Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.
Zelené veřejné zakázky (GPP)
Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj k dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využíváním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.
Kritéria zelených veřejných zakázek
- Základní kritéria: Vhodná k použití pro jakéhokoli zadavatele.
- Komplexní kritéria: Berou v úvahu více aspektů nebo vyšší úrovně ochrany životního prostředí a jsou vhodná pro ty zadavatele, kteří chtějí jít v podpoře environmentálních a inovačních cílů dál.
Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu. K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách.
Právní opora a podpora GPP
Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována. V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.
V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak.”
Čtěte také: Prvky z prostého a železového betonu
Integrace ekologicky šetrných řešení do veřejných zakázek
Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.
Ekoznačky a certifikace
Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku. Více o ekoznačkách se můžete dozvědět zde, kritéria pro Ekologicky šetrný výrobek a Ekoznačku EU (EU květinu) a certifikované produkty jsou dostupné na stránce ekoznačka.cz.
Cirkulární ekonomika a recyklované materiály
V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd. V praxi lze ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporovat několika způsoby.
Podpora ekologicky šetrných řešení v zadávacím řízení
Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy. Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění.
Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení. Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt.
Čtěte také: Návrh betonových konstrukcí
V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit.
Hodnocení nabídky na základě nákladů životního cyklu
Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ).
Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu. Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.
ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu. Jde o reakci na dosavadní preferenci zadavatelů hodnotit pouze pořizovací cenu a nezahrnovat do hodnocení provozních náklady. Provozní náklady přitom v mnoha případech ve své výši převyšují pořizovací cenu; v některých případech dokonce nižší pořizovací náklady vedou ke zvýšeným nákladům, které bude muset zadavatel vynaložit v průběhu životního cyklu předmětu plnění, například na jeho údržbu.
Požadavky na metody pro stanovení nákladů životního cyklu jsou stanoveny v § 118 ZZVZ. V jeho 2. odstavci je pro případ nákladů životního cyklu způsobených dopady na životní prostředí stanovena povinnost zadavatele použít metodu, která je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích, přístupná všem dodavatelům, a je založena na údajích, které mohou dodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí.
Čtěte také: Betonové konstrukce: návrh a normy
Varianty a technická kvalifikace
V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel je pak povinen v zadávací dokumentaci uvést minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat. Zadavatel také musí stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídky s variantami, tak nabídky, které varianty neobsahují.
Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat jejich věrohodnost a může si je i opatřovat sám.
V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ. Využití těchto ustanovení přichází v úvahu pouze tehdy, pokud je prokázání technické kvalifikace nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.
V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.
Příklady ekologicky šetrných řešení
Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění.
- Nábytek: Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva.
- Stavební projekty: Jde o jedny z klíčových položek rozpočtů ve veřejné správě a místní samosprávě a nabízejí tedy příležitosti s velkým dopadem. Významným prvním krokem by měl být požadavek na technickou kapacitu a především adekvátní zkušenosti dodavatele stavby v oboru nízkoenergetické a pasivní výstavby, eventuálně výstavby jiných požadovaných staveb. Zadavatelé zakázky můžou například požadovat projekty s určitým počtem materiálů s označením ekologicky šetrný výrobek (EŠV) nebo s certifikátem Environmentální prohlášení typu III (EPD). Kromě ekoznačení použitých stavebních materiálů je vhodné požadovat velmi nízkou úroveň energetické náročnosti budovy - a to včetně stanovení spotřeby primárních energií. Tímto způsobem dojde k zásadnímu snížení spotřeby energií.
Strategické posuzování vlivů (SEA)
Strategic Environmental Assessment (SEA) je anglický termín, který lze do češtiny přeložit jako „Posuzování vlivů strategií/koncepcí na životní prostředí“. Další oblastí, na které se principy SEA vztahují, jsou politika územního rozvoje, zásady územního rozvoje a územní plány obcí. V praxi to znamená, že dříve, než se koncepce schválí a začne se podle ní postupovat, je potřeba zmapovat a vyhodnotit potenciální negativní i pozitivní dopady na životní prostředí či veřejné zdraví. Následně je možné navrhnout opatření, která rizika eliminují nebo alespoň zmírní, případně podpoří přínosné efekty. Ideální je tato opatření zapracovat přímo do koncepce.
