Vyberte stránku

Horniny jsou základní složkou zemské kůry a často se používají ve stavebních projektech pro různé účely. Jedním z běžných použití kamenů je jejich drcení na štěrk, který se široce používá při stavbě silnic, terénních úpravách a dalších aplikacích. V tomto článku prozkoumáme proces drcení hornin na štěrk a pochopíme důležité techniky a použité stroje. Rovněž se zaměříme na specifika jízdy na štěrku pro cyklisty a důležitost správného strečinku.

Pochopení štěrku a jeho použití

Štěrk je hrubé kamenivo, které se skládá z malých úlomků hornin. Běžně se vyrábí drcením hornin na různé velikosti. Štěrk má několik použití ve stavebnictví, včetně:

  • Stavba silnic: Štěrk se běžně používá jako základní materiál v projektech výstavby silnic. Poskytuje stabilitu a pevnost vozovkám, což jim umožňuje odolat silnému provozu a povětrnostním podmínkám.
  • Terénní úpravy: Štěrk se často používá v projektech terénních úprav k vytvoření atraktivních cest, příjezdových drah a zahradních prvků. Jeho všestrannost a estetický vzhled z něj činí oblíbenou volbu.
  • Výroba betonu: Štěrk je nezbytnou součástí betonu, který se používá v různých stavebních projektech. Malé úlomky hornin dodávají betonové směsi pevnost a stabilitu.

Proces drcení hornin na štěrk

Proces drcení hornin na štěrk zahrnuje následující kroky:

  1. Těžba: Proces těžby hornin z lomu nebo dolu je prvním krokem v procesu drcení hornin. Těžbu lze provádět ručně nebo pomocí těžké techniky. Volba způsobu těžby závisí na různých faktorech, včetně typu horniny a zamýšleného použití štěrku.
  2. Primární drcení: Po vytěžení hornin z lomu procházejí primárním drcením. To typicky zahrnuje použití čelisťového drtiče nebo krouživého drtiče. Primární drtič rozmělňuje horniny na menší velikosti, což usnadňuje manipulaci a přepravu.
  3. Sekundární a terciární drcení: V některých případech je nutné další drcení k dosažení požadované velikosti a tvaru štěrku. Sekundární a terciární drtiče, jako jsou kuželové drtiče nebo nárazové drtiče, se používají k drcení hornin na menší kousky. Tyto drtiče jsou schopny produkovat různé velikosti štěrku v závislosti na požadovaných specifikacích.
  4. Třídění a mytí: Jakmile jsou kameny rozdrceny na požadovanou velikost, procházejí procesem třídění, aby se štěrk rozdělil na různé velikosti nebo jakosti. Tím je zajištěno, že konečný produkt splňuje požadované specifikace. Kromě toho může být část štěrku promyta, aby se odstranily veškeré nečistoty nebo nežádoucí materiály.

Stroje zapojené do procesu drcení

Pro drcení hornin na štěrk se používají specializovaná zařízení:

  • Čelisťový drtič: Čelisťový drtič je primární drtič běžně používaný při drcení hornin. Skládá se ze dvou čelistí, jedné pevné a jedné pohyblivé, které vzájemně působí a drtí kameny mezi nimi. Čelisťové drtiče jsou známé svou spolehlivostí a vysokou výrobní kapacitou. Drtič má hydraulickou pojistku síly na čelistech a v případě vniknutí nedrtitelného materiálu, např. masivního kusu armovacího železa, pojistka na drtiči automaticky rozevře čelisti až o 200 mm a opět se vrátí automaticky do pracovní pozice. Vstupní otvor je 1100x700mm.
  • Kruhový drtič: Kruhový drtič je primární drtič, který se používá při drcení větších hornin. Funguje tak, že krouží středovým vertikálním vřetenem, což způsobuje stlačování hornin mezi pláštěm a konkávní částí.
  • Kuželový drtič: Kuželový drtič je sekundární nebo terciární drtič, který využívá plášť a konkávní drtič k drcení hornin na menší velikosti. Kuželové drtiče se běžně používají v těžebním průmyslu a průmyslu kameniva.
  • Nárazový drtič: Nárazový drtič využívá nárazovou sílu k drcení hornin. Skládá se z rotoru, který se otáčí vysokou rychlostí, naráží na kameny a způsobuje jejich rozpad. Nárazové drtiče se běžně používají v recyklačním průmyslu.
  • Prosévací zařízení: Prosévací zařízení, jako jsou vibrační síta nebo bubnová síta, se používá k rozdělení drceného štěrku na různé velikosti nebo jakosti. To zajišťuje, že konečný produkt splňuje specifické požadavky. Třídící jednotka je osazena dvěma síty o rozměrech 3600×1550 mm a třemi vynášecími pásy. Výstupy z třídiče: Podle typu výměnných síťových ploch o rozměrech 3600 x 1550 mm v jednotlivých patrech, současně je možné třídit 3 frakce.
  • Mycí zařízení: Mycí zařízení, jako jsou pískové šneky nebo mycí zařízení, lze použít k odstranění nečistot nebo nežádoucích materiálů z drceného štěrku. To zlepšuje kvalitu a čistotu konečného produktu.

Technická specifikace mobilního hrubotřídiče ST2.8

Pro ilustraci uvádíme základní technické specifikace mobilního hrubotřídiče na pásovém podvozku typ ST2.8 s diesel pohonem:

Čtěte také: Aplikace laku na betonovou stěrku

Parametr Hodnota
Vstupní otvor 1100x700mm
Šířka vynášecího dopravníku 1000mm
Vybavení Pásová váha, dvoupólový magnetický separátor
Optimální výkon Vyžaduje nepřetržitý a regulovaný přívod materiálu
Velikost vstupního materiálu Musí bez další úpravy vstupovat do drticí komory
Možnost odstranění menších materiálů Odhliněním (0-20mm) před vstupem do drtiče
Hydraulická pojistka Automatické rozevření čelistí o 200mm při vniknutí nedrtitelného materiálu
Třídící jednotka Dvě síta 3600×1550 mm, tři vynášecí pásy
Výkon 60 -250 t/h (dle vlastností materiálu)
Vstupní násypka Objem 6,7 m3, možnost osíťování hardoxovými roštnicemi
Průchodnost Dobrá průchodnost těžkým terénem

Bezpečnostní aspekty při drcení kamenů na štěrk

Drcení kamení na štěrk vyžaduje těžké stroje a může být nebezpečným procesem, pokud nejsou dodržována správná bezpečnostní opatření. Zde je několik důležitých bezpečnostních opatření:

  1. Osobní ochranné prostředky (OOP): Obsluha a pracovníci zapojení do procesu drcení by měli nosit vhodné OOP, jako jsou přilby, bezpečnostní brýle a boty s ocelovou špičkou, aby se chránili před potenciálním nebezpečím.
  2. Školení a dohled: Operátoři by měli být řádně vyškoleni a měli by být pod dozorem, aby mohli stroj bezpečně obsluhovat. Měli by si být vědomi možných rizik a vědět, jak reagovat v případě nouze.
  3. Údržba a kontroly: Pravidelná údržba a kontroly drtícího stroje jsou nezbytné pro zajištění jeho bezpečného a efektivního provozu. Jakoukoli poruchu nebo poškození by měl neprodleně řešit kvalifikovaný personál.
  4. Identifikace a kontrola nebezpečí: Mělo by být provedeno důkladné posouzení pracovního prostředí, aby bylo možné identifikovat potenciální nebezpečí a zavést vhodná kontrolní opatření. To může zahrnovat instalaci ochranných zařízení, provádění bezpečnostních postupů a zajištění dostatečného větrání.
  5. Kontrola prachu: Drcení kamenů může vytvářet prach, který představuje respirační riziko. Pro ochranu zdraví pracovníků je životně důležité zavést opatření na kontrolu prachu, jako jsou vodní sprchy nebo systémy na potlačení prachu.

