Živý plot je vynikajícím řešením pro zajištění soukromí a ochranu pozemku před nežádoucím vstupem. Živé ploty nás také chrání před hlukem a zadržují prach.
Výběr vhodného druhu
Pro rychlý růst živého plotu je důležitý výběr vhodného druhu a odrůdy s ohledem na schopnost vytvořit co nejméně prostupný porost za co nejkratší čas. Dále by nás měly zajímat i nároky na péči a půdu. Pokud se pak již pro vhodnou odrůdu rozhodneme, je klíčová správná výsadba. Roli hraje hloubka výsadby, hustota a správné provedení ve vhodnou dobu.
Dobrou zprávou je, že veškeré důležité údaje získáme přímo od prodejce a často jsou uvedeny na informativním lístku u každé sazenice.
Rychle rostoucí druhy
Jestliže pak hledáte rychle rostoucí druhy, obvykle nepočítejte s tím, že vám za rok udělají 1,5 metru a víc. U rychle rostoucích dřevin nesmíme zapomenout, že porostou rychle pořád. Jakmile tedy dosáhnou požadované výšky, bude nás čekat o to častější řez. Ohled přitom musíme brát i na sousedy, váš živý plot nesmí zasahovat až na jejich pozemek, tedy s výjimkou případů, kdy se dohodnete o umístění plotu například přesně na hranici pozemků.
Nejčastěji používané druhy pro živé ploty
Sibiřský jilm (Ulmus pumila)
Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru. Tato nejrychleji rostoucí dřevina snese bez problémů mrazy až -35 stupňů Celsia a je mimořádně vhodná k formování, čili řezu. Vyžaduje hojnou zálivku. Při výsadbě sázíme sazenice ve vzdálenosti alespoň 25 cm. Sibiřský jilm vytvoří poměrně hustý porost, je však opadavý, proto na zimu dosti prořídne. Miluje sluníčko, ale snese i polostín, preferuje dobře propustné, ale vlhké půdy. Pěstovat jej lze i jako solitér, dorůstá výšky až 25 metrů.
Čtěte také: Beton a obrubníky: Průvodce
Ptačí zob (Ligustrum)
Ptačí zob (Ligustrum) z čeledi olivovníkovité (Oleaceae) je dlouhodobým králem dřevin vhodných pro živé ploty. Jelikož je stálezelený, zajistí nám soukromí trvale, výborně přitom snáší řez, je odolný vůči nízkým teplotám a není náročný na půdu. Hustou korunu si však udrží pouze díky stálé prořezávce, jako volně rostoucí se proto nedoporučuje. A v prvních letech musí být řezy opravdu radikální, aby koruny zhoustly. Zdobný je tmavě zelenými kožovitými listy, ty však mohou být u některých kultivarů i žluté. Pokud požadujete celoročně neprostupnou zelenou (a nebo nažloutlou) bariéru přesného geometrického střihu, je ptačí zob skvělou volbou.
Hloh (Crataegus)
Dalším oblíbencem pro živé ploty je hloh (Crataegus) z čeledi růžovité (Rosaceae). Dorůst dovede běžně až šesti (dokonce i osmi metrů), ovšem pravidelně střižený bude mít kompaktní požadovaný tvar. Bohužel je opadavý, což však na podzim přinese změnu barvy zelených listů na červenooranžové až červené. Na jaře nás pak odmění nádhernými bílými nebo růžovými květenstvími, která se v létě změní v sytě červené plody, jež se na keřích udrží obvykle až do zimy. Pokud budete u hlohu rezignovat na řez, nic se nestane, pouze vytvoří opravdu bujnou hráz. Při pořizování hlohu je důležitá volba kultivaru, některé hlohy dorostou nejvýše tří metrů, jiné dovedou vytvořit až osmi metrové solitéry. Nakonec je na našem území rozlišováno 9 původních druhů hlohu a všechny jsou léčivé.
Pámelník (Symphoricarpos)
Pámelník (Symphoricarpos) je rodem patřícím do čeledě zimolezovité (Caprifoliaceae) a je v podobě živých plotů tak trochu neposlušným neurvalcem. Roste totiž strašlivě rychle, jednoduše řečeno, řez je třeba provádět několikrát v sezóně a po každém řezu zcela obnoví svůj chuligánský vzhled nejdéle do dvou měsíců. Navíc silně odnožuje, pod zemí má dlouhé kořeny, které není možné ze země téměř dostat. Dalším rizikem jsou jedovaté kuličky. Přesto je však pámelník velmi oblíbeným prvkem živých plotů, občas ale někoho přivede téměř k šílenství. Kromě neustálého řezu je třeba též neustále sekat trávu okolo a spolu s ní nové výhonky pámelníku. Pokud se přesto pro pámelník rozhodnete, můžeme doporučit například pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus) se zdobnými bílými květy a růžovými plody a nebo Pámelník Doorenbosův (Symphoricarpos doorenbosii) s plody světle růžovými.
Zimostráz (Buxus)
Pokud uvažujete o pámelníku, možná bude vhodnější vsadit raději na zimostráz (Buxus). Tohoto krasavce lze řezem upravit až do neuvěřitelných geometrických tvarů, ale třeba i živých soch. Stinnou stránkou zimostrázu je však pomalý růst, roční přírůstky jsou opravdu velmi malé, obzvláště při náročném tvarování. Pokud však již dosáhnete po mnoha letech požadovaného tvaru a vzrůstu, je doslova věčný a zavděčí se vám. Buxus je prostě pro náročné. Je stálezelený a má velmi půvabné, drobné kvítky a nenápadné zelené plody.
Zerav (Thuja)
Zerav (Thuja) z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) je velmi vhodnou stálezelenou dřevinou pro živé ploty, která roste dosti rychle a výborně se tvaruje, tvarování je u mnoha odrůd dokonce nezbytné. Obzvláště doporučené jsou pro živé ploty kultivary „Smaragd“ a „Brabant“, každý zerav ale pro živé ploty využít nelze, prodává se ohromné množství kultivarů. V prvním roce nám čerstvě vysazený zerav poroste velice rychle, bude však třeba systematické prořezávání, díky čemuž poroste v dalším roce pomaleji, ale vytvoří si elegantnější formu koruny. A pozor, zeravy snadno vytvoří neprostupné, jednotné a vysoké zelené stěny, které se ovšem nehodí pro malé zahrady.
Čtěte také: Jak znovu použít ztvrdlý cement
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii)
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii) je stálezelený jehličnan, který roste velice rychle. Rychle rostoucí cypřišovec Leylandův dorůstá výšky 20 až 25 (vzácně i 30) metrů, má pravidelnou, kompaktní a široce kuželovitou korunu a husté zavětvení, které sahá až k zemi. V podobě živých plotů je tak vyřešen obvyklý problém jehličnanů, kterým bývá vyholování zdola. Olistění je šupinovité, velmi drobné šupiny mají rozměr okolo 1 mm. Vzhledem k hybridnímu původu taxonu jsou ale semena téměř vždy sterilní. Tento jehličnan je vhodný obzvláště do vyšších živých plotů, kde hravě nahradí často již nudné zeravy. Navíc roste o mnoho rychleji (v průměru 1 metr za rok). Výborně odolává mrazu, suchu i městskému znečištění a snadno se množí řízky, což vyvažuje vyšší cenu za zakoupené jedince. Pozor však, silice obsažené v pletivech rostliny mohou citlivým jedincům způsobit podráždění pokožky podobně jako třeba jedovatý tis.
Tis červený (Taxus baccata)
Tis červený (Taxus baccata) je též diskutabilním, přesto ale hojně využívaným druhem v živých plotech. Tato dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých (Taxaceae) je stínomilná, roste velmi pomalu a je celá silně jedovatá. Při vhodné volbě kultivaru a pravidelném řezu však dosáhneme pomocí tisu geometricky přesných ohraničení pozemků, na finální podobu si ale počkáme dosti dlouho.
Pro živé ploty z jehličnanů obecně platí pomalejší růst snad s výjimkou právě výše zmíněných zeravů a opravdu rychle rostoucího cypřišovce Leylandova, přičemž řez růst u většiny druhů ještě více zpomaluje.
Jalovec (Juniperus)
Dalším takovým příkladem je jalovec (Juniperus) z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). Jalovce vytvoří doslova neproniknutelné živé stěny, ovšem právě jako živé ploty jsou vysazovány jen zřídka. Nejlépe snesou přesazování dřeviny pěstované ve školkách, jejichž růst je rychlejší, jsou však dosti drahé. Navíc na jižních stranách často promrzají. Nejvhodnější je pro živé ploty rozsochatá odrůda čínského jalovce Juniperus chinensis pfitzeriana. Nehodí se však k řezu, čili je ideální pouze pro živé ploty volně rostoucí.
Dřišťál (Berberis)
Velmi vhodný je pro živé ploty dřišťál (Berberis). Výška dřišťálu je závislá na volbě odrůdy a pokud chcete živý plot celoročně neprostupný a neprůhledný, pak je třeba zvolit stálezelený kultivar dřišťálu. Živý plot z dřišťálu může být vysoký až 2 metry, ale také jen 0,3 metru, kdy vlastně tvoří jen geometrický předěl v zahradě či parku. Dřišťály nemají vysoké nároky na půdu, dobře zvládají i sucho a existuje mnoho zajímavých odrůd, které se liší nejen barvou listů. Hodí se podle kultivaru i k řezu, nejčastěji však jako volně rostoucí.
Čtěte také: Beton do základů: Na co si dát pozor?
Mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa)
Velmi zajímavým řešením pro živé ploty je mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa), jinak též mochna křovitá. Dosáhneme jím celkem nízkých a půvabných živých plůtků se zlatavě žlutými květy. Jedinou stinnou stránkou takového živého plotu je pak jeho opadavost. Mochnovec křovitý dorůstá v průměru jednoho metru, kvete v létě a dosti dlouho a v naší přírodě není původním druhem (neofyt). Na pěstování je nenáročný, pozor však, postupně rád zplaňuje a utíká nám do okolní přírody.
Živé ploty jako pohledová ochrana
Se stálezeleným živým plotem ochráníte svou zahradu před nežádoucími pohledy. Kromě toho poskytnete mnoha zvířatům, jako jsou ježci, ptáci a hlodavci v živém plotě bezpečné útočiště. Proto jsou stálezelené živé ploty dobrou alternativou k zahradním plotům ze dřeva nebo kovu, protože pozitivně ovlivňují mikroklima na zahradě.
Bezúdržbové živé ploty
Toužíte po zelené ochraně soukromí, ale nemáte čas na pravidelné stříhání a náročnou péči? Řešením může být bezúdržbový živý plot. Samozřejmě je třeba počítat, že žádný živý plot není úplně bezúdržbový. Bezúdržbové živé ploty jsou obecně vhodným řešením pro ty, kteří se neradi věnují zahradničení nebo na tuto aktivitu jednoduše nemají čas. S živým plotem získáte v zahradě přirozené oddělení prostoru a zajistíte si určitou dávku soukromí. Prostor skryjete před zvědavými zraky sousedů i kolemjdoucích.
I když je výběr dřevin pro tvorbu bezúdržbového živého plotu omezený, stále se můžete rozhodnout mezi několika variantami. Oblíbené mohou být nejen vyloženě okrasné kvetoucí živé ploty, ale i třeba jedlé živé ploty, ze kterých můžete mít hned dvojitou radost.
Stálezelené druhy pro bezúdržbové živé ploty
- Tis červený (Taxus baccata)
- Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)
- Cesmína modrá (Ilex meserveae)
- Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)
Opadavé druhy pro bezúdržbové živé ploty
- Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
- Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii)
- Hloh obecný (Crataegus laevigata)
Péče o živý plot
Během údržby se zaměřte na tvarování živého plotu, abyste jej směřovali přesně tak, jak chcete. Nezapomeňte rostliny preventivně kontrolovat a případně včas odhalit, zda se jim nedaří. Pokud například narazíte na zničené větve nebo choroby, začněte situaci řešit. Okolí živého plotu se rovněž vyplatí zamulčovat. Tímto způsobem totiž efektivně předejdete tvorbě plevelu. Mulč tvoří bariéru, přes kterou se většina plevelů nedostane ke světlu.
Výběr vhodných rostlin pro živý plot podle regionu je klíčový pro to, aby se plot dobře uchytil, prospíval dlouhodobě a skutečně byl „bezúdržbový“. Kombinování více druhů do jednoho živého plotu je výborný způsob, jak dosáhnout přirozeného, pestrého a zdravého vzhledu.
Tabulka: Srovnání vybraných druhů pro živé ploty
| Druh rostliny | Rychlost růstu | Nároky na údržbu | Stálezelený/Opadavý |
|---|---|---|---|
| Sibiřský jilm | Velmi rychlý | Vysoké (zálivka, řez) | Opadavý |
| Ptačí zob | Střední | Střední (řez) | Stálezelený |
| Zerav | Rychlý | Střední (řez) | Stálezelený |
| Tis červený | Pomalý | Nízké (řez) | Stálezelený |
tags: #co #použít #na #živý #plot #druhy