Právní rámec a cíle SEA
V českém právním prostředí je SEA zakotveno zejména v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, který stanovuje konkrétní pravidla, postupy a povinnosti. Implementace SEA přispívá k transparentnějšímu rozhodování a k prevenci vzniku zásadních ekologických či zdravotních problémů. Účelem procesu SEA je také ušetřit finanční prostředky investorům. Když již na té koncepční úrovni odhalíme záměry s možnými negativními dopady na životní prostředí, můžeme je upravit, změnit jejich lokalizaci anebo je rovnou z koncepce vypustit. Celá SEA směřuje ke zlepšení kvality koncepce.
SEA vs. EIA: Klíčové rozdíly
Zásadní rozdíl mezi EIA (Environmental Impact Assessment) a SEA (Strategic Environmental Assessment) spočívá v úrovni, na kterou se posuzování zaměřuje. EIA se týká konkrétních záměrů - typicky staveb, technologií či činností, které mohou mít významný vliv na životní prostředí (např. výstavba dálnice, průmyslového areálu nebo spalovny odpadu). SEA naproti tomu hodnotí širší strategické dokumenty (politiky, plány, programy), tedy rámce, v nichž se budoucí záměry teprve budou posuzovat.
EIA přichází obvykle v pozdější fázi, kdy je už návrh projektu poměrně konkrétní a jeho detaily se posuzují z hlediska konkrétních dopadů na životní prostředí (ovzduší, vodu, půdu, ekosystémy atd.). Naproti tomu SEA probíhá v dřívější fázi, v níž se formují základní strategické cíle a směřování určitého sektoru či území. Další rozdíl je v rozsahu a detailu. EIA jde často velice do hloubky z hlediska technických parametrů, protože hodnotí konkrétní projekt. SEA je více koncepční a zkoumá zejména vhodnost navrhovaného strategického rámce, jeho přínosy a možná rizika pro širší území či odvětví. Obě metody se doplňují.
| Kritérium | EIA (Environmental Impact Assessment) | SEA (Strategic Environmental Assessment) |
|---|---|---|
| Úroveň posuzování | Konkrétní záměry (stavby, technologie, činnosti) | Širší strategické dokumenty (politiky, plány, programy) |
| Fáze procesu | Pozdější fáze (konkrétní návrh projektu) | Dřívější fáze (formování strategických cílů) |
| Rozsah a detail | Velmi do hloubky, technické parametry | Více koncepční, vhodnost strategického rámce |
| Cíl | Posouzení konkrétních dopadů na ŽP | Předcházení environmentálním problémům, podpora udržitelného rozvoje |
Kroky procesu SEA
Proces SEA probíhá v několika krocích, které mají zajistit komplexní, transparentní a odborné vyhodnocení vlivů připravované koncepce na životní prostředí i na další aspekty. Ne vždy je třeba plná SEA.
- Oznámení a zjišťovací řízení: Prvním krokem je zpracování tzv. oznámení koncepce, kde předkladatel koncepce (např. ministerstvo) podá informace o připravované strategii. Zpracovatelský odborný tým provede důkladné vyhodnocení všech podstatných dopadů na složky životního prostředí, veřejné zdraví a další relevantní faktory. Součástí je i návrh opatření k omezení negativních dopadů a posouzení variantních řešení. Ta by měla být zahrnuta do koncepce.
- Veřejné projednání a připomínky: Odborná i laická veřejnost mohou vznést připomínky, dotazy a návrhy k Vyhodnocení i k samotné koncepci. Ta mohou být projednána na veřejném jednání. Příslušný úřad zohlední obdržené připomínky a vydá závěrečné stanovisko SEA.
SEA se obvykle provádí ve fázi přípravy koncepce, tzn. v době, kdy ještě nejsou jednotlivé kroky finálně rozhodnuté a je možné provádět úpravy či doplnění. To je klíčový rozdíl oproti EIA, která posuzuje už konkrétní projekty (stavby či technologie). V ideálním případě se do procesu SEA vstupuje v co nejranější fázi tvorby politiky, plánu nebo programu, aby environmentální (případně i sociální a ekonomické) aspekty mohly být efektivně integrovány do výsledného strategického dokumentu.
Ve většině případů se jedná o externí tým expertů nebo specializovanou společnost, která má dostatečné zkušenosti a odborné kapacity k hodnocení vlivů na životní prostředí. Tento tým spolupracuje s předkladatelem koncepce a s příslušným úřadem. Během zpracování dokumentace se obvykle provádějí různé typy analýz.
Přínosy SEA
- Úspora nákladů a času: Brzká identifikace problémů pomáhá předcházet nákladným kompenzačním či sanačním opatřením v pozdějších stádiích. Strategický přístup také zvyšuje efektivitu a snižuje pravděpodobnost možných sporů.
- Zlepšení kvality koncepce: SEA směřuje ke zlepšení kvality koncepce, např. u několika adaptačních strategií byly na základě procesu přímo do koncepce doplněny požadavky z oblasti územního plánování nebo požadavky pro zajištění památkové ochrany objektů.
- Zohlednění klimatických změn: Jedním z klíčových témat současnosti je nutnost zohledňovat klimatické změny už při tvorbě strategických dokumentů. SEA představuje ideální mechanismus, jak to zajistit v rané fázi plánování.
- Adaptace: Navrhnout opatření, která sníží zranitelnost vůči následkům klimatických změn (např. zvýšení kapacity pro odvodňování, energetická soběstačnost, ochrana přírodních zdrojů).
- Mitigace: Zohlednit také, jak koncepce přispěje ke snižování emisí skleníkových plynů (např. podpora obnovitelných zdrojů, snižování spotřeby energií).
Udržitelné a hospodárné nakládání s vodou
Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.
Modrozelená infrastruktura
„Modrozelená infrastruktura“ je síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.
Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů. Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.
Východiska, i samotná opatření pro nakládání s vodou představuje přehledná, komplexní a prakticky zaměřená metodika Voda ve městě - Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu zpracovaná UCEEB ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, jež je zdarma ke stažení po registraci. V metodice je představena kromě sady využitelných opatření, jejich specifik a limitací, i řada příkladů dobré praxe z České republiky i zahraničí, u některých z nich jsou pro ilustraci vyčísleny náklady i celospolečenské přínosy v horizontu 25 let a doba návratnosti investice.
Úspory vody v provozu a skrytá voda
Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby. Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku. Do budoucna bude využitelná značka, kterou začíná udělovat Ministerstvo životního prostředí podnikům (v prvotní fázi malým a středním), jež splní požadavky metodiky „Odpovědné hospodaření s vodou“.
Navrhování staveb a úsporná řešení
Stavba vlastního domu je pro mnoho lidí splněním životního snu. Zároveň jde o jednu z největších investic, kterou člověk za život udělá. Proto je nesmírně důležité myslet na úspory již od samého počátku projektu. Klíčem k úspěšné a úsporné stavbě je důkladné finanční plánování. Kvalitní projekt je základem úspěšné a úsporné stavby. Tip pro úsporu: Nepodceňujte kvalitu - levnější neznamená vždy výhodnější. Recyklované materiály mohou být levnější a ekologičtější alternativou. Trojskla vs. dvojskla - Zvažte klimatické podmínky ve vaší lokalitě. Efektivní využití materiálů, technologií a správné řízení stavebního procesu jsou klíčové pro úsporu při stavbě domu.
Stavba úsporného domu vyžaduje pečlivé plánování a řadu promyšlených rozhodnutí. Klíčem k úspěchu je najít rovnováhu mezi počátečními náklady a dlouhodobými úsporami. Pamatujte, že každý dům je unikátní a co funguje pro jednoho, nemusí být ideální pro druhého. Proto je důležité přizpůsobit tyto tipy vaší konkrétní situaci, rozpočtu a potřebám.
Stěžejní příručka pro navrhování staveb
Překlad 43. německého vydání světoznámé příručky o zásadách navrhování staveb pro architekty, projektanty a další profese odborníků činných ve výstavbě, která obsahuje vyčerpávající podklady pro jejich návrh od dispozičního řešení až po technické detaily. Kromě občanských budov se kniha věnuje stavbám pro výrobu, restauracím, hotelům, nemocnicím a dalším. Publikace vychází z německých norem DIN, přesto je jedinečným podkladem pro navrhování staveb i u nás.
Ernst Neufert poprvé publikoval knihu Navrhování staveb již v dubnu roku 1936. Kniha se v průběhu následujících desetiletí stala stěžejním dílem celosvětové architektonické tvorby a obecně uznávaným podkladem pro navrhování budov. Je odkazována ve velkém množství architektonické literatury a v dnešní době je s drobnými úpravami přeložena do osmnácti jazyků. Původní obsah knihy od Ernesta Neuferta je i po jeho smrti stále aktualizován profesorem Johannesem Kisterem s podporou nadace Neufert-Stiftung, ve spolupráci s Ing. Mathiasem Brockhausem, Ing. Matthiasem Lohmannem a Ing. Patricií Merkelovou.
Navrhování staveb - Patricia Merkel, Ernst Neufert, Mathias Brockhaus, Johannes Kister, Matthias Lohmann.
I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jejich 100% správnost. Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu.
tags: #envyromentalni #navrhovani #staveb #kompletní #průvodce