Vyberte stránku

Dřín obecný (Cornus mas) je nenáročný, opadavý, poměrně rychle rostoucí užitkově okrasný keř nebo strom, který řadíme do čeledi Cornaceae - dřínovité. Původní druh je přirozeně rozšířený v Evropě, areál výskytu dále sahá až po Krym a Kavkaz. Ve svém přirozeném prostředí roste na křovinatých stráních a ve světlých lesích.

Dřín obecný vytváří robustní, jasně zelené živé ploty. Je to domácí opadavá listnatá dřevina, dosahující výšky až 7 metrů. Listy jsou vstřícně postavené, eliptického až vejčitého tvaru, jasně zelené barvy.

Charakteristika dřínu obecného

  • Kvete ještě před olistěním, od února do dubna, množstvím žlutých květů.
  • Plodí na konci léta, plodem je červená jedlá peckovice s vysokým obsahem vitamínu C.

Dřín obecný nabízí originalitu, elegantní habitus, bohatou násadu květů a v neposlední řadě jedlé plody, které mají vysoký obsah vitamínu C a mohou se konzumovat přímo nebo ve formě marmelád či sirupu. Není tedy divu, že je tato dřevina tak oblíbená.

Dřín obecný dorůstá do 7 metrové výšky, proto je spíše vhodný pro větší zahrady. Jak jsme však již naznačili, keř si vás získá nejen statným vzrůstem nebo lesklými, jedlými červenými plody, ale během kvetení v březnu a dubnu i záplavou žlutých 4 četných květů.

Využití dřínu obecného v zahradě

  • Patří mezi významné medonosné dřeviny, včelám poskytne dostatek pastvy.
  • Vytvoří nepřehlédnutelný solitér na udržovaném trávníku.
  • Zaujme v popředí vysokých okrasných dřevin.
  • Může být součástí neformálního živého plotu. Oddělí tematicky odlišné části pozemku.
  • Upoutá jako nepravidelná obruba silnic a chodníků.
  • Vynikne u altánku nebo zahradního domku.
  • Uplatní se v městských parcích, areálech firem i ve venkovských a přírodních zahradách.

Nároky na pěstování

Dřín obecný roste téměř v každé půdě, avšak preferuje sušší, vápenatou. Ideálním stanovištěm je slunce či polostín. Dobře snáší řez a tvarování. Ideální dobou je předjaří a druhá polovina června.

Čtěte také: Výběr dřevin pro živý plot

Dřín obecný preferuje plné slunce, ale dobře poroste i v polostínu. Dřevina uvítá kyselejší, dobře propustné, mírně vlhké humózní půdy. Přestože jí mírná vlhkost v půdě vyhovuje, dlouhodobě přemokřené zeminy nesnáší. Starší, dobře zakořeněné keře se díky bohatému kořenovému systému dokáží přizpůsobit suchým půdám a problémem nejsou ani výraznější výkyvy teplot. Dřevinu pravidelně zavlažujeme pouze první rok po výsadbě, jinak pouze při dlouhodobém deficitu vláhy.

Kultivar si nepotrpí na pravidelném přihnojování a prakticky nevyžaduje řez. Samozřejmě nic vám nebrání v tom, abyste zahuštěný keř na jaře prosvětlili nebo regulovali jeho velikost.

Teprve až živé ploty vysoké alespoň 1,5 metru vytvoří skutečnou zelenou bariéru. Ovšem příliš vysoké živé ploty zastiňují zahradu či její část. Nižší živé ploty jsou vhodné k lemování chodníků a pěšin, jako obruba záhonů (do 50 cm), k dělení pozemků a vytváření přírodních architektonických prvků na nich. Ale rozdělení běžné zahrady nejlépe zajistí malé skupinky keřů s výškou do jednoho metru.

Péče o živý plot z dřínu

Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!

Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.

Čtěte také: Živý plot z habru: Jak na to

Nejčastější choroby a škůdci

  • Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
  • Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
  • Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
  • Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
  • Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.

Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny.

Dřín jako živý plot - alternativa k tradičním dřevinám

Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Dřín obecný je skvělou alternativou k tradičním dřevinám, jako jsou túje, habr nebo smrk. Nabízí nejen krásný vzhled, ale i užitek v podobě jedlých plodů a podpory pro včely a ptáky.

Další vhodné dřeviny pro živé ploty

  • Zimostráz (Buxus sempervirens): Pro nízké živé ploty, které drží rovné linie.
  • Zimolez (Lonicera): Pro středně vysoké ploty, evropské druhy L. alpigena, L. coerulea a L. xylosteum.
  • Svída bílá (Cornus alba): Oblíbená okrasná rostlina s červenými větvemi.
  • Svída krvavá (Cornus sanguinea): Běžný český druh s červeným dřevem.
  • Svída výběžkatá (Cornus sericea): Může vytvořit hustý živý plot.

Tipy pro výsadbu a péči

  • Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim.
  • Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu.
  • Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
  • První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny.
  • Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků.
  • Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září.
  • Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.

Předpěstované ploty dodáváme na objednání. Rostliny balíme s maximální péčí, aby k Vám dorazily bez úhony. 99,8 % rostlin doručíme v pořádku. A pokud se výjimečně něco nepovede?

Čtěte také: Tipy pro pěstování Habru

tags: #drin #obecny #zivy #plot #pestovani

Oblíbené příspěvky: