V tomto článku se budeme zabývat odvětráním střechy. Odvětrání střechy je důležitým bodem při rozhodování o realizaci vaší budoucí nové střechy, proto na otázku odvětrání střechy určitě nezapomeňte.
Proč je odvětrání střechy důležité?
Odvětrání hřebene pomáhá odvádět nahromaděnou vlhkost a teplo ze střešního prostoru, čímž zabraňuje vzniku plísní, kondenzaci a přehřívání střechy v letních měsících. Díky správnému odvětrání si zajistíte nejen komfortnější bydlení, ale také delší životnost celé střešní konstrukce.
Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par, která je způsobena především vařením, praním, koupáním, vypařováním u rostlin, dýcháním a pocení lidí atd. Rosení - jak se kondenzace par také nazývá - se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť. Páry mohou nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytina, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště. Mezi konkrétní nepříznivé důsledky kondenzace vodních par patří hniloba dřevěných prvků, snižuje se vodivost tepelné izolace, vytváří se plíseň, která může vyvolat nežádoucí alergické reakce, dochází také k puchnutí a odpadávání vnitřních maleb.
Principy odvětrání střechy
Vzduchovou mezeru pod střešní krytinou je třeba odvětrat. Odvětrání střechy nastane tehdy, když ve vzduchové mezeře (se správným průřezem) vznikne teplotní rozdíl, a tím se vytvoří komínový efekt. Pohyb vzduchu ve velké míře závisí na vytvoření jednotlivých detailů střechy a na sklonu střechy. Kvůli bezpečnému odvětrání střechy je potřeba vytvořit větrací otvory ve střeše směrem dovnitř a ven podle příslušné normy podle možnosti ve vyšších a nižších polohách střechy. Provětrání střechy je nutné zabezpečit v každé sekci střechy.
Rozlišujeme jedenkrát a dvakrát provětrané střechy. Pokud je to možné, doporučujeme realizovat jedenkrát provětrané střechy, protože je lze vytvořit podle jednoduchých parotechnických vzorců. Složité výpočty za účelem stanovení odvětrání střechy nejsou potřeba v případě, kdy vnitřní teplota nepřesahuje 22°C a relativní obsah páry nepřesahuje 65 %, dále mezi vnitřní parotěsnou vrstvou a vnější podkladní vrstvou je následující souvislost: Sdi ≥ Sde x 6. Toto jsou základní pravidla pro stanovení odvětrávání střechy.
Čtěte také: Pultové střechy: Výhody a nevýhody
Typy odvětrávaných střešních konstrukcí
Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy.
Historicky osvědčené řešení (dvě vzduchové mezery)
Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.
Moderní řešení (jedna vzduchová mezera)
Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci. Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Výška této mezery je dána výškou kontralatí. Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 2,5 - 5,0 cm) viz ČSN 731901.
Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou (nároží, vikýře, střešní okna atd.).
Alternativy k vytvoření vzduchové mezery
- volit slabší tepelnou izolaci a zanechat požadovanou vzduchovou mezeru mezi ní a výškou krokve. Záklop je potom přibit přímo na krokvích. Nevýhodou je menší tepelně izolační schopnost střechy, nebo
- volit sílu tepelné izolace shodnou s výškou krokví, ale vzduchovou mezeru potom vytvořit dodatečně pobitím střechy záklopem na kontralatích o síle požadované vzduchové mezery (tedy 4-6 cm).
Detaily provádění odvětrání
Pokládka podkladní fólie
Podkladní folie se vždy pokládá podél okapové hrany, všeobecně s 10 cm přesahem u sklonu nad 30°; u sklonu pod 30° s minimálním přesahem 15 cm a u sklonu pod 20° s přesahem 20 cm. Při realizaci odvětrávání střechy je třeba dbát na to, abychom vrchní folii překryli přes spodní, abychom zabránili vniknutí případné vlhkosti mezi folie.
Čtěte také: Praktický průvodce hydroizolací základů
Paropropustné nekontaktní folie je nutné aplikovat v závislosti na počasí s 1-2 cm převisem, aby se nevytvořila škodlivá napětí a aby se folie nepřilepila na tepelnou izolaci. Paropropustná kontaktní folie je aplikovatelná přímo na tepelnou izolaci.
U okapu je nutné dávat pozor na to, aby byla podkladová folie v každém případě napojená na okapový plech s určeným přesahem. U střech s nízkým sklonem a u větrotěsných a vodotěsných napojení je nutné podkladní folii nalepit na okapový plech.
Odvětrávání hřebene a nároží
U pultových střech z betonových tašek je nezbytné vytvořit souvislou ventilační mezeru od okapu až po nejvyšší bod. Nejčastěji se využívá kombinace kontralatí, odvětrávacích tašek a pásů pod hřebenem. Cílem je zabránit hromadění vlhkosti ve střešní skladbě, která může degradovat izolaci i dřevěné části konstrukce. Velikost výstupního otvoru při větrání hřebenem je 100 cm2 /bm.
Zvláštní pozornost dostatečnému množství odvětrávacích otvorů je třeba věnovat při pokládání hřebene a nároží do malty a při malých sklonech střechy a dlouhých krokvích. V případě valbových, stanových apod. střech se odvětrávací tašky umisťují podél linie nároží. V případě dlouhých úžlabí se odvětrávací tašky umisťují oboustranně podél linie úžlabí. U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami.
Odvětrávací tašky
- Větrací taška k bobrovce: Pro každý model tašky jsou vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm2), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí.
- Pro velkoformátové tašky: Dostatečné odvětrání zaručuje 10 odvětrávacích tašek na 100 m2 plochy střechy, položených ve 2. řadě pod hřebenem, současně s provedením hřebene.
- Pro maloformátové tašky: Dostatečného odvětrání dosáhneme pomocí odvětrávací soupravy s klenutým krytem umístěné do 2. až 3. řady pod hřebenem (25 ks na 100 m2 plochy střechy) za současného provedení hřebene.
Větrací pásy pod hřeben
- Univerzální hřebenový a nárožní větrací pás pro většinu typů tašek a betonových krytin. Zajišťuje spolehlivé odvětrání střechy a trvalé utěsnění proti prachu, sněhu i hmyzu.
- K dispozici jsou varianty s větracím průřezem 200 cm2/bm, které zajišťují trvalé odvětrání střechy a spolehlivou ochranu proti sněhu a dešti.
- Existují také univerzální hřebenové a nárožní větrací pásy VARIO ROLL FOL ALU s hliníkovou vrstvou a plissovanou středovou netkanou vložkou pro aktivní větrání podle DIN 4108.
- Dále jsou to hřebenové a nárožní větrací pásy z hliníku s vysokou odolností vůči UV záření, které zajišťují trvalé odvětrání hřebene a nároží střechy a spolehlivou ochranu proti vnikání vody, sněhu i prachu.
- Výkonné hřebenové a nárožní větrací pásy z hliníku a plastu, které jsou vysoce plissované, snadno se pokládají a nabízejí otevřený větrací průřez pro trvalé větrání hřebene a nároží.
Normativní požadavky na odvětrání
Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy:
Čtěte také: Řešení detailů atiky ploché střechy
| Místo odvětrání | Minimální větrací průřez / Tloušťka | Poznámka |
|---|---|---|
| Okapová hrana | 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy | Minimálně 200 cm2 na 1 bm okapu ve střední části (světlá výška větrací mezery min. 2 cm) |
| Hřeben | 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy | Minimálně 50 cm2 na 1 bm šířky hřebene (při délce krokve do 10 m) |
| Výstupní otvor při větrání hřebenem | 100 cm2 /bm | Specifická hodnota |
| Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací | 4-6 cm | Nesmí být nikde uměle přerušena překážkou |
Pozor na zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů a pod. Norma stanovuje čisté průřezy. Střechy s parozábranou potřebují o 40 % menší odvětrávací plochu.
Tabulka je určena do délky krokve střechy 10 m. Pokud je krokev delší než 10 m, zvětšuje se nejmenší tloušťka vzduchové vrstvy o 10% hodnoty připadající k nejmenší tloušťce a příslušnému sklonu. Do délky krokví 6 m ve sklonu střechy plochy > 25° je přípustná minimální tloušťka vzduchové mezery 40 mm.
tags: #detail #odvetrani #hrebene #na #pvc