Vyberte stránku

Pokud se rozhodnete pro pěstování živého plotu, nemusíte použít zrovna túje, které často ani nemusí být dobrou volbou. Kvůli své jednotvárnosti a nepropustnosti světla může živý plot z tújí opticky zmenšit zahradu, není ani příliš originální. Výběrem vhodných kvetoucích druhů rostlin můžete poskytnout potravu včelám, motýlům a dalšímu hmyzu a také ptákům. Navíc si užijete překrásnou podívanou a vůni. V našem článku Vám poradíme, jak vybrat keře do živého plotu, pokud myslíte také na ostatní živé tvory, kteří budou Vaši zahradu navštěvovat.

Jaké rostliny jsou vhodné pro výsadbu užitečného živého plotu?

  • Komule davidova - Tato rostlina je známá také pod názvem „motýlí keř“. Určitě je Vám tedy jasné, že na své květy láká zejména motýly, ale také včely a čmeláky. Kontejnerové rostliny sázíme na jaře. Rostlina vyžaduje slunné, dostatečně velké stanoviště a propustnou, výživnou půdu. Můžete si vybrat z několika barevných variant. Správný růst podpoříte radikálním jarním řezem. Před zimou pak komuli chráníme přihrnutím vrstvy kompostu.
  • Ptačí zob - Ptačí zob se do živých plotů používá poměrně často. Jedná se o nenáročný keř, který existuje v několika variantách. Pro stříhání a tvarování se nejlépe hodí opadavá varianta, která se vysazuje v předjaří nebo na podzim. Černé plody dozrávají na podzim a nejsou vhodné ke konzumaci. Ptáci jsou však vůči jedu imunní, keř jim tedy poskytne dostatek potravy.
  • Dřín obecný - Dřín je keř, který na jaře poskytne potravu včelám a na podzim si na jeho červených plodech pochutnají ptáci. Některé druhy je pak možné použít i pro přípravu džemů a dalších pochutin. Daří se mu na slunečných místech a díky své mrazuvzdornosti a odolnosti roste i tam, kde se jiným rostlinám nedaří. Hodí se do volně rostoucích i tvarovaných živých plotů.
  • Dřišťál obecný - Medonosný keř dřišťál je takřka celý jedovatý - mimo plodů, jež na podzim nasytí ptáky. Dřišťál je velmi nenáročný na pěstování, kterému se daří i na suchu a výpalu, je však citlivý na přemokření. Dá se tvarovat po odkvětu nebo v předjaří, dejte však pozor na četné trny.
  • Bez černý - Pro stinná místa je možné zvolit velmi známý a prospěšný černý bez. Je třeba jej dostatečně stříhat, aby se příliš nerozrostl.

Mezi další vhodné keře patří (mimo mnoho jiných) např. muchovník, bobkovišeň, aronie, kdoulovec, hlošina, kalina, rakytník či hlohyně. Pro rozdělení zahrady nižším plotem použijte třeba rybízy, angrešty nebo josty. Druhy můžete kombinovat, dosáhnete tak nádherně barevného a proměnlivého plotu prospěšného pro mnoho různých živočichů.

Varování: Květy ptačího zobu mohou některým lidem zapáchat, proto si nejprve promyslete jejich vhodné umístění.

Výsadba živého plotu

Vybudovat živý plot může být hračka. Stačí si vybrat tu správnou rostlinu pro živý plot a o vše ostatní už se postará některé z vybraných zahradnictví online. Sazenice totiž doručí kamkoliv, kam budete potřebovat.

Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.

Čtěte také: Pěstování dřínu obecného

Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Umístění živého plotu závisí na tom, k jakému účelu ho chcete pěstovat.

Pamatujte na to, že každá rostlina potřebuje určitý prostor pro kořeny i nadzemní část. Vyšší živý plot (nad 2 m) vyžaduje víc prostoru kvůli stabilitě i údržbě. Pokud k plotu nebudete mít přístup z druhé strany (například kvůli plotu souseda), mohou pro vás být vhodnější spíše nižší druhy rostlin. - Na severní a východní straně je méně slunce a jedná se o ideální volbu pro druhy do polostínu. V tomto ohledu většinou platí, že čím menší údržbu rostlina vyžaduje, tím pomaleji roste. Informujte se také o tom, jaké konečné výšky může plot maximálně dosáhnout.

Při plánování živého plotu je třeba zvážit hned několik faktorů. Výběr vhodných rostlin pro živý plot podle regionu je klíčový pro to, aby se plot dobře uchytil, prospíval dlouhodobě a skutečně byl „bezúdržbový“. Kombinování více druhů do jednoho živého plotu je výborný způsob, jak dosáhnout přirozeného, pestrého a zdravého vzhledu. Kombinací kvetoucích, plodících a stálezelených druhů dosáhnete zajímavého vzhledu po celý rok.

  • Pokud potřebujete rychle zakrýt prostor (například u novostavby), je třeba vybírat z rychle rostoucích druhů.
  • Pokud chcete snížit hluk z ulice nebo silnice, volte dřeviny s hustým, pružným a vícevětvovým systémem.
  • Pokud řešíte ochranu před větrem, může být žádoucí zejména pevný habitus a pružné větve. Mezi vhodné dřeviny se řadí například habr (Carpinus), hloh (Crataegus), tavolník (Spiraea) nebo skalník (Cotoneaster).

Výběr dřevin podle stylu a potřeb je klíčový. Vždy proto zvažte prostor, který máte k dispozici a podmínky, které můžete dřevinám nabídnout. Nezapomeňte zvážit i vaše estetické požadavky, aby se vám výsledek po všech stránkách zamlouval.

Bezúdržbový živý plot

Toužíte po zelené ochraně soukromí, ale nemáte čas na pravidelné stříhání a náročnou péči? Řešením může být bezúdržbový živý plot. Samozřejmě je třeba počítat, že žádný živý plot není úplně bezúdržbový. Bezúdržbové živé ploty jsou obecně vhodným řešením pro ty, kteří se neradi věnují zahradničení nebo na tuto aktivitu jednoduše nemají čas. S živým plotem získáte v zahradě přirozené oddělení prostoru a zajistíte si určitou dávku soukromí. Prostor skryjete před zvědavými zraky sousedů i kolemjdoucích.

Čtěte také: Bezúdržbový živý plot

Pokud hledáte bezúdržbové řešení, musíte počítat také s poněkud omezenou variabilitou při výběru dřevin. I když je výběr dřevin pro tvorbu bezúdržbového živého plotu omezený, stále se můžete rozhodnout mezi několika variantami. Oblíbené mohou být nejen vyloženě okrasné kvetoucí živé ploty, ale i třeba jedlé živé ploty, ze kterých můžete mít hned dvojitou radost. Pokud si chcete užívat stálý vzhled vašeho živého plotu po celý rok, je na místě poohlížet se po takzvaných stálezelených druzích.

Oblíbenou variantou je například tis červený (Taxus baccata), nenáročný zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) či cesmína modrá (Ilex meserveae). Vedle nesáhnete ani s bobkovišní lékařskou (Prunus laurocerasus). Pokud vám nevadí, že živý plot během zimních měsíců ztratí své zelené listy, máte opět o něco širší nabídku dřevin, ze kterých lze vybírat. Může se totiž jednat o opadavé stromy na živý plot.

Rozhodnout se dále můžete pro ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), který vyniká rychlým růst, dobře se větví a snadno se tvaruje. Pro nižší živé ploty lze doporučit například dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii). Odolným keřem, který bude poměrně dobře růst i v horších půdách, je hloh obecný (Crataegus laevigata). Pokud pro vás není klíčový rychlý růst rostlin, můžete vybírat z pomalu rostoucích druhů. Skvělou volbou je například zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), který je hustý, kompaktní a ideální na nízké formální živé ploty. Vsadit můžete také na tis červený (Taxus baccata), který dobře snese stín i tvarování.

Pamatujte na to, že žádný živý plot není zcela bez práce. „Bezúdržbový“ ve skutečnosti znamená méně častou, ale stále potřebnou péči - jako je mulčování, lehké tvarování či občasná kontrola stavu rostlin.

Péče o živý plot

I živý plot si ale žádá důslednou péči.

Čtěte také: Teleskopické nůžky

Jakmile máme hotovo, přistoupíme k hornímu střihu, kde vedeme nožovou lištu vodorovně pod úhlem 0 až 10 stupňů a srpovitými pohyby odstraňujeme ostříhaný materiál. Při samotném stříhání dobře dostupného a nepříliš vysokého živého plotu začínáme nejprve bočním svislým stříháním. Používáme obloukovité pohyby směrem nahoru a zpět. Následně postupujeme pomalu dopředu.

Po vysazení živého plotu je důležité zastřihávat už mladé rostlinky na požadovaný tvar. Přitom by měl zůstat nepoškozený hlavní výhon do té doby, než živý plot dosáhne požadované výšky. Všechny ostatní výhony se sestřihnou na polovinu. Aby se zabránilo estetické vadě, kdy budou spodní větve holé, měli byste stříhat živý plot do lichoběžníkového tvaru. Pokud to nedodržíte, bude mít pro spodní část živého plotu málo světla, což způsobí opadávání zeleně.

V době růstu je nezbytná pravidelná péče. Pokud živý keř přece jen někdy ztratí požadovaný tvar, pomůže jen velmi razantní sestřih. Ale pozor, ne každý druh dřeviny si to nechá líbit. Zvláště jehličnany reagují citlivě na masivní sestřih odrostlých starších částí. Živé ploty ze dřevin v létě zelených a ptačího zobu zeleného mají i v zimě hlavní období stříhání během vegetačního klidu. Počátkem srpna probíhá druhé stříhání. Aby se nerušili ptáci při hnízdění, neměly by tyto práce probíhat dříve.

Živé ploty ze stále zelených nebo jehličnatých dřevin se stříhají teprve krátce před rašením na jaře nebo ještě na podzim. Při stříhání se odstraňují pouze nové výhonky, aby se vyprovokovalo rašení pokud možno co nejvíce zbylých pupenů.

Nejprve je třeba si ujasnit, co od živého plotu očekáváme a zda druh, který se nám líbí, je vhodný pro pěstování v daných podmínkách.

Během údržby se zaměřte na tvarování živého plotu, abyste jej směřovali přesně tak, jak chcete. Nezapomeňte rostliny preventivně kontrolovat a případně včas odhalit, zda se jim nedaří. Okolí živého plotu se rovněž vyplatí zamulčovat. Tímto způsobem totiž efektivně předejdete tvorbě plevelu.

Kdy stříhat živý plot?

Možná budete překvapeni, když se dozvíte, kdy je vhodné poprvé zastřihnout živý plot! Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky. Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků.

  • První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny.
  • Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu.
  • Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků.
  • Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září.

Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.

Na jaře kvetoucí listnaté keře se stříhají po odkvětu, to je zhruba v květnu až červnu. Dřeviny nikdy v tomto letním období neřežte hluboko do dřeva. Hluboký řez aplikujte vysloveně jen tehdy, pokud se jedná o starý živý plot, který potřebujete zmladit a podpořit mladé výhony ze starého kmene. Jehličnany se stříhají minimálně.

Pokud chcete plot nižší, seřízněte níže. Pokud plánujete živý plot ve výši 2 metry, túje seřízněte, až když dosáhnou výšky 2 metry. Smrk je třeba řezat opatrně. Počítejte s množstvím rostlinného odpadu v podobě větví a listů. Chybu už těžko napravíte a i to bude na plotě vidět. Řez se provádí na jaře, v létě a koncem léta. Platí to zejména pro jilm, h...

Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot! Mezi skvělé elektrické nůžky na živý plot patří i nůžky od Gardeny!

Tip: Víte kdy stříhat živý plot? Řez patří k péči o jakékoliv výsadby. Pokud jste se rozhodli pro volně rostoucí živý plot, řez aplikujte podle vysazených druhů. Před stříháním dopřejte dřevinám dostatečně velkou a pravidelnou závlahu a nezapomínejte na ni ani po řezu.

Nářadí pro údržbu živého plotu

Český trh nabízí celou řadu nástrojů na údržbu živých plotů. Nejčastěji to bývají motorové nůžky na živý plot. Můžeme vybírat mezi benzinovými, elektrickými nebo akumulátorovými. Benzinové jsou poháněné spalovacím motorem a jsou vhodné pro použití na rozsáhlých pozemcích či pro udržování parků.

Takto vybaveni jsme nezávislí na elektrické síti, s maximální mobilitou a výkonem. Elektrické zahradní nůžky se naproti tomu hodí především pro práce v okolí domu v dosahu elektrické sítě. Omezena je mobilita a mnohdy překáží i samotný elektrický kabel. Akumulátorové zahradní nůžky jsou nejmladším zástupcem mezi nástroji pro údržbu živého plotu. Jejich hlavními devízami jsou neomezená mobilita, tichý provoz, nulová produkce výfukových plynů a jednoduchá údržba. Výdrž je již srovnatelná s kapacitou nádrže benzinových modelů.

Tvarování živého plotu

Geometrické tvary živých plotů, například pyramidy či koule, se většinou stříhají pomocí napnutých provazů nebo formy z dřevěných latěk. Stihl radí obtočit formu okolo rostliny a ostříhat všechny přečnívající výhony. Dokonce i vysokokmenné rostliny mohou být sestřiženy velmi působivě a dekorativně a stát se tak zlatým hřebem zahrady.

Pokud nestačí běžné geometrické tvary a objevili jste v sobě „Střihorukého Edwarda“, můžete se pokusit o mnohem komplikovanější figurální tvary, třeba pohádkové postavy či zvířata. Společnost Stihl radí postavit konstrukci z pletiva, kterou nasadíte na keř. Podél drátu pak lze bez problémů stříhat. Za důležité považuje dobře ovladatelné a ostré nářadí pro přesné stříhání. Všechny přečnívající výhony se několikrát za rok odstřihnou, aby se podpořil hustý růst.

Péče o zdravotní stav živého plotu

Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.

Pamatujte na to, že příliš hustě vysazené rostliny hůře „dýchají“ a snadno je napadnou plísně. Abyste předešli plísním a houbovým onemocněním, zajistěte vzdušný prostor kolem rostlin. Nepřelévejte je a pokud už budete provádět zálivku, tak vždy ke kořenům (nikoliv na listy). Pokud si všimnete napadených částí rostliny, odstraňte je ihned a zabraňte šíření plísní a nemocí.

Nejčastější choroby a škůdci živého plotu:

  • Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
  • Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
  • Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
  • Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
  • Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.

Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.

Tip: U dřišťálu vysazujeme 3 až 4 rostliny na metr. Stříháme 2x ročně. Údržba je pracná, protože keř má trny.

tags: #drin #zivy #plot #pěstování #a #údržba

Oblíbené příspěvky: