Při zateplování domu je klíčové věnovat pozornost detailům kolem otvorů pro okna a dveře, instalaci parapetů a kotvení svítidel do zateplené fasády. Stejně tak je důležité správně aplikovat rohové lišty a lepidlo. V moderní architektuře se stále více prosazuje pohledový beton a kreativní fasády, jejichž správné provedení vyžaduje specifické znalosti a technologie.
Zásady lepení izolace kolem otvorů
Odborník Karel Sedláček, zastupující značku ISOVER, upozorňuje, že tloušťka polystyrenu kolem otvorů by měla být stejná jako jinde na fasádě. V soklové části nebo v rámci teras či balkonů by měla být izolace vyříznuta ve tvaru hokejky, aby napojení nebylo v místě, kde okno začíná.
Hokejka zabrání prasklinám
„Hokejka“, tedy přesahy desky v rozích otvorů, je velmi důležitá, protože v těchto místech vzniká napětí a pokud si takto desku nevyřízneme, mohou vznikat praskliny. Její délka by měla být minimálně 15 cm.
Instalace parapetů
Další věcí, která souvisí s otvory, jsou parapety. Není nutné znát dopředu přesný typ parapetu, nicméně bychom měli vědět, jak je parapet řešený, co tedy bude nad polystyrenem - ať se jedná o roznášecí desku nebo například o dlažbu. Pokud bychom použili polystyren rovnou jako schod, začne se pod mechanickou zátěží poškozovat, upozorňuje Karel Sedláček.
Venkovní neboli předokenní parapety jsou nedílnou součástí každé montáže či výměny oken. Nejen, že dotváří finální vzhled oken, fasády a v konečném důsledku i celé stavby, ale zároveň plní klíčovou a nezastupitelnou funkci správného napojení okenního rámu na korpus domu.
Čtěte také: Montáž plastových oken
Původ slova parapet a jeho historie
Původ slova parapet sahá podle etymologických slovníků do 16. století, kdy se objevuje zejména v románských jazycích. Ve francouzštině tento termín označoval ochrannou zídku v úrovni hrudi, v italštině je slovo parapetto tvořeno spojením výrazů „para“, označujícím obranu nebo ochranu, a „petto“, což je výraz pro hruď.
Za první světové války nazývali britští vojáci parapetem ochranný val z pytlů s pískem, který je odděloval od prostoru mezi zákopy, takzvané země nikoho. I v dalších cizích jazycích lze do dnešní doby vysledovat etymologicky podobné výrazy ve významu zábradlí, zídky nebo jiné ochranné prvky chránící před přepadnutím.
Materiály pro parapety
Mezi nejpoužívanější materiály na výrobu parapetů patřily v minulosti kámen, mramor, cihla nebo dřevo, tedy materiály běžně užívané ve stavebnictví, logicky tedy byly využívány i pro úpravu okolí okna. S postupem doby a vývojem materiálů se v minulém století začíná čím dál více prosazovat ohýbaný plech. Ten se hojně využívá i dnes, a to nejčastěji v hliníkové slitině AlMg3 o tloušťce 0,7 mm až 1,4 mm. Výhodou těchto plechů je široká škála použití a možností. Ze svitků je možné připravit i atypické parapety s nestandardními rozměry (například hloubkou přes 600 mm). Nevýhodou je, že takto hluboké parapety jsou při slabém materiálu špatně manipulovatelné, a snadno může dojít k jejich poškození. Mezi ohýbané parapety řadíme též titanzinkový plech, tedy slitinu titanu a zinku (TiZn). V současné době je nejpoužívanějším a nejpropracovanějším materiálem pro výrobu parapetů extrudovaný hliník. Extrudovaný hliníkový nebo také tažený parapet se nejčastěji dodává v tloušťkách 1,1 mm až 2,5 mm, hloubka neboli vyložení bývá nejčastěji 50 mm až 400 mm.
