Vyberte stránku

Než se pustíme do samotné realizace stavby dřevostavby, je zapotřebí si rozmyslet, jaké základy dřevostavby zvolíme. V dnešní době se často staví dřevostavby na betonové základy. Určitou novinkou v této problematice je stavba dřevostavby na takzvané patky.

Co je založení na patkách (Crawl Space)?

Založení dřevostavby na patkách, známé také jako „crawl space“ (průlezný prostor), představuje moderní a v zahraničí (např. v USA) běžné řešení. Jedná se o založení nad terénem s provětrávanou dutinou, kdy celá stavba není pevně spojena se zemí, ale spočívá na betonových patkách, zemních vrutech nebo pilotech.

Tento způsob je lacinější než klasický betonový základ, avšak musíme počítat s tím, že dřevostavby, které jsou umístěny na patkách, musí být menších rozměrů. Nejvhodnější jsou dřevostavby o velikosti 3+1 nebo 3+kk. Dřevostavby o rozměrech 3+1 jsou navrženy tak, aby uspokojily běžnou rodinu a poskytly jim dostatek místa a pohodlí. Tyto typy dřevostaveb jsou nízkoenergetické.

Výhody a nevýhody založení na patkách

Založení dřevostavby na patkách má řadu výhod, ale i nevýhod, které je nutné zvážit.

Výhody:

  • Nižší náklady: Výstavba betonových patek je oproti klasickému betonovému základu levnější a rychlejší.
  • Ochrana proti vlhkosti: Dřevostavba není v přímém styku s terénem, což výrazně snižuje riziko vzlínání vlhkosti a napadení dřevokaznými houbami či škůdci. Tyto dřevostavby bývají méně náchylné na vlhkost uvnitř domu a jsou dobře izolovány.
  • Větrání: Volný prostor pod dřevostavbou zajišťuje neustálé a dostatečné větrání, což brání hromadění vlhkosti a pomáhá odvětrávat radon.
  • Úložný prostor: Pod samotnou dřevostavbou vznikne úložný prostor, což je praktické pro různé účely.
  • Snadná kontrola rozvodů: Díky provětrávané dutině je snadná kontrola a případná údržba rozvodů.
  • Řešení terénních nerovností: Patkami lze vyřešit nepříznivé terénní nerovnosti, s kterými bychom jinak zápolili pomocí těžké stavební techniky.

Nevýhody:

  • Omezené rozměry: Na patkách není doporučené zakládat velké budovy. Základové patky se mohou realizovat pouze u menších domů nebo dřevostaveb zhruba do velikosti 3+1 nebo 3+kk.
  • Vyšší náklady na podlahový rošt a izolaci: Musíme počítat s extra nákladem na nosný podlahový rošt a vyšší vrstvu izolace, jelikož podlaha nad větranou mezerou se chová jako venkovní konstrukce.
  • Nutnost schodů: Kvůli volnému prostoru, který pod dřevostavbou vznikne, bude nutné zrealizovat i schody (výška podlahy nad terénem je zhruba od 30 do 80 cm).
  • Nedůvěra k řešení: V České republice stále přetrvává určitá nedůvěra k tomuto technickému řešení ve srovnání s tradiční základovou deskou.

Zásady správného založení dřevostavby na patkách

Založení dřevostavby zásadně ovlivňuje její funkčnost, životnost i celkovou kvalitu. Právě spodní stavba bývá často podceňována, přitom hraje klíčovou roli v ochraně konstrukce před vlhkostí a vznikem tepelných mostů. Dřevo jako konstrukční materiál je vysoce citlivé na vlhkost. Proto je správné navržení a provedení spodní stavby klíčové pro dlouhodobou funkčnost a energetickou účinnost celé dřevostavby. Špatně provedené základy se často projeví až po letech, kdy jsou opravy složité a nákladné.

Čtěte také: Konstrukce dřevostavby z OSB desek

Hlavním pravidlem při zakládání dřevostaveb je zabránit, aby se dřevěné konstrukce dostaly do styku s vlhkostí.

Klíčové aspekty:

  1. Výškové oddělení od terénu: Dřevěné prvky by měly být minimálně 300 mm nad upraveným terénem. Jde o základní pravidlo dle normy ČSN 73 6005 a vyhlášky č. 268/2009 Sb., které chrání dřevo před odstřikující vodou, navátým sněhem i intenzivnějšími dešti. Tomáš Tesař ze společnosti DOMY DNES vysvětluje: „Vždycky se s investorem nejdřív bavíme o tom, jak předejít budoucím potížím - proto dům standardně zvedáme minimálně o 30 cm nad upravený terén.“
  2. Odvádění srážkové vody: Okapový chodníček, spádování terénu 2-5 % směrem od stavby a kontrolované odvedení srážkové vody mimo objekt jsou nezbytné pro omezení vlhkostního zatížení soklu.
  3. Přesah střechy: Nejspolehlivějším řešením je navrhnout střechu s dostatečným přesahem, který dřevěné konstrukce kryje před deštěm. Současný trend bezpřesahových střech ale tuto ochranu omezuje, a proto je nutné ztracený „deštník“ nahradit jinými prvky, konkrétně pečlivě promyšlenými a technicky dotaženými detaily, zejména u vstupů a teras.
  4. Hydroizolace: Hydroizolace základů musí být provedena s absolutní těsností, bez poškození, bez perforací a s přesahem pro napojení na svislou hydroizolaci. Příkladem dobré praxe je řešení, kdy se vodorovná hydroizolace z asfaltových pásů překlápí přes hranu základové desky a vytváří tzv. zpětný spoj. Ten se následně propojuje se svislou hydroizolací pomocí stěrky, která se aplikuje minimálně 300 mm nad úroveň terénu. Ing. Petr Nováček, DiS. z VVÚD popisuje praxi: „V místech dveří a nízko uložených oken vytahujeme stěrkovou izolaci až na rám okna, čímž zajistíme vodotěsné napojení. Pro případ úniku vody v domě a možného zatečení do skladby podlahy osazujeme dřevěnou konstrukci na XPS s vysokou pevností nebo v místech s vysokým bodovým zatížením na pěnové sklo.“ Tradiční asfaltové pásy vyžadují práci s plamenem a složitě se s nimi řeší členité detaily. Proto dalším řešením, které se v praxi stále častěji uplatňuje, je použití moderní dvousložkové stěrky. Karel Dutka ze společnosti Cemix říká: „Tato speciální bitumenová dvousložková stěrka s vlákny má rychlou odolnost proti vodě a umožňuje snadnou aplikaci i v komplikovaných tvarech.“ Specifickým a moderním řešením je tzv. obrácená skladba hydroizolace. Tato metoda umisťuje tepelnou izolaci (XPS, PIR) nad hydroizolační vrstvu, čímž ji chrání před mechanickým poškozením, UV zářením i teplotními výkyvy. Štěpánka Čápová ze společnosti Origis vysvětluje: „Tato metoda nám umožňuje minimalizovat průrazy hydroizolační vrstvy a zároveň lépe chrání dřevěnou konstrukci proti vzlínání vlhkosti od základové desky.“
  5. Zateplení soklové části: Soklová část je jednou z nejvíce zatížených částí stavby a její zateplení je klíčové. Tepelná izolace musí sahat ideálně 500 mm pod úroveň terénu, být celoplošně lepená, neporušená kotvícími prvky a bezchybně napojená na izolaci stěn. Karel Dutka ze společnosti Cemix popisuje: „Pro soklovou část dřevostavby nabízíme kompletní systémové řešení. Využíváme kombinaci bitumenové stěrky a pružných těsnicích pásek. Na izolant pak aplikujeme stěrku s vlákny a výztužnou tkaninou, kterou dále chráníme hydroizolační vrstvou a finální omítkou.“
  6. Řešení vstupů a teras: Kritickým místem dřevostavby jsou vstupy a terasy, kde je největší chybou zarovnání vnější plochy s podlahou domu bez dostatečné ochrany. U dlážděných či bezbariérových vstupů odvodňovací kanálek (široký min. 200 mm) s mřížkou je nutný. Štěpánka Čápová z firmy Origis popisuje: „Pokud je u stavby požadavek na bezbariérový přístup, řešíme to pomocí drenážního kanálu překrytého roštem. Svislá hydroizolace se vytáhne přes podkladní tepelněizolační profil až k prahu vstupních dveří.“
  7. Důkladné větrání: Dutina pod stavbou musí být neustále a dostatečně větraná, aby se v ní nehromadila vlhkost. Budou-li záměrně uzavřeny či ucpány větrací otvory, spodní stavba domu nebude dostatečně větrána, což povede k vytvoření příznivých podmínek pro růst plísní na povrchu konstrukcí, následnou hnilobu organického materiálu a korozi kovů. Pokud tedy budete chtít skrýt tyto betonové patky, je důležité, aby pod domem zůstala větraná vzduchová mezera.
  8. Důkladné zateplení podlahy: Podlaha nad větranou mezerou se chová jako venkovní konstrukce a musí být velmi dobře tepelně izolovaná. Na spodní straně (exteriér) začínáme podhledovými deskami, což můžou být OSB nebo SDK desky tloušťky 22 mm. Na ně se směrem vzhůru ukládají jednotlivé fošny (profily 50 x 150 mm nebo 50 x 240 mm) v osových vzdálenostech 500 mm, mezi které se vkládá tepelná izolace (nejčastěji minerální vata). Následuje záklop opět z OSB desek (tloušťky cca 22 mm), na který přijde další vrstva tepelné izolace v tloušťce 40 mm za účelem eliminace tepelných mostů.

Realizace patek a konstrukce

Dimenze a vzdálenost patek je odvislá od mohutnosti nesené konstrukce. Obecně platí, že by patky měly zasahovat až do nezámrzné hloubky, která se v našich zeměpisných oblastech pohybuje kolem 0,8-1,2 m pod zemí. Jednotlivé nosníky, které vynášejí podlahu 1. NP, je nutné podepírat na místech s největším ohybovým momentem, což bývá zpravidla ve třetinách rozponu. Vzdálenost patek i správné dimenzování je závislé na mohutnosti konstrukce a stavu zeminy (podmáčené, jílovité, stabilní podloží) - tyto parametry vám určí statik.

Zakládání na patkách spočívá v tom, že se vybetonuje nebo vyzdí patka, která vynáší prostřednictvím dřevěného hranolového profilu vazné prvky. Tento hranolový profil bývá nasazen na ocelový trn, který je kotven do betonové patky. Mezi hranolem a betonovou patkou je samozřejmě vložena hydroizolace, která brání degradaci sloupku.

Dalším podobným způsobem zakládání dřevostaveb je založení na betonových patkách, které jsou vylity do předem připravené papírové formy. Chceme-li docílit ještě stabilnějšího a poctivějšího základu, může být spodek takové patky provázán ocelovou výztuží.

Postup výstavby patek:

  1. Vykopání jámy pro budoucí základ do nezámrzné hloubky (obvykle 80 cm) s rozměry 30 x 30 cm.
  2. Uložení bednění v nadzemní části, sloužící pro vybetonování patky.
  3. Instalace kotvících prvků, které budou plnit svoji nosnou funkci v rámci nosníků přenášejících veškerá zatížení.

V případě založení stavby na patkách využíváme fošnové konstrukce podlahy. Výhodou fošnové konstrukce je její jednoduchá montáž (ruční manipulace).

Čtěte také: Výhody a nevýhody hybridní stavby

Dřevostavba a legislativa

Řada lidí si myslí, že stavba, která není pevně spojena se zemí, tak nepodléhá stavebnímu zákonu. Tak to není. Dnes máme v zákoně termín „výrobky plnící funkci stavby“ a ty se musí posuzovat jako každá jiná stavba. Takže výrobkem plnícím funkci stavby může být maringotka, která má kabelovou přípojku, má přistavěné suché WC, je doplněná o pergolu a ze střechy kouká komín. Rozhodnutí, zda jde o výrobek plnící funkci stavby nebo ještě ne, posuzuje stavební úřad.

Je dost složité správně rozpoznat, které stavby (výrobky plnící funkci stavby) nějaký typ povolení potřebují. V rámci samostudia si prosím nastudujte §79 stavebního zákona 183/2006 Sb. v platném znění, kde na dvou stránkách jsou tyto stavby popsány. Ale je třeba velice pečlivě hlavně u § 79 odst. 2 o) posoudit i soulad s územním plánem! Další podmínkou u tohoto odstavce je, že se jedná o stavbu, která souvisí s bydlením nebo s rodinnou rekreací.

Příklad: U svého rodinného domu chci postavit kolnu do 25 m² vzdálenou 2 m od hranice pozemku. Územní plán to umožňuje. Tady nepotřebuji z hlediska stavebního zákona nic. Ale pokud mám stavební parcelu a ještě tam žádný dům nestojí, tak tu samou stavbu už musím se stavebním úřadem projednat. Takže je vždy lepší vzít snímek katastrální mapy, tam nakreslit obdélníček a jít se na stavební úřad raději zeptat.

Každá chyba při založení dřevostavby může způsobit vážné problémy a vysoké náklady na sanace. Přitom kvalitní spodní stavbu lze snadno zajistit dodržením osvědčených technických zásad. Klíčové je nepodcenit přípravu a spolupracovat s prověřenými odborníky. Certifikované firmy v rámci Dokumentu národní kvality (DNK) mají povinnost řešit konstrukční detaily vždy s ohledem na ochranu dřeva vůči vlhkosti. Ing. Petr Nováček, DiS. z VVÚD doplňuje: „DNK přenáší zodpovědnost za kvalitní řešení spodní stavby na celý tým - od projektanta až po technický dozor.“

Tabulka porovnání typů základů pro dřevostavby

Typ základu Popis Výhody Nevýhody Vhodné pro
Základové pasy s podkladní deskou Tradiční řešení, kdy nosné stěny stojí na betonových pasech a mezi nimi je vyarmovaná betonová deska. Stabilita, univerzálnost. Větší množství betonu a výkopových prací. Klíčová je správná hydroizolace a minimalizace tepelných mostů. Většinu typů dřevostaveb.
Základová deska na izolační vrstvě Plošný typ založení, kdy celou stavbu nese silná železobetonová deska na izolační vrstvě z pěnového skla nebo XPS. Eliminace tepelných mostů, vhodné pro pasivní domy, vysoká tepelná izolace. Vyšší pořizovací náklady, technicky náročnější projekt a provedení. Pasivní a nízkoenergetické domy.
Betonové patky (Crawl Space) Založení nad terénem s provětrávanou dutinou, realizované na betonových patkách, zemních vrutech nebo pilotech. Nižší cena, ochrana proti vlhkosti, větrání, úložný prostor, snadná kontrola rozvodů, řešení terénních nerovností. Omezené rozměry stavby (menší domy), vyšší náklady na podlahový rošt a izolaci, nutnost schodů, menší důvěra v ČR. Menší dřevostavby (do 3+1/3+kk), chatky, domy ve svahu, pozemky se spodní vodou.

Čtěte také: Výhody a nevýhody dřevostaveb a cihel

tags: #drevostavba #na #betonových #patkách

Oblíbené příspěvky: