Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Je vizitkou každé stavby, a tak byste její výběr rozhodně neměli podceňovat. Omítka neplní jen funkci estetickou, ale má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění.
Výběr správné fasádní omítky je klíčový pro ochranu a estetiku vašeho domu. Každý typ omítky má své výhody a nevýhody, a proto je důležité zohlednit specifické potřeby vaší budovy. Při výběru materiálu je důležitým parametrem paropropustnost, stejně jako světelná odrazivost udávaná koeficientem HBW.
Rozdělení fasádních omítek a jejich vlastnosti
Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.
Minerální omítky
Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.
Minerální omítky jsou tradiční volbou, která se vyznačuje vysokou prodyšností a odolností vůči vlhkosti.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
- Výhody: Vysoká prodyšnost - ideální pro starší budovy a památkově chráněné objekty, odolnost vůči plísním a řasám, dostupná cena.
- Nevýhody: Nižší pružnost - náchylnost k praskání, menší výběr barev.
Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe. Dle poměru uvedeném na obalu smíchejte suchou směs minerální omítky s vodou a důkladně promíchejte pomocí elektrického míchadla stavebních směsí. Nechte pár minut odležet a naředěnou směs promíchejte ještě jednou. V dalším kroku naneste omítku na starou fasádu a roztírejte pomocí ocelového hladítka. Doporučujeme do čerstvé stěrky vložit i sklotextilní síťovinu, která novou omítku zpevní. První vrstvu nechte chvíli zavadnout. Minerální omítky nejsou probarvené, a tak se musí dodatečně přetřít fasádní barvou, případně opatřit vrstvou tenké pastovité omítky.
Pastovité omítky
Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.
Pro omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm. Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem. Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné.
Akrylátové omítky
Na druhé straně jsou omítky akrylátové, které jsou cenově nejdostupnější. Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů. Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou. Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují. Hlavní nevýhodou akrylátových omítek je zmíněná nízká paropropustnost. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi. Akrylátové omítky jsou odolné vůči UV záření, na druhé straně jsou náchylné na výskyt plísní a mechů. Proto se někdy doplňují o fungicidní přísady, které výskytu plísní zabrání. Účinek však není trvalý, protože se může fungicidní přísada působením deště a vlhkosti vymýt.
- Výhody: Vysoká pružnost - odolnost vůči prasklinám, široká škála barev a textur, snadná aplikace.
- Nevýhody: Nižší prodyšnost - nevhodné pro starší budovy, náchylnost k usazování nečistot.
Silikátové omítky
Pojivem těchto omítek je silikát, tedy vodní sklo. Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů. Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů. Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %. Oblíbeným typem fasádních omítek na zateplovací systémy s minerální vatou jsou ty silikátové. Hodí se také jako finální designová vrstva tradičních tepelněizolačních minerálních omítek. Velkou výhodou silikátových omítek je vysoká paropropustnost, která umožňuje odchod vodních par ze stavebních konstrukcí. Nevýhodou silikátových omítek je horší vodoodpudivost, menší pružnost a závislost na technologickém postupu aplikace. Protože k vytvrzení nedochází odpařením vody, ale krystalizací, je třeba provést nanášení při adekvátních klimatických podmínkách doporučených výrobcem.
Čtěte také: Vlastnosti fasádních cihlových pásků
- Výhody: Vysoká prodyšnost a odolnost vůči vlhkosti, odolnost vůči plísním a řasám, dlouhá životnost.
- Nevýhody: Vyšší cena, komplikovanější aplikace - vyžaduje odborníka, náročné klimatické podmínky pro aplikaci.
Silikonové omítky
Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní. Hodí se v kombinace se všemi typy izolačních systémů. Jde o skvělou volbu tam, kde bude fasáda extrémně namáhána a vystavena náročným klimatickým vlivům včetně bočních dešťů. V současné době prakticky nahradila akrylátovou omítku. Vychází cenově podobně, ale má vlastnosti prémiových omítkových materiálů. Silikonová omítka se tak řadí mezi jedny z nejkvalitnějších materiálů pro omítání vnitřních, ale i vnějších stěn. Mezi její hlavní vlastnosti patří pružnost, paropropustnost a vodoodpudivost. Dokonce je velmi odolná vůči zašpinění, což je dnes v některých lokalitách velmi důležité.
- Výhody: Vysoká pružnost a odolnost vůči prasklinám, samozřejmě čistící schopnost - nečistoty se snadno smývají deštěm, odolnost vůči UV záření a povětrnostním vlivům.
- Nevýhody: Vyšší pořizovací náklady, vyžaduje odbornou aplikaci.
Kombinované omítky (např. silikon-silikátové)
Hojně rozšířené jsou například silikon-silikátové omítky. Jsou to silikátové omítky, které obsahují přídavek silikonu. Díky tomu jsou odolnější vůči znečištění a snadněji se čistí. Tyto omítky se vyznačují vysokou paropropustností, vodoodpudivostí a elasticitou. Navíc udržují stěny suché s minimálním rizikem tvorby trhlin. Jsou vhodné pro fasády s minerálním a betonovým povrchem nebo pro renovace omítkových systémů. Stavitelé oceňují zejména to, že se snadno nanáší.
Následující tabulka shrnuje klíčové vlastnosti jednotlivých typů fasádních omítek:
| Typ omítky | Pojivo | Paropropustnost | Pružnost | Vodoodpudivost / Odolnost vůči špíně | Odolnost vůči plísním/mechům | Cena | Aplikace | Doporučené použití |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Minerální | Vápno, cement | Vysoká | Nízká | Nízká | Vysoká (díky pH) | Nízká | Střední (suchá směs + barva) | Starší budovy, renovace |
| Akrylátová | Akrylátová disperze | Nízká | Vysoká | Vysoká | Nízká (lze přidat fungicidy) | Nízká | Snadná | Fasády s dobrými izolačními vlastnostmi, kombinace s neprodyšným polystyrenem |
| Silikátová | Draselné vodní sklo | Vysoká | Střední | Střední (horší než silikon) | Vysoká (díky pH) | Střední | Náročná (závislost na počasí) | Zateplovací systémy s minerální vatou, historické objekty |
| Silikonová | Silikonová pryskyřice | Dobrá | Vysoká | Velmi vysoká (samočistící efekt) | Vysoká | Vysoká | Snadná | Všechny typy izolací, exponované fasády |
| Silikon-silikátová | Kombinace | Vysoká | Vysoká | Velmi vysoká | Vysoká | Vysoká | Střední | Fasády s minerálním a betonovým povrchem, renovace, zvýšená odolnost proti znečištění |
Index HBW a jeho vliv na fasádu
Jedním z parametrů, na které byste se při výběru pastovité omítky měli zaměřit, je světelná odrazivost udávaná koeficientem HBW (z německého Hellbezugswert).
Co je index HBW?
Index HBW je součinitel světlosti (někdy označován též jako relativní zářivost fasády), který v procentech vyjadřuje, jaké množství dopadajícího slunečního záření se odráží od povrchu fasády. Zbytek, tedy rozdíl mezi HBW a 100 %, se fasádou pohlcuje. Černá barva odpovídá indexu HBW 0 %, bílá barva indexu HBW 100 %.
Čtěte také: Aplikace betonové fasádní stěrky
Proč je index HBW důležitý?
Právě index HBW má výrazný vliv na vznik různých mikrotrhlinek, prasklin a dalších imperfekcí svrchní vrstvy ETICS. Fasády s nižším indexem HBW přijímají nutně více tepelné energie zejména ze slunečního záření, a tedy se i více zahřívají. To má především smysl sledovat právě u ETICS, kde vrstva izolantu zabraňuje přenosu tepelné energie do obvodového zdiva.
Většina výrobců udává, že odstíny s indexem HBW pod 25 % nedoporučuje používat na větší plochy. Obecně se doporučuje volit omítky s HBW v rozmezí od 30 do 100. Při použití sytých a tmavých odstínů ve větší ploše může docházet k přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Při častém přehřívání plochy zateplovacího systému dochází k dilatačním pohybům jednotlivých vrstev. To má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky. V letních měsících můžou být maxima až kolem 70 °C.
Odstíny s nízkým HBW (<30) lze použít na zateplení s minerální vatou s kolmým vláknem a armovací vrstvou min. 6 mm. Při použití na fasádní polystyren je ideální použít systém, který je na takto syté odstíny navržen. Existují speciální výztužné vrstvy s uhlíkovými vlákny, které jsou schopny přenášet vysoká napětí způsobené tepelnou roztažností i při HBW okolo 9 %.
Průběh teplot ve svrchní vrstvě ETICS
Průběh teplot ve svrchní vrstvě ETICS má nezanedbatelný vliv na vznik případných vad a poruch omítkové vrstvy. Různí autoři uvádějí teplotní výkyvy na jihozápadních fasádách v rozmezí 80-100 °C. Měření na fasádách základní školy ve Štětí ukázala, že i v zimních měsících, kdy nejsou teploty okolního vzduchu tak vysoké, dosahuje teplota ve svrchní vrstvě fasády ETICS až 49 °C při HBW 44 %. U omítky s HBW 79 % byly naměřené teploty nižší až o 16 °C. Zaznamenány byly i skokové změny teplot, kdy během několika minut klesla teplota fasády o 45 °C.
Je tedy zřejmé, že výztužná vrstva ETICS musí odolávat poměrně velkým změnám napětí způsobených tepelnou roztažností i ve velmi krátkém časovém úseku. Pokud je výztužná vrstva provedena z nevhodného materiálu či výztužné síťoviny, může dojít k tvorbě prasklinek, trhlinek, puchýřků apod.
Výztužná vrstva ETICS
Výztužnou vrstvou ETICS rozumím stěrkovou vrstvu, do které je vtlačena výztužná síťovina. Tloušťka stěrkové vrstvy se pohybuje v rozmezí od 5-10 mm. Důležité je, aby síťovina byla do stěrkové vrstvy vtlačena a dostatečně kryta stěrkovou hmotou. Tam, kde je síťovina přerušena, není výztužná vrstva schopna přenášet vznikající namáhání. Technologické předpisy výrobců ETICS a také ČSN 73 2901 vyžadují bezpečné krytí síťoviny a dostatečnou tloušťku výztužné vrstvy. Zároveň musí být tato vrstva dostatečně rovinná. Důležité je rovněž zesíleně vyztužit oblast rohů otvorů výplní pomocí diagonálního pásu dodatečné síťoviny. Toto opatření eliminuje možnost vzniku trhlin právě v rozích stavebních otvorů.
Stěrková hmota musí být určena pro daný ETICS, není přípustné použití necertifikované nebo pro danou skladbu ETICS neověřené stěrky. Výztužná síťovina se stěrkovou hmotou musí být dotažena až ke hraně ukončující zakládací lišty. Pokud tomu tak není, vznikají vodorovné a svislé trhliny v místě zakládací lišty, později může dojít i k opadávání omítkových a stěrkových úprav. Častou příčinou vzniku trhlin je i tzv. dvojité stěrkování, což je případ, kdy na již zaschlou stěrku je nanesena další vrstva stěrky.
Aplikační postupy a důležité aspekty
Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy.
- Rýhované struktury: Dosahuje se vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu.
- Škrábaná omítka: Vytváří se krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující.
Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít. Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu.
Doporučené podmínky pro aplikaci omítky
Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot +5 °C až +25 °C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0 °C. Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Podklad pod omítku se musí nechat řádně vyschnout. Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Pod omítky doporučuji mít penetraci probarvenou k odstínu omítky. U rýhovaných struktur doporučuji mít penetraci probarvenou ve stejném odstínu jako je omítka. Penetrace musí být natřena minimálně 24 hodin před aplikací omítky.
Další praktické tipy
- Omítka se nanáší obvykle od shora dolů a poté se provede podle technického listu její vystrukturování.
- Ucelené plochy se provádí v jednom pracovním kroku bez přerušení.
- Pro styk a oddělení rozdílně barevných odstínů omítek v ploše fasády používejte předepsané PCV pásky.
- Aby se omítka lépe aplikovala na fasádu, výrobci doporučují možné zředění 1-3 % vody. Doporučuji se řídit pokyny uvedenými na obalu omítkové směsi.
- Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi.
- Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného izolantu na fasádě minimálně 200 mm.
- Pro správné a vzhledné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3 m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.
- Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna. Při natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady.
- Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled.
Moderní trendy a speciální omítky
Vedle klasických typů pastovitých omítek s různými typy pojiva se na trhu objevují i různé typy prémiových fasádních omítek. Výrobci stavebních hmot totiž doplňují omítky o různé příměsi a složky, které zlepší konkrétní vlastnosti materiálu. Dnes se vyrábí například pastovité omítky se zvýšenou odolností proti napadení mikroorganismy nebo třeba omítky se samočisticím efektem. Některé prémiové typy omítek pak vynikají zvýšenou ochranou proti mechanickému poškození, ke kterému by mohlo dojít při kontaktu s jiným předmětem.
Příkladem je omítka BAUMIT NANOPOR TOP, která využívá nanotechnologie a fotokatalýzu pro samočištění. Speciální povrch omítky NANOPORT TOP využívá nanotechnologie. Zbytek nečistot odstraní fotokatalýza. Fotokatalické aktivní částice se vlivem denního světla aktivují a rozpustí části nečistot, které odpadnou od fasády a následně jsou tyto nečistoty odstraněny působením větru a deště.
Dalším příkladem je pastovitá omítka CERESIT IMPACTUM, která obsahuje speciální vysoce elastické elastomerové přísady, které jí propůjčují vynikající pružnost. Díky speciální technologii může tato omítka snášet extrémní mechanické zatížení způsobené teplotními výkyvy.
V současné době probíhá výzkum lehkých omítkových směsí na bázi lehkého kameniva z obsidiánu a vápenného hydrátu. Tyto omítky vykazují velmi dobrý poměr tepelněizolačních a mechanických vlastností, a to především v případě, že je jako pojivo použit metakaolin nebo elektrárenský popílek (případně kombinace obou). Jejich vysoká pórovitost a nízká objemová hmotnost určuje poměrně velký potenciál pro použití těchto nově vyvíjených omítek pro finální úpravy ETICS. Bohužel jejich hlavní nevýhodou je poměrně vysoká cena.
Nejčastější vady a poruchy svrchní vrstvy ETICS
Při posuzování vad a poruch svrchních vrstev ETICS je asi největší výhoda skutečnost, že se dají pozorovat vizuálně. Nicméně, vada nebo porucha v této vrstvě může být způsobena už na úrovni nevhodného lepení, kotvení, nerovinnosti původního podkladu apod. Nesmíme ani zapomínat na to, že některé problémy mohou být způsobeny i nedostatečnou údržbou.
Pinholes
Pod tímto zvláštním názvem se skrývají malé otvory o velikosti cca 1 mm, které se nacházejí v omítce. V malém množství nezpůsobují potíže, jejich větší množství je ale nežádoucí, protože snižuje životnost a estetický vzhled omítky.
Trhliny
Trhliny se mohou objevit v důsledku mnoha faktorů, včetně nevhodného použití kotevních hmoždinek, sedání základů nebo nedostatečné výztuže v rozích stavebních otvorů. Častou příčinou vzniku trhlin je i tzv. dvojité stěrkování, kdy na již zaschlou stěrku je nanesena další vrstva. Nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu může vést k praskání a odlupování omítky. Použití levných nesystémových hmoždinek s plastovým a kovovým trnem je také rizikové, protože tyto hmoždinky špatně vedou teplo a v zimě se mohou prokreslovat na fasádu.
Vlhkost a plísně
Aplikace omítky na lokálně vlhký a následně zmrzlý podklad vede k jejímu odlupování. Na zateplené fasády se nedoporučuje používat minerální štukové omítky s nátěrem místo doporučené pastovité omítky, protože štuková omítka není schopna trvale přenášet pnutí na ploše fasády a časem popraská a může se odloupnout z výztužné vrstvy. Často dochází k bobtnání tohoto omítkového souvrství, protože prasklinami v štukové omítce se dostane do souvrství voda. Tento jev dokáže velmi poškodit celý zateplovací systém.
Závěr
Nyní znáte základní rozdělení fasádních omítek i jejich vlastnosti, a tak si můžete vybrat vhodný typ a pustit se do omítání. Konkrétní materiál vybírejte s ohledem na použitý typ izolačního systému a požadované vlastnosti. Nezapomeňte pořídit omítku s žádoucím typem strukturování a zohledněte i parametr světelné odrazivosti (index HBW).
tags: #fasadni #omitka #s #nizky #indexem #co