Plochá střecha je historicky velmi stará konstrukce s dlouhou historií vývoje hydroizolačních materiálů a technologií, tak jak se potřeby lidí a jejich technické poznatky vyvíjely. V kontextu doby se často říkalo, že se ploché střechy dělí na ty „které ještě netečou a na ty, které již tečou“. Dnes však existují moderní řešení a materiály, které výrazně prodlužují životnost plochých střech a minimalizují riziko zatékání.
Vývoj hydroizolačních materiálů a technologií
V minulosti byla materiálová základna asfaltových pásů pro ploché střechy velmi omezená. Střechy objektů stavěné státem v systému proudové výstavby bylo nutné izolovat s použitím místně dostupných asfaltových pásů. O výběru nosných vložek nebo modifikovaných asfaltových pásů nemohla být na standardních stavbách ani řeč.
V 90. letech se konečně otevřel trh a možnosti. S vývojem nových druhů asfaltových pásů šel i vývoj zpracování a tvorba detailů. Největší dopad na kvalitu povlakových hydroizolací mělo užití modifikovaných asfaltových pásů. Vstupem zahraničních výrobců na český trh a jejich „Know how“ při zpracování asfaltových pásů se začaly uplatňovat jejich směrnice a předpisy pro pokládku.
ETERNAL na střechy: moderní řešení pro renovace
ETERNAL na střechy je trvale pružná nátěrová hmota pro renovační nátěry vláknocementové, betonové a asfaltové střešní krytiny, výrazně prodlužující jejich životnost. Je určen k údržbě střešní krytiny z vláknocementu, betonových a neglazovaných pálených střešních tašek a dřevěných šindelů na střechách se sklonem minimálně 10°. Je vhodný také k nátěrům asfaltových krytin.
Po zaschnutí vytváří ETERNAL na střechy vodotěsný nátěrový film s vysokou přídržností k podkladu, dlouhodobou životností, odolný UV záření a trvale pružný i při nízkých teplotách. Pomocí této nátěrové hmoty je možné zakrýt a utěsnit drobné trhlinky v podkladu.
Čtěte také: Nástřik podvozku: recenze
Zpracování ETERNAL na střechy
- Po řádném promíchání se nanáší na suchý, dokonale očištěný a odmaštěný podklad.
- Aplikuje se štětcem nebo válečkem v 1-2 vrstvách při teplotě 8 °C až 30 °C.
- Pro odmaštění použijte ETERNAL odmašťovač.
- Předúprava savých povrchů se provádí penetrací FORTE PENETRAL.
- Druhý nátěr je možné nanášet nejdříve po 12 hodinách.
Plochá střecha v moderní architektuře
Plochá střecha je čím dál oblíbenější součástí moderních domů. Umožňuje čistou architekturu a nabízí prostor navíc. Může sloužit jako terasa, zahrada nebo dokonce parkovací plocha. Zároveň ale patří mezi konstrukce s nejčastějším výskytem problémů, jako je zatékání, přehřívání nebo vznik kaluží.
Problémy a řešení
Jedním z nejčastějších problémů plochých střech je hromadění vody. Základem je proto správný sklon střechy. I když se střecha označuje jako plochá, ve skutečnosti musí mít minimální spád, ideálně alespoň tři procenta. Díky tomu může voda přirozeně odtékat do odvodňovacích prvků. U obrácené střechy je důležité také takzvané dvouúrovňové odvodnění. To znamená, že voda může odtékat nejen po povrchu střechy, ale také pod vrstvou tepelné izolace.
Moderním a stále častěji využívaným řešením je takzvaná obrácená plochá střecha. Oproti klasické konstrukci má obrácené pořadí vrstev, kdy je tepelná izolace umístěna nad hydroizolací. To přináší zásadní výhodu - hydroizolace je chráněná před sluncem, mechanickým poškozením i výraznými teplotními výkyvy. Aby obrácená střecha fungovala správně, je nutné zvolit vhodnou tepelnou izolaci. Ta musí odolávat vlhkosti, mrazu i mechanickému zatížení. V praxi se proto často používá extrudovaný polystyren, který má velmi nízkou nasákavost a vysokou pevnost v tlaku. To je důležité zejména u střech, které mají být pochozí nebo pojížděné. Správně navržená a kvalitně provedená plochá střecha může výrazně snížit tepelné ztráty domu a zároveň nabídnout prostor navíc pro relaxaci nebo zeleň.
Detaily napojení a atiky
Asi nejčastěji diskutovanými rozdíly v oblasti detailu je způsob opracování detailů napojení svislých ploch. Detail napojení na svislou plochu tzn. v nejčastějších případech se jedná o kraj střechy tvořený atikou nebo stěna vytažená nad rovinu střechy.
Atikový klín
Na střešní plochu a její povlakovou hydroizolaci působí horizontální a vertikální síly. Horizontální silou je hlavně dilatace v době ohřevu a chladnutí. Vertikální silou je hlavně vztlak působícího větru. Umístění atikového klínu v patě atiky působí jako kloub. Jelikož pásy nejsou v místě atikového klínu natavené, je zde možnost pohybu (byť omezeného), aniž by bylo napětí ze vzájemného pohybu přenášeno dál.
Čtěte také: technika strojního stěrkování
Atikový klín je z velké většiny rozměru 50×50 mm, ale lze použít i rozměry 80×80 a 100×100 mm. Větší rozměry jsou právě z důvodu většího prostoru pro pohyb hydroizolace. Materiál, ze kterého je vyráběn, je nejčastěji minerální vata, EPS nebo PIR. Klín EPS je z tohoto seznamu nejlevnější, ale z hlediska zabudování je nutné použití samolepících pásů, aby nedošlo působením ohně k jejich degradaci.
Montáž atiky na bázi dřeva
Atiky jsou konstrukce, které ohraničují po obvodu plochou střechu staveb. Jejich hlavním úkolem je zamezit stékání vody z ploché střechy na obvodové stěny budovy. Atiky mohou mít různé výškové stupně a vždy záleží na celkové koncepci tvaru řešené budovy. Pro výrobu i montáž atik postačí mít základní výkresovou dokumentaci, potřebný materiál, nářadí a trochu šikovnosti v rukou.
K výrobě budete potřebovat stavební řezivo, pilu, aku vrtačku, vruty do dřeva, metr a tesařskou tužku. Dřevěné hranoly mohou mít jeden formát a je možné z nich krátit řezivo jak na spodní a horní pásnice atiky, tak na její sloupky. Jednotlivé prvky se k sobě připevňují vruty do dřeva podle výkresové dokumentace. Následně se tato dřevěná konstrukce atiky jednostranně opláští deskou na bázi dřeva (např. OSB deskou). Takto se opláští venkovní strana atikové konstrukce, přičemž tloušťka desky je totožná s deskou, kterou je opláštěna obvodová stěna stavby. Na spodní straně atiky se udělá přesah opláštění přibližně 30-40 mm.
Po osazení atikové stěny na stropní konstrukci ukotvíme atiku vruty do stropního nosníku a také připevníme jednotlivé dílce atik k sobě. Do dutiny atiky vložíme tepelnou izolaci, ideální je polystyren EPS s výškou izolace alespoň 200-250 mm. Následuje opláštění atiky z vnitřní strany, aby byla tepelná izolace skryta. Opláštění také umístíme na horní plochu atiky s přesahem na exteriérovou stranu. Tento přesah slouží pro doraz kontaktní fasády z EPS. Opláštění je nutné doplnit také po obvodu stropní konstrukce. Správným zaizolováním atikové konstrukce dosáhneme zateplení i v místech, kde máme větší podíl dřevěných prvků v konstrukci.
Normy a pravidla pro ploché střechy
V Německé spolkové republice jsou povlakové hydroizolace řešeny normou DIN 18531 a doplněné o směrnice pro ploché střechy FDRL v aktuálním vydání z roku 2020. Pro asfaltové pásy jsou dalším vodítkem ABC der Bitumenbahn - technické pravidla pro navrhování a provádění asfaltových hydroizolací s aktuálním 6. vydáním.
Čtěte také: Ceresit: Řešení pro sokly a fasády
Kvalita střešních plášťů a jejich schopnost chránit vnitřní prostředí před škodami je konečně zahrnuta i v České republice v nově vydané normě pro navrhování střech ČSN 731901-3. Tato norma byla aktualizována na současné podmínky a tematicky rozdělena na části:
- Navrhování střech - střechy s povlakovými hydroizolacemi (ploché) ČSN 731901-3
- Navrhování střech - střechy se skládanou krytinou (šikmé) ČSN 731901-2
- Navrhování střech - základní ustanovení ČSN 731901-1
Norma ČSN 731901-3 uvádí navrhovat střechy tak, aby na povrchu nevznikaly kaluže. Voda stojící za spoji hydroizolace se považuje za nežádoucí. Správné je dodržet stejný směr pokládky, při nízkém sklonu nejlépe ve směru spádu a klást další vrstvu podélně přesazeně tak, aby se neprojektovaly spoje nad sebou nejlépe o půl pás přesazeně.
Dále se norma zabývá kategoriemi spolehlivosti a přístupnosti pro opravy:
- A2 - Hlavní hydroizolace snadno přístupná pro opravy (např. na pochozích/provozních střechách).
- K2 - Vyšší očekávaná spolehlivost, delší životnost a menší náklady na údržbu včetně ekologického aspektu.
- K1 - Střechy na které jsou kladeny standardní požadavky se standardní životností. Použité materiály lze označit jako normové.
Vlhkostní režim a větrání střech
Funkčnost střechy ovlivňuje (mimo jiné) i příznivá vlhkost. Za příznivého vlhkostního stavu a doporučeného režimu konstrukcí nedochází k takovým změnám materiálů, vrstev a konstrukcí budov vyvolaných vlhkostí, jako je například pokles pevnosti, zvýšení hmotnosti, objemové změny, snížení termoizolačních vlastností či korozi. S trvanlivostí dřeva nebudou ve stavební konstrukci budov problémy, pokud zajistíme ochranu před srážkovou vodou (v průběhu stavby i za provozu), vyloučíme kondenzaci vodní páry v konstrukcích a zajistíme účinné větrání konstrukcí - to znamená, že se postaráme o konstrukční ochranu dřeva.
V ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení jsou na základě mnohaletých zkušeností doporučena pravidla větrání různých typů střech:
- Tloušťka vzduchové vrstvy dvouplášťové střechy se volí co největší.
- Minimální tloušťka vzduchové vrstvy větrané dvouplášťové střechy závisí na délce a sklonu vzduchové vrstvy a požadované účinnosti větracího systému.
- Plochy přiváděcích větracích otvorů se volí v rozmezí 1/100 až 1/400 plochy střechy v závislosti na sklonu vzduchové vrstvy.
Příklad z praxe ukázal, že v případě dvouplášťové nevětrané střechy nad hotelovým prostorem došlo k průsakům vody do interiérů vlivem kondenzace smáčející dřevěnou podpůrnou konstrukci. Příčinou vlhkostních poruch bylo pronikání interiérového vzduchu netěsnostmi nosné plechové konstrukce do meziplášťového prostoru. Tyto jevy jsou mnohem výraznější a nebezpečnější než jevy difuze a kondenzace vodní páry.
Naopak u dvouplášťové větrané střechy nad bazénovou halou, kde se objevily námrazy, průzkum potvrdil výskyt kondenzátu na pojistné hydroizolační vrstvě. Nicméně, zjištění, že se konstrukce v letním období nacházely v suchém stavu a v následujícím zimním období se jejich vlhkost nezvýšila, naznačilo, že zdrojem původních zvýšených vlhkostí a kondenzace či námraz nebyla difuze a kondenzace vodní páry, respektive pronikání vnitřního vzduchu do konstrukce filtrací, ale vlhkost zabudovaná do konstrukce při realizaci. Tato konstrukce má příznivý vlhkostní režim a termoizolační funkce konstrukce je zajištěna.
| Typ střechy | Minimální sklon | Typické problémy | Řešení problémů | Doporučené materiály |
|---|---|---|---|---|
| Klasická plochá střecha | Min. 3% (ideálně) | Zatékání, kaluže, přehřívání | Správný sklon, kvalitní hydroizolace, větrání | Asfaltové pásy, ETERNAL na střechy |
| Obrácená plochá střecha | Min. 3% (ideálně) | Není vhodné při špatné izolaci | Hydroizolace chráněná izolací, dvouúrovňové odvodnění | Extrudovaný polystyren (XPS) pro izolaci |
| Dvouplášťová větraná střecha | Dle délky a sklonu | Nedostatečné větrání, kondenzace | Velká tloušťka vzduchové vrstvy, dostatečné větrací otvory | Minerální vata, fóliová parotěsná zábrana |
tags: #EAL #nástřik #plochá #střecha #informace