Dřevěné fasády představují oblíbenou volbu v moderní architektuře, a to díky své estetice a ekologickým výhodám. Aby však správně fungovaly a měly dlouhou životnost, je nutné věnovat pozornost specifickým požadavkům na jejich projektování, konstrukci, realizaci a následnou údržbu. Publikace renomovaného architekta s pětadvacetiletou praxí, vydaná Grada Publishing a.s., se zabývá právě těmito praktickými zásadami a je určena praktikům, stavebníkům a zájemcům o výstavbu a rekonstrukci fasád rodinných domů i veřejných staveb.
Zásady dlouholetého fungování dřevěné fasády
Předpokladem pro dlouholeté fungování dřevěné fasády na domě je správný výběr materiálu, dodržení zásad pro správné provedení obkladu a následná péče a údržba fasády. Všechny tyto informace jsou v knize představeny na mnoha příkladech řešení detailů, nároží, soklů, napojení střech a oken a jejich začlenění v dřevěných fasádách. Autorovy praktické zkušenosti s konstrukcemi dřevěných domů a fasád prostupují celou publikací a poskytují čtenáři kritický, ale zároveň i pozitivně inspirující přehled různého praktického provedení fasád na příkladech z Německa a ze sousedních zemí.
Fyzikální nároky a odvětrávání fasád
Na dřevěné fasády se kladou v zásadě stejné fyzikální nároky ve vztahu k teplotním rozdílům, srážkám, slunečnímu světlu a difuzi vodních par jako na jiné fasády. Celková zátěž fasády je ovlivněna ročním obdobím a mění se i v průběhu dne. To však způsobuje větší kolísání vlhkosti materiálu, než je tomu u masivních zděných fasád. Dřevěné fasády, kromě klasických srubových staveb, spadají do kategorie zadem odvětrávaných fasád, na rozdíl od neodvětrávaných fasád, jakými jsou spřažený tepelně izolační systém (WDVS) nebo jádrové izolované cihelné zdivo.
Aby se dřevo pravidelně vysoušelo, je nezbytné odvětrávání fasády zadem. Každá dřevěná fasáda představuje dodatečnou zátěž vlhkosti, které je vystavena nejen v podobě dešťových srážek a vysrážení kondenzátu, ale také difuzi vzdušné vlhkosti z vnitřku budovy. Oba tyto jevy způsobují zvýšenou vlhkost dřeva. Dlouhodobě provlhlé dřevo ohrožuje hniloba a v každém případě vzrůstá nebezpečí napadení dřevokaznými houbami a řasami. Minimální šířka odvětrávací mezery mezi fasádou a konstrukcí je 2 cm, tato vrstva by měla stačit k zajištění účinné konvekce.
Vliv vlhkosti na dřevo a vznik trhlin
Dřevo je hygroskopický materiál, který reaguje jinak než minerální materiály fasád na vlastní vlhkost (ustálenou vlhkost dřeva) bobtnáním a smršťováním. Jako rovnovážná vlhkost dřeva se označuje podíl vody obsažené v dřevě, který se ustálí v rovnováze s vlhkostí okolí. V zimním období přijímá dřevo fasády vlhkost ve větším množství (až do 25 % obsahu vody), v sušších obdobích roku vlhkost ztrácí a vysychá. Na druhé straně obsah vlhkosti u fasád přivrácených ke sluneční straně se snižuje až na 10 % relativní vlhkosti.
Čtěte také: Trendy v tesařství: Dřevěné ploty
Protože obsah vlhkosti kolísá, dochází ke smršťování a bobtnání dřeva, což je u širokých prken téměř nevyhnutelně spojeno s popraskáním a se vznikem trhlin. Zřetelně jsou vidět trhliny, které se tvoří v místech spojovacích součástí, především tam, kde nejsou předvrtány otvory, resp. tam, kde nejsou dodrženy vzdálenosti spojovacích součástí od okrajů a konců prken. Toto popraskání v rovnoběžném směru s vlákny nenarušuje zpočátku funkci ochrany proti povětrnostním vlivům. Protože se trhliny často vyskytují v místech spojovacích prostředků, vznikají tím nejdříve vzhledové nedostatky. Toto praskání vede k tomu, že se na koncích prken tvoří zející spáry, jimiž vniká vlhkost dovnitř a po určité době způsobuje trouchnivění. Čím jsou jednotlivá prkna širší, tím vyšší je vlhkost dřeva a tím větší je pravděpodobnost vzniku prasklin ve směru vláken.
Tabulka: Vliv vlhkosti na dřevo fasády
| Období | Obsah vlhkosti dřeva (přibližně) | Důsledky |
|---|---|---|
| Zimní období | Až do 25 % | Příjem vlhkosti, bobtnání dřeva |
| Sušší období | Ztráta vlhkosti | Vysychání dřeva, smršťování |
| Fasády přivrácené ke slunci | Až na 10 % | Snížení vlhkosti |
Rizika mikroorganismů a výběr dřeva
S rostoucí vlhkostí stoupá riziko, že dřevo napadnou mikroorganismy. Kromě toho dřevo měkne, což zesiluje mechanické poškození na povrchu a vede k vymývání složek dřeva (jako je např. lignin). V důsledku toho povrch dřeva hrubne, což přispívá k jeho znečištění a biologické degradaci. Plíseň se tvoří na fasádách, na které nesvítí slunce, ale stává se značným problémem i u obložení přesahu střechy. Trvalá vlhkost způsobuje plesnivění a zmodrání, v extrémních případech vede napadení houbou k znehodnocení dřeva. Typickou příčinou napadení plísní je skutečnost, že v zimě se silně ochlazuje a rovněž se vytváří kondenzát na fasádě. Kromě toho nedostatečně chráněné dřevo nebo jeho nevhodný druh přímo poskytují potravu plísním.
Dřevo stromů, jako jsou borovice přímořská, bříza a buk, by se nemělo na vnější obklady používat. Pro venkovní aplikace je vhodné dřevo vyšší třídy odolnosti, např. modřín a douglaska. Ale ani tyto druhy nejsou při vysoké vlhkosti okolí plně rezistentní vůči napadení plísní. Nátěry a povrchové úpravy na zvlášť ohrožených místech musí být napuštěny fungicidními hmotami.
Čtěte také: Dřevěné ploty Hornbach: Co byste měli vědět
Čtěte také: Venkovní dřevěné žaluzie
tags: #dřevěné #fasády #grada #informace