Růže jsou rostliny slunných a teplých stanovišť. Ke svému zdravému růstu potřebují hlubokou, kyprou a humózní půdu pokud možno ve volné poloze, která není ze všech stran proti větru zacloněná.
Výsadba růží
Námi dodávané růže jsou připraveny k sázení. Kořeny zbavíme fólie. Jamka pro rostlinu musí být tak hluboká a široká, aby se kolem kořenů mohla ještě doplnit kyprá zemina. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přitlačíme a dobře zalijeme. Místo očkování musí být přibližně 2 cm pod zemí. Po výsadbě keře dobře přihrneme, aby byly chráněny před vyschnutím a mrazem.
Doba výsadby: Březen až květen a říjen až zámraz, růže v kontejnerech také v létě.
Ať se jedná o podzimní nebo jarní sázení, v každém případě se musí růže řádně přihrnout. Odhrnou se teprve až po úspěšném vyrašení na jaře - nejdříve 4 týdny po výsadbě.
Nikdy nesázíme růže po růžích, neboť půda je po nich vyčerpaná. Teprve po 6 - 8 letech se mohou opět na stejné stanoviště vysadit nové růže. Chceme-li nahradit staré keře růží novými, musíme bezpodmínečně vyměnit zeminu až do hloubky 50 cm. Není přitom důležité, zda tam dříve byly růže jeden rok či více let.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Vzdálenost rostlin: cca. 35 x 35 cm
Výsadba na balkoně
Růže je možné pěstovat v nádobách. Je však nutné vysadit rostlinu alespoň do 25 litrové nádoby a poskytnout ji vhodnou zeminu. Zemina by měla být kyprá, humózní, čerstvá. V průběhu léta je necháme na teplém slunném stanovišti. Pro růže je velice důležitá zálivka.
Na zimu přenesete růže do chladné místnosti, nejlépe s teploutou kolem -1 stupně C. Jestliže chcete nechat rostlinu v zimě venku, jsou důležité následující informace. Při nádobovém pěstování je nutné rostlinám chránit především kořeny. Proto se doporučuje použití predevším silnostěnných nádob, které alespoň částečně chrání rostlinu především v letních měsících proti přehřívání kořenů a v zimě proti nárazovému větru a promrzání. Na zimu je pak nutné i silnostěnnou nádobu s rostlinou ještě obalit a zateplit. K tomuto zateplení je možné použít například i polystyrén.
Hnojení růží
Vyplatí se shromažďovat vlastní zkušenosti podle půdy, klimatu a průběhu počasí. V zimě se osvědčilo pokrytí půdy zetlelou chlévskou mrvou, která se na jaře mělce zahrábne. Letní pokryv půdy kompostem, mulčovací kůrou nebo rašelinou zabezpečí stále stejnou půdní vlhkost. K vlastnímu hnojení na jaře po mrazech použijeme speciální hnojivo na organické nebo minerální bázi.
Dnes už existuje mnoho dobrých speciálních hnojiv pro růže (také na minerální bázi) obsahujících veškeré živiny, kterými nepředstavuje hnojení dle návodu výrobce žádný problém. Po 1.srpnu již nepřihnojujeme.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Ochrana rostlin
Špatné stanoviště je nejčastější příčinou zvýšené náchylnosti rostlin k nemocem. S preventivními postřiky proti houbovým chorobám jakož i proti savým a žravým škůdcům by se mělo začít na jaře po vyrašení a pak je provádět od dubna do září v rozmezí 10 - 14 dnů.
Škůdci a choroby
- Mšice: Mšice sají na listech, špičkách výhonů a mladých poupatech, v době sucha jejich výskyt zesiluje. Ochrana: při silnějším napadení postřik vhodným prostředkem.
- Pilatka dřeňová: Popis poškození: kroucení jednotlivých výhonů směrem dolů. Požerek larvy ve dřeni výhonu. Ochrana: odstřižení napadených výhonů až pod dutou část stonku. Při silnějším napadení postřik systematicky působícími prostředky. Vyžranou chodbičku pilatky snadno nalezneme mělkým vyříznutím výhonu. Napadený výhon je nutno po odstřižení spálit.
- Padlí: Překrytí listů, výhonů a pupenů bělavým houbovým povlakem. Výskyt padlí podporuje nesprávné hnojení (příliš dusíku), studené a vlhké půdy, stinná stanoviště, chybějící pohyb vzduchu (ve vnitřních dvorech a ohraničených zahradách). Ochrana: napadené výhony odstřihnout a spálit. Již vyskytlé napadení padlím se stěží odstraňuje, proto účinnou ochranu poskytují jen preventivní postřiky v týdenních intervalech. Střídáme používané přípravky!
- Černá skvrnitost: Tvoří na povrchu listů okrouhlé, hnědavé až černé skvrny, které vedou při silnějším napadení v pozdním létě a na podzim k předčasnému opadu listů. Takto oslabené rostliny trpí v následující zimě a často chřadnou ještě i v příštím roce. Většina postřiků působí kombinovaně proti padlí i černé skvrnitosti.
Plané výhony: Může se stát, že pod místem očkování vyrazí plané výhony. Rozpoznají se obvykle podle světlejších listů. Musí se bezpodmínečně odstranit! Nejlépe odtržením, ale mohou se také v místě, kde vyrazily, odstřihnout. Půdopokryvné růže, které jsou vypěstovány z řízků, nemívají plané výhony.
Řez růží
Zimní řez: Před vlastním začátkem zimy se všechny výhony zakrátí - podle síly vzrůstu dané odrůdy - na stejnou výšku asi 30 až 50 cm.
Jarní řez: Na konci zimy následuje hlubší řez. Při něm se bezezbytku odstraní všechny.
Řez velkokvětých růží
Zimní a jarní řez jako u velkokvětých růží. Letní řez: Může se provést stejně jako u velkokvětých růží. Kvůli jednotnému působení záhonu a u silněji rostoucích odrůd se doporučuje o něco hlubší stejnoměrné seříznutí.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Zavlažování
Hluboko sahající kořeny růží zabezpečují dostatečné zásobování vodou i při letních teplotách. Bude-li nutná dodatečná závlaha, dbáme na to, že jednorázové důkladné zavlažení (30 l/m2) je užitečné více než denní kropení. Nikdy nezaléváme růže za velkého horka, nýbrž ráno nebo večer.
Zálivka hadicí pod listy je účinnější, chrání poupata a květy a nepodporuje vznik nemocí.
Zimní ochrana
Dobré zakončení výhonů, tedy jejich správné vyzrání, je nejlepší ochranou proti mrazu. Příliš časně založená zimní ochrana působí zcela opačně, výhony se dostatečně neotuží a přijdou do zimy oslabeny. Výhony zakryjeme chvojím nebo netkanou textilií. Keře před zimou přihrneme kompostem nebo zetlelou chlévskou mrvou. Ochráníme tak půdu před vysycháním, izolujeme proti zimě a na jaře po rozhrabání tím i přihnojíme.
Při mimořádně silných mrazech a prudkém slunečním zářením - v nevhodných polohách vždy -chrání před škodami suchem a mrazem do keřů růží volně vložené jedlové nebo borovicové chvojí.
Zimní ochrana stromkových růží
Ohýbání kmínku a přikrytí korunky zeminou bylo, je a zůstává - tam, kde je dostatek místa - nejjistější metodou.
Výběr růží pro živý plot
Jehličnany, buxus, habr a další listnaté stromy a keře - živé ploty jsme zvyklí pěstovat z „tradičních“ druhů a kultivarů. Pokud se pro takový živý plot z rozhodnete, vyberte k výsadbě růži svraskalou (Rosa rugosa). Ta patří mezi tzv. botanické růže a jejím domovem je Dálný východ - Japonsko, Čína a Korea. V živých plotech to růži svraskalé sluší mimořádně - dorůstá výšky až dvou metrů, má husté ostny a tmavě zelené (jako by svraskalé) listy, brzy vytvoří neprostupnou houštinu, kterou od června do září zdobí velké a sladce vonící květy. Ty se s podzimem promění v poměrně velké oranžovočervené šípky bohaté na vitamín C a další zdraví prospěšné látky. Jejich využití je stejné jako u růže šípkové. Růže svraskalá se osvědčí také tam, kde potřebujete vysadit živý plot ve svahu, který vyžaduje zpevnění.
Další tipy pro pěstování růží
- Půda: Růže dobře rostou v hluboké písčitohlinité lehčí, a ne příliš suché půdě, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zalévání má dobře přijímat vodu.
- Stanoviště: Růže nejlépe rostou na slunných stanovištích. Růžím se daří i v krátkodobém stínu vyšších stromů, nesnesou ale přistínění po většinu dne.
- Kombinace s jinými rostlinami: V zahradách se růže nevysazují do bezprostřední blízkosti jahod, salátu a jiné zeleniny nebo keříků drobného ovoce.
Tabulka: Přehled vlastností růže svraskalé (Rosa rugosa)
| Vlastnost | Hodnota |
|---|---|
| Původ | Dálný východ (Japonsko, Čína, Korea) |
| Výška | Až 2 metry |
| Listy | Tmavě zelené, svraskalé |
| Květy | Velké, sladce vonící (červen až září) |
| Plody | Oranžovočervené šípky (bohaté na vitamín C) |
| Použití | Živé ploty, zpevnění svahů, půdopokryvná dřevina |
| Odolnost | Vysoká |
tags: #živý #plot #z #růží #pěstování