Vyberte stránku

Realizace venkovní betonové plochy vyžaduje pečlivý postup a zohlednění mnoha faktorů, aby byla zajištěna její dlouhá životnost a funkčnost. Jedním z klíčových prvků je správné provedení dilatace, které umožňuje betonu reagovat na teplotní změny a minimalizuje riziko praskání.

Co je to dilatace a proč je důležitá?

Pro pochopení, co je dilatace, je potřeba se obrátit na učebnici fyziky. Dilatace je totiž fyzikální jev, kterým se označuje změna rozměrů materiálu vlivem teploty. I při pokládce podlah je potřeba počítat, že se materiál může mírně roztahovat nebo naopak smršťovat. V případě, že byste nepracovali s dilatační spárou nebo dilatační mezerou, a položili jste podlahovou krytinu přesně od stěny ke stěně, podlaha by se vlivem teploty sama lámala, vlnila nebo praskala. Dilatace je tedy přirozený jev, který se objevuje nejen u dřevěných nebo laminátových podlah, ale musíte počítat, že existuje i dilatace betonu.

Mezi největší výhodu dilatačních spár patří schopnost reagovat na vnější teplotu, kdy umožní díky vytvořenému volnému prostoru podlahové krytině měnit své rozměry. Podlaha se tak může smršťovat nebo roztahovat podle potřeby. Výhodou dilatačních spár je, že ve většině případů jsou jen okolo stěn místnosti a jsou skryté pod soklem.

Správné provedení dilatačních spár v podlaze je nesmírně důležité. Dilatace umožňuje pohyb laminátové, dřevěné, vinylové podlahy a jiné podlahové krytiny, to znamená rozměrové změny podlahy s měnící se teplotou a vlhkostí, tak aby mohla podlaha mít plovoucí systém. Pokud dilatační spáru nevytvoříte, podlaha nemá kam uhnout, vzniká tlak, který může vést k deformaci nebo praskání podlahových dílců.

Dobře vytvořená dilatační spára zabraňuje deformaci povrchu, praskání podkladu a poškození plovoucí podlahy či dlažby. Správné provedení dilatačních spár zabraňuje destrukci podlahy a celé budovy. V mnoha případech se dá dilatační mezera schovat pod lištu nebo ji vyplnit například korkem.

Čtěte také: Důležitost dilatace betonu

Přítomnost dilatačních spár je tedy nutná, proto by se vždy měla provádět dilatace betonového potěru. Správně provedeme dilataci v podlahových podkladech jak v bytové, tak i v průmyslové výstavbě. V domě nebo bytě zvládnete dilataci provést svépomocí, ale u průmyslových podlah musíte tuto práci přenechat odborníkům. Pokud plánujete pokládat plovoucí podlahu, chcete pod ni instalovat podlahové vytápění a nevíte, jak správně připravit podklad a pokládku s dilatací, nebo si na tento úkol netroufáte, obraťte se raději na profesionály.

Typy dilatačních spár

Dilatační spáry nejsou nic jiného než speciálně vytvořené mezery, které umožňují správné rozložení sil při provozu konstrukčních a dokončovacích prvků.

Obvodové dilatační spáry

  • Provádějí se podél stěn, sloupů a schodišť.
  • Spára je tloušťka celého potěru a dokonale jej oddělí od zbytku stavebních prvků.
  • Taková dilatační spára, která po obvodu většinou zůstává bez jakékoliv dodatečné výplně, vyžaduje pak, aby mezi podlahou a stěnou, tj. kolem podlahy se připevnily soklové lišty, které skryjí dilatační spáry. Pokud dáváte přednost vyplnění spáry, tak použijte pěny nebo dilatační pásy.
  • Dilatační pásky v případě, že máte udělané nové betony, které jsou od zdí oddilatovány 10mm mirelonovým páskem plní funkci hlavně dilatační a také zvukovou.
  • Je povinný u každého potěru bez výjimky.

Mezilehlé dilatační spáry

  • Používají se, když je povrch podlahy tak velký, že musí být použito dodatečné dělení, aby se přenášené napětí správně vyrovnalo.
  • Vytvoření správné mezilehlé dilatace znamená vytvoření systému menších betonových dílců, které umožňují jejích volné rozpínání.
  • V případě mezilehlých dilatačních spár je vždy nutné použít vhodnou výplň dilatační spáry.

Konstrukční dilatační spáry

  • Umožňují čelit negativním vlivům přenášení zatížení, které vznikají při smršťování a roztahování stavebních materiálů.
  • Dobře provedené konstrukční dilatační spáry umožňují čelit negativním vlivům přenášení zatížení, které vznikají při smršťování a roztahování stavebních materiálů. Zabraňují tedy poškození celé budovy.
  • Pomáhá odolávat zatížení, které vyplývá především z teplotních rozdílů.
  • Takové dilatační spáry se dělají podél stěn v případě balkonů a teras. Používají se také v místech, kde je podlahové vytápění. Pevné látky totiž při zahřívání zvyšují své objemy a současně se mění i jejich hustota. Rozdíl teplot v podlaze způsobuje, že každá deska podlahy má jiný pohyb, to znamená, že se jinak rozšiřuje.
  • Tato konkrétní dilatace se používá tam, kde je vysoká pravděpodobnost vibrací. Jedná se o místa v blízkosti těžebních oblastí, oblasti náchylné k zemětřesení a průmyslové závody, kde se pracuje s velkými stroji. Do takových staveb instalujeme dilatační spáru, protože eliminuje hrozbu nadměrných vibrací a chrání konstrukci před nebezpečným poškozením.

Příprava podkladu a dilatace

Příprava podkladu je naprosto zásadní pro finální vzhled a životnost použitého nátěru. Podklad musí být čistý, pevný, prostý znečištění a nesoudržných částí, které mohou negativně ovlivnit přídržnost penetrace. Maximální vlhkost nesmí překročit 6 %. Pevnost podkladu v tlaku musí být min. 25 MPa, tahová pevnost min. 1,5 MPa. Staré nátěry, olejové a tukové skvrny, organická kontaminace i prach musí být odstraněny, např. bruskou. Případné nerovnosti musí být vyrovnány a prach vzniklý broušením odstraněn, stejně jako kousky odroleného betonu. Hlavně přebroušení podlahy je důležité. Musí se posoudit, zda stačí přebrousit jednokotoučovou bruskou s unašečem smirku nebo diamantového disku nebo je potřeba frézy a diamantovými kotouči. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy je daná NORMOU ČSN 74 4505 podlahy a společná ustanovení.

Postup dilatace krok za krokem

  1. Změřit vlhkost.
  2. Zbrousit.
  3. Vysát.
  4. Nalepit dilatační pásku na zeď.

Dilatování podlah před nivelací samolepícími pásky je správná praxe. Dilatační pásky před nivelaci se pohybují v cenách od 10,-Kč/1mb při výšce 20mm. V celkové ceně podlahy 30m2 unést náklad o 300,-Kč více nikoho nevytrhne a nivelování bude snažší, dilatace budou funkční a vše bude tak jak má být.

Nivelace podlahy

  1. Napenetrovat.
  2. Namíchat samonivelační hmotu.
  3. Vylít nivelaci na podlahu.
  4. Rovnoměrně rozhrnout nivelaci.
  5. Odvzdušnit nivelaci.

Zvolit správnou nádobu na míchání a míchadlo s takovými otáčkami a metlou, které samonivelační hmotu správně rozmíchá a nenašlehá. Důležitá je i doba míchání a postup při míchání. Ano může stačit pod dlažby, kde se pak ještě dává lepidlo na dlažbu, ale nivelace pod PVC, vinylové podlahy, linoleum, lepené korkové podlahy, měkčené PVC je opravdu důležité zvolit správnou penetraci a nivelaci.

Čtěte také: Jak správně dilatovat betonovou mazaninu

Dilatace betonových podlah

Důležitost dilatačních mezer je stejně velká i pro dilatace betonové podlahy. Dilatace betonových podlah se rozděluje na dva základní typy. Jedním z nich jsou pracovní dilatace. Tyto dilatace se mohou po vyzrání betonu vyplnit materiálem. Druhý typ dilatace už zůstává v povrchu nastálo. Označují se jako konstrukční dilatace. Dilatační spáry do betonu se provádějí na rozhraní stěny a podlahy, stejně jako u dilatace vinylové podlahy, je i zde možnost dilatační mezeru zakrýt profilem. Nikdy ale nezapomeňte dilatační mezery vyplnit vhodným materiálem. Může se jednat o polystyren nebo minerální vlnu. U obvodových dilatačních spár můžete použít poddajnou spárovací hmotu, jako je například polyuretanová pěna.

Prořezání dilatací

Prořezání dilatací je proces, kdy se do povrchu betonových podlah vytvoří dilatační mezery, které chrání betonovou plochu před poškozením. Především v průběhu zrání betonu v prvních dnech probíhá ve velkých plochách vnitřní pnutí, které by mohlo způsobit praskliny a trhliny v povrchu betonu. Dilatační mezery umožní betonovému povrchu pružit a nebude sám sebe ničit. Prořezání dilatačních spár se provádí tak, že se velké betonové plochy nařežou na menší čtverce, obřežou se kanalizační otvory nebo jiné objekty. Musíte myslet i na to, že by mohlo pnutí působit stejně jako na stěny i na kanalizační trubky, proto je potřeba vyřezat prostor i kolem nich. Řezání dilatačních spár je potřeba udělat i na plochách, kde se nachází rozdílné topné okruhy. Každá část podlahy může mít trochu jinou teplotu a bude tak pracovat. Aby vám uprostřed betonové plochy nezůstala nevzhledná mezera, využívají se PU tmely nebo PU provazce. Prořezání se neprovádí příliš hluboko, obvykle stačí prořezávat do poloviny nebo maximálně dvou třetin hloubky betonového povrchu.

Jalové spáry jsou „uměle vytvořené trhliny“ v podlahové desce a slouží jako místo žádaného zlomu. Po vytvrzení betonu bude příčný řez oslaben naříznutím povrchu a bude vyprovokováno vytvoření trhliny na defi novaném místě (kontrolované tvoření trhliny). Hloubka řezu činí asi 25 až 30 % tloušťky desky. Řezání nesmí být provedeno příliš brzy, jelikož řez se v nedostatečně vytvrzeném betonu „třepí“. Pracovní spáry vznikají nabetonováním na odpojený, dříve vyrobený výřez. Vytvoření je na pero a drážku, při spojení hmoždinkami s hladkými čelními plochami. Oddělíte betonovou desku po celé její tloušťce. Prostorové spáry oddělují podlahovou desku od jiných stavebních dílů, jako např. podpěr, stěn, šachet, žlabů atd. Tím se zamezí přenosu dodatečné horizontální zátěže ve vstupním nebo výstupním stavebním dílu. Dále by měly prostorové spáry umožnit volné rozpínání betonu, která jsou potřeba pro omezení velikosti prvků a spárami, které oddělují jeden stavební díl od druhého.

Velikost dilatačních mezer pro betonové podlahy

Anhydritový potěr má výrazně nižší smrštivost než cementový - to je jedna z jeho hlavních výhod. Přesto dilatace potřebuje, zejména u větších ploch a v přechodech mezi místnostmi.

  • Anhydritový potěr: max. 40 m² (bez topení), max. 40 m² (s topením). Poměr stran max. 1:2.
  • Cementový potěr: max. 36 m² (bez topení), max. 36 m² (s topením). Poměr stran max. 1:2.

Korekce prasklin

  • Injektáž epoxidovou pryskyřicí: Trhlina se vyčistí, naplní pryskyřicí a přebrousí. Funguje u tenkých trhlin (do 2 mm).
  • Řezání a vyplnění: Trhlina se rozšíří řezem na pravidelnou spáru a vyplní tmelem.
  • Přelití: V krajním případě se celý potěr přelije nivelační stěrkou.

Žádná z těchto metod není tak účinná jako správně provedená dilatace od začátku.

Čtěte také: Standardy pro dilataci betonových konstrukcí

Materiály potřebné k dilataci

Pro vyplnění dilatačních mezer se využívá několik možných materiálů. Jednou skupinou jsou pružné tmely nebo PU provazce. Vedle nich je ale hodně oblíbený i korek, který se vám bude pokládat do dilatačních spár velmi dobře, lze ho koupit už v připravených dilatačních páskách. Korek je ideální pro vyplnění dilatační spáry, která už nejde nijak překrýt a je přímo na očích. Korek bude vzhledově vypadat velmi dobře a můžete si ho upravit stejně jako podlahovou krytinu. Nebude vás tak v mezerách rušit, navíc má skvělé tepelné vlastnosti. Pro některá místa lze využít přechodové lišty nebo kovové dilatační lišty. Dilatační lišty pak slouží nejen k vytvoření dilatačního předělu mezi bloky betonové podlahy, ale také pomáhají vymezit výšku betonové vrstvy.

Kromě toho se pro správné provedení dilatace využívá pěnový dilatační pásek po celém obvodu místnosti - podél stěn, sloupů, zárubní a prostupů. Jeho výška pásku odpovídá tloušťce skladby (izolace + potěr). Navazuje na dilataci v nosné konstrukci budovy. Prochází celou skladbou podlahy včetně potěru. Pro výplň se často používá pružný polyuretanový tmel, dekorativní profil - nerezový nebo hliníkový T-profil, nebo epoxidový tmel - tvrdý, chemicky odolný.

Použití betonové dlažby v exteriéru

Betonová dlažba se používá na výstavbu pochůzích ploch, bez možnosti pojezdu osobních vozů.

Postup pokládky betonové dlažby

  1. Příprava podkladní vrstvy: Podkladní vrstva se navrhuje dle geologických poměrů daného místa. Zemní pláň je nutné vyspárovat dle požadovaného spádu výsledné plochy a dostatečně zhutnit.
  2. Ohraničení plochy: Plocha, na které bude položena betonová dlažba, by měla být ohraničena obrubníkem dle potřeby.
  3. Provedení kladecí vrstvy: Pro kladecí vrstvu je nejvhodnější kamenná drť frakce 2-5 nebo 4-8mm. Kladecí vrstva nesmí obsahovat prachové částice, které se při transportu vody vyplavují.
  4. Pokládka dlaždic: Pokládku začínáme na nejnižším místě plochy a tam, kde můžeme snadno provést kontrolu pravého úhlu celé plochy. Dlaždice pokládáme směrem od sebe, a mezi dlaždicemi udržujeme spáru o šířce 4-5mm.
  5. Spárování: Spára se vyplní spárovacím nebo čistým křemičitým pískem, frakce 0-2mm. Písek by neměl obsahovat jílové podíly.

Doporučení

Určitě doporučuji přenechat odborníkům se zkušenostmi, laik by se do toho pouštět raději neměl. Návrh těchto spár má na starosti projektant budovy, popř. statik. Dobře vytvořená dilatační spára zabraňuje deformaci povrchu, praskání podkladu a poškození plovoucí podlahy či dlažby. Správné provedení dilatačních spár zabraňuje destrukci podlahy a celé budovy. V mnoha případech se dá dilatační mezera schovat pod lištu nebo ji vyplnit například korkem.

Při pokládce podlahové krytiny je potřeba dodržovat správné postupy. A v nich najdete u řady materiálů i nutnost vytvořit dilatační spáry, které chrání podlahu před zničením vlivem okolní teploty. Anhydritový potěr má výrazně nižší smrštivost než cementový - to je jedna z jeho hlavních výhod. Přesto dilatace potřebuje, zejména u větších ploch a v přechodech mezi místnostmi.

Chyby při vytváření dilatací

Při vytváření dilatace se často dělají výrazné chyby. Vyvarováním se jim, prodlužujete nejen odolnost a životnost podlahy, ale rovněž celé stavby. Při vynechání dilatační spáry v krátké době dojde k popraskání potěru, a tím - zničení podlahových panelů nebo dlaždic na něm umístěných. To je jedna z nejčastějších chyb. Správná dilatační spára by měla mít tloušťku 10 - 20 mm. Další chybou je chybějící výplň. Instalace vinylových panelů na zeď.

tags: #dilatace #betonových #ploch

Oblíbené příspěvky: