Střechy jsou jedním z nejdůležitějších prvků dřevostavby, protože kromě ochrany před nepříznivými povětrnostními podmínkami, přidávají stavbě i svůj vlastní charakter. Dřevostavba nemá žádná konstrukční omezení, takže střechy lze navrhovat v obvyklých tvarech a konstrukcích. Dřevostavba bez problémů přenese zatížení od sněhu a větru a hravě si poradí s těžkou taškovou krytinou. V současné době jsou střechy dřevostaveb velmi oblíbené a využívají se nejen u rodinných domů, ale také u rekreačních chat, pergol, altánů a dalších staveb. Dřevostavby s kvalitní střechou jsou ekologické, estetické a dokáží poskytnout vysoký komfort bydlení.
Typy střech pro dřevostavby
Při navrhování a stavbě dřevostavby je střecha klíčovým prvkem, který nejenže tvoří estetiku domu, ale také hraje zásadní roli v jeho energetické účinnosti. Při výběru střechy pro dřevostavbu je důležité brát v úvahu nejen estetiku a funkci, ale i klimatické podmínky a místní regulace. Správná volba střechy může dům udělat nejen krásnějším, ale i energeticky efektivnějším.
Rozdělení střech
Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy. Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou (dřevo)stavbu. Střešní konstrukce uzavírá rodinný dům z jeho horní části a chrání celou stavbu před venkovními klimatickými vlivy. Mezi tyto vlivy patří srážková voda, sníh a vítr.
- Pultová střecha: Dřevostavby s pultovou střechou mají jednu střešní rovinu s pultovou a okapní hranou a dvěma štíty. Pultová střecha je velmi moderní volbou pro dřevostavby. Tento typ střechy je charakteristický svým sklonem ve směru jednoho ze svých dvou boků a umožňuje lepší využití prostoru pod střechou pro bydlení.
- Sedlová střecha: Konstrukce tohoto tvaru má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapními a štítovými hranami. Sedlová střecha je další velmi populární volbou pro dřevostavby. Tato střecha se skládá ze dvou rovinných dílů, které se sbíhají v hřebeni. Díky svému tvaru je velmi stabilní a snadno se na ní může pracovat. Pro domy patrové je sedlová střecha ideální volbou, protože umožňuje využít prostor pod střechou pro bydlení.
- Valbová střecha: Střechy tohoto typu mají na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny nazývané valby. Okapy těchto rovin jsou ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy. Pro bungalovy jsou nejčastější střechy valbové, které nezvětšují zbytečně hmotu a dobře kopírují členitější půdorys. Valbová střecha je ideální pro přízemní stavby, jako jsou například bungalovy. Je charakteristická svým tvarem a mohou snadno tvořit také zastíněnou terasu kolem stavby.
- Polovalbová střecha: Od valbové střechy se odlišuje tím, že okapy valby jsou v jiné výškové úrovni, než jsou okapy sedlové střechy.
- Mansardová střecha: U tohoto typu střechy jsou čtyři střešní roviny. Dvě roviny jsou mezi hřebenem a okapem z každé strany a mají zpravidla jiný sklon.
- Stanová střecha: Jedná se o střechu, která má čtyři střešní roviny a leží na čtvercovém půdorysu stavby. Jednotlivé roviny se sbíhají do středového vrcholu. Taková střecha pak má připomínat tvar čtyřbokého jehlanu.
- Pilová střecha: Jedná se o soustavu opakujících se pultových nebo sedlových střech.
- Plochá střecha: Dřevostavby s rovnou střechou jsou stále populárnější volbou při stavbě nových domů. Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé rozhodují pro dřevostavby s rovnou střechou, je možnost využití střechy jako terasy nebo zahrady. Při plánování stavby dřevostavby s rovnou střechou je důležité si uvědomit také několik nevýhod, například vyšší cenu.
- Zelené střechy: Ve skladbách střechy jsou umístěné vrstvy zeminy nebo substrátu, které umožňují vysázet zeleň na povrchu střechy. Tyto střechy mohou přispět k lepšímu tepelnému izolačnímu efektu a zlepšení mikroklimatu v domě.
Krov a jeho součásti
Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Nosná konstrukce střechy se nazývá krov. Systém, jakým je tato nosná dřevěná konstrukce střechy postavena, je rozhodující pro funkci podkrovního prostoru jako obytného či neobytného. Nejběžnějším materiálem, z kterého se krovy vyrábějí, je dřevo. Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny.
Jednotlivé střešní prvky a jejich funkce:
- Vrcholová vaznice: Slouží ke statickému propojení krokví.
- Krokev: Základní nosný prvek střechy.
- Ztužení krokví: Slouží k zamezení pohybu krokví.
- Montážní lať: Pomocí této latě připevníme parozábranu k vnitřní straně krokví. Na tuto lať následně uchytíme interiérové obložení.
- Interiérové obložení: Palubkové obložení uchytíme na montážní latě.
- Parozábrana: Zamezí průniku interiérové vlhkosti do tepelné izolace. Opačným směrem vlhkost naopak propustí.
- Pojistná hydroizolace / paropropustná fólie: Zamezí průniku exteriérové vlhkosti dovnitř konstrukce, naopak vlhkost z konstrukce do exteriéru propustí.
- Kontralatě: Pomocí těchto latí vytvoříme provětrávanou mezeru mezi střešními latěmi a pojistnou hydroizolací.
Krovové systémy lehkých dřevostaveb (tiny houses) mají trochu odlišnou podobu od těch, které známe u klasických evropských zděných domů. Vyznačují se především krátkými osovými vzdálenostmi mezi jednotlivými krokvemi a jejich profily, které jsou zpravidla stejné jako profily sloupků u obvodových stěn. Dřevěné střešní bednění je nosný plošný konstrukční prvek, na kterém je položen střešní plášť. Dřevěné latě jsou pro každou střechu nezbytné ve funkci tzv. střešních latí, které tvoří nosnou konstrukci pro většinu krytin.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Sendvičové panelové dřevostavby
Sendvičové panelové dřevostavby odpovídají skladbě lehkého dřevěného skeletu. Jejich hlavní charakteristika však spočívá ve způsobu jejich přípravy a montáže. Sendvičový panel vzniká ve výrobní hale, na stavbu ho doveze nákladní auto a pomocí jeřábu usadí na místo. Stěna dřevostavby se skládá z dřevěných rámů z řeziva obdélníkového průřezu, zaklopeného velkoformátovým deskovým materiálem a vyplněným tepelnou izolací. Finální panely připravené k montáži na staveništi mívají často větší rozměry. K pozemku se proto musí dostat kamion s nákladem i jeřáb nutný k jejich umístění. Pokud si přejete dům konstrukčně a tvarově jednoduchý a „standardní“, pak bude montovaná dřevostavba tou nejlepší volbou. Typizace se pojí s montovanými panelovými dřevostavbami velmi často, jelikož jsou ekonomickým a efektivním spojením - výrobní linka může být uzpůsobena pro konkrétní opakovaně vyráběné rozměry a prvky. Pokud vámi vyhlédnutý dodavatel dřevostaveb pracuje tímto způsobem a má vlastní výrobní linku pro tuto technologii, pak se pochopitelně nabízí jít touto cestou.
Materiály a vlastnosti dřeva
Zastřešení masivní dřevostavby by mělo být realizováno rychle, efektivně, levně a kvalitně. Ovšem řešení této problematiky má svá úskalí. Šikmou střechu dřevostavby nelze například projektovat jako střechu zděného domu, neboť by neplnila funkce, které plnit má.
Tepelně izolační vlastnosti
Součinitel tepelné vodivosti udává schopnost vést teplo, přesněji rychlost šíření tepla ze zahřáté části konstrukce do chladnější oblasti. Další základní tepelněizolační vlastností je měrná tepelná kapacita. Tento koeficient udává množství tepla, potřebného k ohřátí 1 kg látky o 1 stupeň teploty v Kelvinech (případně stupních Celsia).
Vlhkost dřeva a kondenzace
Nejzásadnější posuzovanou vlastností dřeva je vlhkost. Je obecně známo, že čím vyšší je vlhkost materiálu, tím lépe vede teplo. Tento fakt bohužel platí i pro prvky ze dřeva. Před zabudováním by měla být elektrickým vlhkoměrem změřena vlhkost dřeva a v případě vysokých hodnot je nutno dřevěné prvky vhodným způsobem vysušit. Vlhnutí dřevěných konstrukcí způsobuje také kondenzace vody, k níž může docházet na povrchu stavebních konstrukcí při nedostatečné tepelné izolaci, klesne-li povrchová teplota konstrukce pod teplotu rosného bodu okolního vzduchu. Uvnitř stavebních konstrukcí dochází ke kondenzaci vody, jestliže difuze vodních par jednotlivými vrstvami konstrukce není dostatečná. Ke srážení vody dochází také na tepelných mostech, například na ocelových nosnících či kovových úchytech. V takovém případě je třeba zabránit srážení vody vhodnou tepelnou izolací. Je nezbytné zabránit také dodatečnému zvlhnutí zabudovaných dřevěných konstrukcí dešťovou vodou. Zde je namístě odpovídající konstrukční řešení.
| Materiál | Vlhkost | Tepelná vodivost |
|---|---|---|
| Dřevo (smrk) | 12% | 0.13 W/mK |
| Dřevovláknitá deska | 8% | 0.05 W/mK |
Tesařské spoje
Pokud jde o tesařské spoje, v praxi jsou dodržována dvě základní pravidla, jež zabezpečí správné chování a přípustné zatížení nosné konstrukce šikmé střechy. Ve většině případů se napojují vaznice v místech sloupu, což ze statického hlediska není správné (tento spoj je povolen pouze tehdy, je-li zajištěn prvek proti působení ohybového momentu). Druhým základním pravidlem je maximální znalost vlastností dřeva z hlediska sesychání a bobtnání. Dřevo v podélném směru sesychá zhruba desetkrát více než v příčném, což může způsobit nemalé problémy. Pokud máme čep dlouhý 100 mm a dlab také 100 mm, pak dojde k vyzvednutí čepu z dlabu z důvodu sesychání, proto musíme kvůli rozdílnému sedání vnést do konstrukce rezervu. Ta se uvádí jako minimálně deset procent délky (případně hloubky) prvku.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Ploché střechy a izolační řešení
I na dřevěné nosné konstrukci je možné navrhnout střechu pochozí pro údržbu, klade to však vysoké nároky na kvalitu tepelně izolačního materiálu. Vysoká pevnost v tlaku a nehořlavost jsou velmi důležité. Kvalita systému složeného z kvalitních materiálů je klíčová. Funkčnost tepelné izolace a parozábrany je v jedné funkční vrstvě FOAMGLAS®. Nabízíme Vám řadu izolačních výrobků a příslušenství pro vytvoření dokonalého řešení přizpůsobeného Vašemu konkrétnímu projektu. V závislosti na Vašich požadavcích (tepelný odpor, pevnost v tlaku, aplikace apod.) máme na výběr ze široké škály izolačních výrobků a příslušenství. Potřebujete spolehlivě odvodnit plochou střechu nebo podlahu? Nepotřebujete více než naše spádové desky FOAMGLAS® TAPERED na míru, které budou přesně odpovídat Vašim požadavkům. Rychlé řešení, které nevyžaduje použití dalších materiálů, mokrých procesů ani dodatečné přitížení a nezvyšuje náklady na práci. Připravíme pro Vás spádové studie a zajistíme jasný a optimální plán montáže včetně dokonalého odvodnění do vpustí. Tyto střechy jsou často podobné běžným plochým střechám, ale mají pevnější vrstvu, která umožňuje chůzi po střeše.
Historie a vývoj plochých střech na dřevostavbách
Konstrukce plochých střech získaly svoji vysokou popularitu již na počátku 20. století v období secese a následně i v období funkcionalismu. V architektuře 20. století, ale i v současné moderní architektuře sledujeme vysokou popularitu konstrukcí plochých střech u masivních zděných a monolitických konstrukcí. Je tedy logické, že existuje mnoho praktických pravidel pro tento typ konstrukcí plochých střech. První projekty v alpských zemích změnily v některých regionech tradiční ráz domů se šikmými střechami na domy se střechami plochými. Dobrým příkladem je kanton Graubünden ve Švýcarsku, kde ve městě Davos vznikly první projekty domů, které až do dnešní doby změnily ráz tohoto světově známého města. Projekty jako Sanatorium Schatzalp (stavba 1898 až 1900), kde se snoubí krása na svou dobu revoluční železobetonové konstrukce s dvouplášťovou plochou střechou s dřevěnou konstrukcí navrženou architekty O. Pfleghard a M. Haefeli. Nebo projekty arch. R. Gaberela, jako např. přestavba radnice města Davos z roku 1926. V tuzemsku jsme nebyl pozadu, už mezi lety 1914 až 1918 vznikl projekt Baureovy vily od A. Loose (1914-1918). Jedná se o první objekt na území bývalého Československa s plochou střechou. I v zahraničí v alpských zemích došlo v tehdejší moderní výstavbě k revoluci v podobě plochých střech a nahrazení těch šikmých, např. radnice ve městě Davos v CH od arch. R. Gaberela. Tyto konstrukce vydržely díky kvalitnímu plánování a provedení do dnešních let a potvrdily tak za skoro století své existence i svou funkčnost a možnost energetické sanace na moderní standardy.
Současné problémy a doporučení
U konstrukcí plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách se v českých a slovenských zemích nevyskytuje tolik technických pravidel a doporučení z důvodu ztráty tradic pro tento materiál a detaily v období socialismu. Poptávka po nízké ceně tedy v nedávné minulosti umožnila realizaci projektů plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách, které jak z důvodu nesprávného návrhu, tak i kvůli chybám v realizaci vedly ke vzniku škod na konstrukcích. V rámci dynamicky se rozvíjejícího realitního trhu došlo v posledních letech k rozvoji výstavby rodinných a bytových domů v okolí velkých měst na Slovensku, převážně pak v Bratislavě. V rámci tlaku požadavku nízké ceny a rychlosti realizace došlo k výběru jednoplášťové neprovětrávané ploché střechy s tepelnou izolací v oblasti nosné konstrukce bez tepelné izolace nad nosnou konstrukcí. Právě u této konstrukce došlo k chybám jak při jejím výběru v době plánování projektu, tak i při realizaci samotné. Především v podobě chyb ve vytvoření dokonalé vzduchotěsné obálky budovy, tak i k opomenutí několika detailů, které způsobily konvekci vodní páry do konstrukce. Dalším z významných faktorů pro škody u těchto konstrukcí bylo zanesení vlhkosti do konstrukce během fáze stavby v podobě srážkové vody. Znamením tedy byly průhyby svrchního pláště a tvorba kaluží, a i kolapsy svrchního dřevěného záklopu v rámci dřevěné konstrukce ploché střechy.
Pravidla pro návrh a realizaci plochých střech ze dřeva
Slovenský Cech strechárov Slovensko (dále jako CSS) sestavil odborně technickou komisi s cílem sestavit doplňující pravidla CSS pro konstrukce plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách. Inspirací jsou aktuálně platné STN normy, doplněné příklady skladeb konstrukcí a detailů ze zemí D-A-CH, které mají dlouholetou tradici s dřevem jako materiálem ve stavbách. V minulosti byla u nás přerušena tradice vztahu ke dřevu. V posledních letech dochází k větší popularizaci oboru dřevostaveb a dřeva jako trvale obnovitelného zdroje stavebního materiálu a uvědomění si, jakou je dřevo strategickou surovinou. V našich sousedních západních zemích jako Rakousko a Německo došlo k zachování a rozvinutí dřevozpracujícího průmyslu. S tím spojeným věděním ohledně správného plánování a provádění konstrukce ze dřeva nejen rodinných, bytových a průmyslových objektů, ale i částí těchto konstrukcí, jako jsou ploché střechy. Pro základní přehled o aktuálních konstrukcích plochých střech tedy i technické komisi CSS (dále jako TK CSS) pro téma plochých střech ze dřeva slouží směrnice Informationsdienst Holz Flachdächer in Holzbauweise z roku 2019. Před posuzováním jednotlivých typů konstrukcí musela komise jako jeden ze „startovních“ úkolů varovat před rizikovou konstrukcí jednoplášťová neprovětrávaná plochá střecha s tepelnou izolací v oblasti nosné konstrukce bez tepelné spádové izolace nad nosnou konstrukcí (typ III), která u našich západních sousedů není přímo zakázána, ale je brána jako konstrukce vysoce náchylná k poškození v důsledku degradace svrchního dřevěného záklopu, jež bylo prokázáno i v průběhu posledních dekád. Tato konstrukce se nejčastěji vyskytuje jak na stavbách na Slovensku a v Česku, tak hlavně celosvětově a její řešení je i prezentováno v rámci výrobců CLT panelů. Pro tuto normu je zavazující stanovisko a posouzení vlhkostně teplotní bilance dle Glaserovy metody a normy STN 73 0540 - část 2 a i u členů TK CSS je zde asi shoda na schválení této konstrukce pro chystaná pravidla CSS pro konstrukce plochých střech. Německá norma DIN 4108-3 považuje tuto konstrukci jako bezproblémovou, je-li dodržena skladba, tj. s parozábranou s hodnotou sd,i ≥ 100 m na dřevěné konstrukci a dostatečnou dimenzí min. tloušťky spádové izolace nad parozábranou pro splnění podmínky součiniteli prostupu tepla střechy podle požadované hodnoty součinitele prostupu tepla dle STN či např. dle ČSN 73 0540-2. U této konstrukce bude schvalovací proces TK CSS asi vyžadovat nejvíce času, z důvodu její podobnosti s typem III a nedůvěře k této konstrukci z výše zmíněných negativních zkušeností z projektů na Slovensku. U této konstrukce je hlavní předpoklad správný návrh difuzního spádu konstrukce od parobrzdy/parozábrany (sd,i ≥ 2,0 m dle DIN 4108-3: 2018) k pojistné hydroizolační vrstvě s sd,e ≤ 0,3 m a v provedení spojů jako u vodotěsného podstřeší a také funkční provětrávaná mezera. Samozřejmostí je správný návrh svrchní hydroizolace nad dřevěným záklopem, popř. zvážení použití tepelné izolace i na svrchním dřevěném záklopu pro snížení výskytu kondenzátu na spodní straně dřevěného záklopu u provětrávané mezery. Min. výška pro odvod difundujíce páry je 100 mm, při délce VW do 10 m; na každý další 1 m délky se výška VW zvětšuje o 10 %. Velikost přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - přiváděcí otvory min. 1/100 celkové plochy střechy; odváděcí otvory zvětšené ještě o 10 %, tvar přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - ideálně průběžná štěrbina, poloha přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - přiváděcí otvory v nejnižším místě VW, odváděcí v nejvyšším (využití komínového efektu), vzdálenost přiváděcích a odváděcích otvorů - max. 18 m; čím méně, tím lépe. Nutno dobře definovat řešení krytí přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - plochu krycích mřížek, sítěk či žaluzií nutno přičíst k ploše větracích otvorů. U této konstrukce není jisté, zda bude zahrnuta do pravidel, z důvodu jejího minimálního výskytu.
Atika plochých střech
Atika plochých střech staveb na bázi dřeva se může zdát jako složitý konstrukční problém. Není to však úplně pravda. Díky přehlednému postupu, jak se dá atika jednoduše vyrobit a ještě snadněji osadit na stavbě, to teď zvládne i běžný stavebník, který si dokončovací práce na hrubé stavbě řeší svépomocí. Pro výrobu i montáž atik postačí mít základní výkresovou dokumentaci, potřebný materiál, nářadí a trochu šikovnosti v rukou. Atiky jsou konstrukce, které ohraničují po obvodu plochou střechu staveb. Na první pohled se může zdát, že jde o vyvýšené obvodové stěny nad úrovní stropní konstrukce. Ve většině případů se však jedná o samostatné atikové stěny, jež nejsou nikterak vysoké. Jejich hlavním úkolem je zamezit stékání vody, které je zapříčiněno venkovními vlivy počasí (déšť, tající sníh), z ploché střechy na obvodové stěny budovy. Atiky mohou mít různé výškové stupně a vždy záleží na celkové koncepci tvaru řešené budovy. Pokud máte dřevostavbu s plochou střechou a chcete ušetřit peníze za některé prvky stavby, pak jsou atiky tou správnou volbou.
Čtěte také: Výhody a vlastnosti parketové podlahy
Výroba a montáž atiky
V praxi to znamená, že zhotovitelská firma namontuje stěny a stropní nosníky, položí záklop v podobě desek na bázi dřeva, a tím vytvoří podklad budoucí skladby ploché střechy. Budete k tomu potřebovat stavební řezivo, pilu, aku vrtačku, vruty do dřeva, metr a tesařskou tužku. Dřevěné hranoly mohou mít jeden formát a je možné z nich krátit řezivo jak na spodní a horní pásnice atiky, tak na její sloupky. Jednotlivé prvky se k sobě připevňují vruty do dřeva podle výkresové dokumentace. Následně se tato dřevěná konstrukce atiky jednostranně opláští deskou na bázi dřeva (např. OSB deskou). Takto se opláští venkovní strana atikové konstrukce, přičemž tloušťka desky je totožná s deskou, kterou je opláštěna obvodová stěna stavby. To kvůli rovinnosti podkladu pod budoucí fasádu. Na spodní straně atiky se udělá přesah opláštění přibližně 30-40 mm. Na záklop stropní konstrukce vynoste všechny atikové stěny. Pakliže se atiky vyrobí v kratších délkách, bude se s nimi lépe manipulovat. Po osazení atikové stěny na stropní konstrukci ukotvíme atiku vruty do stropního nosníku a také připevníme jednotlivé dílce atik k sobě. Průměr a délku vrutů opět určuje projektant. Do dutiny atiky vložíme tepelnou izolaci. Ideální je zvolit například polystyren EPS. Výšku izolace je vhodné uvažovat alespoň v rozmezí 200-250 mm. Následuje opláštění atiky z vnitřní strany, aby byla tepelná izolace skryta. Opláštění také umístíme na horní plochu atiky s přesahem na exteriérovou stranu. Tento přesah slouží pro doraz kontaktní fasády z EPS. Opláštění je nutné doplnit také po obvodu stropní konstrukce. Jednotlivé desky opláštění se přikotví k podkladové dřevěné konstrukci pomocí hřebíků. Rozměry spojovacího materiálu a vzdálenosti, po jaké se hřebíky budou kotvit, rozhodne projektant výkresové dokumentace. Po opláštění vnější a vnitřní strany je hrubá konstrukce atik připravena pro další navazující práce na stavbě, jimiž jsou v tomto případě provedení zateplené fasády, zhotovení ploché střechy a dozateplení stropní konstrukce po jejím obvodu. Správným zaizolováním atikové konstrukce dosáhneme zateplení i v místech, kde máme větší podíl dřevěných prvků v konstrukci. Každá atiková stěna je u většiny dřevostaveb individuální záležitostí. Výška atiky se odvíjí od plošné velikosti stavby, tloušťky tepelné izolace použité ve skladbě ploché střechy nebo také od celkového architektonického konceptu řešené stavby.
Údržba střechy
Střecha není jen krytina, ale systém, který vyžaduje pravidelnou údržbu - ať už jde o kontrolu komínu, solárních panelů nebo odklízení nečistot. Střecha je, podobně jako u člověka vlasy, pomyslnou korunou krásy domu, a vyžaduje tak patřičnou péči.
tags: #drevena #plocha #panelova #strecha #informace