Zelená střecha, ačkoliv je často zmiňovaná pro svou ekologičnost, se v drtivé většině případů stává spíše reklamním trikem, pokud není správně navržena a realizována. Přesto však nabízí řadu výhod, jako je zlepšení vzhledu budovy, poskytnutí životního prostoru živočichům a rostlinám, čištění vzduchu, ochrana před extrémními povětrnostními vlivy a snížení zatížení kanalizačních systémů. Díky odpařování a izolaci se zlepší vnitřní klima v místnostech pod střechou a zatravněním střechy můžete ušetřit energii, protože zelená střecha v létě budovu ochlazuje a v zimě izoluje. Realizace zelené střechy navíc není tak náročná, jak by se mohlo zdát, zvláště pokud máte v plánu vytvořit extenzivní zelenou střechu, která má oproti intenzivním střechám mnohem menší nároky.
Typy zelených střech: Extenzivní vs. Intenzivní
Zelené střechy se dělí na dva hlavní typy: extenzivní a intenzivní. Rozdíly mezi nimi jsou zásadní a ovlivňují jak náročnost realizace, tak i následnou údržbu.
- Extenzivní zelená střecha: Pokud chcete zelenou střechu nenáročnou na údržbu, zvolte extenzivní ozelenění střechy. Na rozdíl od intenzivní zelené střechy vsadíte u této varianty na nízké rostliny nenáročné na péči, které vyžadují málo nebo žádnou pravidelnou péči. To jsou například mechy, trávy, byliny nebo sukulenty, jako jsou rozchodníky. Extenzivní ozelenění můžete realizovat na plochách a šikmých střechách se sklonem do 45°. Většinou se takto díky nízké hmotnosti zatravňují střechy garáží nebo přístřešků pro auto. Extenzivní zelené střechy tvoří většinou suchomilné rostliny, které vyžadují malé množství střešního substrátu (cca 5 až 10 cm podle standardů SZÚZ, někdy stačí i 2-4 cm). Velkou výhodou extenzivní zelené střechy je i to, že nevyžaduje téměř žádnou zvláštní péči.
- Intenzivní zelená střecha: Při intenzivním ozelenění střechy se jedná o malou zahradu v podobě, ve které ji vytvoříte. Většinou se zakládá na plochách, které lidé skutečně využívají, například střechy podzemních garáží. Vedle náročnějších rostlin je zde možné začlenit i cesty. Z rostlin se uplatňují trvalky a keře. Zavlažování deštěm většinou nestačí a je nutné zalévat a hnojit. Tyto střechy jsou konstrukčně náročnější a vyžadují silnější vrstvu substrátu.
Pro účely domácí realizace svépomocí se zaměříme především na extenzivní zelené střechy, které jsou finančně i časově mnohem méně náročné a hodí se pro střechy pergol, altánů, garáží nebo krytých stání.
Plánování zelené střechy a klíčové informace
Před samotnou realizací je nezbytné pečlivě naplánovat celý projekt. Klíčovými faktory jsou únosnost střechy, hospodaření s vodou a volba vhodných materiálů.
Únosnost střechy
Pergoly a podobné stavby jsou lehčí typy staveb s často velmi omezenou nosností. Proto je potřeba znát informaci, jakou hmotnost zvládne vaše pergola unést, tedy tzv. únosnost střechy. U garáží a jiných staveb je důležitá i únosnost tepelné izolace, kdy pěnový polystyren zvládne obecně mnohem větší zatížení než minerální vata. Při plánování zelené střechy přihlédněte k očekávané hmotnosti. Včas se informujte, kolik bude zelená střecha včetně vegetace vážit (při nasycení vodou) a zda statika vaší stropní konstrukce tuto hmotnost vydrží.
Čtěte také: Beton svépomocí: Recept
Hospodaření s vodou
Hospodaření s vodou je zcela zásadním úkolem projektu zelené střechy. Pokud totiž bude vaše střecha zadržovat vodu příliš dlouho, rostlinám se nebude dařit a navíc tím zbytečně přetěžujete konstrukci. Naopak, pokud voda odteče příliš rychle, rostliny budou vadnout a následně i umírat. Pro vás jsou tedy zásadní dvě informace: maximální hmotnost nasyceného souvrství a minimální hmotnost přeschnutého souvrství, které získáte například od dodavatele. Obecně pak platí to, že čím větší máte sklon zelené střechy, tím menší práci máte s řešením, jak střechu odvodnit.
Volba vhodných rostlin
Volba rostlin odpovídá lokalitě střechy a uvažovanému vzhledu. Tomu je i často podřizována technologie založení. Pro extenzivní střechy jsou ideální suchomilné rostliny, jako jsou rozchodníky, které mají velice blízko k sukulentům. Jsou suchomilné a mají silné dužnaté listy, které zadržují vodu. Jsou tedy vhodné pro střechy, u kterých nemůžeme zajistit silnou vrstvu zeminy, která by sama vázala dostatek vody celý rok.
Struktura zelené střechy: Jednotlivé vrstvy
Stavba zelené střechy vyžaduje precizní vrstvení materiálů, které zajišťují funkčnost a dlouhou životnost. Následující tabulka a popis představují běžnou skladbu extenzivní zelené střechy:
| Vrstva | Popis | Funkce |
|---|---|---|
| Hydroizolace | Fólie oddělující konstrukci střešního pláště od vegetačního souvrství, musí mít FLL atest a být odolná proti prorůstání kořenů. | Zabraňuje průniku vody do konstrukce střechy. |
| Ochranná textilie | Netkaná geotextilie (např. 300 g/m2) položená na hydroizolaci. | Chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením a odděluje vrstvy s různými vlastnostmi. |
| Drenážní vrstva | Nopová fólie (tzv. „nopovka“) s perforacemi nebo keramzit. | Shromažďuje přebytečnou vodu, odvádí ji mimo střechu a zároveň akumuluje vlhkost pro rostliny. |
| Filtrační vrstva | Filtrační geotextilie, umístěná nad drenážní vrstvou. | Brání propouštění jemných částic vegetační vrstvy do drenážní vrstvy, čímž ji zachovává funkční. |
| Vegetační vrstva (substrát) | Speciální střešní substrát (např. Florcom SSE), který poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. | Zajišťuje vhodné podmínky pro růst rostlin, akumuluje vodu a poskytuje živiny. |
| Rostliny | Suchomilné rostliny jako rozchodníky, mechy, trávy, byliny. Lze použít řízky, hydroosev, výsadbu z potů nebo předpěstované koberce. | Tvoří zelený povrch, ochlazují budovu a zlepšují mikroklima. |
| Kačírkový obsyp | Kamenivo frakce 16/32, doporučená šíře je 500 mm. | Chrání souvrství před erozí větrem, fasádu před špiněním a tvoří zónu bez vegetace kolem prostupů. |
Vnitřní části konstrukce střechy musí být důkladně chráněny souvrstvím hydroizolací a vrstev, které zabraňují pronikání kořenového systému do konstrukce střechy. Pokud není stávající hydroizolace odolná proti prorůstání kořínků, doplňuje se o dodatečnou kořenuodolnou fólii.
Kroky realizace zelené střechy svépomocí
1. Příprava podkladu a kontrola únosnosti
Než začnete, zkontrolujte, zda máte všechen potřebný materiál a navezte jej co nejblíže k místu realizace. Pokud je hydroizolační vrstva střechy již hotová, nemusíte ji řešit. V případě vysoké atiky a nízké skladby zelené střechy můžete pro zvýšení plochy použít vyrovnávací vrstvu z polystyrenových desek, které střechu zároveň tepelně izolují.
Čtěte také: Návod na vibrace betonu
2. Pokládka hydroizolace a ochranných vrstev
Prvním krokem je položení parozábrany. Následně se začne s pokládkou první vrstvy tepelné izolace, například panelů Thermano. Důležité je zabezpečit spoje hliníkovou páskou a vyplnit všechny spáry nízkoexpanzní pěnou. Pro zachování kontinuity tepelné izolace na budově je vhodné Thermano připevnit i ke stěnám atiky. Poté následuje pokládka podkladové lepenky na vrstvách tepelné izolace a montáž samotné hydroizolace v podobě tepelně svařitelné vrchní lepenky. Hydroizolace musí být s tzv. FLL atestem, který zaručuje, že nebude degradována ozeleněním a bude sloužit po dostatečně dlouhou dobu. Ochrannou geotextilii pokládáme na očištěnou hydroizolaci v pásech. Stykování se řeší přesahem alespoň 5-10 cm. Při montáži se geotextilie k povrchu běžně nelepí. Pro usnadnění pokládky ji lze mírně navlhčit. Při řešení detailů a styků lze použít lepidlo pro fixaci polohy textilie, nicméně je nutné dbát na chemickou snášenlivost materiálů.