Technické požadavky na parapety
Technické požadavky na parapety definuje norma ČSN 73 3610, soustředí se zejména na přesah přes fasádu, který musí tvořit minimálně 30 mm, na sklon nejméně 3° (5,24 %) a také na vodotěsnost. Při montáži parapetů je klíčové jejich systémové napojení na obvodovou zeď a následně vhodné utěsnění. Na zřeteli je třeba mít i dilataci hliníku, která dosahuje až 1 mm až 1,5 mm/bm podle barvy a přizpůsobit tomu dotěsnění koncovek a spojek. Jedná se o jeden z nejkomplikovanějších detailů a zároveň nejrizikovějších bodů řešených při dokončovacích pracích na stavbě. Je proto třeba jej skutečně nepodcenit a dbát na správné provedení.
Koncovky a těsnění parapetů
Stále nejpoužívanějším materiálem pro výrobu koncovek zůstává plast. Nejčastěji se využívá univerzální pár koncovek, který je použitelný jak na předomítkové napojení, tak i na montáž v případě staveb, kde jej již fasáda naaplikována. Na výrobci pak záleží, z jakého plastu je krytka vyrobena. Dalším rozšířeným materiálem pro výrobu parapetových krytek je hliník. V tomto případě rozlišujeme před- a poomítkové, je proto nutné předem určit, zda bude parapet instalován před tím, než bude zhotovena fasáda (doporučený postup), a nebo až poté. V takovém případě je poomítková koncovka následně pouze slícována s omítkou a hliníkový profil těsně doléhá na špaletu.
Čtěte také: Sádrokarton a posuvné dveře: Montážní postup
Novou generací koncovek, která se začíná prosazovat, jsou koncovky s těsněním. Nejprve byly vyvinuty dotěsňovací díly, které sloužily k dodatečnému pojistnému zajištění u běžných koncovek s využitím zejména proti tlačenému dešti. I ty je však třeba dosilikonovat. Zřejmě nejpropracovanější řešení v současné době nabízí koncovky s vnitřním celoplošným těsněním, které jednak chrání proti hnanému dešti až do hodnot 1950 Pa a jejich součástí jsou i odtokové kanálky pro případ průsaku a jednak jejich technické řešení počítá i s dilatací parapetu. Podobně sofistikované řešení jako u koncovek je dostupné i v případě rohových a průběžných spojek. V případě, že není zřejmé, zda bude napojení koncovek odolné vůči průsakům, je třeba lůžko parapetu preventivně zajistit druhou, voděodolnou vrstvou. U dřevostaveb je to dokonce nutnost. K tomu lze využít buď těsnicí fólii pro venkovní použití nebo fólii EPDM. Podmínkou však zůstává, že zejména v rozích musí být důkladně složena. V poslední době jsou na trhu k dostání i těsnicí hmoty na bázi tekutého plastu.
Montáž parapetu a vedení žaluzií
Důležitým tématem je také řešení napojení vodicí kolejnice na parapet, zejména v souvislosti se stále větším procentem použití předokenních rolet a žaluzií. Je nezbytné zajistit, aby koncovka a parapety byly nainstalovány dříve než kolejnice. Koncovka musí být standardně po celé délce strany parapetu a vodicí kolejnice žaluzie musí být vyvedena právě na parapet, aby voda odtékala po něm. Při špatných realizacích se stávalo, že koncovka lícovala pouze ke kolejnici a kolejnicí pak zatékalo za fasádu. Pro předejití podobným nedostatkům by se měl používat systém poomítkové koncovky a k ní takzvané nacvakávací „ploutve“. Tu je nezbytné seříznout a udělat prostor na kolejnici.
Pomocné prvky pro montáž parapetů
V současné době je na trhu k dostání řada koncepčních řešení, který mohou urychlit a zpříjemnit montáž venkovního parapetu. Například pokud je parapet osazován na stavbu, která se teprve bude zateplovat, je vhodné využít některý z široké škály držáků, které zajistí správný sklon parapetu a zároveň díky němu nedochází k únikům tepla, protože netvoří tepelný most. Mimo držáků existují i takzvané podparapetní profily. Ty jsou opět vyrobeny pod normovaným sklonem. Vyrobeny jsou z materiálu EPS, a jsou tedy snadno upravitelné a můžou mít i výkroj na parapetní koncovku.
Kotvení světel do polystyrenu - pozor na mezní teploty
U oken na terase či vstupních dveří se setkáme s požadavkem na umístění světla nebo zásuvky. Pro jejich kotvení můžeme již předem při zateplování opatřit fasádu speciálním kotvicím prvkem s MDZ deskou, který je běžně k dostání ve stavebninách. Druhou možností je využití FIT hmoždinek pro dodatečné kotvení prvků do polystyrenu. Pozor ovšem na volbu světelného zdroje, protože polystyren je náchylnější k tepelným vlivům, žárovka svítidla by měla být chráněna.
Natahování lepidla s perlinkou a rohové lišty
Po instalaci ochranné fólie proti znečištění okna připravíme nadokenní profil s hranou a perlinkou, takzvanou okapnici. Do zateplení v horní části okna si nejprve připravíme vrstvu lepidla, do nějž zatlačíme roh s hranou a perlinkou a urovnáme podle vodováhy. Podobně si připravíme plastové rohy po stranách okna. Zde již používáme běžné plastové rohy s perlinkou bez hrany.
Čtěte také: Výhody a vlastnosti lamino dveří
Díky boxům pro umístění venkovních žaluzií a purenitových bočnicích přimontovaných na našich oknech, si fasádníci nařezali kusy polystyrenu, které vložili do drážek pro budoucí umístění vodících lišta žaluzií. Snadněji se jim bude pracovat při nanášení lepidla na venkovních špaletách. Obdobným způsobem opatříme vrstvou lepidla a vyztužíme perlinkou i plastovým rohem spodní část otvoru, na které bude později osazen parapet. Finálním dokončením detailu otvorů je umístění pásků z perlinky v šikmé poloze přes rohy otvoru.
Kreativní fasády s pohledovým betonem
V současné architektuře se kreativní techniky a struktury na fasádách rodinných i bytových domů staly nedílnou součástí naplňování představ investorů či majitelů nemovitostí, a to jak u novostaveb, tak při rekonstrukci objektů. Například fasáda nebo některá její část může mít podobu zrezivělého plechu à la korten, často kombinovanou s povrchem z pohledového betonu.
Realizace kreativních fasád
Základem realizace fasády u moderní novostavby je kvalitní jednosložková silikonová dekorativní pastovitá omítka Baumit CreativTop pro exteriéry nabízená v šesti zrnitostech se specifickým označením. Zásadní roli v požadované struktuře kreativní fasády vždy sehrává vhodné probarvení materiálů pomocí rozsáhlého barevného vzorníku Baumit Life. Různě hrubé až hladké povrchy fasády jsou tedy dány nejen zrnitostí omítky, ale též použitým nástrojem.
V případě struktury zvoleného pohledového betonu se kombinovala omítka Baumit CreativTop Vario a v některých místech také její jemnější verze Baumit CreativTop Silk. Požadovaného vzhledu betonu bylo poté dosaženo dvoufázově za použití nerezového hladítka. Po zabroušení povrchu excentrickou bruskou následovala aplikace finálního nátěru Baumit Lasur v požadovaném odstínu.
U povrchové struktury evokující zrezivělý plech à la korten byla základem omítka Baumit CreativTop Fine. Po jejím zaschnutí se následně natáhla druhá vrstva o silnější tloušťce za použití omítky Baumit CreativTop Pearl. Pomocí malířského válečku s vlasem se následně docílilo základní podoby povrchu zrezivělého plechu. V určitých místech se poté nerezovým hladítkem vytvořila hladká část struktury plechu. Tím byla vytvořena celková vizuální plasticita požadované struktury.
Celková údržba kreativní fasády se obecně nijak zásadně neliší od standardního provedení. Vyšší náročnost realizace kreativní fasády, která se logicky promítá i do celkových nákladů, může zpočátku budit u realizačních firem mírný despekt, avšak s odbornou asistencí aplikačních techniků společnosti Baumit si dokážete splnit i ten nejtajnější sen v kreativním ztvárnění fasády vašeho domu.
Možná rizika a jak jim předcházet u pohledového betonu
Pohledový beton jako stavební materiál lze v současné době v České republice stále ještě považovat za nový materiál. Příčiny vad a poruch pohledového betonu bývají různé, z čehož vyplývají i následné kroky, jak těmto poruchám předcházet.
Chyby v bednění
Často se stává, že bednění nebylo dostatečně kvalitně provedeno a výsledné tolerance rovinnosti povrchu betonové konstrukce neodpovídají příslušným normám nebo projektové dokumentaci. Na zvýšené deformace povrchu betonu má také vliv větší vlhkost bednicího pláště - ať už způsobená nedostatečným vyschnutím desek po předchozím nasazení nebo vlivem deštivého počasí. Další poruchy můžou nastat, pokud při montáži bednění nebyly dostatečně ošetřeny hrany bednicích desek. Problematickým místem je i styk bednicích desek, který nebyl dostatečně těsně proveden nebo dodatečně utěsněn a v průběhu betonáže došlo k výronům cementového mléka těmito mezerami. Chybou, jejíž příčinou je nesprávné bednění, je i použití desek s poškozenými hranami či vadami v ploše, což způsobuje obtisk těchto vad na povrchu. Na špatném výsledku se podepíše i to, nejsou-li použity doplňkové prvky - rohové lišty, přechodové lišty (mezi betonářskými úseky, resp. v místě dilatací, těsnicí pásky).
Aplikace odbedňovacího oleje
Při aplikaci odbedňovacího oleje dochází ke dvěma extrémům - buď je odbedňovací prostředek nanesen na bednicí plášť v nedostatečném, nebo naopak příliš velkém množství. Nanesení nedostatečného množství odbedňovacího oleje má za následek přichycení betonu k plášti bednění. Při odbedňování pak dochází k odloupnutí povrchové vrstvy betonu. Je-li naopak použito příliš velké množství odbedňovacího prostředku, potom po odbednění na povrchu betonové konstrukce zůstanou různobarevné skvrny (většinou odstíny žluté až žlutohnědé).
Nedodržení krytí výztuže
Nezřídka se stává, že v průběhu armovacích prací není dodrženo předepsané krytí výztuže, což má za následek prokreslení výztuže na povrch betonové konstrukce, nebo dojde k jejímu stlačení během betonáže či jinému vyosení z předem vymezené polohy. Při vyvazování výztuže je vhodné použít povrchově upravený (např. pozinkovaný) drát.
Ochrana vyčnívající výztuže
U většiny staveb z monolitického železobetonu jsou jednotlivé konstrukce z hlediska provádění rozděleny na betonářské záběry. Tyto záběry se betonují postupně po sobě. Výztuž však musí z betonovaného záběru vyčnívat, aby se výztuž dalšího záběru mohla napojit. Vzhledem k časovému odstupu betonáže sousedních záběrů je potřeba vyčnívající výztuž chránit proti korozi, aby rez nestékala po vybetonované konstrukci.
Použití distančních podložek
U stropních konstrukcí se distanční podložky v průběhu provádění výztuže otisknou do pláště bednění (při použití dřevěného pláště bednění - desky, prkna). Protlačené části distančních podložek jsou potom na povrchu betonu viditelné. Tento efekt vzniká převážně v důsledku malého množství nebo nevhodném druhu distančních podložek, při velkém stupni vyztužení (velké rozpony stropní konstrukce) a když plášť bednění nasákne vodou, což má za následek pokles modulu pružnosti.
Další faktory ovlivňující kvalitu betonu
- V autodomíchávači zůstaly zbytky betonu a vody z předchozí dodávky čerstvého betonu.
- Čerstvý beton byl dodáván z různých betonáren.
- V průběhu betonáže jednotlivých vrstev záběru došlo k časovým prodlevám delším než dvě hodiny.
- Při ukládání čerstvého betonu zejména tekutých konzistencí do bednění i z maximální dovolené výšky (1,5 m) vystřikují kapky betonu na plášť bednění. Tyto kapky obsahují vzduchové bubliny a začnou tuhnout dříve, než k nim betonáž záběru dospěje; ani za pomoci vibrací není možné vzduchové bubliny z těchto kapek odstranit. Na povrchu betonu potom vznikají místa s větším výskytem pórů.
Štěrková hnízda
Další častá vada - štěrková hnízda - vzniká převážně při ukládání betonu z výšky větší než 1,5 metru a při nadměrném hutnění čerstvého betonu.
Konstrukční detaily
Vlivem nedořešených, případně i chybných konstrukčních detailů může dojít ke znehodnocení výsledného stavebního díla. Projektant se musí především zamyslet nad omezením působení vlivu klimatických účinků (především deště a sněhu) na konstrukci. Mezi nejčastější konstrukční chyby lze zařadit absenci okapničky u vrchní strany svislých venkovních konstrukcí (např. opěrné zdi, atiky). Zde potom dochází ke stékání dešťové vody společně s nečistotami, které se usazují na vrchní straně stěny, a vytvářejí různobarevné skvrny na povrchu svislé konstrukce.
Další častou konstrukční vadou je kotvení různých konstrukcí nebo prvků (dešťové svody, zábradlí, markýzy) pomocí kotevních prvků bez antikorozní úpravy. Zde pak dochází k narušení vzhledu konstrukce stékající rzí. Proto je vhodné používat ocelové prvky kotvené k betonové konstrukci ve vnějším prostředí s antikorozní úpravou tvořenou žárovým pozinkováním.
Vady pohledového betonu jsou nejčastěji způsobovány nedodržováním základních technologických postupů, nedostatečnými zkušenostmi a znalostmi provádění i navrhování.
Opravy a sanace pohledového betonu
Ne všechny vady povrchu konstrukce z pohledového betonu je vhodné opravovat. Při pokusu o nápravu škody se může dosáhnout ještě horšího výsledku. Proto je nutné zvážit, zda případná oprava přinese zlepšení nebo ne. Jedná se především o estetické vady spojené s různobarevností povrchu, opravou štěrkových hnízd, poškozenými rohy konstrukcí, kdy realizátoři mají snahu vadné místo opravit maltou nebo tmelem.
Pro sanaci pohledového betonu, tak jak je nejčastěji vnímán, tedy stejnorodá plocha s minimem pórů, je možné použít jemnozrnné sanační (egalizační) hmoty. Je však potřeba si uvědomit, o jaký druh sanace se jedná a skutečnost, že výsledek sanace nebude zcela odpovídat konstrukčnímu betonu. Jedná se zejména o zrnitost egalizačních malt, která neodpovídá běžnému betonu. Lze pouze vyplnit póry vzniklé v povrchu betonu např. velmi jemným materiálem DENSOFIX SF, který je možné tzv. do povrchu „zašpachtlovat“.
V okamžiku, kdy je beton poškozen ve větším rozsahu, nebo se jedná o větší četnost poruch v ploše, je potřeba provést opravu tak, aby byl vylepšen vzhled povrchu konstrukce. Obvykle se jedná o vhodně ohraničenou plochu (např. jeden záběr bednění), která je převrstvena tenkovrstvým materiálem aplikovaným cca ve 2 mm. Tím může být materiál DENSOCRETE 555, který je dostupný ve třech barevných variantách (bílé, šedé a černé), kterými se lze přiblížit barvě původního cementového tmelu opravované konstrukce.
