V našich domovech se neustále potýkáme s různými výzvami, které souvisejí s udržením čistého a zdravého prostředí. Správně fungující odvětrání je nezbytné pro udržení čistého a zdravého prostředí v domě. Ať už jde o kanalizaci, WC nebo digestoř, každý z těchto systémů potřebuje efektivní odvětrání, aby se zabránilo nepříjemným zápachům, vlhkosti a potenciálním škodám na budově. Tento článek se zaměřuje na dodatečné odvětrání kanalizace a střechy, jeho principy, možné problémy a řešení.
Odvětrání vnitřní kanalizace
Vnitřní kanalizace může být zdrojem zápachu v budově. Průniku zapáchajících plynů do interiéru brání vhodně řešené větrání kanalizace a instalace zápachových uzávěrek (slangově nazývaných sifonů). O nutnosti větrání vnitřní kanalizace víme od 19. století. Správné odvětrání kanalizace, WC a digestoře není luxus, ale technická nutnost. Správné odvětrání nedělá jen to, že „vypustí zápach ven“. Jeho hlavní technickou rolí je vyrovnávat tlak v potrubí během odtoku odpadní vody.
Funkce odvětrání kanalizace
Mnoho lidí si myslí, že větrací komínek na střeše slouží jen k tomu, aby „smrad odešel pryč“. To je ale omyl. Větrací potrubí plní dvě základní funkce:
- Odvětrání kanalizace: odvádění plynů z kanalizačního potrubí do ovzduší mimo budovu. Odvětrání odpadu slouží pro odvádění plynů z vnitřního kanalizačního potrubí mimo objekt. Odvětrání odpadního potrubí je důležité nejen kvůli tomu, že tyto plyny zapáchají, ale jsou také toxické a tím pádem zdraví škodlivé. Odvětrání kanalizace pomáhá tento problém řešit a škodlivé plyny se tak do budovy nedostanou.
- Přivětrání: vyrovnávání tlaku v odpadním potrubí. Když spláchnete toaletu, potrubím se řítí „vodní zátka“, která funguje jako píst. Voda padající stoupačkou dolů za sebou vytváří vakuum. Důsledek: Podtlak doslova vycucne vodu ze zápachové uzávěry (sifonu). Funguje to i opačně. Voda tlačící se potrubím před sebou stlačuje vzduch. Důsledek: Vzduch začne probublávat skrz vodu v toaletě nebo v sifonech zpět do místnosti. Funkční odvětrávací potrubí (nebo přivzdušňovací ventil) zajišťuje přirozenou a okamžitou výměnu vzduchu v soustavě.
Pokud splaškovým odpadním potrubím neprotékají odpadní vody, proudí zapáchající plyny z kanalizace vlivem komínového tahu tímto odpadním potrubím a navazujícím větracím potrubím nahoru. Projektanti nízkoenergetických a pasivních budov namítají, že toto proudění zvyšuje tepelné ztráty budovy.
Typy větracích potrubí a jejich vedení
Větrání vnitřní kanalizace zajišťují větrací potrubí vyvedená nad střechu. Vnitřní kanalizace v každé budově musí být opatřena alespoň jedním větracím potrubím, které má být napojeno na jedno ze splaškových odpadních potrubí, nebo na horní konec svodného potrubí v nejvzdálenějším místě od vyústění svodného potrubí z budovy. Pokud je to možné, mají být větrána i ostatní splašková odpadní potrubí. Větrací potrubí se umísťuje nad svislým odpadním potrubím. Potrubí začíná nad poslední (nejvýše umístěnou) odbočkou z odpadního potrubí k zařizovacímu předmětu a končí nad střechou. Pokud je více stoupacích potrubí, tak se zřizuje také více větracích potrubí.
Čtěte také: Vše o odvětrání vlhkosti sádrokartonovou předstěnou
Podle způsobu vedení a zapojení se rozlišují větrací potrubí:
- Hlavní: V ČR se nejčastěji buduje systém s hlavním větracím potrubím. U hlavního větracího potrubí se jmenovitá světlost (průměr) potrubí volí stejná jako jmenovitá světlost odpadního potrubí, na které se napojuje.
- Společné: Pokud je v budově více odpadních potrubí, pak mohou být pod střechou propojeny společným větracím potrubím.
- Doplňkové: U vysokých budov se značným zatížením odpadních potrubích se používá systém s doplňkovým větracím potrubím. Ve vyšších budovách bývá nutné přívod vzduchu do odpadního potrubí posílit doplňkovým větracím potrubím vedeným souběžně s potrubím odpadním. Doplňkové větrací potrubí se s odpadním potrubím propojí v každém druhém podlaží a jeho horní konec se spojí s hlavním větracím potrubím, nebo se vyvede samostatně nad střechu. Při tomto způsobu odvětrání se souběžně s odpadním potrubí vede doplňkové větrací potrubí a v každém druhém podlaží se potrubí propojují šikmou odbočkou. U odpadních potrubí v mrakodrapech, která jsou zatížena velkými průtoky odpadních vod, se do doplňkového větracího potrubí zaúsťují ještě větrací potrubí od jednotlivých připojovacích potrubí zařizovacích předmětů. Toto řešení větrání odpadních a připojovacích potrubí se nazývá sekundárním větráním.
- Ostatní (např. ochozové).
Dimenzování a materiály
Při výběru průměru odvětracího potrubí platí, že průměr odpadní trubky je stejný jako průměr odpadu, na který se napojuje. Nejčastěji se setkáváme s odpadem o průměru 110 a 125 mm, u velkých rodinných domů či průmyslových objektů se dokonce používá i potrubí o světlosti (průměru) až 150 mm. Důležité je, že odvětrací potrubí se nesmí zužovat, spíše se doporučuje, aby se před průchodem střechou i trochu rozšiřovalo. K tomu pak slouží různé rozšiřovací přechodky. Dimenzování spočívá ve stanovení průtoku splaškových odpadních vod (jedná se o špičkový průtok) a návrhu průměru potrubí vhodného pro tento průtok. Průtok splaškových odpadních vod se stanoví podle empirického vzorce uvedeného v ČSN EN 12056-2 a ČSN 75 6760. Při stanovení průtoku splaškových odpadních vod se ve výše uvedeném vzorci sečtou výpočtové odtoky všech zařizovacích předmětů napojených na splaškové odpadní potrubí.
Dříve se instalovalo větrací potrubí z litiny nebo azbestocementu. Litinové potrubí je těžké a křehké, azbestocement je materiál zdraví škodlivý. Z těchto důvodů bylo nahrazeno plastem. V současné době se při rekonstrukcích starých rozvodů nahrazují dříve používané materiály moderními plasty, nejčastěji polyetylénem. Při výměně starého potrubí je třeba dbát bezpečnosti a dávat pozor. Pro manipulaci s azbestocementem platí velmi přísné hygienické předpisy. Litina pro svou velkou hmotnost může dělat potíže a při neopatrné manipulaci by mohla dlouhá trubka poškodit jiné konstrukce či vedení.
Vyústění větracího potrubí
Vyústění větracího potrubí je nad střechu, výjimečně (pokud to projekt dovoluje) přes fasádu. Vždy musí být do exteriéru. Nelze jej vyvést například na větranou půdu. Vyústění větracího potrubí, a tedy odvod zápachu z kanalizace musí být v dostatečné vzdálenosti od oken. Vyústění větracího potrubí se umísťuje do půdorysné vzdálenosti nejméně 3 m od teras, oken nebo jiných otvorů spojených s trvale používanými místnostmi budovy.
Nejvhodnější je ponechat vyústění větracího potrubí volné, avšak někdy je z estetických nebo jiných důvodů požadováno instalování větrací hlavice. Proudí vzduch se zapáchajícími plyny z kanalizace odpadním a větracím potrubím nad střechu. Vzduch, který větracím potrubím proudí, má 100% vlhkost. V zimním období se může vlhkost z odpadního potrubí šířit směrem nahoru do větracího a může zmrznout. Jinovatka může větrací hlavici ucpat. Má vliv také místní odpor větrací hlavice samotné, způsobuje silnější vrstvu jinovatky. Námraza v zimě: U kanalizačního odvětrání stoupá teplý vlhký vzduch vzhůru. V tuhých mrazech může tato vlhkost na ústí trubky namrzat a postupně ji „zašpuntovat“.
Čtěte také: Prostupy odvětrání kotle a vzduchotechniky střechou
Při stavbě půdního bytu jsem vedl odvětrání kanalizace stropem nad střechu. 100 mm odpadovou rouru jsem ukončil plechovou hlavicí. Fungovalo všechno dobře, až do prvních mrazíků, kdy pravděpodobně na pozinkovaném plechu kondenzovala voda a vlhnul mi strop. Plechová hlavice je mírně kónická, asi 25 cm vysoká a odpadní novodurová trubka se téměř dotýká vrchní části hlavice, to je pod štěrbinami. Napadlo mě, že tepelně odizoluji plech od novodurové trubky a do mezery jsem nastříkal izolační pěnu. Bylo to ale ještě horší.
Dalším užívaným řešením je pak odvětrání na půdu, které lidé uplatňují zejména v případech, kdy nechtějí zasahovat do střešní krytiny. V případě, že však budete chtít mít odvětrání odpadu na půdu počítejte s možností vzniku kondenzátu a také s případným zápachem. Situace se může v zimě přechodně ještě zhoršovat. A velké množství vzniklého kondenzátu pak může vážně poškodit třeba krovy vašeho domu.
Přivzdušňovací ventily
Zvláštním řešením problémů s odvětráním a přivětráním odpadu jsou přivzdušňovací ventily, které řeší problémy se vznikajícím podtlakem v odpadním potrubí. Přivzdušňovací ventily mohou nahradit jednu funkci větracího potrubí. Přisátím vzduchu do odpadního potrubí dokážou omezit podtlak, aby nedocházelo k odsávání vody ze zápachových uzávěrek. Přivzdušňovací ventil funguje tak, že umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, a to za účelem kolísání tlaku. Obvykle se tedy instaluje za demontovatelnou mřížkou v instalační šachtě, nad demontovatelnou mřížkou v podhledu apod.
Tabulka níže ukazuje požadavky na průtok vzduchu přivzdušňovacím ventilem.
| Podmínka | Výrobcem uvedený průtok vzduchu |
|---|---|
| Musí být větší než osminásobek celkového průtoku odpadních vod ve splaškovém odpadním potrubí. | - |
Odvětrání střechy a půdního prostoru
Větrání je alfa a omega šikmých střech. Již před koncem minulého století došlo v navrhování šikmých střech k rozsáhlým změnám. Zásadním obratem se stalo využívání podstřešního prostoru jako bytové plochy. Tomu se musela přizpůsobit celá střešní skladba a zkušenosti výrobců i prováděcích firem s novou koncepcí vyústily v doporučení navrhovat šikmé střechy se skládanými krytinami jako větrané. Pro funkční odvětrání střechy samotné dodržení odvětrávacích průřezů nestačí. Je třeba brát v potaz i tvar střechy, který může kontinuitu větrání komplikovat.
Čtěte také: Jak správně odvětrat odpad střechou
Principy větrání střechy
Větrací profil nesmí být v žádném případě přerušen překážkami, vše je třeba konstrukčně vyřešit. Pochybení byť v jediné z uvedených položek povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště, a to i při použití nejkvalitnějších materiálů.
Mnohé chyby vznikají při navrhování a provádění ventilační mezery pod střešní krytinou ve vazbě na určitý typ použité vysoceparopropustné či slaběparopropustné střešní krytiny/skladby. A to nejen při stanovení výšky ventilační mezery (kontralatě), ale zejména při dimenzaci a použití dostatečné ventilační kapacity (plochy otvoru)/počtu ventilačních prvků u vrcholu střechy (hřebene/nároží) pro výstup ventilace zpět do exteriéru. Bohužel, často najdete tyto chyby i v projektové dokumentaci stavby. Faktická nejnižší výška ventilační mezery (kontralatě) by nikdy neměla být nižší než 40 mm. Pokud je délka sklonu střechy větší než 10 m, nebo v případě, že je použita slaběparopropustná střešní krytina a přitom sklon střechy je menší než 25°, je nezbytné výšku ventilační mezery (kontralatě) výrazně navýšit.
Větrací tašky a pásy
Další podmínkou správného odvětrání členitých střech je montáž větracích tašek nejen podél hřebenů, ale i podél nároží, které je z pohledu větrání v podstatě to samé jako hřeben. Argument, že v nároží střecha větrá přes hřebenáče, neobstojí. Z pohledu větrání se nejvíce chybuje v detailu odvodu větracího vzduchu ze střechy. Nejčastěji k tomu dochází v již zmiňovaném nároží, kde bývají větrací tašky opomenuty buď zcela, nebo jich bývá málo.
Plocha odváděcího větracího otvoru se má rovnat 50 cm² na metr hřebene z každé strany do délky krokve 5 m. U hřebene a podél nároží nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 5 m min. 50 cm² na 1 bm šířky hřebene. Vzduch se odvětrává v hřebeni (resp. nároží), a to průřezem velikosti 0,5 ‰ příslušné střešní plochy.
V případě větracích tašek je nejdůležitější respektovat větrací průřez konkrétního typu tašky. Mohou se výrazně lišit, a to nejen podle výrobce, ale i podle druhu tašky. Rozhodně se proto nelze řídit zaužívaným zjednodušením, že na 100 m2 stačí 10 větracích tašek. Realita je taková, že spotřeba na 10 větracích taškách teprve začíná a pokračuje až k hodnotám 42 kusů u některých typů tašek.
Větrací tašky se instalují ve 2. řadě pod hřebenem a ve vrcholu (hřebeni či nároží) se doplňují o větrací pásy. Ty chrání vytvořenou mezeru mezi hřebenáčem a střešní taškou proti polétavému sněhu při současném zajištění proudění vzduchu. K dispozici jsou pásy špičkové, i ty tzv. „za lidovku“. Na rozdíl od klasického řešení odvětrání se speciální posuvné větrací podhřebenové tašky používají podél celého hřebene hned v první řadě. Díky nim je větrání střechy rovnoměrné a neomezuje se na jednotlivé větrací průduchy. Vykoupeno je to však některými úpravami, například jinou roztečí laťování než u tašek v ploše. Jinak by mohla být funkce větrání eliminována. Přesto je montáž podhřebenových tašek rychlejší než těch větracích, minimálně usnadněná o pokládku větracího pásu. Pro instalaci podhřebenových větracích tašek hovoří i estetika.
Větrotěsnost střech
V současné době se řeší mnohé hydroizolační souvislosti navrhování a provádění šikmých střech, avšak mnohdy se zapomíná na správné nastavení větrání a větrotěsnosti šikmých střešních konstrukcí. Požadavek na větrotěsnost střech, zejména zateplených, jednoznačně vyplývá z normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, kde pod bodem 7.1.3 je doslova uvedeno: „Tepelně izolační vrstva musí být účinně chráněna proti působení náporu větru“, což si můžeme vyložit i jako potřebu ochrany tepelné izolace proti působení proudění vzduchu. Pokud totiž náporem větru dojde k pohybu vzduchu v tepelné izolaci, pak dochází k drastickému snížení tepelně izolační funkce takové tepelně izolační vrstvy.
Vzhledem k tomu, že samotná střešní skládaná krytina nemůže tvořit větrotěsnící vrstvu (navíc se pod ní vytváří ventilační vzduchová mezera), pak jedinou vrstvou, která může ochránit tepelnou izolaci vůči takovému vlivu, je Doplňková Hydroizolační Vrstva (původně nazývaná Pojistná HydroIzolace), mezi řemeslníky známá jako „podstřešní fólie/membrána“. Větrotěsnost, tedy potřeba slepení přesahů „podstřešní fólie/membrány“ však nastává i v případech, kdy pod „podstřešní fólií“ vzniká nezateplená střešní dutina. A čím je tento prostor vyšší, tím je taková funkce důležitější.
Pokud totiž „podstřešní fólie/membrána“ není slepena a jako střešní krytina je použita zejména maloformátová skládaná krytina (ať ve formě tašek či plochých šablon), tj. pro vítr prodyšnou střešní krytinu, a stavba se nachází v návětrném místě, pak vzniká vysoké riziko fenoménu horizontálního „průvanu“ skrz střešní dutinu, který větrem hnané srážky, zejména ty sněhové, doslova nasává pod střešní krytinu a volným neslepeným přesahem podstřešní membrány až do střešní dutiny. „Horizontální průvan“ skrz střešní dutinu totiž nastane v situaci, kdy na návětrné straně střechy vzniká tlak větru a za hřebenem či nárožím střechy na závětrné straně sání větru. Pokud nějaká větrotěsná vrstva pod pro vítr prodyšnou krytinou tyto vlivy od sebe neoddělí, pak nastane zmíněný fenomén a důsledkem je pak extrémní nasávání větrem hnaných srážek do střechy.
Odvětrání půdního prostoru
Odvětrání půdy je často přehlíženým, přesto klíčovým prvkem udržování zdraví vaší nemovitosti. Vhodné odvětrání půdního prostoru má přímý vliv na stabilitu a komfort vašeho domova. Odvětrání půdního prostoru slouží k udržení optimálního klimatu uvnitř budovy a cirkulaci vzduchu. Funkčnost tohoto procesu spočívá v prevenci nadměrné vlhkosti, která může vést k mnoha problémům, včetně tvorby plísní, šíření dřevokazných hub a poškození struktury budovy.
Pro půdní odvětrávání instalujeme ventilační hlavice, známé také jako odvětrávací hlavice, které jsou poháněné čistě přírodními silami - stoupajícím teplým vzduchem a větrem. Tato technologie je skvělým příkladem efektivního a ekologického řešení, které nepotřebuje žádnou elektrickou energii. Foukaná izolace je nejen skvělou metodou pro zlepšení tepelné účinnosti budovy, ale také hraje klíčovou roli při odvětrávání půdy. Tepelná izolace půdy umožňuje přirozené proudění vzduchu, které zabraňuje hromadění vlhkosti a vzniku plísní. Nemáte půdu? Nevadí. Odvětrávání střech je stejně důležité. Postará se o zdravou střechu a její dlouhou životnost.
Normy a doporučení
Problematice větrání se věnují také normy a pravidla. Bohužel naše nejzásadnější norma pro šikmé střechy ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení, revidovaná v roce 2011, není z tohoto pohledu ideální. Zásadním problémem je, že stanovuje stejná pravidla jak pro krytiny s vysokým, tak i nízkým difúzním odporem. Vzniklé zmatky řeší Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V jejich v současnosti platné verzi (2014) sice není samostatná kapitola o větrání šikmých střech, ale nutnost odvětrávání je zdůrazněna ve všech článcích a popisech detailů.
Při návrhu odpadního potrubí je někdy nevyhnutelné zalomit svislé potrubí v důsledku dispozice jednotlivých podlaží, což má velký vliv na tlakové poměry a na šíření hluku.
Montáž a údržba
Ač se instalace odvětrávání může jevit jednoduše, lze toho zkazit víc, než by se zdálo. Doporučujeme vám, vsadit na montáž od školených profesionálů. Pro kvalitní větrací pásy je charakteristický především velký větrací průřez, zajišťující účelné větrání střechy. Hned na druhém místě jsou vychytávky zjednodušující a zrychlující práci, jako široké lepící pásy pro spolehlivé zajištění k jakémukoliv podkladu na střeše. Použité kvalitní lepidlo navíc ani v teplých dnech neměkne a nekomplikuje stržení krycí pásky. Obchodní samozřejmostí je nabídka pásů v různých šířkách pro potřeby konkrétních sklonů a střešních krytin, i různé barvy pro dokonalý vizuální efekt hotové střechy. Za své hovoří i dlouhá záruka.
Kvalitní ventilační systém je tichým strážcem vašeho zdraví. Často si jeho důležitost uvědomíme až ve chvíli, kdy přestane fungovat. Ani ten nejlepší systém není bezúdržbový.
Základní chyby při montáži
Zde shrnujeme základní seznam chyb, kterých je dobré se vyvarovat, když se pustíte do montáže systému větrání s centrální pasivní rekuperací tepla (bez tepelného čerpadla, dohřevu nebo chlazení) sami. Pokud je to možné vždy využijte služeb odborníka (nejlépe autorizovaného projektanta) a montážníka. Rekuperační jednotku instalujte vždy na dostatečně nosnou konstrukci nepřenášející hluk. Rekuperační jednotku nelze instalovat do exteriéru.
Nezapomeňte na odvod kondenzátu a přípravu kabeláže (napájení, ovladač, internet, boost tlačítka, čidla atd.). Nikdy jednotku nepoužívejte pro dosoušení stavby, která není dokonale čistá, zbavená prachu. Hrozí její trvalé poškození. Potrubí pro sání a výfuk musí být dokonale izolované - bez kompromisů. Při plánování rozvodů zvažte hlukové poměry v domě. Nejvíce se nám u rodinných domů osvědčil z pohledu přeslechů hvězdicovitý systém s rozdělovacím boxem a flexibilním potrubím (max. délka 15 m a minimum ohybů).
Základní chyby při montáži rekuperace:
- Špatně vyspádované potrubí může vést k hromadění vody (kondenzátu), která vám proteče stropem.
- Elektřina a voda: V koupelnách platí přísné normy pro elektroinstalaci (zóny).
- Pro maximální efekt nestačí jen „díra ve zdi“. Ventilátor + Střešní hlavice: Pokud odvádíte vzduch z koupelny přes střechu, napojte interiérový ventilátor na speciální střešní větrací hlavici (komínek).
- Přívod vzduchu: Nezapomínejte, že aby mohl ventilátor vzduch vyfouknout ven, musí se do místnosti jiný vzduch dostat (např. dveřní mřížkou nebo mikroventilací oken).
Rekuperace a odvětrání
Přemýšlíte o realizaci systému větrání s rekuperací nebo už jste rozhodnuti a zjišťujete si informace o realizaci? Mnoho klientů by rádo montovalo svépomocí, ale zprvu se může zdát vše moc složité a může Vás to odradit. Velmi důležitý je i výběr rekuperační jednotky. Ta musí zvládat navržené průtoky vzduchu a měla by mít výkonovou rezervu (tzn. pro průtok 240 m3/h by měla jednotka zvládat alespoň 300 m3/h). Důležité je i promyslet skladby stropů a střechy tak, aby veškeré potrubí kromě sání (exteriér-jednotka) bylo nejen uvnitř tepelné obálky, ale i vzduchotěsné obálky (parotěsná vrstva apod.).
Větrání a temperování rekreačních objektů: Od podzimu do jara ve většině rekreačních objektů vyvstává velký problém s vnitřní vlhkostí a klesající teplotou, tedy množení plísní a zamrzání rozvodů vody, topení a odpadů. Tyto problémy lze poměrně jednoduše vyřešit instalací menší centrální rekuperace s potrubním ohřívačem. V kombinaci s čidlem vzdušné vlhkosti a termostatem lze dosáhnout plně automatického provozu v závislosti na aktuálních podmínkách uvnitř chaty nebo chalupy.
Kvalitní odvětrání je investicí do zdraví vaší rodiny i životnosti vaší nemovitosti. Je to neviditelný štít vašeho domova proti vlhkosti a zápachu. Na střechách a odvětrání se nevyplácí šetřit na nesprávném místě.
tags: #dodelani #odvetrani #nad #strechu #informace