3. Drenážní a filtrační vrstva
Dalším krokem je pokládka nopové fólie. V celém systému plní funkci drenážní vrstvy, jejímž úkolem je odvádění přebytku vody z vegetačních vrstev. Nopová fólie je zásobárnou vody pro rostliny, která zároveň zabraňuje přemokření. Zadržuje srážkovou vodu a přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a pryč ze střechy. Nopová fólie se pokládá vždy prolisovanými nopy (kalíšky) dolů a jednotlivé pásy se musí překrývat o dvě řady nopů. Kvalita nopové fólie je důležitá, dobrá nopovka nemá perforaci nahoře, ale v prolisu, aby se neucpala. U šikmých vegetačních střech se přidávají vrstvy drenážních zpomalovačů, aby voda neodtékala ze střechy příliš rychle. Nad nopovou fólii se umístí filtrační geotextilie, která ji ochrání před zanesením nečistot ze substrátu.
4. Pokládka hydrofilní vlny (nepovinné, ale doporučené)
V některých systémech, zejména u šikmých střech, se používají desky z hydrofilní vlny Isover. Tyto desky jsou ukládány na separační geotextilii nebo drenážní vrstvu, pokud je součástí. V případě použití drenážní vrstvy lze vynechat filtrační textilii, její funkci přebírá hydrofilní vlna. Desky se kladou na sraz a úprava rozměrů je jednoduchá pomocí řezacího nože.
5. Aplikace substrátu
Na takto připravený podklad se umístí substrát, který by svým složením měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Střešní substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše, aby měla vegetace zajištěný vyvážený příjem důležitých látek. Rozhodně nepoužívejte zeminu ze zahrady nebo ornici. Výška substrátu může kopírovat sklon nebo je substrát aplikován do roviny. Pro extenzivní střechy je dostatečná vrstva 5 až 10 cm substrátu.
6. Osázení rostlinami
Na pokrytí extenzivní střechy použijte suchomilné rostliny, jako jsou například rozchodníky. Můžete volit rozchodníkové řízky, hydroosev, výsadbu z potů nebo předpěstované koberce. Rozchodníkové koberce zaručují okamžitý zelený efekt a jejich pokládka je poměrně rychlá a snadná. Důležité je si práce naplánovat tak, abyste měli při dodávce koberců střechu již připravenou, ideálně aby se položily nejpozději do jednoho dne po dodávce. Po založení vždy prolijte střechu značným množstvím vody, ideálně k plnému nasycení souvrství vodou. Pro úspornou střechu se doporučuje minimální zálivka 35 l/m2.
Čtěte také: Postup výroby betonových květináčů
7. Odvodnění a kačírkový obsyp
Aby nedošlo k zanešení střešní vpusti kačírkem nebo jinými nežádoucími předměty, můžete nad vpusť nainstalovat speciální ochranný kryt. Kačírkové lišty slouží nejen k ohraničení plochy zelené střechy, ale zároveň udržují materiál na místě. Kačírek pak chrání souvrství (hlavně když je suché a lehké) před erozí větrem, zároveň chrání vaší fasádu proti špinění od substrátu během deště a tvoří zónu bez vegetace kolem prostupů potrubí, vtoků atd. Materiálově se volí spíše oblohranné kamenivo.
Údržba zelené střechy
Po realizaci je nezbytné realizovanou vegetační střechu dostatečně zalít. Další zálivka ve vegetačním období se odvíjí od náročnosti rostlin. Po prvním roce je vhodné souvrství přihnojit hnojivy s postupným uvolňováním živin, například Garden Boom Green Roof od Agro CS. Extenzivní zelené střechy nevyžadují téměř žádnou zvláštní péči.
tags: #domaci #zelena #strecha #navod