Vývoj oboru stavební chemie umožňuje použití materiálů s přidanou hodnotou, které jednak mají obecně lepší vlastnosti a současně jimi lze propůjčovat původnímu podkladu lepší ochranu. Může být do podkladu vnesen migrující inhibitor koroze (UNISAN SF 2K), kterým je chráněna výztuž při nechtěně menším krytí (např. při posunu bednění), může být povrch opatřen samočistící vrstvou, kterou mu propůjčují přísady s fotokataliticky aktivními vlastnostmi (DENSOFIX FAW), nebo může být omezeno vnikání vody do podkladu při použití krystalizačních přísad (DENSOFIX XP). Lze použít materiál s vyšší odolností. Pohledový beton však vždy nemusí znamenat beton bez povrchové úpravy. Finální úprava povrchu betonu může spočívat také v aplikaci nátěru a tím sjednocení vzhledu nestejnorodé plochy a současně i ochrany povrchu proti působení povětrnostních vlivů.
Směrnice pro pohledový beton
Pohledový beton se stal postupem času trendem jak při provádění nových konstrukcí, tak při rekonstrukcích. Je potřeba si ujasnit, co je pohledový beton. Někdo za pohledový beton považuje jednolitou hladkou plochu bez pórů, někdo od betonu naopak očekává póry, viditelné kamenivo a povrch vhodný k uchycení rostlin. Může se jednat o barevný cementový tmel, nebo kamenivo, o strukturu zajištěnou šablonami vloženými do bednění, nebo o vymytý povrch odhalující kamenivo. Proto je vhodné pohledový beton definovat předem např. dle směrnice ČBS 03 - Pohledový beton z roku 2009.
Nedílnou součástí je také informace, z jaké vzdálenosti bude povrch hodnocen. Následně je postupováno dle definovaných požadavků zadavatele (investora, projektanta). Kvalitu povrchu ovlivňuje celá řada parametrů. Jedná se o konzistenci a celkovou skladbu směsi. Dále je to kvalita bednění a případně šablony zajišťující strukturu povrchu. Často je používána drenážní fólie, která zajišťuje řízený pohyb vody na povrchu. Všechny tyto faktory je potřeba vyladit, aby výsledek odpovídal požadavkům. Kvalitu povrchu ovlivňuje i zpracování směsi a její modifikace v závislosti na počasí a okolní prostředí vůbec.
Příklady řešení ETICS a omítkových systémů
Níže uvedená tabulka shrnuje různé detaily a systémy pro zateplení fasád a povrchové úpravy:
| Systém | Detail | Popis |
|---|---|---|
| ETICS Weber therm style | Spára mezi tabulemi | Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo EMALI EVOLUTION tl. |
| ETICS Weber therm | Zateplení soklu | Plynosilikát do r. |
| ETICS Weber therm style | Detail nadpraží a ostění s pásem minerální vlny a omítkou | Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo EMALI EVOLUTION tl. |
| ETICS Weber therm style | Detail nadpraží a ostění s pásem minerální vlny a sklem | Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo EMALI EVOLUTION tl. |
| ETICS Weber therm style | Detail založení pásem minerální vlny | Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo EMALI EVOLUTION tl. |
| Weber - omítkový systém | Břizolitová omítka | Tepelně izolační keramické zdivo s obj. |
| Weber - omítkový systém | Pastovitá omítka | Tepelně izolační keramické zdivo s obj. |
| Weber - omítkový systém | Fasádní nátěr | Tepelně izolační keramické zdivo s obj. |
| Weber - omítkový systém | Břizolitová omítka | Tepelně izolační porobetonové zdivo s obj. |
| Weber - omítkový systém | Pastovitá omítka | Tepelně izolační porobetonové zdivo s obj. |
| Weber - omítkový systém | Fasádní nátěr | Tepelně izolační porobetonové zdivo s obj. |
tags: #dvere #ve #fasade #rez #detaily