Vápenné omítky bývaly nejběžnějším typem omítek a i dnes mají některé nezaměnitelné a nenahraditelné vlastnosti jak pro stavbu, tak i pro její obyvatele. Můžete je koupit hotové ve směsích, nebo si je namíchat sami. Vápenné omítky jsou něčím, nač nedají dopustit moudřejší z majitelů starých domů a chalup, obzvláště pak těch se špatnou či zcela chybějící hydroizolací základů, kde hrozí vlhké stěny a plísně a také zasolování zdiva. Dříve šlo dokonce o nejběžnější typ omítek, dnes jsou však již vytlačovány. A to samé platí i pro vápenné štuky a nátěry, které patří k vápenným omítkám neodmyslitelně, ovšem nejen k nim. Vápno bylo dříve navíc základním a dlouho jediným hygienickým prostředkem, jaký se používal. Jak v domech, tak třeba i ve stájích. Pokud nějakým způsobem získáte historickou budovu a pozvete si ke konzultaci o jejím stavu a budoucích úpravách odborníka, pojmu vápenné omítky se určitě nevyhnete.
Co je vlastně vápenná omítka?
Co je vlastně vápenná omítka? Jednoduše směs vápna, písku a vody. A to je vše! Žádný cement a jiné materiály! Vápenné omítky jsou připraveny z vápna, písku a vody. Protože příprava vápenné malty byla v minulosti samostatným řemeslem, je zjevné, že postupů přípravy malty bylo více. Pro její přípravu se používalo vápno ve formě vápenné kaše, suchého vápenného hydrátu (dnes nejdostupnější forma vápna), ale i vápna nehašeného, tedy kusového. Postupů přípravy vápenných malt přitom bylo dříve vícero, především pak šlo o to, v jaké formě se vápno používalo (vápenná kaše, čili hašené vápno, suchý vápenný hydrát, který je dnes nejdostupnější a také vápno nehašené, čili kusové).
Vlastnosti vápenných omítek a jejich vliv na zdravé bydlení
Vlastnosti vápenných omítek mají příznivý účinek na zdravé bydlení. To lze velmi dobře vysvětlit na příkladu vápenných interiérových omítek. Ohromnou vlastností vápenných omítek je po vyschnutí a jejich přirozeném zpevnění značná poréznost a nasákavost. Sice taková omítka nedosahuje vysoké pevnosti, to jí však naopak pomáhá. Dovede reagovat na přirozené dilatační pohyby historických budov a proto nemá sklony k vzniku dilatačních trhlinek. Pokud se například na fasády historických budov použijí pevnější materiály (obvykle jde o přídavek cementu, i když v jen malém množství), tvoří se časem doslova síť různých nevzhledných trhlinek a trhlin.
Regulace vlhkosti a prevence plísní
Velká plocha omítky, která je schopná přijímat vodu v podobě páry i kapaliny (je porézní a nasákavá), se významně podílí na pohlcování vlhkosti vyprodukované v interiéru, a tedy na snižování vlhkosti prostředí při náhlé produkci vodní páry při vaření, sušení prádla, ale i při dýchání. Tato schopnost vápenných omítek souvisí s jejich vysokou nasákavostí. Nasákavé omítky mají schopnost v době poklesu vlhkosti v interiéru neabsorbovanou vodu zase uvolňovat - až do přirozené rovnováhy. Omezení výkyvů vlhkosti v interiéru je příznivé pro lidi nebo zvířata, ale třeba i pro historický nábytek, knihy nebo obrazy. Vápno je totiž v jakékoli své podobě báječný materiál. Velké plochy vápenných omítek v interiérech dovedou přijímat vodu v podobě páry i kapaliny (vápenné omítky jsou porézní a nasákavé), čímž se významně podílí na pohlcování vlhkosti, která je v interiérech přirozeně produkována. Snižuje se tak vlhkost prostředí, načež v době poklesu vzdušné vlhkosti dovedou absorbovanou vodu opět uvolňovat. A to až do stavu jakési přirozené rovnováhy. A pokud v interiéru omezíme výkyvy vlhkosti, žijeme zdravě, chráníme drahý a vzácný nábytek a umělecké předměty včetně například obrazů, ale i knihy. Prostě vápno prospěje doslova všem a všemu. Vápno je vysoce propustné a reguluje vlhkost. Zcela přirozeným způsobem potlačuje růst plísní a neutralizuje škodliviny.
Není-li v místnosti vysoká vlhkost prostředí, vodní pára se nesráží na oknech či na jiných nenasákavých chladnějších plochách (např. na zdech), a proto na nich nemohou vznikat zdraví škodlivé plísně a bakterie. Pokud pak není v místnostech vysoká vlhkost vzduchu, voda se nesráží, nekondenzuje a proto nepoškozuje stavební prvky a opět je minimalizován výskyt škodlivých plísní, ale i bakterií. Vápno funguje jako fungicid a antibakteriální materiál zároveň. Naši předkové moc dobře věděli, proč provádět hygienu svých obydlí i stájí právě vápnem. Vysokou nasákavost mohou vykazovat i omítky hliněné. Na rozdíl od nich však omítky vápenné obsahují vápno, a to má samo o sobě ještě antibakteriální účinky. A tak bílení vápnem byla a dodnes je velmi účinná prevence vzniku plísní a bakterií. Vysokou nasákavost mají sice i omítky hliněné, ovšem jejich fungicidní a antibakteriální schopnosti jsou zcela nulové. Prostě neobsahují vápno. Odolnost proti vzniku plísní. Vysoké pH zabraňuje šíření plísní.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Vliv na konstrukci
Nižší či nulový podíl cementu dělá vápenné omítky méně pevnými, ale zároveň zajišťuje jejich prodyšnost a schopnost přizpůsobit se pohybům konstrukce. Vápenná omítka je (po vyschnutí malty a jejím přirozeném zpevnění) velmi porézní a nasákavá úprava povrchu zdiva. Z našeho současného pohledu tato omítková malta nedosahuje vysoké pevnosti, současně právě to jí dovoluje reagovat na přirozené dilatační pohyby historických staveb, a tedy nemá sklon ke vzniku sítě dilatačních trhlinek, tak jak to často vidíme na fasádách historických staveb při použití omítek pevnějších (cementových nebo vápenných s vysokým podílem cementu nebo hydraulického vápna).
Vápenné omítky a historické stavby
Možnost navštěvovat a obdivovat četné stavební památky postavené s využitím vápenných materiálů je důkazem toho, že při správné údržbě staveb jde o materiály velmi trvanlivé. A prověřené staletími. Jedinečnou skupinu vápenných omítek tvoří vápenné omítky historické. Vedle toho, že se nemalou měrou podílejí na dlouhověkosti historických staveb, jsou to současně i autentické ukázky toho, jak se vyvíjel vkus našich předků a s ním i umění omítat a zdobit stěny omítkami a omítky pak výmalbami či dokonce nástěnnými a nástropními malbami. I v umění nástěnné a nástropní malby hrálo vápno významnou roli, tak v technice fresky (malby na čerstvou vápennou omítku) nebo i technice secca, kdy vápno bylo jedním z řady pojiv barevné vrstvy.
Právě díky skutečnosti, že se nám do současnosti dochoval poměrně velký soubor historických staveb s původními vápennými omítkami, máme možnost si opakovaně ověřit, že tyto historické stavby jsou hodnotné nejen pro svoji uměleckou výzdobu a architektonickou krásu, ale i proto, že život v nich je příjemnější a zdravější. A to do značné míry i díky vápenným omítkám. A jelikož se nám do dnešních dnů zachovalo ohromné množství historicky cenných staveb s původními vápennými vnitřními omítkami a fasádami, můžeme si význam a kvalitu vápenných materiálů ověřovat doslova na každém kroku. A co víc, život v takových budovách je příjemnější a zdravější. Avšak i zcela prosté, z našeho současného pohledu nedokonale rovné, mnohokrát vyspravované a přetírané staré omítky mají pro staré domy neobyčejný význam. Fasádě nebo interiéru stavby propůjčují malebnost a těžko nenahraditelnou patinu stáří. Jak důležitá je tato patina stáří pro vnímání výjimečnosti starých domů si často uvědomíme až v okamžiku, když nová dokonale rovná a hladká omítka s ostrými hranami a jednolitým zářivě bílým nebo ostře barevným nátěrem zcela promění původní archaickou atmosféru místnosti. Nebo dokonce podobu celé stavby, jedná-li se o nevhodně provedenou omítku na fasádě. A to jsou jen některé důvody, proč se v posledních desetiletích věnuje záchranně historických omítek stále větší pozornost. Každá stavba, která nese historické omítky, je z památkového hlediska hodnotnější. Lze ji přirovnat k historickému obrazu, který již dlouho nebyl přemalován a ze kterého se můžeme poučit, jak a co se v minulosti malovalo, ale i jaké materiály a postupy se k tomu používaly.
Ochrana zdiva před vlhkostí a solemi
Vápno fasády chrání. Také na fasádách zdiva starých staveb mají vápenné omítky svoji nezastupitelnou roli. Chrání zdivo před mechanickým poškozováním, ale chrání jej velmi účinně také proti vzlínající vlhkosti a poškozením solemi. A opět to souvisí s jejich vysokou nasákavostí, tedy schopností přijímat kapalnou vodu. Jak to funguje na fasádě? A vápenné fasády nakonec chrání účinně i stěny (zdivo) před mechanickým poškozováním zvenčí, ale i proti vzlínající vlhkosti a poškozením solemi. A opět je klíčem k úspěchu vysoká nasákavost vápenných omítek, čili schopnost přijímat kapalnou vodu a pracovat s ní.
Velká většina historických staveb postavených před koncem 19. století na venkově i později není v dnešním smyslu slova izolována proti zemní vlhkosti. Základy zdiva vyrůstají nad neupravený terén. Zemní vlhkost tedy může do zdiva pronikat, vsakovat se. To se však u dobře opravovaných staveb děje jen velmi výjimečně. Celá stavba byla totiž postavena a uchována tak, že se voda může odpařovat plochou podlahy či okolím stavby. Jen když je opravdu vlhko a mokro, voda pronikne i do zdiva. Ale protože následně může nasáknout až do vápenné omítky či vápenného nátěru odpaří se a v omítce (nikoli ve zdivu) se ukládají ve vodě rozpustné soli. Když se omítka solemi nasytí, což se zpravidla dělo a děje v tzv. soklové části dobře udržovaného zdiva, tedy nízko nad terénem, omítka se ze soklu otluče a nahradí se novou vápennou omítkou. Vlastní zdivo se solemi nekontaminovalo, ochránila jej omítka. Jak je možné, že staré chalupy stavěné před sto až dvěma sty lety dosud bez problémů stojí a slouží, i když nemají prakticky žádnou izolaci proti zemní vlhkosti? Jednoduše za to vděčí vápnu! Naši předci nebyli hloupí a předávali si vědomosti po generace. Stavěli proto tak, aby se voda mohla odpařovat plochami podlah a nebo okolím stavby. Když je pak opravdu vlhko a mokro, voda proniká i do zdiva, zde se však zvenčí (z exteriéru - vápenné fasády) i zevnitř (z interiéru - vápenné omítky) může nasáknout právě až do vápenných omítek, štuků a nátěrů. Následně se odpařuje a v omítkách (nikoli ve zdivu) se ukládají ve vodě rozpustné soli. Když se omítka solemi nasytí (obzvláště v případě soklů nízko nad terénem), otluče se a nahodí nová. A opět vápenná. Zdivo tak není solemi kontaminováno, netrhá se a domy stále stojí a slouží.
Čtěte také: Vlastnosti fasádních cihlových pásků
Řada neizolovaných historických staveb takto funguje i dnes. Tedy za předpokladu, že plochy pro odpařování zemní vlhkosti jsou ve stavbě a v jejím okolí dochovány alespoň v původním rozsahu. V opačných případech, které jsou dnes bohužel častější, je nadměrná vlhkost neizolovaných staveb jednou z hlavních příčin poruch staveb, po nichž často následují finančně náročné, a ne vždy dlouhodobě úspěšné stavební zásahy. Právě na takových stavbách mají vápenné nasákavé omítky své místo. Mohou výše uvedeným mechanismem zdivo chránit před jeho kontaminací solemi až do vyřešení problému. A navíc, protože projevy vlhkosti jsou na nasákavých omítkách velmi dobře vidět, lze na rozsahu vlhkostních map sledovat, zda jsou odvlhčovací opatření úspěšná. Nasákavé omítky se v těchto případech přímo nazývají omítkami obětovanými. Jsou dočasnou vrstvou na povrchu zdiva, kterou lze poškodit a zasolit (na rozdíl od zdiva), a tedy obětovat do doby, než bude problém vyřešen. Při rekonstrukcích či dostavbách historických domů a chalup jsou vápenné omítky jedním z nejlepších materiálů pro vnitřní omítání stěn. Rekonstruujete například byt v paneláku? Ani zde nemůžete udělat nic lepšího, než na stěny nanést vápenný štuk a ten po vyhlazení filcákem a molitanovým hladítkem srovnat několika vápennými nátěry. Poté až můžete aplikovat nějakou malířskou barvu, ale není to vůbec třeba. Vápenný nátěr může být finálním a naprosto plnohodnotným povrchem, jehož vlastnosti oceníte hodně rychle. Pro historické budovy se doporučuje zejména speciální forma vápna: hydraulické. Hydraulické vápno je díky svým přirozeným vlastnostem uznávaným pojivem v památkové péči. Je vysoce odolný vůči agresivní vodě a solím a neobsahuje sádru, cement, síru a hlinitany. Na fasádu zámku Třemošnice byly použity omítky Satsys, jejichž přírodní vápenné složení je podle výrobce vhodné na rekonstrukci soklů a fasád starších domů v památkových zónách.
Použití vápna v historii stavebnictví
Použití vápna jako stavebního pojiva sahá daleko do minulosti. Od nejstarších dob se vápno používalo pro přípravu malt na stavění, omítání ale i pro interiérové a fasádní nátěry nebo dokonce pro maltu na úpravu podlah. Nejstarší písemné zmínky o pálení vápna pro stavební účely se na našem území datují již do 10. století. Celé generace stavitelů i stavebníků tak měly možnost zdokonalovat umění stavět s vápennými maltami. O tom, že naši předkové toto umění přivedli k neobyčejné dokonalosti, svědčí dodnes bohatý soubor našich hradů, zámků, církevních staveb, ale i staveb lidového stavitelství. Z historického hlediska se vápno začalo používat jakožto stavební pojivo již velmi dávno. Dávalo se do malt, omítek, štuků a používalo se v podobě nátěrů. Dokonce se přidávalo i do malt pro úpravy podlah. Nejstarší písemné zmínky o pálení vápna pro stavební účely jsou na našem území datovány již do 10. století. Z toho plyne, že dlouhá řada generací stavebníků a stavitelů zdokonalovala umění stavět s vápennými materiály. Nakonec to dokazují mnohé staré hrady, zámky, církevní a jiné stavby.
Ke ztrátě významu vápna jako stavebního pojiva, a tedy i upadání znalostí a dovedností, jak s vápennými materiály pracovat, docházelo na konci 19. století. Požadavkům na rychlejší stavění stále větších staveb více vyhovovala pojiva hydraulická, tedy nejprve hydraulická vápna a později cementy. Přesto jsou vápenné materiály dodnes nenahraditelné, a to jak v oblasti údržby a obnovy staveb historických, tak i pro stavění staveb, které jsou šetrnější k přírodě. A postupná ztráta významu vápna není jen novodobou záležitostí, začalo to totiž již ke konci 19. století. V té době, když běžela průmyslová revoluce na plné obrátky, kapitál směle konkuroval šlechtě a stavitelé čelili tlaku na rychlost výstavby a stavěly se stále větší stavby. Na řadu proto přišla hydraulická pojiva. Nejprve hydraulická vápna a poté i cementy. Ovšem i přes tento zlom, který snižuje podíl vápna až do dnešních dnů, jsou vápenné materiály mnohde dosud nenahraditelné.
Příprava vápenných omítek
Vápenná malta
Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.
Štuková malta
Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.
Čtěte také: Aplikace betonové fasádní stěrky
Vápenocementová malta
Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
Spotřeba materiálu
U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.
Příklady použití vápenných omítek
- Vápenná hrubá omítka vnitřní: Jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
- Vápenná hladká omítka vnitřní: Nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
- Hrubá vápenná omítka vnější: Jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm.
Komerční produkty
Cemix jádrová omítka vápenná je použitelná k omítání všech klasických stavebních materiálů, tedy k vytváření podkladu pod vnitřní štukové a šlechtěné omítky. Společnost LB Cemix, s.r.o. Produkty Cemix jsou známé svou vysokou kvalitou, spolehlivostí a dlouhou životností, díky čemuž jsou oblíbené při rekonstrukcích, novostavbách i fasádních úpravách.
Popis produktu (příklad): Bezcementová, minerální jádrová omítka s přírodním hydraulickým vápnem jako pojivem. Složení: Přírodní hydraulické vápno (NHL 3,5 dle EN 459-1), vápenný hydrát, vápenný písek, minimální příměs celulózy pro optimální zpracovatelnost. Vlastnosti: Vysoce paropropustná, minerální omítka pro exteriér a interiér, strojově zpracovatelná, příznivě regulující klima vnitřního prostředí. Použití: Ke strojovému omítání nasákavých minerálních podkladů, např. plných cihel, kamenného zdiva, betonových bloků, betonu, vápenopískového zdiva, keramických cihelných bloků, vysoce porézního zdiva.
Tradiční omítka s vysokou elasticitou: daleko méně náchylná k praskání než cementovápenné omítky. Ideální pro opravy míst s různým podkladem při renovacích. Prodyšná, pro dobré klima v místnosti. Jako separační vrstva např. vrchní strany hurdiskových stropů před betonáží. Zrnitost: 1,2 mm.
O výrobci Hasit
Hasit má desítky let zkušeností v oblasti vývoje a výroby minerálních omítek a omítkových systémů pro řadu aplikací v nových i starých budovách. Ať už jako designový prvek nebo jako ochranu zdiva před povětrnostními vlivy a mechanickým zatížením. Vnitřní i vnější omítky musí splňovat nejpřísnější normy a požadavky. HASIT - “Přirozeně lépe stavět“ - tento slogan charakterizuje naši činnost, jakožto výrobce stavebních materiálů. Přesně koordinované a v laboratořích testované stavební systémy zajišťují spokojenost našich zákazníků. Dříve regionální výrobce vápna, dnes celoevropský expert na stavební materiály a systémové řady. Společnost HASIT je úzce spjata se svým původem a tradicí.
tags: #fasadni #omitka #vapenna #informace