Poznání lidové architektury vede k porozumění a seznámení s historií prostředí, ve kterém žijeme, a snad podpoří úsilí o zachování hodnotných dokladů minulosti. Lidová architektura se v posledních desetiletích těší badatelskému zájmu. Byla vydána řada publikací věnovaných různým aspektům jejího poznání. Nicméně dosud nebyla dostatečně podchycena tematika celkového vývoje a přehledu lidové architektury na našem území, která by populárně-naučnou formou přitáhla zájem co nejširší veřejnosti.
Vymezení pojmu lidová architektura
Lidovou architekturou rozumíme stavební fond tvořený zpravidla historickými stavbami postavenými za použití místně dostupných materiálů a to způsobem, který se v určité době nebo po určitou dobu stal místně tradičním z hlediska provedení, detailů i architektonického výrazu. V řadě oblastí je převládající regionální výraz staveb zpravidla pozdějšího původu, k němuž vnější podoba domů a dalších staveb dospěla až po určité době společného vývoje za použití archaických konstrukčních postupů.
Lidová architektura je součástí lidového stavitelství, jehož význam je zpravidla chápán šířeji, zahrnující rovněž nehmotné projevy stavební činnosti. Namísto doslovného „folk architecture“ se anglicky zpravidla překládá jako „vernacular architecture“, odtud též pojem vernakulární architektura. Ta je však v některých oblastech chápána šířeji jako regionální architektura, případně místně tradiční architektura. V lingvistice (jazykovědě) znamená anglické „vernacular“ též dialekt, nářečí, lidový jazyk. Jako přídavné jméno se užívá nejen ve významu lidový, ale rovněž krajový nebo místní.
V České republice dlouhodobě užívaný termín přitom zahrnuje i jeden z podstatných rysů tradičního lidového stavitelství. Tímto je provádění lidové stavby stavitelem bez teoretické odborné průpravy, majícím zpočátku znalosti především praktické. V tomto ohledu se lidová architektura zásadně odlišuje od architektury slohové, jejíž stavby byly vedeny v oboru akademicky školenými staviteli. Postupem času se tento určující rozdíl stírá, jak ostatně dokládají historické stavební plány staveb včetně vrchnostenských projektů.
Venkovská nebo také lidová architektura, to nejsou jen zemědělské usedlosti, tedy obytné domy a jejich hospodářské zázemí, ale také mlýny a hamry, kovárny, sušárny, hospody, školy a podobně. Podoba vesnic a venkovských staveb se liší region od regionu, základem je ovšem vždy funkčnost zemědělského provozu, povýšená estetickým ztvárněním.
Čtěte také: Dokumentace a postup opravy historické fasády
Význam dokumentace a ochrany lidových staveb
Metodika dokumentace venkovských staveb si klade za cíl vybrat, utřídit a prezentovat takové dokumentační techniky a postupy, které by umožňovaly získat maximum informací pro stanovení památkových hodnot venkovských staveb. Ty se odvíjejí od jejího historického, architektonického a urbanistického kontextu, stavebního vývoje a dochovaných autentických prvků.
Vedle solitérních kulturních a národních kulturních památek hraje při ochraně venkovské zástavby mimořádně významnou roli plošná památková ochrana. Specialisté Národního památkového ústavu, působící na generálním ředitelství i na všech územních odborných pracovištích, se podílejí na péči o 61 vesnických památkových rezervací a 211 zón, jež reprezentují typologickou, konstrukční, uměleckořemeslnou i sociální bohatost vesnického stavitelství u nás.
Právní rámec dokumentace staveb
Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 odst. 1 písm. d) až g) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona č. 115/1983 Sb., a podle § 143 odst. 1 písm. b) závěrečné hodnocení staveb a jiných akcí výstavby uvedených v odstavci 1.
Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení stavby.
Obsah dokumentace pro povolení stavby
Obsah dokumentace pro povolení stavby je stanoven v příloze č. 1. Obsah dokumentace pro povolení stavby vodního díla včetně souvisejících technologických objektů je stanoven v příloze č. 2. Obsah dokumentace pro povolení stavby sítí technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů je stanoven v příloze č. 3.
Čtěte také: návrhy a projekty střech pro Kutnou Horu
Dále je specifikován obsah dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb (příloha č. 4), pro rámcové povolení (příloha č. 5 a 6), pro povolení změny využití území (příloha č. 7), pro provádění stavby (příloha č. 8 a 9), pro odstranění stavby (příloha č. 10) a pasport stavby (příloha č. 11).
Situační výkresy
Situační výkresy vyhotovené ve vhodném měřítku zobrazují speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně přístupnosti staveb a prvků životního prostředí, jako je soustava chráněných území Natura 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území apod. Zahrnují také stávající, navrhovaná a vznikající ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod. Dále vyznačení pozemků s právem zákonné služebnosti a věcných břemen a vyznačení území, kde budou provedeny geotechnické sondy. Požárně bezpečnostní řešení se zpracuje podle požadavku stanoveného v položce Zásady požární bezpečnosti.
Obsahové náležitosti stavebního deníku
Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení jsou stanoveny v příloze č. 12. Stavební deník obsahuje jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku. Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 155 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku.
Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Zápis oprávněných osob do stavebního deníku vedeného elektronickou formou musí být v souladu s právními předpisy.
Stavebně konstrukční řešení
Návrh stavebně konstrukčního systému stavby včetně založení, navržené materiály a hlavní konstrukční prvky, hodnoty uvažovaného zatížení při návrhu nosné konstrukce, zajištění stavební jámy, technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby, zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů.
Čtěte také: Průvodce dokumentací staveb
Statický výpočet musí být kontrolovatelný a přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model. Dále pak ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání. Obsahuje také detaily styků konstrukčních prvků, kotvení apod.
Investiční záměr
Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází přitom z úkolů pro přípravu plánu, z rozvojových dokumentů zdůvodňujících též potřebu a způsob investičního rozvoje a ze schválené územně plánovací dokumentace a objasňuje souvislosti stavby s celkovou koncepcí založenou v těchto dokumentech. Investiční záměr obsahuje zejména název a místo nebo oblast stavby, účel stavby, rozsah kapacit, předpokládanou potřebu pracovních sil, energií, vody, požadavky na ochranu obyvatelstva a národního hospodářství, požadavky na veřejnou dopravu, na území a na souvisící investice, zejména vyvolané, požadavky na dovoz, popřípadě požadavky na vývoj, celkové náklady stavby, údaje o ekonomické efektivnosti, vlivu stavby na životní prostředí a požadavky na zpracování přípravné dokumentace.
Přípravná dokumentace
Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb. Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává.
Projektový úkol vymezuje požadavky na celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu v souladu s investičním záměrem, pokud byl vydán. Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví národohospodářské, výrobní (provozní) a sociální cíle stavby, požadavky na její technickou, ekonomickou, architektonickou a výtvarnou úroveň (především na uplatnění výsledků vědeckotechnického rozvoje) a vymezuje časový průběh výstavby.
V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště - pokud tento výběr nebyl proveden dříve - včetně pořízení geodetických podkladů a provedení nezbytných průzkumů. Správci podzemních rozvodných sítí a kanalizací, popřípadě zvláštních zařízení jsou při provádění průzkumů povinni poskytovat včas investorovi, popřípadě zpracovateli projektového úkolu ověřené údaje o prostorovém umístění těchto sítí, popřípadě zařízení a jejich technickém stavu. Pokud dojde ke změně údajů po jejich poskytnutí, jsou správci sítí a zařízení povinni poskytnuté údaje neprodleně upřesnit; tuto povinnost mají do dokončení stavby.
Příklady významných lidových staveb
Následující tabulka představuje vybrané národní kulturní památky, které jsou ukázkou bohatosti a rozmanitosti lidové architektury v České republice.
| Název památky | Lokalita | Typologické a architektonické rysy | Historické milníky |
|---|---|---|---|
| Areál Janatova vodního mlýna | Buřany nedaleko Jablonce nad Jizerou | Celoroubená třípodlažní stavba obdélného půdorysu se sedlovou střechou, kabřincem. Dochovaný krámek a technické zařízení mlýna, unikátní elektrická instalace s Křižíkovými žárovkami. | Postaven 1767, požáry v 1806 a 1820, přestavba 1881 (válcové stolice), rozšíření 1913, Francisova turbína 1920. |
| Venkovská usedlost čp. 171 | Čistá u Litomyšle | Vysoká středověká jizba, krov a dřevěné části z 80. let 16. století, dochovaný dýmný provoz. Kombinuje přízemní obytnou část s patrovým hospodářským traktem s pavlačí. | Vývoj od středověku, dostavba a úpravy počátkem 18. století. |
| Mikuláštíkovo fojtství | Jasenná | Mohutná patrová roubená bloková stavba na kamenné podezdívce, pavlač po celé nádvorní straně, šindelová střecha. Polychromovaný nápis na kozubu. | První zmínka 1585, současná podoba z 1748. Sloužilo jako úřad fojta, později národopisná expozice. |
| Kosárna čp. 146 | Karlovice na Bruntálsku | Rozložitá stavba se zděným kamenným přízemím, roubeným patrem s pavlačí a vysokou šindelovou střechou. | Původní objekt postaven 1600 (součást Horní hamerní hutě). Stávající budova vznikla počátkem 18. století, sloužila k výrobě nářadí a bydlení. |
| Venkovská usedlost se žudrem čp. 12 | Kučerov | Poslední téměř intaktně dochovaný tzv. žudrový dům, postavený z nepálených cihel. Charakteristický mohutný rizalit žudru s arkádovými oblouky. | Pochází z 30. let 19. století, starší žudr patrně z první třetiny 18. století. |
| Areál kostela sv. Petra a Pavla se zvonicí a farou | Liberk | Roubená kostelní stavba z 1691 s dochovanými středověkými stavebními tradicemi, strmá sedlová střecha, svisle šalované štíty. Interiér obložený prkenným táflováním. | Postaven 1691, gotická vertikalita, barokní prvky. Pozdně středověký oltářní obraz, obrazy 12 apoštolů. Zvony z 2. poloviny 16. století. |
| Návesní zvonice | Louka | Drobná masivní zděná věžovitá zvonice čtvercového půdorysu s širokou jehlancovou střechou, bílý vápenný nátěr, modrá podrovnávka. | Unikátně zachovalá ukázka drobné sakrální architektury Slovácka. |
| Venkovský viniční dům čp. 145/1 | Pavlov | Specifický typ vinohradnické stavby - nadsklepní byt. Přízemí s lisovnou a sklepem, obytné patro se samostatným vstupem. | Od 17. století se zde vyvinul typ patrových staveb. |
| Vodní pila s technologickým zařízením u čp. 37 | Peníkov | Podlouhlá obdélná bedněná budova rámové konstrukce se sedlovou střechou na zděném přízemí. Dochované strojní zařízení pily z 1865. | Součást areálu mlýna, zařízení pily datováno k 1865. Provoz do 50. let 20. století. Obnova 2001-2005. |
| Michalův statek čp. 16 + výměnek čp. 17 | Pohleď | Uzavřený dvůr s obytným domem, chlévy, sýpkou, stodolou, kolnou, vejminkem. Dochované písemné prameny o rodu Michalů od 16. století. | Jednotlivé části vznikaly a byly upravovány od 17. až po 20. století. Od roku 2004 Selské muzeum. |
| Areál kostela sv. Jana Křtitele | Slavoňov | Prostá celoroubená stavba z 1553 s obdélnou lodí, pravoúhlým presbytářem, valbovou střechou s vížkou. Vnitřní stěny, tribuna a kazetový strop s rustikálními polychromovanými malbami. | Ojedinělý celek pozdně středověkých vesnických sakrálních památek. |
| Venkovská usedlost čp. 16 | Telecí | Zástupce poličského typu troj nebo čtyřbokých uzavřených dvorů. Téměř kompletně ze dřeva zbudovaný dvorec. | Ojediněle intaktně zachovalá a historicky i architektonicky významná památka. |
tags: #dokumentace #lidových #staveb #informace