Buk lesní (Fagus sylvatica) je oblíbenou volbou pro živé ploty díky své odolnosti, nenáročnosti a atraktivnímu vzhledu po celý rok. Tento článek poskytuje komplexní návod na pěstování živého plotu z buku lesního, od výběru sazenic až po pravidelnou péči.
Proč zvolit buk pro živý plot?
Buk lesní je známá dřevina, která v minulosti sloužila v mnoha směrech. Málo zahrádkářů a majitelů nemovitostí však dnes ví, že jde také o skvělou volbu pro živé ploty.
- Atraktivní vzhled: Na buku navíc díky husté struktuře větví zůstávají suché listy i v zimě. Proměnlivost buků po celý rok je přitom velice působivá a právě tvarovaný živý plot z buků může kopírovat jakoukoli linii, jakkoli roztodivnou křivku, stejně jako může dosahovat různých výšek a šířek.
- Soukromí: Živé ploty, to jsou přirozené přírodní bariéry k zajištění soukromí. Za druhé řezem nízce držené stromky si zachovávají uschlé listí prakticky po celou zimu.
- Odolnost a nenáročnost: Na naši přírodu a klima je včetně extrémních odchylek výborně vycvičený, je dokonce nenáročný i na půdu a snese také půdy těžší jílovité a vlhčí. Stejně tak ale nevyžaduje dostatek slunce a když ho má, také to vydrží. Dobře přečkává sucho i přívalové deště, mrazy i vedra. Je houževnatý a nestrádá za jakýchkoli podmínek. Prostě dokonalá dřevina nejen pro naší přírodu, ale i pro živé ploty. Zároveň odolný větrolam, zachycovač prachu i hluku.
- Snáší řez: Buky se řadí mezi stromy, které snášejí přísný řez, dají se tvarovat.
Výběr sazenic
Buk lesní je dostupný v mnoha kultivarech, zajímavé jsou například červenolisté buky. I ty můžete vyzkoušet do živého plotu.
Při výběru dřeviny do živého plotu ale můžeme popustit uzdu fantazii a vybrat něco nezvyklého. Pozornost upoutá například výrazná barva buku červeného (Fagus sylvatica f.
- Prostokořenné sazenice: Nejlepší jsou sazenice prostokořenné, které se vysazují na podzim a na jaře. Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně. Opadavé dřeviny zkrátíme až o jednu třetinu. Ale není to většinou nutné. Spíše se zaměříme na zkrácení výhonů, které přesahují úroveň okolních rostlin, a na příliš dlouhé, nerozvětvené výhony.
- Kontejnerované sazenice: Kontejnerované sazenice mohou do nezamrzlé půdy kdykoli, ale jsou o dost dražší. Čím dál tím častěji se na trhu setkáváme s kontejnerovanými rostlinami, které jsou dostupné od jara do podzimu. Jejich cena je vyšší, ale většinou se jedná již o vzrostlý sortiment s vyšší kvalitou.Pokud vysazujeme rostliny nikoliv prostokořenné, ale kontejnerované, kořenový systém mechanicky narušíme. Pro jeho narušení použijeme třeba zahradnickou lopatku nebo ostrý rýč. Pokud to neuděláme, kořeny porostou stále v původním prostoru. Nastane pak tzv. květináčový efekt.
Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Většina živých plotů se vysazuje pouze jednořadě, aby nezabraly tolik místa. Pokud chceme dosáhnout neprostupné stěny, volíme výsadbu do dvou řad, tzn.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Spon v jedné řadě se může lišit nejen požadavky na rychlost zapojení rostlin, ale také vlastnostmi použitého sortimentu. Při výsadbě menších prostokořenných sazenic vysokých okolo 30 cm se mnohdy volí rozestup pouhých 30 cm. U vzrostlých rostlin s výškou 150-200 cm volíme 1-1,5 rostliny na metr živého plotu. Na každý metr živého plotu potřebujeme 5 až 7 sazenic vysazovaných do trojsponu, stačí i 3 až 4 ve sponu, ale větší počet v trojsponu je obvykle lepší, porost bude méně prostupný, hustší. V úvahu je třeba brát také šířku zapěstovaných rostlin.
Optimální variantou je, pokud se rozhodneme pro výsadbu do rýhy. Vyhloubíme dostatečně hluboký a široký rigol, do kterého přidáme vylepšující složky. Někdy je ale mnohem výhodnější, pokud přistoupíme k bodové výsadbě do samostatně vyhloubených výsadbových jam. Především tam, kde jsou půdy s nižší kvalitou, musíme tyto jámy nachystat dostatečně velké.
Při výsadbě nového plotu se vždy snažíme pro rostliny připravit co nejlepší podmínky. V této fázi však buďme opatrní. Pokud rostliny vysadíme pouze do kvalitního, dobře zetlelého kompostu nebo substrátu, obohaceného o hnojivo, nebudou mít tendenci prokořenit do okolní, někdy i méně nekvalitní zeminy. Zvolme raději chytrý kompromis. Rostlinám při výsadbě dopřejme přídavek kvalitní zeminy, kterou promícháme se stávající zeminou v závislosti na její kvalitě. Kořeny si tak lépe přivyknou na dané podmínky.
Po výsadbě živý plot pečlivě zalijeme. A pokud se chceme vyhnout pravidelné zálivce, výsadbu zamulčujeme.
Pokud je stanoviště hodně podmáčené, vykopeme hlubší strouhu, na jejíž dno uložíme štěrk. Sazenice vždy vysazujeme do výsadbové rýhy, kterou nakonec na povrchu pořádně zamulčujeme. Dno rýhy pořádně nakypříme, aby se kořenům chtělo dál.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Po zasypání kořenového balu zeminou každou rostlinu opatrně přišlápneme a zalijeme. Nakonec celou plochu pořádně zamulčujeme. Použít můžeme posečenou trávu, dřevní štěpku i hrubý kompost, případně dřevní kůru.
Péče o živý plot z buku
Buky rostou dost rychle, právě to je předurčuje i pro živé ploty. Ročně je to až o 40 cm. Nůžky však musíme použít, nebo nám buky začnou vyrůstat do podoby obrů vysokých až 40 metrů.
Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště. Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.
Musíme si uvědomit, že každý rok řezem odstraňujeme tu část stromků, ve které je nejvíce živin, ty nejmladší části. Pokud nehnojíme průběžně, tak ho alespoň půl roku před větším zásahem pohnojíme hnojivem v zálivce. Lépe pak obrůstá, než když je v ‚hladové‘ zemi.
V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Stříhání živého plotu
Řez je nejlepší provádět dvakrát za rok, pokud chceme, aby stěny živého plotu byly pěkně hladké, geometricky dokonalé. Pravidelný řez zajišťuje nejen zachování tvaru živého plotu, ale podporuje také růst a husté, zelené větve.
První řez vašeho živého plotu provedete ideálně na jaře (resp. můžete už od února), jakmile již neočekáváte žádný mráz. Zajistíte tak hustý, rovnoměrný a zdravý růst v požadovaném tvaru a výšce. V tomto ročním období nejsou výhony rostlin ještě v plné míze, a proto jsou řezem méně zatěžovány. Díky únorovému sestřihu si již během prvních hezkých slunečných dnů roku užíváte udržovaný a hezký živý plot.
Na konci června, tradičně okolo svátku svatého Jana (24. 6.), následuje šetrný sestřih. Slouží k vyrovnání nerovností živého plotu, které nebyly při jarním řezu vidět. U tohoto lehkého sestřihu byste měli nechat přibližně třetinu ročních výhonků. Aby se spolehlivě zamezilo poškození mrazem a ještě více byl povzbuzen růst, doporučujeme znovu tvarový řez v pozdním létě (srpen/září).
Pro stříhání živého plotu je ideální pochmurné, zamračené počasí. Vyhýbejte se prudkému slunci, jinak by zastřižené špičky listů nebo jehličí mohly zhnědnout a být nevzhledné. Abyste se vyhnuli silnému slunci, vysoké teplotě a souvisejícímu vyschnutí keřů, můžete začít pracovat až pozdě odpoledne. V této denní době je živý plot méně citlivý, protože se míza z listů a malých větviček již stáhla do kmenů.
Choroby a škůdci živého plotu
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Nářadí pro stříhání živého plotu
Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!
Tabulka: Typy sazenic buku a jejich vlastnosti
| Typ sazenice | Doba výsadby | Cena | Další vlastnosti |
|---|---|---|---|
| Prostokořenné | Podzim, jaro | Nižší | Nutnost namočení kořenů před výsadbou |
| Kontejnerované | Kdykoliv do nezamrzlé půdy | Vyšší | Vyšší kvalita, vzrostlejší sortiment |
S těmito tipy a radami si můžete vytvořit krásný a funkční živý plot z buku lesního, který bude ozdobou vaší zahrady po mnoho let.
tags: #fagus #sylvatica #živý #plot #pěstování