Letní cestování přináší radost z volných dnů, slunečného počasí a dobrodružství na cestách. Bohužel s sebou také nese rizika, která jsou mnohdy zbytečně podceňována. Jedním z nebezpečných zlozvyků v autě, který je stále častější hlavně mezi spolujezdkyněmi, je pokládání nohou na palubní desku.
Specialisté na bezpečnost, policisté i hasiči již dlouho varují před touto nebezpečnou praktikou. Stačí se ale podívat kolem sebe na silnicích nebo na sociálních sítích, aby bylo jasné, že tento zlozvyk je stále rozšířený. Často se k němu uchylují zejména ženy, které sedí na místě spolujezdce častěji, a to i přesto, že rizika takového jednání jsou dobře známá. Teplé počasí je dnes normou a není ničím výjimečným spatřit na silnici auto se spolujezdcem, který si odkládá nohy na palubní desku.
Proč je to tak nebezpečné?
Umístění nohou na palubní desku přímo před airbagem představuje obrovské riziko. Může to být příjemné, možné následky nejsou příjemné ani trochu. Samotný náraz a reakce airbagu často trvá jen třetinu sekundy. Člověk nemá v tuto chvíli šanci si cokoli uvědomit či na situaci zareagovat. Airbagy se nafukují extrémně rychle, rychlostí přes 300 km/h. V případě nehody, kdy dojde k aktivaci airbagu, se mohou nohy stát smrtící zbraní.
Airbag se totiž vymrští obrovskou rychlostí a silou, která může nohy odhodit zpět proti tělu, obzvláště proti hlavě a obličeji. Náraz může způsobit vážná, mnohdy devastující zranění. Když dojde k nehodě, tělo se obvykle pohybuje dopředu a poté dozadu. Pokud máte nohy pevně na podlaze, vaše tělo spolupracuje s bezpečnostními pásy tak, aby zůstalo ve správné poloze.
Když však máte nohy na palubní desce, vaše tělo nemá stabilní základnu a může se prudce otočit nebo sesunout pod palubní desku. To může vést k poranění páteře a vnitřních orgánů. Tato zranění mohou být velmi vážná a mohou mít dlouhodobé následky. Nohy za jízdy položené na palubní desce, to je jeden z nejčastějších nešvarů, kterých se spolujezdci dopouští.
Čtěte také: Instalace a výběr podlahových lišt
Zranění způsobená aktivací airbagu
Záchranáři popisují tato devastující zranění jako naprosto zbytečná. „Nohy a kolena po výbuchu airbagu letí proti obličeji a hlavě, při razanci, jakou nohy letí, se pak jedná o komplikované zlomeniny nohou, těžká poranění lebky, zlomeniny obličejových kostí, nevratná poranění kolenních kloubů, a nezřídka dojde doslova k vytržení celých nohou z kyčelních kloubů. Tato zranění jsou devastující a neslučitelná se životem,“ varuje záchranář Bořek Bulíček z Trans Hospital.
Airbagy jsou navrženy tak, aby chránily cestující ve standardní poloze s nohama na podlaze. Ochranné prvky v autech jsou nastavené tak, aby ochránily připoutaného pasažéra, který má nohy na podlaze. Pokud je člověk připoután, nehrozí mu od airbagů nebezpečí. Jsou projektované tak, aby se nafoukly ve zlomku vteřiny, dávno před tím, než k nim nárazem vymrštěné tělo připoutaného pasažéra dorazí. Vzduchem jsou naplněné během 60 až 80 milisekund od nárazu.
Nohy natažené na palubní desce však celou rovnici od základu mění. V neprospěch zdraví i života. Při podobné nehodě se vlastně kombinují dva faktory. Jedním je síla airbagu, který vystřeluje nohy proti tělu, druhým pak nepřirozená poloha spolujezdce. Aktivace airbagu vede hlavně k poraněním či zlomeninám kotníků. Energie nárazu se pak dále přenáší na bérce a stehna a to může vést k úrazům pánve, kde je riziko životu nebezpečného zranění. Nepřirozenou polohou spolujezdce je také ohroženo břicho a hrudník, páteř včetně krku a hlavy. Zranění vznikne buď prudkým zpomalením při samotném nárazu, či po kontaktu například s dolní končetinou, která může být airbagem doslova vystřelena proti svému majiteli.
„Vzhledem k tomu, že většina aut má airbagy, tak mi to zlomí nohy.“ „Asi ten člověk by se zranil hodně. I přesto, že řidiči si riziko takového nebezpečí uvědomují, praxe je jiná. Obzvlášť o prázdninách jsou nohy na palubce u spolujezdců vidět často. Při nárazu i v malé rychlosti se ale aktivuje airbag. „Ten člověk se sklopí do takzvané jedničky. Dojde k těžkému úrazu, k fraktuře. Zranění nám vymrštěné nohy můžou způsobit i na zbytku těla. Vyloučit se nedá ani smrt, jak potvrzuje záchranář Robert Kameník: „Ty nohy vylítnou strašnou rychlostí. Samotné nohy jsou naprosto zničené. Ale ještě jsou schopné vám zničit zbytek těla. Hlavu.
Případ Audry Tatum
Američanka Audra Tatum sedávala s pravou nohou přes levou položenou právě na palubce navzdory protestům manžela. A o nebezpečnosti se přesvědčila na vlastní kůži. S manželem a dcerou jeli po okresce ve státě Georgia, když jim nedalo přednost auto na křižovatce ve tvaru T. V rychlosti cca 72 km/h došlo ke srážce, při které pochopitelně vystřelily airbagy vozu, ve kterém Tatum seděla na pravém předním sedadle. Pravý kotník měla položený na levém koleni a špičkou se opírala o palubní desku.
Čtěte také: Doporučení pro dlažbu k modernímu domu
Airbag jí vystřelil nohu přímo do obličeje. Jak to bylo příjemné, posuďte sami: čtyřikrát zlomená stehenní kost, zlomený kotník a zlomený nos. Podle záchranářů by z nehody odešla po svých, kdyby měla nohy normálně pod palubní deskou, nikoliv nahoře. A vskutku, manžel a řidič v jedné osobě utrpěl jen odřeniny přesto, že narazil do druhého auta levou částí přídě svého vozu.
Ve stehně má Audra Tatum dnes kromě kosti také kovovou tyč, připevněnou dvěma šrouby u kyčle a dvěma šrouby u kolene, další dva šrouby má v kotníku. Nemůže stát více než čtyři hodiny denně a říká, že má zničený život. Dnes slouží jako dokonalý příklad, proč nohy nepatří jinam než pod palubní desku. Sama se snaží ostatní upozorňovat na to, co se jí stalo, aby se to nepřihodilo nikomu jinému. Nakonec si spolujezdkyně odnesla čtyřikrát zlomenou stehenní kost, zlomený kotník a zmíněné zlomeniny ve tváři a rameni. Taková zranění nohy si samozřejmě už vyžádala vyztužení stehna kovovou tyčí a šrouby, plus další sešroubování vyžadoval i kotník. Situaci komentovali hasiči i doktoři a došli k souhlasnému závěru. Pokud by měla žena nohu normálně na podlaze, nestalo by se jí nic víc, než řidiči auta. Její levá stehenní kost byla zlomená a pravá vykloubená, to jasně ukazuje nebezpečí této nebezpečné polohy v autě. Snímek zveřejnil policista Ian Price, který varoval ostatní, aby to nikdy nedělali, a pokud vidí někoho jiného, kdo to dělá, aby ho zastavili a ukázali mu tento snímek.
Důsledky nesprávného sezení
Zdravotníci a bezpečnostní experti opakovaně upozorňují na to, že i když auto zastaví a spolujezdce upozorní, že se vystavuje nebezpečí, nejde o přestupek. Zákon neřeší, jakým způsobem člověk na sedadle sedí, pokud je připoután bezpečnostním pásem. Nicméně, v Česku není takový způsob sezení nijak postižitelný, ale při prázdninových cestách autem do zahraničí by vás, nebo vašeho řidiče, mohl takový způsob sezení přijít až na 100 euro.
Moderní auta jsou navržena tak, aby nás co nejvíce ochránila. Aby tomu tak bylo, je potřeba vědět, jak toho využít a jak se chovat. Naše ochrana se skládá z řady drobností, které nám v součtu mohou zachránit život. Důležité a zásadní je správně sedět, mít správně nastavený a utažený bezpečnostní pás. Auto nás nejvíce ochrání v případě, že sedíme vzpřímeně a pás máme veden přes rameno, dotažený tak, aby nás v případě nárazu co nejdříve zachytil. Proto je důležité dodržovat zásady správného sezení, abychom snížili riziko nebo míru zranění.
Pohodová jízda spolujezdce s nohama na palubní desce představuje při nárazu i v relativně nižší rychlosti riziko vážného úrazu. „V případě i ne velkého nárazu tělo podklouzne a bezpečnostní pás je naprosto k ničemu. Můžeme si naivně myslet, že před nehodou stihneme nohy dát dolů. Je to nesmysl, nehoda je otázkou desetin sekundy a nemáme šanci na situaci dostatečně rychle zareagovat. I při pomalém popojíždění v koloně, může auto za námi nedobrzdit, a za určitých okolností se i při nehodě v nízké rychlosti okolo 30 km/h airbag aktivovat.
Čtěte také: Vše o betonových nohách k lavičkám
Další rizika a doporučení
Kromě bezpečnostních rizik existují i další důvody, proč by měla být tato praxe zcela vyloučena. Pokládání nohou na palubní desku je nejen nebezpečné, ale také nehygienické a neestetické. Nohy zanechávají špinavé nebo mastné otisky, které kazí vzhled interiéru a mohou být obtížně odstranitelné.
Cestování autem by mělo být příjemné a bezpečné pro všechny cestující. Pokládání nohou na palubní desku je ale zbytečný hazard, který může vést k těžkým zraněním nebo dokonce k tragédii. Bezpečnost by měla být na prvním místě a každý cestující by měl dbát na to, aby se choval zodpovědně. Nikdy na palubní desku nohy nedávejte, a pokud váš spolujezdce nohy nahoru dá, okamžitě ho požádejte, aby je dal zpět. Riziko je skutečně značné. A zbytečné.
Pozor také na věci, které máte v autě okolo sebe. Na palubní desce položený mobilní telefon, klíče nebo brýle. Sem, tam se povaluje láhev s pitím. Z takových věcí se v případě nárazu mohou stát nebezpečné projektily. „Je problém, že tyhle věci, pokud jsou pohyblivé, tak při těch nárazech získávají značnou rychlost a sílu. Pro vaše bezpečí je lepší takové drobnosti uložit do schránky ve dveřích nebo v přístrojové desce. Málokdo by si nechal na hlavu hodit z 5. patra například tablet. Přitom je to stejné jako když nás do hlavy trefí při rychlosti 64 km/h,“ upozorňuje Martin Farář.
Obyčejný mobilní telefon se při rychlosti 90 km/h stává „cihličkou“ o váze přes 5 kilogramů. „Proto bychom měli v maximální možné míře využívat odkládací prostory, které konstruktéři auta navrhli, dávat věci do uzavřených schránek, tablety a mobily mít v odpovídajících držácích, a tak dále.“
Mimochodem stejně nebezpečné je používat opěrku za hlavou pro opírání. Zní to také absurdně, ale není tam kvůli pohodlí. Zabraňuje při nárazu, aby hlava odlétla dozadu.
Euro NCAP: Testování bezpečnosti
Víte, co je to EURO NCAP? Testy, respektive výsledky nárazových testů, se vyplatí sledovat. Člověk má povědomí o tom, jak bezpečné je auto, které si chce koupit. Euro NCAP - European New Car Assessment Programme - je nezávislá organizace, která se specializuje na provádění nárazových testů automobilů. Těm se běžně říká crash testy. Euro NCAP bylo založeno v prosinci roku 1996 a od roku 1998 funguje jako nezávislá mezinárodní organizace.
Organizace spolupracuje s mnoha institucemi včetně Evropské komise a Mezinárodní automobilové federace. Historie Euro NCAP začíná ve Velké Británii, odkud tento systém hodnocení bezpečnosti automobilů pochází. Program zveřejňuje zprávy o výsledcích bezpečnosti nových modelů automobilů a na základě těchto výsledků uděluje hvězdičky. V průběhu let došlo díky testům Euro NCAP ke značnému zlepšení bezpečnosti evropských automobilů. To mělo bezpochyby pozitivní dopad na ochranu cestujících.
Testování je pro automobilky dobrovolné, ovšem výsledky mají značný dopad na image a prodejnost vozidel. Euro NCAP provádí několik druhů nárazových testů, které zahrnují čelní náraz, boční náraz a test bezpečnosti chodců. Čelní náraz je testován při rychlosti 64 km/h do deformovatelné bariéry, což simuluje reálné podmínky při čelním střetu. Boční náraz je prováděn pomocí vozíku, který narazí do boku vozidla rychlostí 50 km/h. Dalším testem je boční náraz na sloupek, který simuluje střet se stromem nebo lampou, prováděný rychlostí 29 km/h. Tyto testy hodnotí stabilitu karoserie, sílu potřebnou k otevření dveří po nárazu a hodnoty decelerace působící na posádku.
Kromě hlavních testů provádí Euro NCAP další dva testy, které se hodnotí samostatně. Prvním z nich je test ohleduplnosti vůči chodcům, simulující střet s chodcem při rychlosti 40 km/h. Druhým je test bezpečnosti dětí v dětských sedačkách, kdy se vozy testují s doporučenými dětskými sedačkami od výrobce. Hodnotí se, jaké hodnoty decelerace působí na posádku a zda nebyly některé části těla vystaveny nadměrnému zatížení, které by mohlo způsobit vážné zranění. Důležitým kritériem je také stabilita karoserie a síla potřebná k otevření dveří po nárazu. Výsledné hodnocení je pak uděleno na základě součtu bodů z jednotlivých druhů nárazů. Dva bonusové body jsou udělovány za signalizaci nezapnutých bezpečnostních pásů.
Výsledky nárazových testů se vyplatí sledovat. Člověk má povědomí o tom, jak bezpečné je auto, které si chce koupit.
| Typ nárazu | Rychlost | Popis |
|---|---|---|
| Čelní náraz | 64 km/h | Do deformovatelné bariéry |
| Boční náraz | 50 km/h | Vozíkem do boku vozidla |
| Boční náraz na sloupek | 29 km/h | Simulace střetu se stromem nebo lampou |
| Ohleduplnost vůči chodcům | 40 km/h | Simulace střetu s chodcem |
tags: #davate #si #nohy #na #palubku #rizika