Drcení a třídění stavebního odpadu v praxi

Společnost Drtiče třídiče s.r.o. se zabývá recyklací stavebního odpadu, úpravou asfaltových kar a frézované živice jako R materiál a dodavatelským zpracováním přírodního kameniva v kamenolomech a pískovnách po celé České republice a na Slovensku. Sídlo společnosti je v Olomouci, kde mají vlastní deponii zpracování odpadů. V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) - Nízkouhlíkové technologie - V. Výzva - aktivita DRUHOTNÉ SUROVINY, realizovala společnost projekt „Pořízení technologií na zpracování druhotných surovin“. Předmětem projektu je pořízení technologie - mobilního čelisťového drtiče pro výrobu zcela nového segmentu druhotné suroviny. Vzniklé suroviny budou dále využívány ve stavebnictví, což podporuje rozvoj oběhového hospodářství.

Jízda na kole po štěrku: Techniky a tipy

Jízda na kole je oblíbenou aktivitou, která kombinuje fyzické cvičení s možností objevovat krásy přírody. Jezdci, kteří se rozhodnou vydat mimo zpevněné cesty, často narazí na štěrkové povrchy, které představují zvláštní výzvy. Technika jízdy na štěrku se liší od jízdy na hladkém asfaltu, což vyžaduje změnu jízdní strategie a vybavení.

Správné nastavení kola

Prvním krokem k úspěšné jízdě na štěrku je správné nastavení kola. Štěrkové cesty vyžadují kola s širšími pneumatikami, které poskytují lepší trakci a pohodlí. Ideální šířka pneumatik se pohybuje mezi 35 mm a 45 mm.

Klíčové techniky jízdy na štěrku

  • Rozložení tělesné hmotnosti: Jednou z nejdůležitějších technik pro jízdu na štěrku je správné rozložení tělesné hmotnosti. Během jízdy na štěrkovém povrchu byste měli udržet váhu více vzadu na sedle, což pomáhá udržet přední kolo lehčí a snižuje riziko, že se zapíchne do volného štěrku.
  • Výběr správné stopy: Další klíčovou technikou je výběr správné stopy. Na štěrkových cestách se snažte vyhýbat hlubokým vrstvám štěrku, které mohou vést ke ztrátě kontroly.

Výhody jízdy na štěrku

Jízda na štěrku nabízí několik výhod, včetně možnosti užívat si méně frekventované a často malebnější trasy. Pokud hledáte ideální trasy pro jízdu na štěrku, mnoho regionů nabízí speciálně upravené štěrkové stezky vhodné pro cyklisty všech úrovní. Jízda na kole po štěrku může být skvělým způsobem, jak prozkoumat přírodu a zlepšit své cyklistické dovednosti.

Čtěte také: Jak na betonovou stěrku?

Doporučení pro cyklisty

S pravým vybavením a technikami můžete tuto aktivitu provozovat bezpečně a s radostí. Doporučujeme vám začít na jednoduchých štěrkových trasách a postupně zvyšovat obtížnost, jak získáváte na zkušenostech a sebevědomí. Nezapomeňte také na pravidelnou údržbu kola, aby vaše dobrodružství na štěrku bylo co nejpříjemnější.

Odstranění nepříjemných zvuků z kola

Cvakání, povrzávání či skřípání mohou být nepříjemným doprovodem jízdy na kole. Jejich původ může být různý:

  1. Nečistoty v závitech mezi klikami a pedály: Pedály je třeba demontovat (oba pedály povolujeme při klice ve vodorovné pozici otočené dopředu směrem dolů) a ocelovým kartáčem očistit závity na osách. Pro vyčištění závitů v klikách použijeme silnější jehlu, kterou důkladně odstraníme usazeniny, poté závity namažeme vazelínou, pedály namontujeme a pevně dotáhneme.
  2. Středové pouzdro a jeho uložení v rámu: Může být zdrojem nepříjemných zvuků. Tip: Při demontáži středového složení pamatujeme na rozdílné závity misek, kdy pravá je opatřena levým závitem a levá pravým, obě tedy povolujeme ve směru jízdy. Výjimku tvoří italský závit, kde jsou na obou miskách pravé závity (obě povolujeme doleva).
  3. Kliky a uchycení převodníků: Převodníky demontujeme z unašeče a vyčistíme veškeré styčné plochy (včetně otvorů pro šrouby a jejich závitů). Jestliže se pravá klika skládá ze dvou demontovatelných kusů (klika + unašeč), části od sebe oddělíme (buď pomocí stahováku či povolením šroubů), styčné plochy vyčistíme a namažeme fixačním lepidlem.
  4. Spoje převodníků na klikách či řídítek v představci: Pokud nečistoty proniknou na kontaktní plochy spojů, může dojít k nepříjemným zvukům. Jedinou možností je tento spoj propláchnout odmašťovadlem (technický benzín, aceton a podobně) a důkladně vyfoukat stlačeným vzduchem.

Strečink po cyklistice: Sestava cviků

Bolest zad, krku nebo nohou po jízdě na kole je častým problémem. Strečink může pomoci ulevit od těchto obtíží. Zde je sestava cviků, které můžete provádět po náročnějším výjezdu. Každému cviku věnujte obvykle 15-20 sekund. Většina cviků se provádí párově (pro každou stranu těla jednou).

Cviky pro horní část těla

  • Přední strečink krku: Předkloníme hlavu dopředu, přičemž ji tlačím dolů rukama. Strečují se trapézy a krátké extenzory šíje.
  • Boční natažení krku: Opět s pomocí ruky, avšak je třeba mít na zřeteli, že hlavou není třeba tlačit proti ruce - to už by nešlo ani tak o strečink, jako o posilování.
  • Boční strečink ramene: Ruka je zkřížená přes hrudník.
  • Strečink předloktí: Ohýbání dlaně na jednu a druhou stranu. Strečuje se vřetenní sval a extenzory zápěstí, tento cvik je příjemný zejména po velmi dlouhé době v sedle, kdy vás bolí více ruce než nohy.
  • Strečink hrudníku o zeď: Opřete se rukou o stěnu a následně se tělem mírně otočte od stěny.
  • „Póza psa“ o zeď: Opřete se rukama o zeď a následně se prohněte dolů.

Cviky pro dolní část těla a trup

  • Póza trojúhelníku: Rozkročte se a následně se natáhněte za chodidlem.
  • Póza dítěte: Jeden z velmi příjemných a uvolňujících cviků.
  • Kroucení vleže: Lehneme si na zem, pokrčenou nohu přeložíme přes druhou a rukou táhneme k sobě. Obě lopatky by se měly dotýkat země.
  • Strečink stehenních svalů: Taková klasika už od tělesné výchovy na základní škole.
  • Póza žáby: Na pohled jednoduchá, kolena od sebe, paty k sobě a snažíme se je mírně tlačit k zadku.
  • Dotýkání se prstů nohou: Asi moc netřeba popisovat, o co zde kráčí a také ani objasňovat, že se nejedná o cvik oblíbený u lidí, kteří mají zkrácené hamstringy.
  • Strečink lýtka: Cvik mírně podobný výpadu, je důležité, aby byla pata na zemi a noha natažená.
  • Upravená póza sedícího polovičního holuba: Přeložení nohy přes koleno druhé, chodidlo se snažíme dostat do roviny s lýtkem (něco jako když se plave kraul).

Z mého pohledu je strečink při silniční cyklistice možná i o něco důležitější než při té horské, přece jen v terénu se více pracuje tělem a nedrží se jedna statická pozice po celou dobu (což však neznamená, že i po jízdě na horském biku není strečink vhodný). Jednoduše, strečink zaujal v mém cyklistickém světě důležitou pozici a ať už jste jeho zastánci nebo odpůrci, pevně věřím, že vás tyto cviky alespoň inspirovaly udělat něco víc pro své zdraví.

Čtěte také: Lazura pro betonovou stěrku: Návod

tags: #drcení #štěrku #cyklista #informace

Oblíbené příspěvky: