Stále přibývá lidí, kteří chtějí budovat domy přívětivé k přírodě. K nim patří i architekt Jiří Ryšavý, jehož moderní dřevostavbu, ve které žije se svou rodinou, tvoří například izolace z balíků slámy nebo omítky z jílu. Dům se slaměnou střechou, či izolací ze slámy, představuje ekologicky šetrné a udržitelné řešení pro bydlení, které si získává stále větší popularitu.
Proč právě dům z přírodních materiálů?
S principy přírodního bydlení se architekt Jiří Ryšavý seznámil mimo jiné díky přednáškám a publikacím architekta Aleše Brotánka, který patří k průkopníkům slaměných domů v Česku. Získal potřebný nadhled, aby si mohl udělat komplexní představu o udržitelnosti, ať už jde o používané materiály, či technologie. Když uvažoval o stavbě rodinného domu, bylo mu jasné, že půjde o ekologicky šetrný objekt respektující principy udržitelného bydlení. Od začátku měl jasno, že v maximální míře využije materiály čistě přírodního původu, které pocházejí z okolí stavby, a co nejméně průmyslové výrobky z neobnovitelných zdrojů. Polystyren a plasty se vyrábějí z ropy, navíc mají velmi vysokou uhlíkovou stopu. Naproti tomu sláma, která je levná, jakožto ekologický materiál a přírodní izolant nevytváří další uhlíkovou stopu.
Stromy zachycují při svém růstu oxid uhličitý ze vzduchu a mění ho fotosyntézou na kyslík a cukry. Následně vzniká celulóza, čímž je oxid uhličitý zakonzervován ve dřevě, které se pak použije ke stavbě domu. Ideálně tak, aby měl dům delší životnost, než je doba růstu dřeva použitého na jeho stavbu. Když se dřevo spálí, vrací se oxid uhličitý hned zpátky do vzduchu.
Historie a rozšíření slaměných domů
Domy ze slámy vznikaly jako provizorní bydlení na konci 19. století a po první světové válce. Ukázalo se, že sláma dobře izoluje, výstavba není drahá ani složitá a navíc se balíky slámy dají sehnat velmi levně. Poté, co byl vynalezen balíkovací stroj, začala růst popularita staveb z přírodních materiálů. A růst trvá dodnes. Domy ze slámy se stavějí prakticky po celém světě. V Evropě a Spojených státech je preferují lidé, kteří chtějí žít ekologicky. Samotná stavba domu zatěžuje životní prostředí jen minimálně a i vnitřní prostředí v takovém domku je pak díky hliněným omítkám příjemnější a zdravější. Pokud jsou přírodní materiály v suchém prostředí, o bydlení je postaráno na dlouhý čas.
Materiály a technologie
Jiří Ryšavý prostudoval dostupnou literaturu, ale oslovily ho hlavně specializované konference a workshopy. Experimenty se stavbou přírodních domů v Česku začaly už před patnácti lety. Nesmírně cenné bylo setkávání s podobně naladěnými lidmi, sdílení zkušeností i domlouvání pomoci. Konzultoval díky tomu svůj projekt i s Danem Grmelou, což je jeden z nejzkušenějších projektantů v Česku, který už má za sebou desítky přírodních domů.
Čtěte také: Slaměné střechy
Využité přírodní materiály
- Těžký skeletový systém z rostlého dřeva: Kácené v zimě tvořilo základ nosné konstrukce.
- Nepálené cihly: Použité pro vnitřní nenosné příčky, mají výborné akustické vlastnosti a skvěle pracují s vnitřní vlhkostí.
- Slámové balíky: Sloužily k venkovnímu zateplení dřevostavby.
- Omítka z hašeného vápna: Překrývá zateplenou konstrukci, vápno bylo necháno zrát dva roky pro dosažení tradiční kvality.
- Hliněná omítka: Pokrývá vnitřní povrch nosných stěn, pod ní je rákos a OSB desky s přelepenými spárami. Byla využita místní jílovitá hlína bez kamínků, vykopaná při zakládání stavby.
Tepelně izolační vlastnosti slámy
Sláma ve formě slaměných balíků je široce dostupný ekologický izolační materiál. Jde v podstatě o zemědělský odpad, jehož ekologická stopa je ve srovnání s jinými izolačními materiály (syntetickými či přírodními, jako je ovčí vlna, konopí, dřevovlákno) prakticky nulová. Cena slaměných izolací je přitom v porovnání se srovnatelnými přírodními izolacemi řádově nižší. Součinitel tepelné vodivosti slámy byl stanovený na λ=0,052 W/m.K při balíku uloženém ve stěně nastojato, což je jen asi o třetinu horší než kvalitní expandovaný polystyren (λ=0,035 W/m.K). Díky tomu slaměný dům při správném provedení snadno dosáhne velmi dobrých tepelně izolačních kvalit, blížících se pasivním stavbám. Sláma má vysokou měrnou tepelnou kapacitu (c=2100 J/(kg.K)), což pomáhá tepelné akumulaci, tedy udržování tepla v domě i v době, kdy se netopí. Tyto vlastnosti se optimalizují využitím příček z nepálené hlíny nebo těžkých podlah.
Metody výstavby slaměných domů
Ve světě bylo vyzkoušeno několik způsobů a postupů při výstavbě domů ze slámy. Mezi ty osvědčené patří:
Samonosný způsob (Nebraska Style)
Využívá se samonosný způsob, který je ale velmi výjimečný. Nosná konstrukce není ze dřeva, ale rovnou se stěny staví ze slaměných balíků. Ideálně by to měl být symetrický, ucelený čtvercový půdorys nebo kruh, aby kuželová nebo jehlanová střecha, která se na konstrukci posadí, zatěžovala stěny rovnoměrně. Prostě něco jako jurta. Základem systému jsou stěny z balíků pokládaných na vazbu. Střecha nebo jiné zatížení vodorovnými konstrukcemi musí dosedat na stěnu v plné ploše. Bodová zatížení jsou kvůli odlišné síle stlačení balíků nepřípustná, nebo musí být dalšími prvky (nejčastěji věncem) roznesena dostatečně do šířky. Pro vícepodlažní stavby je vhodné kvůli vyšší únosnosti používat balíky s vysokou hustotou. V USA, kde je tato technika rozšířena nejvíce, se používají střední a obří balíky o síle stěn až jeden metr a hustotě více než 120 kg/m3. Okna a dveře se umísťují do pevných dřevěných rámů schopných přenášet zatížení. Plocha oken a dveří je omezena na cca 50 % plochy stěny tak, aby balíky po stranách otvorů nepřenášely výrazně větší zatížení než balíky ostatní. Mezi výhody nebraského způsobu patří rychlost výstavby, jednoduchost provádění, nízké náklady a úspory na běžném stavebním personálu.
Dřevěná rámová konstrukce se slaměnou výplní
Běžnější je hrubá stavba ze dřeva, která se pak zatepluje slámou. V ČR tvoří většinu staveb využívající slámu dřevostavby, tedy dřevěná nosná konstrukce nese váhu střechy, stropů a omítek a ručí za stabilitu objektu. Sláma zde tvoří pouze výplň stěn mezi stojnami, případně izolace střechy, kde jsou balíky mezi krokvemi. Vnější stěny jsou pak ošetřeny trvanlivou vápennou omítkou s antibakteriálními účinky, případně hliněnou omítkou s příměsemi zaručující její stálost. Vnitřní omítky bývají většinou hliněné 2-5 cm tlusté. Z čistě přírodních materiálů by se dala sláma nahradit konopnou či dřevní vatou nebo ovčí vlnou.
Fošinkový skelet
Skládá se z hustě umístěných sloupků po cca 75 cm s profily menšího průřezu. Do sloupků je možné díky jejich malé vzdálenosti pevně kotvit deskové materiály, například OSB desku parobrzdy, která slouží i jako konstrukční zavětrování. Staticky je pak stavba složena ze stěnových panelů.
Čtěte také: Inspirace pro děti z knihy "Auto se slaměnou střechou"
Skandinávský typ
Sestává ze základního modulového rastru sloupů, jejichž vzdálenost bývá kolem 2,5-3,5 m a jimiž je přenášeno svislé zatížení. Poloha izolace z balíků vůči sloupům může být různá - od integrování do konstrukce až po předsazení před sloupy. Stěna je pak průběžná, zatímco konstrukce je umístěna uvnitř budovy, kde se může stát zajímavým designovým prvkem.
Slaměné prefabrikované panely
Přijatelnou možnost pro lidi, kteří nechtějí stavět částečně svépomocí, vidím ve využití prefabrikovaných slaměných panelů. Výhodou je rychlá výstavba, stěny se přímo na místě sestaví za dva tři dny, pak přijdou tesaři na střechu. Na trhu už se takové systémy objevují, nejrozšířenější je certifikovaný EcoCocon z Litvy, který byl inspirací i pro český SLAM-PA či panel od o. s. Náš cíl je nabízet kvalitní, efektivní, rychlý a ekologicky udržitelný systém hrubé stavby obvodových nosných konstrukcí s použitím našich slaměných panelů na obvodové stěny. Statické parametry panelů jsou plně vyhovující pro standardní stavy zatížení domu. Je běžné navrhnout dům například s pultovou střechou, větší okenní otvory nebo dvě obytná patra. První slaměné panely jsme začali vyvíjet a testovat už v roce 2012, technologii výroby neustále zdokonalujeme a inovujeme. V současné době probíhá výroba ve vlastním objektu v Sudoměřicích u Tábora.
Technické specifikace slaměných panelů (EcoCocon jako příklad)
Rozměry panelů: šířka min. 400 mm / max. 400 mm.Tepelně technické vlastnosti: lambda (tepelná vodivost) 0,056 W/mK. U (součinitel prostupu tepla) - slaměný panel tloušťky 400 mm + omítky 0,154 W/m2K. U (součinitel prostupu tepla) - slaměný panel tl. 400 mm + dřevovláknitá fasádní izolace tl. 80 mm.
Požární odolnost
V rámci provedených zkoušek v Evropě i v České republice (Pavus, 2011) bylo dosaženo na slaměné stěně s 2 a více centimetrovou omítkou splněných testů F90, tedy odolnost 90 minut. Slaměný balík má proti jiným izolacím (lněným, konopným) jasnou výhodu: vysokou hustotu, čili nedostatek kyslíku. Pokus o zapálení samotného balíku končí ohořením volných stébel a vytvořením zuhelnatělé vrstvy slámy podobně, jako je tomu v případě hoření dřeva.
Další metody
- Kombinovaná konstrukce: Poddimenzované dřevěné sloupky s dočasnými podporami přenáší pouze svislá zatížení ze střechy, která poskytuje ochranu před povětrností. Mezi svislé sloupky jsou poté vkládány balíky.
- Zděné balíky: Balíky jsou používány jako cihly bez vazby, zděné na cementovou maltu. Tato metoda je užívána zřídka.
- Metoda Louise Gagného: Spočívá v kombinaci svislých fošinek a vodorovných latí, mezi které jsou v pravidelném rastru vkládány slaměné balíky.
Doplnění moderními technologiemi
Architekt Ryšavý uvedl, že k moderním technologiím ho přivedl mimo jiné i dotační program Nová zelená úsporám. O výměnu vzduchu se stará vzduchotechnická jednotka s rekuperací, což je výborná věc, jen pozor na menší vlhkost vzduchu. Vytápění je řešeno automatickým peletkovým kotlem a akumulační nádobou s nerezovým výměníkem. Zadržovaná dešťová voda v nádrži slouží na zalévání zahrady a splachování toalety.
Čtěte také: výhody garáže se sedlovou střechou
Praktické aspekty stavby
Dostupnost slámy
Sehnat maloformátové balíky někde blízko, aby se dopravou nezvyšovala uhlíková stopa, dá trochu práce, protože malé balíky už se moc nedělají. Pro farmáře jde často o odpadový materiál, také často používají šrotovačku. Pro izolaci ale potřebujete slámu bez hniloby a s dlouhými stébly, která budou při zateplování držet pohromadě. Při sklizni musí být vyzrálá, „zlatá“, a ne mokrá. Stébla navíc musejí být dobře vymlácená, aby zrnka nelákala myši, a stroj zase dobře seřízený, aby se napěchovalo slámy do balíku co nejvíc. Na internetu se dá najít databáze dodavatelů.
Ochrana slámy během výstavby
Jedna věc je opatřit si slámu, další pak balíky během stavby opravdu dobře chránit před deštěm. Nesmí do nich zatékat zeshora. Jiří Ryšavý je skladoval v konstrukci domu. Když přišel přívalový liják, plachta, která provizorně nahrazovala střechu, nevydržela a část mokrých balíků pak museli vyhodit. Naštěstí počítal při nákupu s rezervou.
Náklady na stavbu
Kvalita a cena materiálu nejsou vždy v souladu. V úvahu je nutné brát také kvalitu projektu. Když chcete moderní pasivní dům s minimálními provozními náklady, půjde cena o patnáct až dvacet procent nahoru oproti běžné stavbě. Dřevostavba architekta Ryšavého s interiérovými prvky z kvalitních přírodních materiálů byla pořízena přibližně za čtyři miliony korun před více než pěti lety. Dům má užitnou plochu zhruba sto deset metrů čtverečních. V ceně není započítána jeho práce, což byly tisíce hodin.
Cena slaměných panelů
Cena je počítána z čisté plochy obvodových stěn (bez oken, dveří), obvykle jde u rodinného domu o plochu 90-110 m2. V ceně nejsou zahrnuty další dřevěné deskové prvky jako je základový práh z LVL, vodorovné ztužující věnce z OSB, záklop ostění otvorů oken z překližky, nebo případně navržené dřevěné překlady se zvýšenými statickými vlastnostmi. Tyto další konstrukční prvky tvoří dalších 15-20% k ceně panelů. K výsledné ceně je nutno přičíst zpracování kladečského schématu panelů pro konkrétní projekt, tedy převzetí projektu domu či uvažované dispozice a následné „rozpanelování“ předaného podkladu (studie), cena je fixní a to 9.000 Kč / projekt. Cena neobsahuje přepravu panelů, doprava je řešena individuálně.
Stavba svépomocí
Kdo se chce do stavby přírodního domu pouštět svépomocí, měl by mít alespoň nějaké zkušenosti se stavbou domu, minimálně s prací se dřevem či omítáním. Pracovat s přírodními materiály se naučí i laik, pořádají se například kurzy hliněného omítání. Je však třeba počítat s tím, že celý proces výstavby bude velmi pracný a časově náročný. Nejde o projekt na klíč. Nemůžete se spolehnout na standardní postupy využívané na běžných stavbách. Musíte hledat správné řešení. Je třeba počítat s finanční a časovou rezervou, všechno jde pomaleji a je to dražší oproti plánům, což však platí obecně. Ing. Jiří Ryšavý, který si dům navrhl a projektoval sám, má technické vzdělání i odhad. Pokud nechcete stavět sami, je možné delegovat všechny činnosti na specializované řemeslníky a účastnit se například jen hliněného nebo slaměného workshopu. Od míry vašeho zapojení se pak bude odvíjet i cena.
Rovinost stěn
U běžné zděné stavby, případně dřevostavby tesařsky stavěné či montované, můžeme vcelku předpokládat, že stěny budou ve finále rovné. U staveb ze slámy, respektive přírodních materiálů, se toto kritérium stává při volbě konstrukce velmi důležitým. Zvolíme-li například konstrukci z rostlé kulatiny, která sama o sobě mění v délce svůj průřez a mírně i směr růstu, stěží a pracně budeme dosahovat rovného vzhledu stěny. Naopak, pokud bude konstrukce z řeziva a nosné prvky hustší, můžeme dosáhnout víceméně rovné stěny s menšími výchylkami, danými nepřesností práce u balíků a jejich nerovnostmi. Zcela jiná situace nastává, pokud jsou balíky v konstrukci uzavřené - potom můžeme s rovinatostí fasády počítat.
Výzvy a řešení
V domě architekta Ryšavého se objevily menší chyby. Když postavili komín, měli ho hned omítnout, což se nestalo. Nenapadlo ho, že když ho obestaví, nebudou cihly těsnit dokonale. Kvůli rekuperaci potřebovali dokonalou vzduchotěsnost, kterou prověřuje Blower Door Test. Museli proto odbourávat hotové stěny kolem komína a pak jej dodatečně omítat, když test nevyšel. Problémy měli také s hliněnými omítkami. Našli si méně zkušeného řemeslníka, na jehož radu se nedávala pod omítku perlinka. Když se pak natáhla, objevily se v ní praskliny, které v domě nechtěli. Museli proto začít znova, už s perlinkou.
Tepelné mosty
Vzhledem k velmi dobrým izolačním vlastnostem slámy je každá skrz stěnu probíhající konstrukce tepelným mostem - i dřevěná, která má horší tepelně-izolační schopnosti než sláma. Tepelný most navíc netvoří pouze samotná konstrukce, ale i vzduchové mezírky mezi konstrukcí a balíkem slámy, jejíž docpání se na stavbě málokdy dokonale provede. Může jím být i lokálně snížená hustota slámy. Každý zásah do původního rozměru balíku snižuje tepelně-izolační vlastnosti stěny. Konstrukci je proto třeba promyslet tak, aby se balíky musely co nejméně vyřezávat a aby k ní mohly být jednoduše kotveny. Optimální řešení detailů umožňuje co nejpřesnější dosedání balíků bez nutnosti pozdějšího docpávání slámy a průběžnost slaměné tepelné izolace.
Budoucnost ekologických domů
Neuvěřitelný progres zažívají dřevostavby. Podílejí se na nové výstavbě patnácti procenty, což je dvacetkrát víc než v roce 2000. Co do počtu jde plus minus o tři tisíce objektů. Ceny však nyní vyletěly nahoru, což další rozšiřování přibrzdí. Slaměných domů podle údajů Ekologického institutu Veronica stojí zhruba stovka. Budoucnost jistě mají. Jejich rozšíření pomohou třeba i slaměné panely, které jsem už zmiňoval.
Příklady realizovaných staveb se slaměnou izolací
Ekologický institut Veronica provozuje jedinečný adresář domů zateplených slaměnými balíky, kde se lze inspirovat technickými řešeními a stovkami fotografií. Mezi realizovanými projekty najdeme:
- Malý kompaktní, levný domek s pultovou střechou.
- Cornwallská inspirace tradičními domy v podhůří Orlických hor.
- Veranda s výhledem do údolí Vltavy.
- Malý domek ve vesnici u Prahy.
- Jednopodlažní přístavba k elegantní secesní vile.
- Slaměný dům s dřevěnou konstrukcí s tradičními tvary a prvky.
- Řadová dřevostavba z přírodních a recyklovatelných materiálů.
- Jednopodlažní slamák s plochou zelenou střechou.
- Tradiční architektura pro oblast Českého ráje.
- Sloupková dřevostavba se slaměnou izolací a hliněnými omítkami.
- Soběstačný dům pro trvale udržitelné bydlení s dřevěnou konstrukcí a slaměnou izolací.
- Dřevostavba rámové konstrukce s tepelnou izolací ze slaměných balíků.
- Jednoduchý, ale zato modernější slamáčik, který bude sloužit jako hospodářský objekt.
- Útulný slamáčik, který bude pod horou a s horou splyne. Podlaha, stěny i střecha budou izolovány slámou.
- Slaměný dům s dřevěnou rámovou konstrukcí omítnutý hlínou.
- Původní zděná konstrukce tvoří základ pro dřevěnou nástavbu.
- Zděná chatka je zakryta rákosovými rohožemi a omítnuta hlínou.
Příkladem je také ultra-nízkoenergetický ekologický dům bez kompromisů na kvalitě s polo-intenzivní zelenou střechou. Investorem byl jednopodlažní venkovský dům z přírodních materiálů, otevřený do zahrady. Atypický stavební pozemek v prudkém jižním svahu poskytl atraktivní výhled na severozápad a rovinatou plochu na jihu. Poloha domu na vrcholu svahu vyžadovala stabilní založení, které zároveň umožnilo oddělit technologické zázemí z obytného podlaží do prostor spodní stavby. Z důvodu prudkého svahu bylo zapotřebí vykonzolovat část stavby na dřevěné nosné sloupy ve tvaru V. Podlaha na přízemí je poskládána z pohledových trámů a I nosníků, mezi které je nafoukaná celulóza. Slaměné prefabrikáty EcoCocon se mohou přizpůsobit jakékoli geometrii. Stěny ze slaměných panelů jsou dostatečně únosné pro těžkou konstrukci střechy, v sobě skrývají nosné překlady i několik speciálně vyztužených panelů. Uvnitř byly použity hliněné omítky přímo na slaměné panely, což bylo umožněno i díky tomu, že systém panelů má vzduchotěsnou rovinu na exteriérové straně stěny. Interiér je doplněn masivními velkorozměrnými parketami a prosklenou stěnou do uměleckého ateliéru.
Došková střecha
Došková, čili slaměná střecha, je na začátku větší investicí, je dražší než střecha klasická, ale je mnohem odolnější a vyžaduje méně údržby, tzn. méně časté opravy. Při dobré a pravidelné údržbě bez problémů vydrží 40 až 60 let. Na výrobu doškové střechy potřebujete slámu, rákos či orobinec, což nejsou drahé materiály. Většinu ceny zaplatíte za práci. Například na holandském ostrově Ameland zaplatili za doškovou střechu 120 EUR/m2 (cca 3000 Kč/m2), u nás se taková střecha dá pořídit už od 1500 Kč/m2.
Následující tabulka porovnává průměrné ceny za m2 různých střešních krytin:
| Typ střešní krytiny | Orientační cena za m2 (Kč) |
|---|---|
| Došková (slaměná) střecha | 1500 - 3000 |
| Pálená taška | 300 - 700 |
| Betonová taška | 250 - 550 |
| Plechová krytina | 150 - 400 |
| Asfaltový šindel | 100 - 300 |
Poznámka: Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit v závislosti na regionu, dodavateli a složitosti střechy.
tags: #dum #se #slamenou #strechou #informace