Dřevostavby jsou stále oblíbenější - jsou levné, ekologické a jejich stavba je nenáročná. Dřevostavby představují zdravější styl bydlení s ideální vzdušnou vlhkostí. V dnešní době se využívá několik systémů tvorby dřevostaveb a nejběžnějším typem je rámová konstrukce.
Založení dřevostaveb
Stěny dřevostaveb se často zakládají na pevné základové desce, stejně jako klasické zděné stavby. Pod deskou se zpravidla v místech stěn provedou základové pásy šíře 40 cm do nezámrzné hloubky, většinou 80 cm. Základovou konstrukcí jsou běžné betonové základové pasy a vyztužená betonová deska. Vzhledem k tomu, že dřevostavby mají nižší hmotnost, jejich založení je možné provést i na menších patkách metodou Crawl Space, kde se vytvoří dřevěný podlahový rošt, pod kterým se nechá instalační vzduchová mezera, do které je možné v případě revize potrubí i vlézt (odtud název Crawl Space).
Výhody a nevýhody Crawl Space
Výhodou metody Crawl Space je výrazně menší množství betonu, odpadá řešení odizolování proti zemní vlhkosti i proti radonu. Podlaha pod přízemím nebude vyžadovat vodorovnou hydroizolaci. Voda se tak nebude mít kde hromadit, proteče do volného prostoru pod domem, kde se na ni, doufejme, včas přijde. Je samozřejmostí, že vodorovná izolace musí být dostatečně vysoko nad okolním terénem, aby nehrozilo její zaplavení vodou z okolí domu při přívalovém dešti.
Rámová konstrukce a její izolace
Největší část dřevostaveb stavěných v ČR je z rámových konstrukcí. Rámová konstrukce stěny dřevostavby je tvořena rámem, většinou z KVH hranolů o různých šířkách, například 140, 160 nebo 180 mm. Tento rám je z obou stran zaklopen různými materiály, jako jsou OSB desky, dřevovláknité desky nebo jiné materiály. Šířka KVH hranolu po zaklopení z obou stran vytváří dutinu. Tuto dutinu je třeba vyplnit tepelnou izolací. Mezi stojkami a deskami je prostor, který se vyplňuje izolací, především minerální vatou. Vnější stranu konstrukce tvoří termofasáda z polystyrenu (minerální vaty) a omítky. Zapomenout nesmíme na „instalační předstěnu“ z vnitřní strany konstrukce, tedy prostor pro veškeré potřebné rozvody, vyplněný tepelnou izolací.
Význam tepelné izolace
S neustálým růstem počtu dřevostaveb stoupá i spotřeba minerální izolace, která se do těchto konstrukcí aplikuje. Vzhledem k tomu, že neustále rostou nároky na tepelnou bilanci budov, souběžně s tím stále rostou nároky na sílu izolačních materiálů v obvodových konstrukcích staveb - tedy i dřevostaveb. Běžná síla izolačního materiálu v obvodové zdi bude větší jak 300 mm.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Typy minerálních izolací a jejich vlastnosti
Minerální izolace, které se používají do dřevostaveb lze rozdělit dle typu na skelné a kamenné. Oba tyto typy izolací mají velmi dobré tepelné i akustické vlastnosti. Z hlediska hořlavosti jsou oba typy materiálů nehořlavé. Hlavním důvodem využití minerální izolace jsou její tepelněizolační parametry a také fakt, že díky svým vlastnostem ji lze lehce stlačit a přizpůsobit tak případným nerovnostem dřevěné konstrukce stavby, díky čemuž pak v samotné konstrukci či roštu bez problémů velmi dobře drží.
Akustické a požární vlastnosti
Určitě je vhodné uvést akustické vlastnosti, kde minerální izolace díky svým zvukopohltivým parametrům významně zlepšuje celkovou vzduchovou neprůzvučnost konstrukce dřevostavby. V nejběžnějších konstrukcích každý centimetr minerální izolace může zvýšit celkovou neprůzvučnost konstrukce o 1 dB. Častou otázkou či argumentem odpůrců dřevostaveb je také požární odolnost. Minerální izolace sice nehoří, ale dřevo ano. V praxi však není ani tak důležité, zda dřevo hoří, ale jak dlouho celá konstrukce odolá trvalému působení ohně. V těchto ohledech má dřevo výrazně vyšší požární odolnost než například ocel, která při vysokých teplotách velmi rychle měkne a ztrácí svou únosnost. Nicméně při požáru během 5 minut začínají skelné izolace měknout a ztrácí svoji protipožární funkci.
Správná aplikace izolace
Je důležité, aby izolace ve stěnách dobře držela, jinak by vzniklé mezery zhoršily tepelnou i akustickou izolaci konstrukce. V tomto případě se mezi dřevěné sloupky vloží minerální izolace a následně se z vnitřní strany provede parotěsná fólie, která nepouští vnitřní vzdušnou vlhkost do konstrukce. Tato vlhkost se z interiéru odvádí klasickým větráním okny nebo vzduchotechnikou. U difúzně otevřených dřevostaveb se parotěsná fólie vynechává. Stačí izolaci z vnitřku zaklopit OSB deskami s ošetřenými spoji. Část vzdušné vlhkosti pak prochází volně konstrukcí.
Chyby při aplikaci izolace
Bohužel na trhu je řada materiálů i v oblasti minerálních izolací lišící se nejen cenou, ale především kvalitou. V některých případech je dokonce možné na stavbě vidět aplikaci skelné izolace určené primárně do stropů, bohužel i do konstrukce svislých stěn dřevostaveb, kam však v žádném případě nepatří. Na první pohled zákazník rozdíl nepozná, ale díky výrazně menší pevnosti se tyto izolace při aplikaci boulí, a bohužel v řádu měsíců postupně i klesají (v případě prefabrikovaných dílců se toto děje často už během přepravy). V prostoru nad nimi pak logicky vzniká místo, kde izolace chybí. To, že tato skutečnost zhoršuje akustické parametry konstrukce jako celku a také je příčinou vzniku tepelného mostu, nemusí být na první pohled zcela zřejmé, nicméně když se projeví v interiéru plísně živené další a další kondenzací promrzajícího místa, je často již pozdě.
Dřevovláknité izolace
Někteří výrobci montovaných dřevostaveb používají ve svých rámových konstrukcích klasické minerální izolace. Vedle těchto izolací se ale stále častěji využívají rovněž dřevovláknité izolace, které mají oproti minerální izolacím výhodu v podobě lepší schopnosti akumulovat teplo. Jinak řečeno, mají oproti minerálním izolacím vyšší měrnou tepelnou kapacitu. Dřevovláknité izolace mají až trojnásobnou měrnou kapacitu tepla ve srovnání s minerálními izolacemi, což znamená, že absorbují třikrát více tepla než například skelné izolace. Rámová dřevěná konstrukce je jednak ze stejného materiálu jako dřevovláknitá izolace. Tepelná izolace dřevostavby při použití dřevovláknité izolace je tak z přírodního materiálu.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Foukaná izolace
Izolace dřevostavby je velmi rychlá a efektivní s pomocí technologie foukané izolace. Foukaná izolace dřevostavby umožňuje precizní, rychlou a snadnou izolaci stěn dřevostavby. Izolace dřevostavby však není jen o stěnách; také stropy a střechy těchto budov potřebují kvalitní izolaci. Dnes lze snadno zjistit, že pro izolace stropu, izolace střechy nebo izolace stěny se běžně používá foukaná izolace, ať už minerální nebo papírová. Méně často se však ví, že pro izolace dřevostaveb je možné použít i foukané dřevovláknité izolace, které nabízí mnoho výhod. Pro izolaci stropu dřevostavby jsou velmi oblíbené lehké minerální skelné izolace, které se nabízí v provedení z panenského vlákna. Panenské vlákno se vyznačuje absencí jakýchkoliv chemických přísad a je zcela zdravotně nezávadné.
Rizika spojená s vodou v dřevostavbách
Poškození dřevěných nosných konstrukcí dřevostaveb vlivem působení vody, která se do konstrukce dostane, je situací, do které by se jistě nechtěl z pohledu majitele domu dostat nikdo z nás. Drobné úkapy vody do betonové nebo zděné konstrukce obvykle nezpůsobí vážné technické problémy, pokud se na ně včas přijde. Zděná konstrukce dobře napomáhá signalizaci poruchy svojí pórovitostí a nasákavostí. Časem se na ní flek objeví. Pro dřevostavbu ale mohou mít stejné úkapy fatální vliv na trvanlivost nosných konstrukcí. Navíc v konstrukci složené z různých sloupků, desek a fólií se voda dlouho nemusí projevit na viditelném povrchu. Samozřejmě dlouhodobě neřešené vlhkostní poruchy se stanou hygienickým problémem v obou typech staveb.
Případy poruch dřevostaveb
Oba níže popsané případy poruch dřevostaveb spojené s nežádoucím působením vody byly zaznamenány u nejrozšířenějšího systému dřevostaveb prováděného technologií 2 by 4. Nosný rám, většinou z KVH konstrukčních profilů, je kotven do ŽB základové desky. Nosný rám je zaklopen konstrukčními deskami, které se spolupodílejí na tuhosti konstrukce (OSB nebo sádrovláknité desky). Skladba podlahy na terénu odpovídá běžně prováděným konstrukcím podlah. Skladba podlahy na terénu odpovídá běžně prováděným konstrukcím podlah.
První případ - netěsnost sprchového koutu
První případ se týká malého domku realizovaného pro manžele ,,na důchod” od firmy specializující se na dřevostavby. Stavba byla realizována v roce 2012. Po cca 4 letech od realizace si majitelé domu všimli zvýšené kondenzace na vnitřním povrchu zasklení oken. Následně se objevily problémy spojené s otvíráním dveří do koupelny a na WC a změna barvy povrchu stěn a příček u podlahy. Problémy zjevně souvisely s vlhkostí v konstrukci. Při podrobné prohlídce se ukázalo, že za špatné otvírání dveří může nabobtnání obložkových zárubní. Největší problémy byly patrné na konstrukci příčky, za níž se nacházel sprchový kout. Sprchový kout byl jednou z dodělávek zajišťovaných samostatně investorem, resp. jeho zedníkem, do provedených hrubých konstrukcí dřevostavby. Stejně byly realizovány také dlažby a obklady v koupelně a vedlejším WC. Během prohlídky bylo zjištěno, že zatížením sprchové vaničky dochází k jejímu průhybu a oddálení od příčky. Tím se otevře silikonem tmelená spára mezi obkladem stěny sprchového koutu a konstrukcí netuhé, nesprávně podepřené, plastové vaničky. Po odstranění sprchového koutu a opláštění příčky ze sádrovláknové desky se ukázalo, že pod vaničkou nebyla provedena žádná hydroizolační vrstva, která by bránila rozlití vody do plochy a do navazujících konstrukcí. Dalším, bohužel zásadním, zjištěním bylo, že zatékání bylo dlouhodobé a došlo k rozsáhlému poškození dřevěných prvků. Kromě netěsné spáry kolem sprchové vaničky byla po rozkrytí konstrukcí zjištěna i netěsnost v rozvodu vody. Tlakové zkoušky údajně byly během realizace provedeny. Obnažené dřevěné konstrukce domu byly po nějakou dobu ponechány rozkryté, aby v nich obsažená vlhkost mohla vysychat.
Druhý případ - špatná hydroizolace podlahy
Další ukázkou problémů s vodou v konstrukci dřevostavby je novostavba přízemního rodinného domu z roku 2017. Asi rok po nastěhování majitelů do domu, při provádění zpevněných ploch kolem domu, byla zjištěna voda vykapávající ze soklu dřevostavby. Vlhké skvrny byly v ploše soklu i na navazující venkovní betonové dlažbě, na soklu začínaly zhruba od úrovně vodorovné hydroizolace. Jev se vyskytoval pod krytým stáním pro osobní automobil, takže nebylo pochyb, že zdroj vody je třeba hledat uvnitř domu. K obvodové stěně pod krytým stáním přiléhá sprchový kout v koupelně. Silikonová výplň spáry mezi dlažbou podlahy a obkladem stěny koupelny byla roztržená, nejspíš došlo k poklesu podlahy vůči stěně. Po odstranění této dlaždice a části dlažby okolo byla nalezena silikátová stěrka. V napojení stěrky na stěnu byla oranžová spárová páska z netkané textilie. V napojení stěrky na límec podlahového žlabu byla šedá páska. Té však zespodu chyběla butylkaučuková hmota, která je v současné době součástí pásek dodávaných jako systémové příslušenství ke stejnému typu žlabu. Vzhledem k poloze žlabu vůči stěnám byla na část límce napojena i oranžová páska. Je patrné, že při odtrhávání dlaždice, došlo k snadnému oddělení stěrky od podkladu a k delaminaci stěrky od spárových pásek. Obě pásky se v některých místech překrývaly, mezi nimi nebylo dostatečné množství stěrkové hmoty. Dunící dlaždice tedy nejspíš nebyla oddělena od hydroizolace, oddělena byla stěrková hydroizolace od svého podkladu nebo od límce žlabu. V sondě vyvrtané do podlahy sprchového koutu skrz roznášecí betonovou vrstvu a tepelnou izolaci z EPS se na povrchu hydroizolace z asfaltového pásu objevila voda. Sprchový kout je nejpodezřelejším zdrojem vody, která vytékala ze soklu ve výšce vodorovné hydroizolace. V daném případě se zjistily odchylky od obvyklého provedení hydroizolační stěrky a jejího vyztužení v přechodových detailech. V napojení stěrky na podlahový žlab chyběla speciální páska uzpůsobená k přilnutí na límec žlabu.
Čtěte také: Výhody a vlastnosti parketové podlahy
Prevence problémů s vlhkostí
Z uvedeného vyplývá, že obava o životnost dřevostaveb má být větší a má také vést k dobrému zvážení, které konstrukce nebo zařízení jsou pro dřevostavbu nevhodné. I u rozvodu podrobeného tlakové zkoušce je jisté riziko netěsnosti. Přitom jistota, že měkké smrkové dřevo ve vlhku shnije je téměř stoprocentní. Bezpečnosti dřevostaveb by určitě pomohlo promyšlené vedení instalací viditelně a kontrolovatelně v prostorách bez nároku na estetiku. Lepší bude, když na vodorovnou izolaci v průběhu užívání domu žádná voda nepronikne. Snad se hadice od pračky nebo myčky nádobí nikdy neuvolní a rozvody ověřené tlakovými zkouškami budou trvale plně funkční.
Možná opatření
- Dokážeme si představit, že při dnešních tloušťkách tepelných izolací v konstrukcích podlah by se izolace proti vodě a radonu dala provést na spádovaném podkladu (lze vytvořit např. cementovým potěrem na základové desce). Spád izolace spolu s drenážní vrstvou pod tepelnou izolací by umožnil vodu proniklou pod podlahy odvést od dřevěných konstrukcí např. do nějaké šachty, kde by se likvidovala a hlavně včas zjistila.
- Dalším možným opatřením proti působení vlhkosti na dřevěné základové prahy by mohlo být podložení základového prahu tuhým nenasákavým tepelným izolantem.
- Jako jednu z možností je třeba připomenout zřízení tzv. crawl space osvědčeného v kolébce dřevostaveb (v amerických filmech tudy často unikají desperáti před policií).
- Nabízí se také úvaha, zda dřevostavbou nemá být jen část domu “bez trubek” a rizikové provozy s rozvody vody nemají být ve zděné části domu. To ale pro většinu staveb není reálné vzhledem k tomu, že rozšířeným způsobem rozvodu tepla v rodinných domech je teplovodní podlahové vytápění.
- Z výše uvedených úvah o spolehlivosti hydroizolační stěrky pod dlažbou a obkladem prováděné in situ na stavbě plyne, že by neměla být jedinou izolací. Nabízí se použití sprchové vodotěsné a tuhé nebo dobře podložené vaničky s chytrým napojením na izolaci stěn a provedení stěrky pod ní a kolem ní. Podlaha okolního prostoru, na kterou může stříkat a téci voda, musí být samozřejmě izolovaná a odvodněná.
- Ještě lepší by mohla být konstrukční vana provedená v základové desce pod prostory s rizikem proniknutí vody pod podlahu. Její dno by bylo provedeno se spádem, drenáží a signalizačním odvodněním. V podstatě se jedná o lokální provedení opatření popsaných v bodě 4.
V řešení typových skladeb DEK umístěných v elektronické Stavební knihovně DEK nebo v katalogu Skladby a systémy DEK pro podlahy realizované na terénu (tedy na betonové vrstvě nebo desce s hydroizolací z asfaltových pásů) předepisujeme provést nad hydroizolací ochranný a vyrovnávací potěr. Zároveň je třeba věnovat pozornost šířce spáry mezi podlahou a obkladem stěny nebo soklem a kvalitě její tmelové výplně. U stěrky je nutná technologická kázeň. Je ale třeba vědět, že samotná stěrková hydroizolace pod podlahou sprchového koutu nestačí. Všechny rozvody vody musí být zkontrolovány tlakovou zkouškou, obzvláště ty, které budou zakryty. Je nejspíš na čase upravit systémové detaily a zásady provádění dřevostaveb tak, aby se snížilo riziko dlouhodobého působení havarijní vody na dřevěnou konstrukci.
Typy minerálních izolací Isover pro dřevostavby
- Isover Fassil: středně tuhá kamenná vlna, funguje také jako akustická izolace a hodí se do protipožárních konstrukcí.
- Isover Woodsil: izolace speciálně vyvinutá pro dřevostavby. Šířka 580 mm je optimalizovaný rozměr do konstrukcí s dřevěnými rošty s profilem 60 mm v osové vzdálenosti 625 mm.
Doporučení pro instalaci
Používejte izolační dílce o cca 15 mm širší, než je instalační pole. Z interiérové strany aplikujte parozábranu (nebo OSB desky s utěsněnými spoji). Další vrstvu minerální izolace vkládáme v interiéru do tzv. Instalační předstěny.
Tabulka: Porovnání typů izolací pro dřevostavby
| Typ izolace | Výhody | Nevýhody / Specifika | Použití |
|---|---|---|---|
| Minerální skelná vlna | Dobré tepelné a akustické vlastnosti, nehořlavá, snadná manipulace, cenově dostupná | Při požáru po 5 minutách měkne, nižší akumulace tepla než dřevovláknitá izolace, nutnost správné instalace ve svislých stěnách | Stěny, stropy, střechy (pozor na typ do svislých stěn) |
| Minerální kamenná vlna | Dobré tepelné a akustické vlastnosti, nehořlavá, vyšší odolnost vůči požáru než skelná vlna | Podobné jako skelná vlna, ale s lepší požární odolností | Stěny (včetně protipožárních konstrukcí), stropy, střechy |
| Dřevovláknitá izolace | Výborná akumulace tepla (až 3x vyšší než minerální vlna), přírodní materiál, dobré akustické vlastnosti | Vyšší cena než minerální izolace | Stěny, stropy, střechy (zejména pro zlepšení letního komfortu) |
| Foukaná izolace (minerální, papírová, dřevovláknitá) | Rychlá a precizní aplikace, vyplní všechny dutiny, ideální pro obtížně přístupná místa | Vyžaduje specializované vybavení a odbornou instalaci | Stěny, stropy, střechy, podlahy (Crawl Space) |
| Extrudovaný/perimetrický polystyren | Nenasákavý | Nelze použít v případě Crawl Space pro izolaci podlahy | Základy, sokly (jako nenasákavá izolace) |
tags: #drevena #ramova #konstrukce #s #vyplni #tepelna