Dřevěná okna kombinují přirozenou krásu přírodního materiálu s výbornými izolačními vlastnostmi. Jsou vhodná pro rekonstrukce, historické objekty i moderní novostavby, kde je kladen důraz na přírodní vzhled, řemeslné zpracování a kvalitu.
Význam oken v architektuře a historickém kontextu
Okna, dveře, vrata, výkladce, ale i brány do dvorů, hospodářských stavení apod., tedy tzv. výplňové prvky, jsou nejen funkční součástí stavby, ale dotvářejí a doplňují její architekturu. Často vynikají uměleckořemeslným zpracováním. Nejde přitom jen o rámy či „křídla“, ale i o jejich součástí - panty, kličky, závěsy, zámky, různé mechanismy otevírání, rohovníky, obrtlíky. Na jedné stavbě přitom můžeme často vidět výplňové prvky z různých období. Pokud jsou kvalitně vyrobené, vydrží sto a více let. Často patří k různým slohům, mohou mít i odlišný slohový výraz než stavba sama.
Pokud se v článku hovoří o historických oknech, jedná se primárně o dochovaná okna z období od cca roku 1850 do roku 1950. Tato okna jsou nejčastěji řešena v souvislosti s rekonstrukcemi dosud intenzivně využívaných budov, jejich zateplováním a modernizací, tato problematika je často diskutována. Okna starší podléhají zpravidla přísné památkové ochraně. Proto vidíme na různých typech historických budov rozdílné přístupy k pojetí oken, jak z hlediska jejich rozměrů, zasklení, velikosti, otevírání a utěsnění, tak z hlediska celkové koncepce budovy a jejího vyznění. Jak rozdílná jsou okna venkovské chalupy a městského panského paláce, byť ze stejného historického období!
Okno sloužilo především k osvětlení interiéru, umělé osvětlení bylo vždy problematické a nákladné, a to jak v chalupě sedláka, tak na šlechtickém sídle. Z hlediska tepelné ochrany bylo zásadní oddělení od exteriéru, které se v našich zemích vyvíjelo souběžně s okolními zeměmi a předstihlo vývoj mnoha vzdálenějších a vyspělejších zemí. K osazování dalších křídel oken, a tím k rozšíření dvojitých, později špaletových oken, u nás došlo mnohem dříve než například v Anglii, Francii nebo Nizozemí.
Výběr dřevěných profilů pro různé typy staveb
Nabízíme pečlivě vybrané dřevěné profily z borovice, dubu či meranti, které vynikají přirozenou estetikou a dlouhou životností. Pro standardní bydlení doporučujeme dřevěná euro okna IV 68, který dobře izoluje a zároveň umožňuje zachovat jemné linie profilu. Nízkoenergetické novostavby nebo rekonstrukce s vyššími nároky na zvukovou a tepelnou izolaci ocení euro okna IV 78. Pro pasivní stavby je ideální dřevěná okna IV 92, který umožňuje použití silnějších trojskel a přináší špičkovou izolaci.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Moderní dřevěná okna osazená izolačním zasklením, která se díky celoobvodovému kování ovládají jednou kličkou, to je nejžádanější dřevěných oken. Pokud potřebujete speciální řešení, pak si můžete pořídit i moderní špaletová okna. Venkovní křídlo je osazené izolačním dvojsklem a s vnitřním křídlem s jednou skleněnou tabulí ho spojuje dřevěné deštění. V dolní z hlediska povětrnosti nejvíce namáhané části je moderní špaletové okno chráněno dřevěnou okapničkou. Každý dodavatel má unikátní profilaci a většinou je možné profil ozdobit i frézovanými vlnkami atd. „Dřevěná okna VEKRA Antik umožňují nahradit dosluhující historická okna a zachovat jedinečnost stavby a na první pohled prakticky nepoznáte, že jde o moderní špaletové okno,“ vysvětluje R. Špaletová okna je možné doladit celou řadou stylových doplňků. Na okna je možné také připevnit ozdobné dřevěné klapačky, poutce a hlavice. Ty doladí celkový historizující vzhled oken a ze zdánlivě obyčejného okna vytvoří individuální prvek.
Porovnání moderních dřevěných oken
| Typ okna | Vhodné pro | Izolační vlastnosti | Charakteristika |
|---|---|---|---|
| Dřevěná euro okna IV 68 | Standardní bydlení | Dobře izoluje | Zachovává jemné linie profilu |
| Euro okna IV 78 | Nízkoenergetické novostavby, rekonstrukce s vyššími nároky na zvukovou a tepelnou izolaci | Vyšší | Vysoká zvuková a tepelná izolace |
| Dřevěná okna IV 92 | Pasivní stavby | Špičková | Umožňuje použití silnějších trojskel |
Specifika oken pro památkově chráněné objekty
Pokud majitel památky nebo stavby v památkově chráněném jádru města či vesnice uvažuje o výměně výplňových prvků, měl by svůj záměr nejdřív konzultovat s památkáři. Oprava většiny oken, dveří a dalších výplňových prvků probíhá formou řemeslné repase, pravidelná údržba obnáší prosté natření. Pokud má hodnotná historická stavba novodobá, nevhodná okna, která esteticky nebo i technicky její architektuře škodí, je přínosné vyměnit je za taková, která jí budou „slušet“ lépe. Doporučujeme přitom vycházet z původního stavu zachyceného například na historických fotografiích, z analogických situací v sousedství a podobně. Jednou z neopomenutelných součástí řešení repase historických výplňových prvků je stanovení barevnosti. V tomto případě je dobré si nechat provést průzkum barevnosti na potřebných místech. Pokud jsou prvky značně degradované nebo při posledním zásahu došlo k tak důkladnému očištění povrchu, že není možné určit barevnost, je dobré se v tomto případě obrátit na odborníka z památkového ústavu.
Současný trend vyměňovat okna za plastová nebo za eurookna je založen na mylné představě, že jsou bezúdržbová a že vydrží navěky. Přestože se výrobci oken snaží vyhovět požadavkům zákazníků a nabízejí plastová okna s historizujícími prvky, tedy napodobeniny historických oken, nikdy nemohou docílit stejného vzhledu, detailu, členění a subtilnosti profilů jako řemeslně vyrobené dřevěné okno. Vymizí detaily a prvky typické pro historické originály, jako jsou rohovníky, obrtlíky, kličky a podobně. Meziokenní kovové lišty ani plastové nalepovací lišty, které mají nahradit původní členění oken příčkami, nepůsobí autenticky - nehledě na to, že se časem často odlepí. Záleží také na osazení oken ve špaletě. Plastová okna nebo eurookna se zazdívají tam, kde byl původně vnitřní rám dvojitých oken.
V případě budov historické hodnoty by měla být výměna oken jiná než v případě moderních budov. V historické budově by proto měly být použitý věrné repliky starožitných oken. Správná kopie neovlivní fasádu ani styl budovy. K výrobě replik oken jsou potřebné vhodné materiály, stroje a nástroje. Správným materiálem je přirozeně dřevo. Jak kvůli historii, tak i jeho vlastnostem. Existuje mnoho společností na trhu, které se zabývají výrobou oken podobných jejich historickým protějškům. Ne každý výrobce starožitných dřevěných oken však má schopnost přesně zrekonstruovat původní okenní truhlářství spolu se všemi jeho dekorativními detaily a rozděleními.
Vyrábíme repliky historických oken kastlových i špaletových. Při jejich výrobě se zaměřujeme na potřeby a přání zákazníka, ale i nároky památkových úřadů. Repliky oken jsou u nás vyráběny tak, aby respektovaly původní vzhled historických, památkově chráněných oken. Rovněž vám zajistíme kompletní servis, který souvisí s výrobou replik historických oken umístěných na městských budovách, na zámcích, hradech a dalších památkách. Při výměně těchto oken je důležitý postoj památkového úřadu, jež schvaluje veškerou dokumentaci. K replikám oken zpracujeme veškerou dokumentaci tak, aby vyhověla vysokým nárokům památkářů. U nás vám dodáme na míru vyrobená historická okna a jejich věrné repliky, které splňují nejvyšší požadavky na tepelnou prostupnost okna a vzduchovou průzvučnost. Přesné repliky historických oken, které vám vyrobíme na míru, jsou opatřeny zasekávacími závěsy, které se dříve používaly. V současné době je nahradily šroubovací panty, které jsou méně náročné na výrobu. Zasklení je možné provést jednoduchým sklem, čímž vznikne věrná replika okna, která jsou nejčastěji ke spatření na hradech a zámcích.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Energetická efektivita a tepelná ochrana historických oken
Do energetické krize v minulém století byla otázka prostupu tepla spíše v pozadí, důležitější bylo vůbec dosažení alespoň základní tepelné pohody, hodnocené podle měřítek své doby. Nezapomínejme, že pro pobyt osob v místnostech bylo vytápění vždy zajišťováno lokálním zdrojem s vysokou sálavou složkou - zvýšeným vyzařováním v oblasti infračerveného světla. Navíc kamna nebo krb vysušují vzduch a zvyšují tak pocitovou teplotu. Proto teplota vzduchu v místnosti mohla být z dnešního pohledu nižší; pokud měl člověk během svého pobytu v objektu (který byl výrazně kratší než dnes, více času trávil venku) pocit chladu, sedl si blíže ke krbu, kamnům, nebo použil pro spánek peřinu. Stejně tak je dnes odlišný způsob odívání v interiéru. Byť zdánlivě tato témata nesouvisí s okny, v konečném důsledku mají zásadní vliv na pochopení filozofie konstrukce oken, jejich osazování a velikost.
Přelomové období nastalo ve druhé polovině dvacátého století, kdy byly nově, na základě fyziky, definovány přístupy k vlastnostem oken. V té době jsou instalována první zařízení na měření průvzdušnosti a zatékavosti oken (první v ČSSR zařízení SODIFMA (Société de diffusion des matériaux) v ŠDVÚ Bratislava, vzápětí ve Zlíně. Stavební fakulty, VŠLD (Vysoká škola lesnícka a drevárska) vě Zvoleně i Výzkumný ústav pozemních staveb v Praze a ve Zlíně vyvíjejí intenzivní výzkumnou, analytickou a normotvornou činnost. Jména profesorů Bieleka, Puškára, Mrlíka, Poláška st. a mnoha dalších jsou podepsána pod přelomovými pracemi té doby a zcela změnila vnímání oken. Okno již není pouhým oknem, je otvorovou výplní, byly definovány zásady „konstrukční tvorby“, byly stanoveny a zakotveny pojmy jako „dekompresní dutina“, vžily se termíny jako „infiltrace, tepelný odpor“ a mnohé další. Byť tehdejší průmysl nemohl v masové výrobě nabídnout dostatečnou kvalitu provedení oken, tehdy vyvinutá zdvojená okna dosahovala laboratorně velice dobrých mechanických a fyzikálních parametrů, výbornou životnost i progresivní technologii výroby. Bohužel velmi nízká kvalita provedení oken způsobila spíše opačný jev, zapříčinila obrovskou nedůvěru veřejnosti k dřevěným oknům, která trvá dodnes.
Dnešní doba vyžaduje úspory energií, moderní materiály, provoz bez údržby. Stará okna už nestačí? Neváhejte a obraťte se na Poradnu pro historická okna včas. Mnohdy díky profesním zkušenostem, znalostem a špičkovému vybavení lze zachránit okna, která se už zdají být ztracena. Existují také prověřené cesty zlepšení vlastností historických oken, takže mohou sloužit dál i v náročnějších podmínkách využití. Dnešní doba má vyšší nároky, historická okna je však dokážou splnit.
Dnes se stala z vlastností oken skutečná věda. Dnešní požadavky na tepelněizolační a akustické vlastnosti oken byly ještě před dvěma desetiletími nepředstavitelné. Ještě v devadesátých letech se zdálo, že „europrofil“ IV 68 se zasklením izolačním dvojsklem je tím správným receptem na úspory tepla. Zdálo by se, že historická okna nám nemají v oblasti mechanických a fyzikálních vlastností co nabídnout. Mají jednoduchá zasklení, nebývají těsněná, mají tenké profily, osazena do stěn jsou bez izolačních hmot. Je to ovšem chybný předpoklad. A právě v pochopení filozofie našich předků leží velké pole potenciálních poznatků pro další vývoj oken i pro záchranu hodnot oken historických.
Skutečný a reálný tepelný odpor dvojitého historického okna s jednoduchým zasklením je bohužel svým způsobem hodnotou neznámou. Tabelární normové hodnoty jsou nepříznivé, což je ovšem důsledkem nedostatečného objemu naměřených hodnot a doby vzniku normy. Dá se však předpokládat, že reálná dosažitelná hodnota u přesné kopie historického okna bude srovnatelná s dnes běžnými okny a mohla by se pohybovat kolem 1,2 W/m2K až 1,4 W/m2K, snad i nižší. Dnes se A priori řídíme tím, že pokud hodnota nebyla pro konkrétní okno změřena, předpokládá se automaticky takové okno jako nevyhovující pro soudobé požadavky na tepelnou ochranu budov. Hlavní příčinou, která vedla tehdy k odsouzení těchto oken, byla vysoká průvzdušnost poškozených starých oken, jejich velká skladebná tloušťka, materiálová a technologická náročnost. Také se z cela změnily stavební postupy i materiály používané pro výstavbu. Pokud se ovšem podíváme i na to nejjednodušší dvojité okno čistě z hlediska materiálu, vidíme, že celkový součet tlouštěk profilů (při zanedbání špalety) je cca 110 mm, dvojité zasklení se vzduchovou mezerou až 200 mm, přestup tepla vedením mezi skly je téměř vyloučen (není distanční rámeček). V porovnání s dnes běžnými okny o tloušťce profilu cca 90 mm a vzduchovou mezerou 16 mm není z podstaty materiálů patrné nějaké výrazné zhoršení, spíše naopak.
Čtěte také: Výhody a vlastnosti parketové podlahy
Filozofie historických oken a moderní přístup
Zvykli jsme si okno posuzovat samostatně, jako výrobek. Okno v pohledu našich předků je prostá součást stavby. Statika okna byla řešena na zcela odlišném principu než dnes. Tuhost celého okna zajišťovala především obvodová zeď. Do ní byl zpravidla bez dalšího těsnění zapuštěn rám okna. U oken námi sledovaného období bývá takto zapuštěn rám vnější, což je ze statického hlediska výhodnější, a navíc tento systém v kombinaci s tehdy používaným systémem montáže umožňoval v některých případech i dokončení fasády před finálním osazením oken (např. Profily křídel, byť velice subtilní z dnešního pohledu, byly otočeny větším rozměrem proti působícímu zatížení větrem a užším rozměrem do plochy okna. Členění křídel bylo pevně spojeno s obvodovými prvky křídel, zmenšovalo rozměr použitého skla (cenová úspora) a zvyšovalo tuhost křídel, při malém zastínění. Navíc kování minimálně oslabovalo profil a nebylo v prostoru zasklení.
Jak bylo uvedeno, rám okna byl z větší části zapuštěn do „kapsy“ předem připravené v obvodové stěně. Spára nebývá těsněna vůbec nebo jen provazcem. Přesto touto spárou nezatéká voda do interiéru nebo stěny, a ani průvzdušnost není nijak dramatická. Je to pravděpodobně dáno tím, že zapravením fasády a parapetů z vnějšku a dřevěným olištováním zevnitř, vzniká uzavřená vzduchová mezera s dostatečnými izolačními vlastnostmi. Z hlediska realizace je pozoruhodné, že pro upevnění - kotvení i velkých oken stačilo jen několik malých (a relativně měkkých) kovových prvků a rozměrové tolerance otvoru pro okna nemusely být nijak přísné - tím, že se okno vyrábělo a osazovalo na míru až do hotového otvoru, nevadily ani odchylky v řádu několika centimetrů - rám byl vyroben pro konkrétní otvor a byl sestaven až uvnitř otvoru.
Podstatným rozdílem mezi minulostí a dneškem je vnímání špaletového okna jako výrobku. Jak jsme uvedli výše, okno bývalo (zejména u větších a významnějších staveb) vsazováno do stavebního otvoru postupně. Na základě našich nových analýz se jeví jako vysoce pravděpodobné, že rámy oken se dovážely na stavbu v demontovaném stavu. Pravděpodobně tak byl napřed osazen vnější rám do „kapsy“ ve stěně - smontován uvnitř otvoru. Následovalo upevnění vnějšího rámu pomocí kovových prvků včetně vyvážení do roviny svislé a vodorovné - technologie umožňovala vertikální i horizontální posun v řádu centimetrů. Pak byla instalována špaleta, později i rolety či stínění. Na závěr byl na špaletu namontován vnitřní rám. Po zalištování a konečné úpravě všech detailů byla zavěšena zasklená křídla. Velice podstatnou informací se jeví častá zjištění, že několik řad cihel (zpravidla 3 řady) pod parapetem nejsou položeny do malty. Není to známka pochybení, ale s vysokou pravděpodobností je to příprava pro umožnění opravy oken.
Z hlediska našich předků bylo velmi žádoucí dosáhnout co největší plochy zasklení při co nejnižších nákladech na tehdy drahé sklo. Proto (nejen z estetických důvodů) byla křídla členěna na menší plochy (čím větší tabule skla, tím byla výrazně dražší a vznikalo vyšší riziko rozbití při dopravě). To usnadňovalo a také zlevňovalo opravy rozbitých oken. Zároveň se snižovala hmotnost křídel a tím nároky na kování a jeho zapuštění. Kování nikdy nebylo umisťováno do stejné roviny jako zasklení (na rozdíl od soudobých konstrukcí) a tím bylo umožněno bez snížení tuhosti křídla zachovat štíhlý profil ve směru dopadajícího světla.
Větrání a vlhkost v historických budovách
Ideálem dnešní doby je vzduchotěsnost. Panuje představa, že netěsnostmi uniká velké množství tepla. Nezbytně nutná výměna vzduchu je v moderním pojetí zajišťována dalším technicky náročným a energii spotřebovávajícím zařízením. Naši předkové měli jiný pohled. Spáry oken nejsou těsněny a průvzdušnost se do jisté míry akceptovala. V každé obytné místnosti byl zpravidla instalován lokální zdroj tepla, obvykle kamna na dřevo, později na uhlí. Byl tedy nezbytný autonomní přísun dostatečného množství vzduchu. Netěsnosti umožňovaly také přirozené větrání pro pobyt osob. Je pozoruhodné, jak úzká vazba byla mezi objemem vzduchu v místnosti a velikostí oken, tedy délkou spáry. V malé chalupě malá okénka, na zimu dodatečně těsněná, v místnostech s vysokými stropy okna velká.
Z vad vzniklých po rekonstrukcích historických staveb se musíme poučit. Starší budovy nelze posuzovat dnešním pohledem. Zatěsněním otvorů, výměnou oken za těsná a zazděním komínů odsuzujeme objekt k postupné likvidaci, vzniku plísní a poruchám omítek a fasád. Velice pozoruhodná řešení našli naši předkové v problematice odvodu srážkové a kondenzované vody. Okenní profily tím, že nevytvářejí kapilární efekty a umožňují vyrovnání tlaků vzduchu, nezpůsobují nasávání vody do meziokenního prostoru, ale naopak. V prostoru nalehávek se tvoří kapky vody, které bez působení tlakového rozdílu volně stékají do předem vytvořených odvodňovacích drážek a otvorů. Stejně tak byl řešen odvod vody z připojovací spáry. Voda prostě volně stékala dolů a do vyústění na oplechovanou římsu. Tím, že připojovací spára nebyla těsněna, nevznikaly kapilární jevy ani podtlak, který by vedl vodu dál do stěny. Jedno z geniálních řešení problému s kondenzací vody na oknech bylo nalezeno v Císařských lázních v Karlových Varech.
Při rekonstrukci starých domů byste neměli zapomínat, že po výměně oken je stavba utěsněna, proto je nezbytné dobře větrat, aby se interiér zbavil přebytečné vlhkosti. Pokud provádíte zednické práce v interiéru nebo jde o vlhčí stavbu, měli byste vždy zajistit větrání zejména i pokud v domě delší dobu nebudete, případně řešit problém s vlhkostí se specialisty.
Možnosti modernizace a zachování autentičnosti
Může historické dvojité okno s jednoduchým zasklením splnit současné požadavky na otvorovou výplň? Domníváme se, že ano, beze zbytku. Jedinou podmínkou je stanovit míru technických požadavků na okno v souvztažnosti s celou budovou, zajištěním nejen tepelné ochrany, ale celkového fungování vnitřního klimatu. Stanovením nevhodných a přemrštěných požadavků se dostáváme do slepé uličky. Ano, můžeme použít nejmodernější okna, ale tím se nezmění podstata fungování historického objektu. Velice často se setkáváme s kompromisem - pracovníci památkové péče se ve snaze o zachování původního vyznění oken skloní před požadavky na tepelnou ochranu budov a připustí instalaci dvojskla do špaletového okna. Rozpoutá se následná diskuse, zda dvojsklo umístit na vnitřní nebo vnější křídla. Pro splnění tohoto požadavku musíme totiž porušit jiná pravidla a zásady, zanedbat poznatky a vědomě udělat mnoho chyb. Nelze dodržet hloubku zasklívací drážky, překrytí okraje dvojskla, předepsané vůle zasklívací drážky, musíme porušit zásady instalace podložek pod dvojsklo, nemůžeme umístit kování do původní roviny nebo jej zapustit dostatečně hluboko. Zvýšíme enormně hmotnost zasklení, nad hodnoty, které...
Na podzim 2016 vznikla z iniciativy Dřevařského ústavu a společnosti WOODEXPERT s.r.o. Členy Platformy jsou odborníci nejrůznějšího zaměření a jejich společným úsilím je najít taková řešení, která umožní jak splnění opodstatněných požadavků dnešní doby, tak i záchranu vzácného dokladu umu našich předků. Příspěvek přináší souhrn poznatků a zkušeností získaných při řešení problémů historických dřevěných oken. Poukazuje na rozdíly soudobého a historického vnímání celé problematiky oken, na rozdílnosti přístupu k mechanickým a fyzikálním vlastnostem oken, potažmo celých budov a ukazuje možnosti dalšího vývoje v této oblasti. Poznatky zde uváděné jsou velmi aktuální, není vyloučeno jejich zpřesnění nebo změna v budoucnosti v souvislosti s tím, jak se postupně otevírají nové možnosti spolupráce s dalšími specialisty mnoha oborů v rámci platformy Historická okna v současnosti.
Okna jsou stavebním prvkem, u kterého rekonstrukce většinou začíná. Výběr konkrétního typu oken záleží zejména na tom, jakého výsledného vzhledu chcete dosáhnout. Výjimkou nejsou ani větší rekonstrukce, kde staré části v maximálním ohledu drží historický styl, na ně ale navazují novostavby nebo moderně opravené hospodářské objekty. Zde je příležitost kombinovat moderní a historizující prvky. Ať už se rozhodnete pro náročnou stylovou rekonstrukci, nebo potřebujete jen vyřešit opravu staré chalupy, určitě najdete v nabídce oken taková, která splní vaše požadavky na vhled, cenu i vlastnosti. „Do starých stylových domů i chalup se nejlépe hodí dřevěná okna, to asi všichni cítíme, ale není výjimkou ani použití plastových oken, to záleží na osobním názoru a možnostech každého zákazníka,“ dodává R. Trochu jiná je situace, pokud rekonstruujete objekt, který je buď památkově chráněn nebo se nachází v oblasti, kde je nutné brát při rekonstrukci ohled na požadavky památkářů.
tags: #drevena #okna #do #historickych #staveb #informace