuje pomocí lepidla přímo na obvodovou konstrukci domu. Tento způsob se ovšem neobejde bez krycí vrstvy obvykle tvořené omítkou na speciální armovací síťce a penetračního nátěru. Vlastní povrch fasády mohou tvořit keramické klinkerové pásky, cihelné obklady nebo pásky z břidlice či jiného druhu obkladového kamene. Nejlevnějším a nejoblíbenějším způsobem zateplení zůstává kontaktní zateplení polystyrenem. Pokud zvolíme kontaktní zateplení, bude investice menší než při volbě bezkontaktní fasády. Kontaktní fasáda je levnější co do ceny materiálu. Kontaktní zateplení se rozhodně nedoporučuje na vlhké zdi a mělo by se volit spíše v případech, kdy v budoucnu neočekáváme další rekonstrukci domu či fasády. Odstranění kontaktního zateplení polystyrenem z fasády domu je pracné a nákladné. Kontaktní systém není ideální ani do horských nebo podhorských oblastí, které bojují s větším množstvím sněhu. U domů v těchto lokalitách se doporučuje minimálně odvětraný sokl o patřičné výšce podle průměrného množství sněhu.
Bezkontaktní (provětrávané) fasády
Bezkontaktní skupina fasádních zateplovacích systémů je zastoupena především tzv. zavěšenými fasádami. Zjednodušeně popsáno: nejprve se na zeď upevní izolační vrstva z tvrzené pěny nebo z desek z minerálních vláken, která se pokryje vnějším pláštěm, který ji chrání proti působení počasí. Stavbaři zavěšené fasády označují jako fasády tvrdé. Tyto fasády se pak dále odlišují použitými materiály i technologiemi. Častým důvodem, proč si majitelé domů vyberou zavěšenou fasádu, je snaha o zvýšení estetické hodnoty domu. Většina typů zavěšených fasád pochází ze Skandinávie či Kanady a vzhledem k tomu, že se jedná o země s tradičně studeným podnebím, tak můžete jejich tepelně izolačním schopnostem věřit. V této souvislosti se tyto promyšlené systémy označují různými přívlastky, např. provětrávané, samonosné, se zadní ventilací, s plošným přisáváním vzduchu, bezmaltové atd. Jednou z výhod zavěšených fasádních systémů je to, že je můžete v případě potřeby rozebrat, svěsit a po opravě či přestavbě je znovu instalovat. Technické provedení zavěšených fasád spočívá v použití rastrů z dřevěných latí nebo kovových profilů a kotev, na které se fasáda upevní. U systémů firem Novabrik či Marmorock se dokonce jedná o samonosné konstrukce, které zvyšují pevnost obvodového zdiva. Na připravené rastry se pak upevňuje vnější plášť, například ve formě desek s vrstvou minerální omítky, vláknocementových prvků, profilovaných prken, plastových či kamenných panelů, betonových kamenů, ale třeba i kovových či skleněných tabulí. V severských zemích takřka nejde najít dům, zateplený jinak než odvětrávanou fasádou. Bezkontaktní fasáda je ideální řešením pro domy, které zužuje vlhkost a plísně. Bezkontaktní fasádní systémy často řeší problém roztažnosti materiálu systémem uchycení fasádních desek k profilům a speciálním úchytům ve zdi. Domy, které se nacházejí v záplavových územích, v blízkosti vodních ploch nebo toků, je bezpochyby lepší vybavit odvětranou fasádou. U běžného kontaktního zateplení často po zásahu velkou vodou nezbývá, než jeho část strhnout a zateplení nákladně sanovat. Navíc kontaktní systém výrazně brání vysychání domu. U odvětrávaných fasád odpadá nutnost přípravy a očištění povrchu staré fasády a často také stavba lešení. U bezkontaktní fasády také zpravidla není nutné opracovávat materiál kvůli nerovnosti povrchu. Bezkontaktní fasáda je na druhou stranu nejen prodyšná, ale na trhu je k dispozici široká škála omyvatelných nebo samočistících fasádních desek. Patří mezi nejoblíbenější v nízkoenergetickém a pasivním stavitelství. I když je bezkontaktní fasáda nákladnější co do pořizovací ceny, životnost, tepelně izolační vlastnosti takových fasád a pozitivní vliv na vnitřní mikroklima domu se časem bohatě vyplatí.
Inovativní zateplovací řešení
Současným trendem, který je zároveň ekologickým a ultrarychlým řešením, je zateplení stříkanou PUR pěnou. Je to recyklát, vyráběný z plastového odpadu, konkrétně z PET lahví, který představuje moderní izolační materiál 21. století. Celá stavba se dá stříkanou PUR pěnou zaizolovat za jediný den. Má neomezenou životnost, nedostanou se do ní hlodavci, je prodyšná, paropropustná, chrání před radonem a má nadstandardní schopnost pohlcovat zvuk. „Velkou výhodou stříkané izolační PUR pěny je to, že časem nemění tvar, tedy nedochází k jejímu usednutí ani posunu a vzniku mezer, jak se to děje s jinými izolačními materiály.“ Pokud hledáte něco opravdu exkluzivního a trendy, možná vás osloví panely s vakuovou izolací, známé také jako VIP (z ang. Vacuum Insulation Panel). Jedná se o novinku, která slibuje skvělé vlastnosti a funguje jako systém.
Design a estetika fasády
Fasáda je většinou to první, co nám na domě padne do oka - a často právě ona rozhodne o tom, jak si stavbu zapamatujeme. Fasáda je vlastně obličej domu. Barva by měla odrážet, co se děje uvnitř, navazovat na rozvržení místností, ladit s okny, dveřmi, terénem i s tím, jak je dům posazený do okolí. Když tohle všechno není v rovnováze, výsledek působí chaoticky a těžkopádně, i když jinak stavba proběhla v pořádku.
Barevnost fasády
Dalším z hlavních prvků, kterým fasáda působí na své okolí, je její barevnost. Barva by proto neměla být vybírána jen podle vzorníku, ale s ohledem na kontext - sousední stavby, krajinu, světelné podmínky i historickou hodnotu místa. Příliš syté nebo nevhodně zvolené odstíny mohou dům zcela vytrhnout z prostředí. Naopak příliš mdlé nebo chladné tóny často působí nevýrazně, zvlášť v kombinaci s jednoduchou hmotou bez členění. Jak tedy barvu vybírat? Základem je vnímat dům v kontextu - tedy v prostředí, kde stojí. Jiná bude vhodná barevnost na solitérní stavbě u lesa, jiná ve městě se souvislou uliční čárou. Univerzálním řešením bývají tlumené přírodní odstíny - písková, světle šedá, okrová, zemité tóny, které dobře fungují s většinou stavebních materiálů a ladí s krajinou i městem.
A pozor i na tmavé fasády. Přestože vypadají elegantně a moderně, mají své nevýhody. Tmavé barvy totiž pohlcují víc slunečního záření, takže se fasáda snadněji přehřívá - na rozdíl od světlých odstínů, které sluneční záření a s ním i teplo odrážejí. Dalším problémem tmavších fasád je nižší barevná stálost. Barva, materiál a způsob aplikování fasády na dům by měly dobře „spolupracovat“ s podkladem, tedy s termoizolací. Velmi důležitý je také výběr barvy. Ten totiž neurčuje jen to, jak bude celá stavba vypadat, ale do jisté míry ovlivňuje i vnitřní teplotu. Zatímco tmavé odstíny barev sluneční záření pohlcují a stavba se ohřívá, bílá a modrá barva sluneční paprsky naopak odráží, takže ani během horkých dnů se nemění tepelná pohoda v interiéru. Pokud se vám líbí tmavé barvy, není třeba se jich vzdávat.
V sousedním Německu, Rakousku nebo v severské Skandinávii se fasáda bere jako nedílná a důležitá součást architektury a často tam uvidíte přírodní materiály jako režné cihly, dřevo, vláknocementové panely nebo omítky v tlumených tónech, které ladí s krajinou. U nás se stále ještě občas objeví fasády ve výrazných barvách nebo neobvyklých kombinacích. To sice může působit zajímavě, ale v reálu to často ne zcela dobře funguje. To neznamená, že bychom v Česku neměli cit pro estetiku - spíš pořád hledáme rovnováhu mezi osobním vkusem, tradicí a tím, co je právě moderní.
Univerzální fasádní řešení
Existují typy fasádních řešení, která se svým výrazem i materiálovou podstatou dokážou přirozeně uplatnit jak v městském, tak i venkovském prostředí. Jedná se především o střídmé, nadčasové fasády pracující s přírodními nebo neutrálně působícími materiály, jako je omítka v jemných tónech, strukturované dřevo, vláknocement, štípaný beton nebo režné zdivo. Jejich síla spočívá ve schopnosti přizpůsobit se kontextu - v městské zástavbě působí kultivovaně a civilně, na venkově nenarušují charakter místa a přirozeně zapadají do okolní krajiny. Klíčovým faktorem jejich univerzality není samotný materiál, ale způsob jeho použití, proporční skladba a barevné ladění.
Údržba a životnost fasády
Dojem z fasády může pokazit i něco tak nenápadného, jako jsou plísně nebo řasy. Tyto problémy se objevují se hlavně tam, kde je vlhko, stín nebo kde dům není dobře odvětraný. Ze začátku jde „jen“ o vzhled, ale časem může vlhkost narušit i samotnou konstrukci domu. Nejčastěji to bývá tam, kde se při výstavbě podcenily detaily - třeba špatně vyřešený sokl, chybějící odvodnění, malý přesah střechy nebo použití nevhodných materiálů bez ochrany. Proto nestačí jen vybrat hezkou barvu nebo materiál. Důležitá je i správná povrchová úprava, která dům ochrání před vlhkostí, špínou i růstem mikroorganismů. U omítek hodně záleží na typu - minerální omítky jsou prodyšné a dobře zvládají vlhkost, ale potřebují pečlivou aplikaci. Silikonové a silikátové omítky jsou odolnější proti vodě, špíně i plísním. Pravidelnou péči a ochranné nátěry potřebuje i dřevo. Pokud už je omítka viditelně poškozená nebo se na ní objevily trhliny a skvrny, je načase zvážit její opravu nebo kompletní obnovu.
Ochranu před plísněmi a mechem dokáží zajistit omítky na bázi silikon-silikátu. Ty jsou navíc samočistící, nenasakují vodou a dobře propouštějí vodní páry, což snižuje riziko vzniku plísní. Obdobné vlastnosti mají také minerální omítky. Sáhněte po nich, pokud chcete dosáhnout vizuálně příjemného, ale z celkového prostředí ničím nevynikajícího vzhledu stavby. Finančně náročnější obklady z keramiky a kamene mají kromě minimálních nároků na údržbu také dlouhou životnost. Keramická fasáda, vyhotovená z klinkeru nebo lícových cihel, je mnohem odolnější vůči usazování prachu. Dobře fungovat však bude jen tehdy, je-li dobře vytvořen podklad.
Volba fasády s ohledem na umístění a stáří stavby
Při výběru správné fasády musí lidé zvážit své požadavky na funkčnost a životnost podle místa a způsobu užívání stavby a velikost rozpočtu. Symbióza mezi stavbou a krajině urbánním charakterem lokality je klíčová při výběru fasády domu. Každá stavba a její fasáda by měly brát v potaz kontext pozemku a lokality, ve které se nacházejí. V neposlední řadě ovlivňuje rozhodnutí o výběru správné fasády také stáří budovy.
Domy v blízkosti průmyslových zón nebo s vysokou expozicí slunci
Stojí-li dům ve městě, městské aglomeraci nebo v blízkosti průmyslových zón, hrozí mu zpravidla poškození graffiti nebo znečištění z přiléhajících cest a automobilové dopravy. Fasáda vhodná pro takové domy musí být buď omyvatelná nebo ošetřena speciálním fasádním postřikem. Omyvatelnost zpravidla znamená neprodyšnost a ochranné postřiky jsou drahé a je nutné je aplikovat opakovaně. Novostavby budou díky implementaci evropské Směrnice o energetické náročnosti budov muset splňovat vyšší energetické standardy. Dokonalé zateplení, které je podmínkou pro dosažení pasivních standardů, s sebou nese i řadu rizik, jako je kondenzace par v konstrukci nebo zhoršení vnitřního prostředí domu. Pasivní domy mívají zpravidla kompaktní tvar bez mnoha detailů. Jestliže taková stavba stojí na „zelené louce“ bez stínu a například s plochou střechou nebo střechou bez přesahů a světlolamů, je pak fasáda takového domu nadměrně vystavena slunečnímu záření. Tomu by měli majitel domu a architekt přizpůsobit nejen barvu fasády, ale také samotný typ fasády a zateplení. Výhodou bezkontaktních fasád je v tomto případě možnost volby obkladních fasádních desek, které mají dlouho životnost a světlostálé barvy. U kontaktního zateplení polystyrenem vystaveného dlouhodobému vysokému stupni slunečního záření může docházet vlivem tepelné roztažnosti materiálů k jeho praskání a poškozování.
Fasáda je to první, co na domě vidíme, a často i to, co si zapamatujeme. Proto se vyplatí věnovat jí stejnou péči jako samotnému návrhu domu. Při výběru barvy, materiálů a celkového řešení si vždy představte dům nejen hned po dokončení, ale i za pár let.
tags: #fasady #na #selskem #dome #informace