Dilatace betonu je přirozený fyzikální jev, se kterým je nutné počítat u každé betonové konstrukce nebo podlahy. Beton v průběhu své životnosti reaguje na změny teploty, vlhkosti, zatížení i vlastní zrání. Tyto vlivy způsobují objemové změny betonu, které se projevují jeho rozpínáním a smršťováním. Správně navržená a provedená dilatace betonu umožňuje betonu bezpečně „pracovat“ bez vzniku poruch. Je základním předpokladem dlouhé životnosti betonových podlah, průmyslových ploch i nosných konstrukcí.
Dilatace betonu označuje objemové změny betonového materiálu, ke kterým dochází v průběhu času. Dilatace betonu má zásadní vliv na technický stav a životnost betonových konstrukcí. Dilatace betonu je řízený a plánovaný pohyb, zatímco praskliny a trhliny vznikají nekontrolovaně. Dilatace betonu je nezbytným prvkem každé kvalitní betonové konstrukce.
Důležitost Dilatačních Spár
Správné provedení dilatačních spár v podlaze je nesmírně důležité. Dilatace umožňuje pohyb laminátové, dřevěné, vinylové podlahy a jiné podlahové krytiny, to znamená rozměrové změny podlahy s měnící se teplotou a vlhkostí, tak aby mohla podlaha mít plovoucí systém. Pokud dilatační spáru nevytvoříte, podlaha nemá kam uhnout, vzniká tlak, který může vést k deformaci nebo praskání podlahových dílců.
Dobře vytvořená dilatační spára zabraňuje deformaci povrchu, praskání podkladu a poškození plovoucí podlahy či dlažby. Správné provedení dilatačních spár zabraňuje destrukci podlahy a celé budovy.
Beton je vysoce odolný vůči vodě, je pevný a stálý, ovšem za tepla se roztahuje a naopak v chladu smršťuje. A to konkrétně tak, že při zvýšení teploty o deset stupňů Celsia se desetimetrový prvek betonu roztáhne o 1 milimetr. Nevzhledným trhlinám v betonu je možné předejít provedením dilatace při samotném vytváření betonové plochy. Princip je jednoduchý - porušení betonu předejdete tím, že jej sami porušíte již předem - vytvoříte v něm spáry, které budou beton předělovat. Navíc jejich výplň díky svým vlastnostem umožní jednotlivým dílcům betonu mírně se pohybovat a roztahovat, aniž by ale betonový prvek ztratil na funkčnosti. Dilatační spára tedy umí vyrovnávat objemové a tvarové změny, které můžou nastat ve všech směrech, ovšem při zachování funkčnosti. A je jedno zda se jedná o betonovou základovou desku, betonovou podlahu v místnosti, nebo třeba betonovou stěnu.
Čtěte také: Důležitost dilatace betonu
Dilataci betonu provedete jednoduše vytvořením spár (mezer) v ploše betonu, nebo také v místě spoje betonové plochy s další plochou - například v průchodu mezi místnostmi, mezi podlahou a stěnami, a podobně.
Typy Dilatačních Spár
- Obvodové dilatační spáry: Provádějí se podél stěn, sloupů a schodišť. Spára je tloušťka celého potěru a dokonale jej oddělí od zbytku stavebních prvků.
- Mezilehlé dilatační spáry: Používají se, když je povrch podlahy tak velký, že musí být použito dodatečné dělení, aby se přenášené napětí správně vyrovnalo.
- Konstrukční dilatační spáry: Umožňují čelit negativním vlivům přenášení zatížení, které vznikají při smršťování a roztahování stavebních materiálů.
Úmyslně vytvořené spáry mezi jednotlivými částmi konstrukce se nazývají dilatační nebo rozdělovací. Dilatační spáry by měly být, pokud je to možné, přímé a měly by procházet bez přerušení všemi částmi budovy zdola nahoru, tedy od základů až po střechu. Dilatačními spárami oddělujeme od sebe také ty části budov, které jsou založeny na různých základových půdách a kde lze očekávat nestejnoměrné sedání.
Realizace Dilatačních Spár
Obvykle se navrhuje šířka dilatačních spár 15 až 25 mm. Realizace se pak zajistí vložením vhodné vrstvy stlačitelného materiálu. Do spár se též vkládají různé trny či továrně vyrobené prvky. Dilatační spáry se v hotové stavbě skutečně svírají a rozevírají, nebo se v nich při různém zatížení a sedání základů posunuje jeden díl stavby svisle podle části druhé. Musí být upraveny tak, aby se přilehlé stavební součásti těmito pohyby neporušovaly. Nesmí se tedy přes spáru provést např. omítka. Dilatační spára se přizná a obvykle se překryje lištou, nebo se ponechá volná.
Dilatovat by se měla každá podlaha. Rozdělit bychom je mohli do jakýchsi dvou typů. Tím prvním jsou konstrukční dilatace v podlaze a druhým pracovní dilatace v podlaze. Optimální rozměr dilatací podél stěny je cca 10 mm. Nevhodný postup je dodatečné prořezávání do hloubky, případně vkládání papírového profilu. Dilatační spára má svůj smysl, to ale samozřejmě neznamená, že v interiéru z estetických důvodů ve své původní podobě zůstane. Mezi místnostmi můžeme instalovat některou z tzv. přechodových lišt, po obvodu lze umístit lišty obvodové. Jinou možnost představují také dilatační pásy. Ty dokáží efektivně bránit i vzniku tepelných mostů a snižují přenos hluku nebo nežádoucích vibrací od podlahy do zdiva. Dilatační kryt nemá pouze estetický smysl. Mezi místnostmi také snižuje riziko úrazu, o odkrytou spáru by totiž snadno mohl někdo zakopnout. Další specifické vlastnosti krytu se samozřejmě liší podle toho, kde je ho nutno umístit.
Dilatace u Podlahového Topení
Správné dilatace potěrů u podlahového topení jsou především ty, které tam jsou. Dilatační linie, spáry musejí respektovat topografii meandru podlahovky i rozložení plochy konstrukce podlahy. A samozřejmě by se měly překrývat i s dilatačními liniemi povrchové vrstvy dlažby na potěru. Dilatační spáry a vytápěcí okruhy je nutné vzájemně ladit. Trubkové rošty je třeba naplánovat a položit tak, aby v žádném případě nekřižovaly dilatační spáry. Přes ně může vést jedině připojovací potrubí. V těchto případech musí být trubky procházející dilatační spárou chráněny návlekovou izolací nebo chráničkou. Nesmíme zapomínat ani na soulad dilatačních spár a podlahových krytin. Tvrdé podlahové krytiny, například keramické, musí kopírovat dilatační spáry potěru. Musí být přiznány až po horní hranu krytiny. Výplň dilatační spáry se realizuje flexibilní spárovací hmotou.
Čtěte také: Jak správně dilatovat betonovou mazaninu
Nejčastější příčinou poškození potěrů, podlahových konstrukcí a všeho, co je v nich - tedy i plošných vytápěcích soustav, je chybné uspořádání a realizace dilatačních spár. Pokud dilatační spáry nejsou realizovány přesně podle naprojektovaného plánu, jde o porušení normy. Diletantské nerespektování předepsaného postupu dokáže nadělat obtíže a prakticky znehodnotit podlahu. Ale i práci všech, kteří se na realizaci podlahovky podíleli.
Při realizaci podlahovky je kromě mnohého dalšího klíčová i koordinace. Práce topenáře musí být koordinována z pohledu technologických návazností s prací podlaháře a oba by měli respektovat práci projektanta a architekta. Platí to samozřejmě i pro dilataci, kde musí už ve fázi přípravy spolupracovat projektové týmy s těmi výkonnými.
Pokud je v jednom prostoru pod podlahou více smyček topení, které mohou topit nezávisle na sobě, je nutné nad těmito smyčkami podlahu rozdělit na jednotlivá pole a mezi nimi ponechat dilatační spáru. Pokud mi investor řekne, že všude se bude topit stejně, nevidím jediný důvod, proč jeden obývák rozřezat na 3 samostatné díly. A dodatečná otázka - chodba má tvar do Z, šíře 1,2m, celková délka 13 m, 1 topný okruh, dilatace je nutná v každém rohu? Zde je doporučeno přenechat posouzení odborníkům se zkušenostmi, laik by se do toho pouštět raději neměl.
Příprava Podkladu a Nivelace Podlahy
Příprava podkladu je naprosto zásadní pro finální vzhled a životnost použitého nátěru. Podklad musí být čistý, pevný, prostý znečištění a nesoudržných částí, které mohou negativně ovlivnit přídržnost penetrace. Maximální vlhkost nesmí překročit 6 %. Pevnost podkladu v tlaku musí být min. 25 MPa, tahová pevnost min. 1,5 MPa. Staré nátěry, olejové a tukové skvrny, organická kontaminace i prach musí být odstraněny, např. bruskou. Případné nerovnosti musí být vyrovnány a prach vzniklý broušením odstraněn, stejně jako kousky odroleného betonu. Hlavně přebroušení podlahy je důležité. Musí se posoudit, zda stačí přebrousit jednokotoučovou bruskou s unašečem smirkového nebo diamantového disku, nebo je potřeba frézy s diamantovými kotouči. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je daná NORMOU ČSN 74 4505 podlahy a společná ustanovení.
Postup Dilatace Krok za Krokem
- Změřit vlhkosti.
- Zbrousit.
- Vysát.
- Nalepit dilatační pásku na zeď.
Dilatační pásky v případě, že máte udělané nové betony, které jsou od zdí oddilatovány 10mm mirelonovým páskem, plní funkci hlavně dilatační a také zvukovou. Neboť tím oddělíte podlahu od zdi a přenos hluku a zvuku se tak eliminuje. Proto si nenechte namluvit, že dilatační pásky nejsou potřeba. Potřeba jsou a měli by se používat. Dilatování podlah před nivelací samolepícími páskami je správná praxe.
Čtěte také: Standardy pro dilataci betonových konstrukcí
Nivelace Podlahy
- Napenetrovat.
- Namíchat samonivelační hmotu.
- Vylít nivelaci na podlahu.
- Rovnoměrně rozhrnout nivelaci.
- Odvzdušnit nivelaci.
Zvolit správnou nádobu na míchání a míchadlo s takovými otáčkami a metlou, které samonivelační hmotu správně rozmíchá a nenašlehá. Důležitá je i doba míchání a postup při míchání. Ano může stačit pod dlažby, kde se pak ještě dává lepidlo na dlažbu, ale nivelace pod PVC, vinylové podlahy, linoleum, lepené korkové podlahy, měkčené PVC je opravdu důležité zvolit správnou penetraci a nivelaci.
Realizace Venkovní Betonové Plochy
Realizace venkovní betonové plochy vyžaduje pečlivý postup a zohlednění mnoha faktorů, aby byla zajištěna její dlouhá životnost a funkčnost. Jedním z klíčových prvků je správné provedení dilatace, které umožňuje betonu reagovat na teplotní změny a minimalizuje riziko praskání. U konstrukcí z prostého betonu by rozestup dilatačních spár měl být maximálně 10 metrů, v exteriéru i menší. Šířka dilatační spáry závisí na délce dilatačního oddílu, na prostředí a na teplotě. Aby dilatace plnila svou funkci, je potřeba pro vyplnění dilatačních spár využít materiál, který má schopnost dobře snášet objemové a tvarové změny stavebních dílců, a navíc má vhodné požární vlastnosti. Vhodným materiálem může být například speciální pružný tmel či silikon.
Postup Pokládky Betonové Dlažby
- Příprava podkladní vrstvy: Podkladní vrstva se navrhuje dle geologických poměrů daného místa. Zemní pláň je nutné vyspárovat dle požadovaného spádu výsledné plochy a dostatečně zhutnit.
- Ohraničení plochy: Plocha, na které bude položena betonová dlažba, by měla být ohraničena obrubníkem dle potřeby.
- Provedení kladecí vrstvy: Pro kladecí vrstvu je nejvhodnější kamenná drť frakce 2-5 nebo 4-8mm. Kladecí vrstva nesmí obsahovat prachové částice, které se při transportu vody vyplavují.
- Pokládka dlaždic: Pokládku začínáme na nejnižším místě plochy a tam, kde můžeme snadno provést kontrolu pravého úhlu celé plochy. Dlaždice pokládáme směrem od sebe, a mezi dlaždicemi udržujeme spáru o šířce 4-5mm.
- Spárování: Spára se vyplní spárovacím nebo čistým křemičitým pískem, frakce 0-2mm. Písek by neměl obsahovat jílové podíly.
Poruchy Dilatací a Jejich Příčiny
Poruchy vyvolané účinky objemových změn lze zařadit do skupiny nepřímých účinků namáhání. Teplotní účinky vyvolávají u stavebních konstrukcí délkové změny. Nejsou nebezpečné tehdy, může-li se stavební konstrukce nebo prvek neomezeně roztahovat či stahovat. Smršťování nastává při úbytku vlhkosti (vysychání) betonu a jeho účinek je pak dán zmenšením objemu. Tím vznikají tahová napětí, která vyvolávají vznik trhlin. Průběh smršťování je ovlivněn teplotou a vlhkostí prostředí. Zvlášť nepříznivě se projevují účinky smršťování při betonování nádrží, vodojemů kanálů apod., neboť smršťováním vznikají trhlinky, porušující vodotěsnost. Dotvarování je vlastnost betonu charakterizovaná růstem trvalých deformací konstrukce za účinku trvalého nebo dlouhodobě působícího zatížení. Je velmi důležité pro železobetonové, ale zejména pro předpjaté konstrukce.
Někdy je ovšem třeba volit polohy dilatačních spár ve větších vzdálenostech, než je běžné. Např. u spojité konstrukce nelze dilatační spáry upravit tak, že se stavba jednoduše rozdělí na jednotlivé menší části - to by bylo nevhodné, nekonstruktivní a drahé. Spáry se mohou v podobných případech provést i ve větších vzdálenostech, je však nutné u konstrukce početně vyšetřit vliv změn teploty a smršťování betonu a nepříznivým účinkům bránit vhodnými konstrukčními opatřeními, která vyplynou ze statického výpočtu.
Při vzájemném překrývání objemových či teplotních změn a při větších délkách stavby může také dojít k tak velkým roztažením nebo stlačením a tedy k silovému namáhání konstrukce tak, že dojde k překročení pevnosti stavebních materiálů a nezbytné protažení se projeví trhlinami. Bohužel jsou tyto trhliny „divoké“, tj. Uvedené poruchy jsou složitý a nesnadno odstranitelný problém, zasluhující podrobné šetření.
Nejčastější příčinou poškození potěrů, podlahových konstrukcí a všeho, co je v nich - tedy i plošných vytápěcích soustav, je chybné uspořádání a realizace dilatačních spár. Týká se to samozřejmě i poškození povrchových vrstev podlahy. Z výše řečeného plyne, že u garáží by problémy s trhlinami s velkou pravděpodobností vznikly i bez změny rozměrů, a posuvu dilatační spáry. Úpravy projektu možnost vzniku trhlin ovšem zvýšily. Při projektu a jeho změnách měly být vzaty v úvahu velké teplotní rozdíly, které mohou nastat v průběhu roku. Zejména stropní deska je vystavena slunečnímu záření, které může konstrukci oteplit o několik desítek stupňů. Přitom v zimě stropní deska může promrzat (není nad ní dostatečná tloušťka vrstev, aby nepromrzala). Dochází tak k rozdílnému teplotnímu namáhání stěn a desek.
Opravy Betonových Podlah
Oprava betonových podlah je efektivní způsob, jak prodloužit životnost podlahy, zlepšit její vzhled a zachovat bezpečné prostředí pro ty, kteří prostor využívají. K dispozici jsou různé typy opravných materiálů, které mohou pomoci při řešení různých typů poškození. Opravy betonu a betonových podlah obnáší především kromě renovace povrchu podlah potřebu oprav všech prasklin, výtluků a dalších nesoudržných míst. Tam kde bude oprava probíhat je zapotřebí vše mechanicky připravit následně odprášit a vysušit.
Postup pro rychlou opravu betonu s produktem BETON FIX
- Pečlivě očistěte všechny praskliny, výtluky a další místa, kam budete hmotu aplikovat.
- Odšroubujte uzávěr kartuše a nasaďte trysku.
- Vytlačujte hmotu mimo místo aplikace, dokud nedosáhnete rovnoměrného odstínu.
- Aplikujte opravnou hmotu přímo do prasklin, výtluků a spár. Snažte se natlačit hmotu co nejhlouběji a vyplnit celý prostor.
- Hmotu zahlaďte a vyrovnejte stěrkou nebo špachtlí. V případě opravy hran schodů nebo rohů vymodelujte do požadovaného tvaru.
- Zhruba po jedné hodině je povrch vytvrzený a dá se dále brousit nebo přetírat.
Výplň Dilatačních Spár
Výplň dilatačních spár dřevovláknitými deskami rozumí výplň dilatačních spár dřevovláknitými deskami a úprava dilatační spáry vodorovné, svislé i šikmé, jakéhokoliv tvaru a těsnění ploch pod tlačným klínem z prostého nebo železového betonu. Obsahem standardu je i očištění ploch spár před úpravou, příprava a rozehřátí asfaltu, nařezání desek do potřebného profilu, máčení v asfaltu, osazení do spáry, očištění okolí spáry po úpravě a technologická manipulace. Popis standardu musí vymezit druh a tloušťku použitých desek.
Vložkami do dilatačních spár se rozumí dodání a osazení vložek z minerální plsti, polystyrenových desek a dřevovláknitých desek v jakémkoliv zdivu. Obsahem standardu je osazení a jednostranné zajištění polohy vložek proti sesmeknutí (např. přibitím, maltovými terči apod.) a technologická manipulace. Popis standardu musí vymezit druh a tloušťku vložky.
Zhotovením těsnění dilatační spáry se rozumí zhotovení těsnění ve dně nebo stěnách konstrukcí zvláštních stavebních prací. Obsahem standardu je očištění spár před úpravou, dodání, vložení a zajištění výztuže, rozměření, ustřižení a vložení fólie PE, rozměření, dodání, uříznutí a osazení polystyrénové samozhášivé desky, zalití asfaltovou suspenzí, osazení těsnícího profilu, bednění a odbednění svislé spáry a technologická manipulace.
Výplní dilatačních spár z lehčených plastů se rozumí osazení desek z PUR pěny. Obsahem standardu je očištění spáry, dodání a vlepení desky a zatmelení akrylátovým tmelem.
Postup Úpravy Dilatační Spáry s polyuretanovými nátěry a geotextilií
Následující postup popisuje aplikaci polyuretanových nátěrů a geotextilie pro úpravu dilatační spáry:
- Krok 1: WEBERPRIM EP 2K - transparentní epoxidová penetrace
- Příprava podkladu: Podklad musí být čistý, pevný, prostý znečištění a nesoudržných částí. Maximální vlhkost nesmí překročit 6 %. Pevnost v tlaku min. 25 MPa, tahová pevnost min. 1,5 MPa.
- Aplikace: Míchání složek A a B elektrickým míchadlem po dobu 3-5 minut. Směs ředit s 15-25 % vody. Natírání štětkou nebo válečkem při teplotě +10°C až +25°C. Po cca 6-12 hod. aplikovat polyuretanový nátěr a geotextilii.
- Krok 2: WEBERDRY PUR SEAL - elastický polyuretanový vodotěsný nátěr
- Krok 3: WEBERDRY FABRIC - výztužná netkaná PES geotextilie a WEBERTĚSNICÍ PROVAZEC
- Ustřihneme 20cm široký pruh výztužné geotextilie a položíme jej do čerstvě natřeného nátěru tak, aby byla překryta dilatační/pracovní spára a nacházela se ve středu tkaniny. Do středu tkaniny vložíme webertěsnicí provazec o průměru odpovídajícím šířce spáry.
- Krok 5: WEBERDRY PUR SEAL - elastický polyuretanový vodotěsný nátěr
- Před použitím nádobu s nátěrem důkladně promícháme. 24 hod.
- Krok 6: WEBERDRY PUR COAT / WEBERDRY PUR COAT TRAFFIC - ochranný polyuretanový nátěr
- Vrchní nátěr: Před použitím nádobu s nátěrem důkladně promícháme. 24 hod. po aplikaci flexibilního tmele přetřeme celou pracovní plochu dilatační spáry ochranným nátěrem. Mezi jednotlivými nátěry musí být technologická přestávka 3-6 hod., ne delší než 36 hod.
Uspořádání Dilatačních Spár
Dilatačními spárami oddělujeme od sebe také ty části budov, které jsou založeny na různých základových půdách a kde lze očekávat nestejnoměrné sedání. Pokud by se taková konstrukce provedla spojitě, vyvolalo by to u ní nerovný pokles základů a tedy přídavná namáhání a poruchy horních konstrukcí.
Dilatační spáry by měly být, pokud je to možné, přímé a měly by procházet bez přerušení všemi částmi budovy zdola nahoru, tedy od základů až po střechu. Ovšem, teplotními dilatačními spárami není vždy třeba dělit základy, neboť ty leží na podloží v oblasti téměř konstantní teploty, takže u nich nedochází k rozměrovým změnám teplem a také smršťování je výrazně menší než u horní stavby. Musí se ovšem zvážit i teplotní poměry při stavbě základů.
- Svisle: Kdy jednotlivé nosné konstrukce oddělených částí měly nosné systémy navzájem zcela nezávislé. Po obou stranách dilatační spáry jsou sloupy, stropní trámy či desky v každé části samostatné. Základy sloupů jsou společné (nebyla-li dilatace provedena z důvodů nestejnoměrného sedání jednotlivých částí stavby (tehdy je nezbytné dělit i základy). Tento způsob umístění spáry bezpečný a z konstruktivního hlediska vhodný.
- Zalomeně: Kdy dilatační spára přerušuje průvlaky, buď těsně při sloupu, nebo při stropním žebru.
- Vložením celého dilatačního pole.
Článek pojednává o poruchách dilatací objektů pozemních staveb. Stavby, které jsou vydány přirozeným změnám teploty ovzduší, je třeba rozčlenit na části, které se mohou chovat samostatně.
Tabulka 1: Výpočet pohybu dilatačního celku délky 57,2 m od teplotních změn (příklad)
| Teplotní rozdíl (°C) | Délková změna (mm) |
|---|---|
| 10 | 1 |
| 50 | 5 |
| 80 | 8 |
Z výpočtu je zřejmé, že hodnoty pohybů mohou být při extrémních teplotních rozdílech poměrně značné. Tepelná roztažnost však ve skutečnosti neprobíhá volně, je jí bráněno vazbou stěn, průvlaky, nerovnoměrným oteplením apod. Z toho důvodu vznikají tahová namáhání, která beton nemůže přenést.
tags: #dilatace #prosteho #betonu #informace