Mnoho vlastníků nemovitostí má doma složku s nápisem „projekt“. Uvnitř jsou zažloutlé výkresy, někdy nekompletní, někdy v měřítku, které už dnes nikdo nepoužívá. Často chybí celé části objektu, některé listy se ztratily, jiné nikdy neexistovaly. Dokud se stavba nijak neřeší, většina lidí to považuje za normální stav. Problém nastává ve chvíli, kdy potřebujete rekonstruovat, legalizovat část stavby, prodat nebo koupit nemovitost, připravit podklady pro projektanta, nebo komunikovat se stavebním úřadem.
V tu chvíli se ukáže, že papírová dokumentace už nestačí - a často ani neodpovídá skutečnosti. Právě tady začíná mít digitalizace stavební dokumentace zásadní význam.
Co se myslí digitalizací stavební dokumentace
Digitalizace neznamená pouze něco oskenovat do PDF. Ve skutečnosti jde o škálu řešení, která se volí podle účelu:
- Prosté naskenování archivních výkresů.
- Převod do digitální 2D dokumentace (CAD).
- Vytvoření podkladů pro BIM model.
- Strukturovaný digitální archiv stavby.
Smyslem digitalizace je získat dokumentaci, která odpovídá realitě a je použitelná dnes.
Proč papírová dokumentace přestává stačit
Papírové výkresy mají několik zásadních omezení: nelze je snadno sdílet, obtížně se aktualizují, neumožňují přesnou práci s daty a nejsou kompatibilní s dnešními nástroji. Navíc často neexistuje poslední platná verze, při každé změně vzniká chaos a při ztrátě neexistuje záloha. Z pohledu projektanta, správce budovy i úřadu je papírová dokumentace slabý a rizikový podklad.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Právní a praktický kontext digitalizace v ČR
Nový stavební zákon klade důraz na to, aby vlastník měl dokumentaci odpovídající skutečnému provedení stavby. Zákon sice nenařizuje konkrétní formát, ale v praxi digitální forma výrazně usnadňuje splnění této povinnosti. Digitalizovaná dokumentace zjednodušuje komunikaci s úřady, slouží jako podklad pro pasport stavby a je základem pro další projekční práce. V mnoha případech je digitalizace nezbytným mezikrokem, bez kterého se nelze posunout dál.
Novela zákona o zeměměřičství a digitální technické mapy
První vlaštovkou v tomto směru byla novela zákona o zeměměřičství provedená zákonem č. 47/2020 Sb. Tento zákon přináší s účinností od 1. července 2023 úpravu digitálních technických map, které budou pořizovány a spravovány na závazném jednotném standardu pro území celé České republiky. Digitální technickou mapou se od uvedeného data podle § 2 písm. m) zákona o zeměměřičství bude rozumět databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře i vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, zobrazujících a popisujících jejich skutečný stav, a údaje o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury. Krajský úřad zpřístupní digitální technickou mapu kraje do 30. června 2023. Na výzvu krajského úřadu poskytnou obce a vlastníci, případně provozovatelé nebo správci dopravní a technické infrastruktury, k tomu potřebnou součinnost, zejména předají jimi vedené údaje o objektech a zařízeních, které jsou obsahem digitální technické mapy kraje.
Vlastníci dopravní a technické infrastruktury přitom zodpovídají za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů, a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem podle § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nedosahují-li předané údaje požadované úplnosti, vedou se do doby jejich doplnění zjednodušeným způsobem. Podrobnosti zjednodušeného způsobu vedení údajů digitální technické mapy kraje stanoví prováděcí právní předpis podle § 20 odst. 1 písm.
Zmíněná novela zákona o zeměměřičství (č. 47/2020 Sb.) přinesla dále také s účinností od 12. března 2020 změny platného stavebního zákona, konkrétně nový § 20a upravující jednotný standard územně plánovací dokumentace a na to navazující § 159 odst. 2, který stanoví povinnost projektanta územně plánovací dokumentace zpracovat a předat pořizovateli vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu. Nesplnění této povinnosti představuje skutkovou podstatu přestupku podle § 180 odst.
Zákon o právu na digitální služby
V souvislosti s digitalizací povolování staveb tak, jak je nastavuje nový stavební zákon, je třeba obecně zmínit zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z něhož pojmově vychází část sedmá nového stavebního zákona. Před existencí právní úpravy zákona o digitálních službách neobsahoval náš právní řád ucelenou úpravu digitálních služeb a postavení, respektive práv příjemců digitálních služeb při jejich poskytování ze strany orgánů veřejné moci. Nový stavební zákon v § 267 odst. 1 uvádí, že Nejvyšší stavební úřad je správcem informačních systémů veřejné správy, které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb podle tohoto zákona. Uživatel služby je tak definován velmi široce, tzn. každá fyzická nebo právnická osoba, které je poskytována digitální služba nebo která činí digitální úkon a která zároveň nevystupuje v pozici orgánu veřejné moci.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
- Digitální služba - digitální službou se podle § 2 odst.
- Digitální úkon - digitálním úkonem je podle jeho definice uvedené v § 2 odst.
- Možnost, nikoli povinnost nepodnikající fyzické osoby činit digitální úkony - současně § 14 odst. 1 daného zákona stanoví, že nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona. Vždy tedy záleží na vůli té které nepodnikající fyzické osoby jakožto uživatele služby, zda bude ochotna a připravena komunikovat s veřejnou správou digitálně, či nikoli.
- Katalog služeb - zásadním pojmem, který souvisí s digitálním úkonem i digitální službou, je katalog služeb. Tím se podle § 2 odst. V katalogu služeb tak musejí být obsaženy veškeré úkony činěné obousměrně mezi občany a veřejnou správou tak, jak jsou definovány v konkrétních ustanoveních každého jednotlivého zákona, a to bez rozdílu, zda jsou v současnosti poskytovány fyzicky, listinně, asistovaně, částečně, nebo plně digitálně.
- Úplná digitalizace - samotný zákon o digitálních službách nabyl účinnosti 1. února 2020, nicméně s řadou výjimek. Pro úplné poskytování digitálních služeb musí vláda nejdříve sestavit harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace (do dvanácti měsíců od účinnosti tohoto zákona) a následně tuto digitalizaci ve spolupráci s ohlašovateli agend (tj. ústředními správními úřady) během čtyř let uskutečnit, jak vyplývá z § 14 odst. 4 tohoto zákona. V současné době je však katalog služeb teprve projednáván, ohledně postupu digitalizace zatím není nic přesnějšího stanoveno.
Digitalizace stavebního řízení a Portál stavebníka
Nový stavební zákon, který byl 29. července 2021 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 283/2021 Sb., ve svých ustanoveních s účinností od 1. července 2023 s digitalizací řízení výslovně počítá. Část sedmá nového stavebního zákona upravuje problematiku informačních systémů veřejné správy. Úvodní ustanovení této části, § 267 odst. 1, uvádí, že Nejvyšší stavební úřad je správcem informačních systémů veřejné správy, které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb podle tohoto zákona.
Portál stavebníka je navrhován jako samostatný informační systém veřejné správy, který bude pro fyzické a právnické osoby tvořit digitální rozhraní pro přístup do dalších informačních systémů státní stavební správy (národní geoportál územního plánování, evidence stavebních postupů, evidence elektronických dokumentací), ale i ve správě jiných orgánů, např. ČÚZK (Digitální mapa veřejné správy). Portál stavebníka bude zajišťovat funkční propojení těchto systémů. Nejvyšší stavební úřad zřídí vlastníku veřejné dopravní a technické infrastruktury ve smyslu § 268 odst. 2 nového stavebního zákona přístup k datovému rozhraní Portálu stavebníka na základě jeho žádosti. Podrobnosti provozu a datového rozhraní Portálu stavebníka stanoví prováděcí právní předpis, k jehož vydání je zmocněn Nejvyšší stavební úřad.
V návaznosti na právo odkazovat na elektronické dokumenty v informačních systémech veřejné správy podle nového stavebního zákona se navrhuje, aby komplex těchto systémů umožňoval nejen vkládání již předem připravených úkonů, ale také přípravu a kompletaci úkonů před jejich učiněním (v kombinaci s využitím interaktivních formulářů). Paragraf 271 odst. 2 tohoto zákona uvádí, že žadatel vloží projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací prostřednictvím Portálu stavebníka. Podrobnosti formy a způsobu vkládání projektové dokumentace a dokumentace pro povolení záměru, vedení evidence elektronických dokumentací, datovou strukturu, požadované formáty projektové dokumentace, formy a podmínky poskytování údajů z evidence elektronických dokumentací, dobu uchovávání údajů v evidenci elektronických dokumentací a datové rozhraní pro přístup do ní stanoví prováděcí právní předpis.
Paragraf 272 odst. 1 nového stavebního zákona upravuje právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací, které má ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu. Poskytování dokumentace ve strojově čitelném formátu je podle § 272 odst. 3 navázáno na stávající úpravu, která k poskytnutí kopie dokumentace vyžaduje souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. Souhlas bude tedy nadále povinný při požadavku na přístup k dokumentaci v tzv. Paragraf 273 odst. Informační systém identifikačního čísla stavby tedy bude sloužit především pro vnitřní potřebu veřejné správy. Z tohoto důvodu se přidělování identifikačního čísla stavby předpokládá pouze u těch staveb, které podléhají povolovacím procesům podle nového stavebního zákona. Smyslem této úpravy není vytvářet duplicitní evidenci obsahující údaje již vedené v katastru nemovitostí.
Paragraf 172 odst. 1 nového stavebního zákona uvádí, že podání podle části šesté je možné učinit také prostřednictvím Portálu stavebníka. V případě, že v informačním systému stavební správy již je vložen dokument, který má žadatel přiložit k žádosti, pak plně postačí, aby žadatel na tento dokument pouze odkázal ve své žádosti. Takovým „dokumentem“ bude především dokumentace povinně zpracovaná oprávněnou autorizovanou osobou, kterou stavebník vloží do evidence elektronických dokumentací (§ 185), vyjádření dotčených orgánů (§ 173 odst. Paragraf 172 odst. 4 nového stavebního zákona ohledně dokumentace stanoví, že nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro povolení záměru, kterou nemusí zpracovat projektant, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník. V návaznosti na to je nutné uvést, že podle § 185 odst. 3 písm. Nový stavební zákon tedy pro stavebníka stanoví povinné vložení dokumentace zpracované autorizovanou osobou do evidence elektronických dokumentací, její předložení stavebnímu úřadu v listinné podobě na rozdíl od možné písemné podoby žádosti není dostačující. Na druhé straně již nebudou muset projektanti tisknout a kompletovat několik úplných projektových dokumentací a nebudou je muset odevzdávat v podatelnách příslušných úřadů a orgánů. Ušetří tím nejen spoustu vlastního času a práce, ale i nemalé peníze. Autorizované osoby by tedy měly být k datu účinnosti nového stavebního zákona, tj. k 1.
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
Paragraf 173 tohoto zákona upravuje povinnost stavebního úřadu evidovat veškeré úkony a vkládat veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů. Vzhledem k plné digitalizaci všech postupů a procesů je nastavena i vzájemná komunikace stavebního úřadu s dotčenými orgány prostřednictvím informačního systému evidence stavebních postupů. Dále je stanovena povinnost dotčeného orgánu, aby své vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko vždy vložil do informačního systému stavební správy, a to i v případě, kdy komunikace mezi žadatelem a dotčeným orgánem před podáním žádosti o povolení bude probíhat v listinné osobě. Digitalizace se dále projevuje u vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, kdy se podle § 180 odst. Paragraf 181 odst. 3 tohoto zákona dále uvádí, že vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní Portálu stavebníka, doručí své vyjádření jeho vložením do evidence stavebních postupů. Z takto nastavené úpravy vyplývá, že proces řízení vedených stavebními úřady bude veden digitálně, účastníci řízení, dotčené i nadřízené orgány by tak měly mít lepší přehled o jeho průběhu. Je však třeba pamatovat na to, že ne všichni účastníci řízení budou schopni a ochotni komunikovat se stavebním úřadem digitálně, což může takto nastavený proces zbrzdit. I doručování písemností stavebním úřadem účastníkům řízení bude probíhat klasicky podle správního řádu s určitými odchylkami pro řízení s velkým počtem účastníků. Informační systémy státní stavební správy nastavují pouhé informování účastníků řízení, nikoliv způsob, jak jim písemnosti platně doručovat.
Co všechno se dá digitalizovat
Z praxe se nejčastěji digitalizují:
- Původní projektové výkresy.
- Pasporty v papírové podobě.
- Archivní dokumentace staveb.
- Technické výkresy profesí.
- Situační výkresy a řezy.
U starších objektů je běžné, že dokumentace neodpovídá skutečnosti, je nečitelná nebo má nejasné měřítko. Digitalizace je často spojena s ověřením a korekcí podle skutečného stavu.
Rozdíl: sken × CAD × BIM
| Typ digitalizace | Vhodné pro | Výhody | Nevýhody / Náročnost |
|---|---|---|---|
| Pouhý sken (PDF) | Archiv, kde není potřeba s dokumentací dále pracovat. | Rychlé a levné pořízení. | Nelze přesně měřit, nelze snadno upravovat. |
| Převod do CAD (2D) | Rekonstrukce, podklady pro projektanta, kontrola rozměrů. | Přesná práce, snadná aktualizace. | Vyšší náročnost než sken. |
| Podklad pro BIM | Větší objekty, dlouhodobá správa, strukturovaná data o stavbě. | Výrazně vyšší přínos, komplexní data. | Vyšší náročnost, vyšší náklady. |
Kdy stačí PDF a kdy už ne
Typická chyba je snaha ušetřit tím, že se vše jen oskenuje.
- PDF stačí, pokud: dokumentace je jen archivní, objekt se nebude měnit.
- PDF nestačí, pokud: se chystá rekonstrukce, řeší se legalizace, projektant potřebuje přesné podklady, dokumentace má být dlouhodobě udržovaná.
V těchto případech se sken často musí dělat znovu, tentokrát správně.
Digitalizace jako podklad pro rekonstrukce a prodej
Při rekonstrukcích projektant potřebuje přesná data, chyby v podkladech vedou k chybám na stavbě. Při prodeji digitalizovaná dokumentace zvyšuje důvěryhodnost, urychluje proces a snižuje riziko právních sporů. U větších objektů je dnes kvalitní digitální dokumentace standardem, nikoli nadstandardem.
Jak to řeší větší správci budov
Správci bytových domů a komerčních objektů běžně centralizují dokumentaci do digitální podoby, pracují s jednotnou strukturou dat a propojují dokumentaci se správou majetku. Důvod je prostý: bez digitálních podkladů se velké objekty spravují neefektivně.
Typické chyby při digitalizaci
Z praxe se opakují zejména:
- Digitalizace bez ověření skutečného stavu.
- Špatně zvolené měřítko.
- Nejednotná struktura souborů.
- Chybějící metadata (popisy, data, verze).
- Práce od stolu bez zaměření.
Tyto chyby vedou k tomu, že dokumentace není použitelná.
Jak postupovat správně
- Ujasnit si účel dokumentace: Archiv × projekt × správa.
- Zvolit správnou úroveň digitalizace: Ne vždy je nutný BIM, ale často nestačí PDF.
- Porovnat dokumentaci s realitou: Staré výkresy nejsou automaticky pravda.
- Zpracovat dokumentaci systematicky: Tak, aby byla dlouhodobě použitelná.
Proč je digitalizace investice, ne náklad
Dobře digitalizovaná dokumentace šetří čas, snižuje riziko chyb, zjednodušuje další kroky a zvyšuje hodnotu nemovitosti.
tags: #digitalizace #staveb #idnes #podrobný #přehled