Vyberte stránku

Epoxid je čirá, tvrdnoucí pryskyřice na bázi syntetického polymeru, která vzniká smícháním dvou složek - epoxidové pryskyřice a tvrdidla. Epoxidová pryskyřice je dvousložkový syntetický materiál, který po smíchání s tvrdidlem vytvrzuje do pevné, čiré a trvanlivé hmoty. Po smíchání složek dochází k exotermické reakci, při které materiál tuhne. Epoxid má vyšší pevnost, lepší přilnavost, menší smrštění při tuhnutí a téměř žádný zápach.

Použití epoxidových pryskyřic

Polymer obsahující nezreagované epoxidové jednotky se nazývá polyepoxid nebo epoxidová pryskyřice (někdy jen epoxid). Epoxidové pryskyřice se používají jako lepidla, nátěrové hmoty nebo konstrukční materiály. Oblíbené jsou například k výrobě šperků, zalévání dekorativních předmětů, ale především jako designový doplněk ve spojitosti se dřevem (stoly, servírovací prkénka, postele). Ve stavebnictví se epoxidy uplatňují jako lepidla, zalévací a podlahové hmoty. Dále se využívají při výrobě kompozitů. Mezi konkrétní aplikace patří:

  • Epoxidová základní antikorozní barva HS: Základní nátěr do těžkého korozního prostředí. Vhodná pro nátěry ocelových konstrukcí mostů, vodních děl, stájí, mlékáren, prádelen, konzerváren, obytných kontejnerů, dopravníků, výrobních linek, strojů a zařízení, nádrží, van, podzemních zásobníků, potrubí a minerálních podkladů. Má výbornou přilnavost, antikorozní, chemickou a mechanickou odolnost. Odolává trvalému ponoru, ropným látkám, olejům, tukům, alkoholu, čisticím prostředkům, roztokům zředěných kyselin a zásad.
  • Epoxidová samozákladující barva 2v1 ZE 53: Kvalitní rychleschnoucí základní a vrchní (2v1) dvousložková barva do těžkého korozního prostředí. Vhodná pro vnitřní nátěry ocelových konstrukcí, stájí, mlékáren, prádelen, konzerváren, dopravníků, výrobních linek, strojů a zařízení, podzemních zásobníků, potrubí a minerálních podkladů (pochozích i pojezdových podlah). Má výbornou přilnavost, chemickou a mechanickou odolnost. Odolává trvalému ponoru, ropným látkám, olejům, tukům, alkoholu, čisticím prostředkům, roztokům zředěných kyselin a zásad.
  • Epoxidová barva na podlahy - AQUADECOL EPOXY: Vodou ředitelná dvousložková epoxidová barva určená k nátěrům svislých a vodorovných betonových konstrukcí, k nátěrům betonových podlah, k dekoračním a ochranným nátěrům zdiva, vápenných a vápenocementových omítek, k netransparentním vrchním ochranným nátěrům dostatečně soudržných akrylátových barev. Lze ji použít i pro nátěry sádrokartonu, dřevovláknitých materiálů, antikorozně základovaného kovu apod. Je určena především pro vnitřní prostředí.
  • Epoxidová žula (Epoxy Granite): Syntetický kompozitní materiál složený z epoxidové pryskyřice a žulových třísek, používaný jako vysoce výkonná alternativa k ocelovým a litinovým základnám obráběcích strojů. Má vnitřní tlumicí vlastnosti až desetkrát lepší než u litiny, třikrát lepší než přírodní žula a téměř třikrát lepší než ocel.

Míchání a aplikace epoxidové pryskyřice

Epoxidová pryskyřice je dvousložkový systém, u kterého dochází po smíchání složky A a složky B k chemické reakci. Tato reakce není jen „prosté zaschnutí“, ale skutečné vytvrzování, při němž se mění vlastnosti materiálu z kapaliny na pevný odlitek. Doba vytvrzení závisí na typu systému a okolní teplotě. Většina epoxidů tuhne během 24 až 72 hodin, některé systémy i déle nebo zrychleně při vyšší teplotě.

Příprava a poměr míchání

Pro správné míchání pryskyřice budete potřebovat plastové, silikonové nebo papírové kelímky, špachtle a digitální váhu. Váha musí být digitální a vážit s přesností na gram, protože přesné vážení je základem úspěchu práce s pryskyřicí.

  • Vždy dodržujte přesný poměr podle návodu - například 100 : 40 znamená 100 g složky A a 40 g složky B. Pryskyřice by měla být vážena na váze, protože hmotnostní měření je přesnější než objemové.
  • Pryskyšici vždy mícháme pomalu a důkladně, stíráme strany, otíráme špachtli a mícháme ode dna. Střídáme směr míchání ve směru a proti směru hodinových ručiček tak, abychom zajistili kompletní promíchání obou složek.
  • Namíchanou hmotu následně přelijeme do nového kelímku a znovu řádně promícháme.
  • Nádoby na míchání musí být vždy suché a čisté, na to nezapomínejte.
  • Míchejte alespoň 50 gramů hmoty. Pokud totiž mícháme například jen 10 gramů pryskyřice a 3 gramy tvrdidla, můžeme navážit o pár desetin gramu méně a v takto malém množství hmoty se jedná o vysoké procento nepřesnosti.
  • Barviva nebo pigmenty přidávejte vždy až po důkladném smíchání obou složek.
  • Pryskyřici nikdy nenechte v kelímku stát příliš dlouho, po smíchání v ní započne chemická reakce, díky které pryskyřice začne tuhnout. Pryskyřici nalévejte do forem ihned po jejím namíchání a obarvení.

Minimalizace bublin

Bubliny lze omezit tím, že pryskyřici i formy necháte aklimatizovat na pokojovou teplotu, budete míchat pomalu, zalévané materiály předem penetrujete a pracujete v suchém prostředí. Pro dokonalý výsledek lze použít vakuovou komoru k odvzdušnění směsi před litím nebo horkovzdušnou pistoli pro úpravu povrchu.

Čtěte také: Vlastnosti epoxidu pro beton

Běžné chyby a problémy

Mezi časté chyby patří nesprávný poměr složek, nedostatečné promíchání, práce v chladu nebo vlhku, nevhodné formy, špatně zvolený typ pryskyřice pro daný projekt nebo nedostatečné odvzdušnění směsi. Výsledkem může být měkký, nevytvrzený, lepivý nebo nerovný povrch, vyvření pryskyřice či jiné defekty.

  • Nesprávný poměr složek: Jedna z nejčastějších a zároveň nejdražších chyb je míchání epoxidové pryskyřice „od oka“. Každá pryskyřice má výrobcem stanovený poměr míchání - ať už objemový, nebo hmotnostní. Pokud není poměr složek dodržen správně, reakce neproběhne tak, jak má.
  • Maximální výška lití: Další zásadní parametr je maximální výška lití v jedné vrstvě. Mnoho lidí udělá chybu v tom, že vezmou libovolnou epoxidovou pryskyřici a nalijí ji do hluboké formy, i když je daný systém určený třeba jen na tenčí odlitky nebo povrchové vrstvy. Teplo, které se při vytvrzování epoxidové pryskyřice přirozeně uvolňuje (exoterm), může způsobit problémy, pokud je směsi příliš mnoho na jednom místě nebo když je odlitek příliš vysoký a teplo nemá kam unikat.
  • Příliš velké množství směsi připravené najednou: Když je v nádobě velký objem smíchané epoxidové pryskyřice, teplo se kumuluje mnohem rychleji než v tenké rozlité vrstvě. Směs se začne zahřívat, zkracuje se zpracovatelnost, roste viskozita a může nastat prudká exotermní reakce.

Epoxidové podlahy a jejich limity

Epoxidové podlahy vypadají elegantně a slibují vysokou odolnost. V praxi však často naráží na svůj zásadní limit: jsou tvrdé, nepružné a jakákoli změna v podkladu se na nich okamžitě projeví. Každý epoxid časem žloutne - je to přirozený projev stárnutí materiálu.

  • Požadavky na podklad: Epoxid vyžaduje dokonale suchý a stabilní podklad. Pokud beton pod epoxidem pracuje, vysychá nebo obsahuje zbytkovou vlhkost, epoxid to nekompenzuje a jednoduše praskne.
  • Teplotní výkyvy: Beton reaguje na změny teploty rozpínáním a smršťováním, zatímco epoxid zůstává tuhý. Pokud není podlaha dobře vyspravená a dilatační spáry nejsou ošetřené, vznikají podél nich viditelné praskliny a později i odlupování hran.
  • Odolnost proti nárazům a bodovému zatížení: I když epoxid působí pevně, nedokáže odolávat nárazům ani dlouhodobému bodovému zatížení tak, aby se nepoškodil. Pod tlakem se začne povrch deformovat nebo trhat, protože materiál nemá žádnou pružnost.

Srovnání epoxidových a polyuretanových podlah

Lité podlahové systémy nebo nátěry jsou stále žádanějšími produkty. Při realizaci podlah v obytných nebo komerčních objektech se nejčastěji aplikují dva hlavní typy pryskyřic: polyuretanové (PU) a epoxidové (EP).

Charakteristika a rozdíly

Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma typy materiálů je v molekulární struktuře, která ovlivňuje způsob, jakým se během vytvrzování spojují. Existuje více typů komponent, které lze použít a které mírně mění konečný výsledek, ale v zásadě mají polyuretany vyšší hustotu zesíťování než epoxidy, což z nich dělá odolnější materiál.

Vlastnost Epoxid (EP) Polyuretan (PU)
Tvrdost a pevnost Tvrdý a pevný Vyšší pevnost a trvanlivost
Pružnost Tuhý, nepružný Flexibilní, odolný
Odolnost vůči teplotě Nesnáší intenzivní teplo nebo teplotní změny Skvěle odolává extrémním teplotám
Chemická odolnost Dobrá Vynikající, oblíbené v potravinářství
Estetika Jasné a lesklé tóny, třpytivé nebo reflexní povrchy, vícebarevné odstíny Méně univerzální a estetické, pokud není specifický požadavek
Odolnost proti nárazům Nízká Vysoká (zejména PU beton)
Historie Vznikl v 30. letech 20. století, původně pro letectví a průmysl Vyvinut ve 40. letech, původně pro izolace a pružné povrchy

PU systémy se velmi dobře hodí do průmyslových provozů, kde je podlaha denně vystavena různým zátěžím. Díky tomu poskytují PU systémy mnohem vyšší pevnost, trvanlivost a odolnost v různých podmínkách. Pro svou vynikající chemickou odolnost jsou PU podlahy velmi oblíbené v potravinářském a nápojovém průmyslu, kde se ve velkém množství vyskytují korozivní kyseliny a vedlejší produkty.

Čtěte také: Designový stolek z cívky a pryskyřice – návod

Když mluvíme o PU, je důležité mít na paměti, že jich existuje několik různých typů. Existují plné PU podlahy typu „tekutý vinyl“, které jsou díky své elastické povaze skvělé pro vytvoření měkkého povrchu pod nohama. Právě PU beton se často vyskytuje v náročných průmyslových provozech, protože skvěle odolává razantním nárazům, extrémním teplotám, velkému zatížení, drsným chemikáliím apod. Lze jej také adaptovat s pomocí vhodné zrnitosti kameniva na protiskluznou úpravu, antibakteriální přísada si velmi dobře vede v potravinářském nebo farmaceutickém prostředí.

Naopak, epoxidové pryskyřice jsou strukturálně mnohem tužší a nesnášejí intenzivní teplo nebo teplotní změny. Pokud se nejedná o specifický úkol nebo požadavek na PU, je více než pravděpodobné, že určitě existuje epoxidová podlaha, která dané zadání bezvadně splní, a navíc tak může učinit v jasných a lesklých tónech, ve třpytivých nebo reflexních površích nebo vícebarevných odstínech. To dává designérům kreativitu při návrhu unikátních interiérových podlah.

Ve výsledku nejde ani tak o to, která báze je lepší - jestli PU, nebo EP. Především jde o to, co je lepší pro daný objekt a který systém nejlépe splní představy a zadání.

Alternativní řešení pro vysoké zatížení: Fortelock

Epoxidové podlahy vypadají na první pohled jako ideální řešení - jsou hladké, jednolité, odolné. V praxi ale často dochází k tomu, že se po čase objeví praskliny, odlupování nebo mapy, které se nedají jednoduše opravit. Zámkové PVC dlaždice Fortelock představují řešení, které reaguje přesně na problémy, s nimiž se u epoxidu setkáváme nejčastěji.

  • Na rozdíl od tvrdé stěrky je Fortelock částečně pružný, takže dokáže kopírovat pohyb betonu, tlumit nárazy a vyrovnat drobné nerovnosti podkladu.
  • Další zásadní výhodou je samotná pokládka. Fortelock se nelepí, nevyžaduje technologické přestávky a dá se pokládat přímo na původní povrch, ať už je to starý beton, poškozená stěrka, nebo původní podlaha, která už má nejlepší roky za sebou. Dlaždice se jednoduše zaklapnou do sebe a povrch je okamžitě připravený k použití.
  • Velkým plusem je také servis. Pokud se poškodí epoxid, čeká vás broušení, tmelení nebo kompletní přestěrkování celé plochy. U Fortelocku stačí vyměnit jeden jediný díl. Bez lepení, bez broušení.
  • Robustní konstrukce je navržena tak, aby vydržela každodenní jízdu vysokozdvižných vozíků, bodové zatížení strojů i pád nářadí. Zesílená verze nabízí ještě vyšší nosnost.
  • Díky neviditelným zámkům působí jako jednolitá plocha, ale přitom si zachovává všechny technické parametry řady Industry. Větší formát je určen pro haly, sportovní centra, sklady nebo dílny, kde je potřeba rychlý postup prací a minimum spojů.

Právě kombinace pružnosti, odolnosti, okamžité použitelnosti a možnosti pokládky po zónách dělá z Fortelocku řešení pro provozy, které nemohou nebo nechtějí zavřít kvůli rekonstrukci. Fortelock je vhodný tam, kde podklad pracuje nebo je starší.

Čtěte také: Vše o UV vytvrzování epoxidu

tags: #epoxid #pro #velka #zatizeni #informace

Oblíbené příspěvky: