Dešťová voda, donedávna pro mnoho lidí jen zbytečným odpadem, se dnes, v době neustálých změn klimatu a zvýšeného povědomí o životním prostředí, využívá mnoha způsoby. Sběr dešťové vody je velmi dobrý zvyk s mnoha výhodami. Klimatické změny každoročně způsobují pokles množství srážek, který vede k častěji se opakujícím obdobím sucha. Ve společnosti se do popředí dostávají stále více otázky omezení zdrojů vody. Jako prospěšná náhrada vodních zdrojů se jeví využití dešťové vody.
Dešťová voda a stavebnictví
Nekonečným zdrojem užitkové vody je dešťová voda. Její výhodou je, že nezdražuje a popularitu si udržuje jak u chalupářů, tak novostaveb. Stavebnictví je činností, kde můžeme efektivně využít dešťovou vodu. Možná Vás už napadlo, že dešťovou vodu byste nemuseli využívat jen k zálivce zahrady, nebo odvádět do kanalizace? Pokud plánujete rekonstrukci nebo výstavbu rodinného domu, můžete právě při této příležitosti vhodnou metodou řešit i hospodaření se srážkovou vodou. Účinné nakládání s dešťovou vodou na pozemku je jedním z klíčových kroků pro zadržení vody v krajině.
Drenážní beton pro efektivní hospodaření s dešťovou vodou
Moderní zpevněné plochy nemusí vždy představovat nepropustné konstrukce s rychlým odvodem dešťové vody do kanalizace. V souladu se současnými principy hospodaření se srážkovou vodou lze využít ekologické dlažby, které umožňují její vsakování přímo na pozemku, a tím zlepšují mikroklima a zároveň plní i plnohodnotnou funkci příjezdů, chodníků i parkovacích stání.
Drenážní beton je unikátní řešení, které využívá dešťovou vodu sváděnou ze zpevněných i zelených ploch systémem drenážního potrubí. Dešťová voda se neodvádí kanalizací, vsakuje se v daném místě a zlepšuje klima především v urbanizovaném prostředí. Při výrobě drenážního betonu se využívá kamenivo, v jehož křivce zrnitosti chybí jemná frakce. Nejčastěji se používá kamenivo frakce 4/8 mm. Drcené kamenivo s ostrými tvary zrn je vhodnější pro svou protiskluznost. U běžného betonu se dosahuje mrazuvzdornosti pomocí provzdušnění. Pomocí provzdušňujících přísad vznikají v betonu uzavřené vzduchové póry, které tvoří expanzní prostor pro led a chrání beton před poškozením. Drenážní beton lze i probarvit minerálními pigmenty.
Orientační skladba pro pochozí plochu tvoří drenážní beton o tloušťce 150 mm s podkladní vrstvou z kamenné drti tloušťky 200 mm. Podloží musí být dostatečně zhutnělé a propustné. Výsledná pevnost drenážního betonu je výrazně ovlivněna mírou zhutnění. V případě nepropustného podloží je nutné vodu odvézt. Drenážní beton se vyrábí v tužších konzistencích S1 a S2 a dopravuje se v čerstvé podobě z betonárny na stavbu zpravidla na korbě sklápěče. Beton lze ukládat jak strojně, tak ručně. Ruční ukládání se provádí s následným zarovnáním a hutněním. Strojní ukládka je vhodná pro velké plochy a provádí se pomocí speciálních finišerů. Drenážní beton je třeba chránit před zanesením zeminou a jinými nečistotami, aby nedošlo ke snížení funkčních vlastností. Je tedy nevhodný v místech sesouvající se zeminy.
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Příkladem realizace je městský park Gaštanica v Bratislavě, kde byl použit drenážní beton ZAPA DROP. Zadržování srážek v urbanizovaném prostředí je součástí pilotního projektu, kdy se Bratislava připravuje na změnu klimatu. Park nabízí návštěvníkům příjemné posezení na lavičkách mezi vzrostlými kaštany.
Vliv dešťové vody na beton a maltu
Dešťová voda není čistý kondenzát. Odrazuje jak přirozené pozadí zemského povrchu (mořské soli, erozi půdy), tak i znečištění lidskou činností, především kouřovými plyny a dopravou. Opotřebováním stavebních částí budov vlivem vody, slunce, mrazu a deště se uvolňují částečky krytiny střech, cihel, betonu, kovů, barev, asfaltu, skla apod. Tyto částice tvoří značnou část znečištění v dešťovém odtoku. Rozsah znečištění závisí na stavu objektu a použitém materiálu. Z některých druhů střešních krytin, jako jsou eternit nebo lepenka, se mohou do vody uvolňovat nežádoucí látky, proto je jistější dát přednost jiným materiálům.
Akumulace a systémy pro využívání dešťové vody
Boj se suchem a snaha uspořit pitnou vodu a využívat tu dešťovou jsou hlavní motivy, proč si stále častěji mnoho lidí pořizuje k novostavbám i již postaveným domům nádrže na dešťovou vodu. Aby bylo možné volně hospodařit s dešťovou vodou, je nutné investovat do speciální nádrže.
Typy nádrží na dešťovou vodu
Na trhu najdeme nádrže ocelové, betonové, sklolaminátové či plastové (hlavně polyethylenové). Právě plastové nádrže jsou velice oblíbené díky příznivé váze, snadné manipulaci a dlouhé životnosti. Monolitické samonosné nádrže se nemusí obetonovávat a oproti svařovaným nádržím přináší značnou úsporu na armování, bednění a vlastním betonu. Uložit menší nádrže je možné v několika lidech ručně. Větší nádrže vyžadují instalaci pomocí stavební mechanizace. Pro nádrže méně únosné, např. sklolaminátové, svařované nebo vyrobené z polypropylenových desek k obetonování, je instalace složitější. Je vhodné si tedy také spočítat náklady na armování, bednění a betonáž a taky na cenu práce a stavební mechanizace.
Lze rozlišovat mezi nadzemními a podzemními nádržemi. Nadzemní nádrže soukromé osoby obvykle volí pro sezónní využití, například pro zálivku zahrady. Levnější alternativou k instalaci podzemní nádrže je pořízení jednoho nebo více sudů na vodu. Ty stačí pouze dopravit na pozemek a jednoduše postavit pod okap. V případě, že spotřebujete více dešťové vody, můžete jednotlivé sudy vzájemně propojit do kaskády a zvýšit tak celkovou kapacitu zásobníku. Sudy na dešťovou vodu jsou dostupné v různých objemech, tvarech, barvách i dekorech. Jsou vyrobeny ze zdravotně nezávadného plastu.
Čtěte také: Beton pro základy
Podzemní nádrže v nezámrzné hloubce zamezí kazivosti vody a umožní vodu užívat takřka celoročně. Voda uchovávaná v podzemní nádrži bez přístupu slunečního záření a působení povětrnostních podmínek vykazuje výrazně menší kazivost vody, než voda uchovávaná v nadzemních nádržích. Tyto nádrže jsou vhodné především pro využití dešťové vody v domě. Umisťují se do nezámrzné hloubky a je tedy možné je využívat po celý rok. Podzemní nádrže na dešťovou vodu mohou být vyrobeny z plastu, betonu i sklolaminátu. Konstrukčně mohou být řešeny buď jako samonosné nádrže (po usazení do země je stačí pouze obsypat zeminou), nebo určené k obetonování.
Výběr a instalace nádrže
Důležité je při výběru dobře zvolit potřebnou velikost nádrže. S návrhem velikosti Vám pomůže buď výrobce nádrží, nebo projektant. Velikost sběrné nádoby je dobré odvodit od úhrnu srážek v nejdeštivějším měsíci v dané lokalitě a podle plochy pozemku či střechy, ze které vodu sbíráte. K výpočtu je dobré přidat předpokládanou spotřebu podle počtu osob v domácnosti. Typ nádrže tak závisí nejen na geologických podmínkách, ale také na účelu využívání dešťové vody (zda ji chcete využívat pouze pro zálivku zahrady, nebo chcete užitkovou vodou nahradit pitnou vodu například pro splachování toalet v domě).
Když se rozhodneme si nádrž pořídit, je nutné vykopat jámu, do které se zásobník umístí, a instalovat speciální rozvod vody k pračce a záchodu. Je proto dobré, když rozhodnutí pořídit si zásobník na dešťovou vodu padne před tím, než začnete stavět, nebo když se rozhodnete provést na stávajícím domě nějaké stavební úpravy (rekonstruovat). Důležité je dodržet oddělení rozvodů pitné a dešťové vody, nesmí být smíseny, a to ani ve společné výtokové armatuře. Je to hygienický požadavek ochrany vodovodního řadu a udává ho norma ČSN EN 1717.
Systém pro využívání dešťové vody v domácnosti se nejčastěji skládá z těchto zařízení: filtry (lapač listí v okapovém žlabu, nátokový filtr), akumulační nádrž, plovací sací soupravy, sifon na přepad, čerpadla či zařízení na čerpání vody (ponorná čerpadla nebo domácí vodárny), řídící jednotky, hladinový senzor, potrubí a tvarovky na uklidnění přítoku. Podzemní nádrž musí mít bezpečnostní přepad, který je napojený na vsakovací zařízení. Vsakovací zařízení je v takovém případě řešeno pomocí vsakovacích tunelů, bloků atd. Slouží k odvádění nadbytku vody z nádrže a pomalému vsakování do pozemku.
K čerpání vody lze využít jednoduché vodní čerpadlo (ponorné, kalové), výkon je třeba spočítat podle požadovaného tlaku vody v místě odběru s přihlédnutím na délku a kroucení vodovodního řádu. V současnosti existuje řada firem, které vyrábějí příslušenství k využívání dešťových vod. Zařízení je možné koupit i jako komplet.
Čtěte také: Parametry fréz do betonu
Využití dešťové vody v domácnosti a na zahradě
Dešťová voda je skvělým zdrojem pro zavlažování zahrady, protože neobsahuje chemikálie, jako je například chlor, které se často nacházejí v pitné vodě. Díky tomu je pro rostliny tato voda zdravější a ekologičtější. K zalévání je dešťová voda ostatně velmi vhodná, je totiž měkká a prací prostředek se v ní dobře rozpouští a špína se z prádla lépe uvolňuje.
Využití v domácnosti
Domácnost tak může ušetřit až 50 % spotřeby pitné vody a tím zásadně snížit náklady na její provoz. Takové hospodaření s dešťovou vodou není jen ekologické, ale i finančně velmi výhodné řešení. V tomto ohledu představuje srážková voda levný a dostupný zdroj především jako voda provozní.
- Splachování WC: Dešťovou vodu můžeme v domácnosti využívat pro splachování WC. Toalety jsou jedním z největších spotřebitelů vody v domácnostech. Používáním dešťové vody místo pitné lze značně snížit spotřebu a náklady na vodu. Navíc, díky měkkosti dešťové vody se tolik netvoří vodní kámen, což prodlužuje životnost toalety.
- Praní prádla: Praní prádla je další činností, pro kterou je dešťová voda ideální. Pokud je dešťová voda správně skladována, lze ji použít na praní prádla v domácnosti. Neobsahuje vápník, takže nepoškozuje součásti pračky. Dešťová voda je měkčí, než voda z kohoutku a také obsahuje méně železa a manganu, což znamená, že k praní prádla potřebujete méně pracích prostředků. Prádlo je díky tomu měkčí, a také se lépe rozpouští prací prášek, což šetří prostředky i energii.
- Další využití: Dešťovou vodu lze využít i pro topný okruh, mytí auta, úklid, i k plnění bazénů po desinfekci, ale i k jiným účelům, pro které je užitková voda dostačující. Dešťovou vodu lze použít i k úklidu, například na mytí podlah, oken, aut či venkovního nábytku.
Využití na zahradě
Voda je zapotřebí v každé zahradě. Vysoké nároky na závlahu mají především okrasné trávníky. K zalévání zahrad je ideální dešťová voda. Je zadarmo, neobsahuje chlor, nezasoluje půdu a její využití je navíc ekologické.
- Ruční zalévání: Pomocí konve nebo hadice můžete dešťovou vodu rovnoměrně rozvést po zahradě.
- Zavlažovací systémy: K sudu nebo nádrži lze připojit jednoduchý zavlažovací systém, který automaticky rozvádí vodu po zahradě.
- Automatické zavlažování: Moderní automatické systémy se dají naprogramovat tak, aby se automaticky spustily na základě vlhkosti půdy nebo v určitém čase.
- Zavlažování kompostu: Dešťová voda je vhodná pro zavlažování kompostu. Kompostování vyžaduje pravidelnou vlhkost, aby mohly mikroorganismy efektivně rozkládat organickou hmotu.
- Zahradní jezírka a dešťové zahrady: Dešťovou vodu lze využít k vytvoření malých zahradních jezírek nebo jiných vodních prvků, které nejen zkrášlí váš pozemek, ale také podpoří biodiverzitu okolí. Jezírko účinně zadrží dešťovou vodu a vytvoří přirozený biotop pro různé druhy bezobratlých, obojživelníků, plazů a dalších zvířat. Další možností je také vytvoření dešťové zahrady, což je uměle vytvořená terénní prohlubeň, která zachytává srážkovou vodu ze střech a zpevněných ploch, aby se mohla postupně vsakovat do půdy, tudíž voda neodtéká pryč z pozemku.
Kvalita dešťové vody
Dešťová voda je ve svém „vzniku“ považována za vodu destilovanou, jelikož k jejímu vzniku dochází odpařováním vody v troposféře a proto v ní nenajdeme žádné jiné rozpuštěné látky. Nicméně právě průchodem atmosférou dochází ke kontaktu s různými chemickými látkami. Kvalita této vody je v tomto prostředí zřetelně ovlivněna znečištěním vzduchu. Dešťová voda po průchodu atmosférou vykazuje hodnotu asi 5,6 pH, protože se váže mimo jiné také s CO2, obsaženým ve vzduchu.
Znečištění již zachycené dešťové vody je trojího původu: z rozpuštěných a nerozpuštěných látek z průchodu atmosférou, znečištění, které se během bezdeštného období nahromadí na povrchu území a během dešťové události je odváděno s dešťovou vodou, a znečištění, které vzniká při kontaktu dešťové vody s materiály na povrchu území a staveb.
Při stanovení velikosti znečištění v dešťovém odtoku je významná délka bezdeštného období, intenzita atmosférických srážek a objem dešťového odtoku. Téměř veškeré látkové znečištění, které se vyskytuje v dešťovém odtoku, vykazuje na začátku odtoku vyšší koncentrace než v jeho dalším průběhu. Když začne pršet, jsou vyplavována atmosférická znečištění a lehčí částice na zkrápěném povrchu.
Tabulka: Zdroje znečištění dešťové vody
Zdroje znečišťujících látek v dešťové vodě a jejich původ.
| Typ znečištění | Původ |
|---|---|
| Kyselinotvorné látky (kyselina sírová, dusičná, chlorovodíková) | Převážně z průmyslových zdrojů |
| Zásadité látky (uhličitan vápenatý a hořečnatý, amoniakální dusík) | Především z přirozeného prostředí (zemědělství, hnojiva) |
| Rozpuštěné a nerozpuštěné látky z atmosférických srážek | Znečištění vzduchu, především ve velkých městech a průmyslových oblastech |
| Sloučeniny chloru | Spalování umělých hmot s obsahem PVC |
| Rozpuštěné kysličníky (CO2 a SO2) a organické látky (pyly, listí, ptačí trus, prach, choroboplodné zárodky) | Odtok ze střechy |
| Částečky krytiny střech, cihel, betonu, kovů, barev, asfaltu, skla | Opotřebení stavebních částí budov |
Kvalita vody závisí také na druhu povrchu, ze kterého stéká. Tím, že přichází do kontaktu se střešní krytinou, odpadními troubami, filtry apod. je tato voda znečištěna.
Legislativa a dotace
V roce 2021 vstoupila v platnost novela zákona, která zavádí povinnost pro majitele novostaveb zachytávat dešťovou vodu přímo na jejich pozemku. To znamená, že je nutné počítat s řešením vsakování nebo odvodu srážkové vody už při přípravě projektové dokumentace. Tato povinnost se netýká jen novostaveb, ale i starších domů v případě, že plánujete stavební úpravy, jako je přístavba, nástavba nebo zateplení. Vyřešení nakládání se srážkovou vodou je podmínkou pro vydání stavebního povolení, rozhodnutí o dodatečném povolení nebo rozhodnutí o povolení změn stavby a změn užívání a kolaudačního souhlasu.
Majitelé rodinných domů mohou využít dotačního programu Dešťovka, který přispívá až 50 % na náklady spojené s pořízením a instalací nádrží pro zachytávání dešťové vody. V současné době je vyhlášen a probíhá příjem žádosti o dotaci z programu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Dešťovka, kde můžete dosáhnout až na 50 % výše nákladů na pořízení systému pro využívání dešťových vod v domácnosti. Nové nastavení dotací programu Nová zelená úsporám od října 2021 obsahuje Podoblast D.3 - DEŠŤOVKA. Dotuje se využití dešťové vody na zálivku, zálivku + splachování WC, využití šedé vody a šedá voda+ (Systém se dvěma akumulačními nádržemi pro využití vyčištěné a dočištěné odpadní vody a pro dešťové vody jako vody užitkové a případně pro zálivku.)
Dešťovou vodu lze vsakovat nebo akumulovat pro další použití mimo budovu (zálivka) nebo po úpravě ji používat v budově (např. pro splachování), kde musí být zcela oddělena od rozvodu pitné vody. Dříve běžně využívané odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací je dnes využíváno jen v případě, že vsak ani akumulace není možná.
tags: #použití #dešťové #vody #do #betonu