Při stavbě domu je volba konstrukčního systému zcela zásadní, a to jak s ohledem na zvukovou izolaci, tak i na tepelnou ochranu budov. Zvláště stropy představují klíčovou součást konstrukce, která ovlivňuje nejen akustický komfort, ale i celkovou energetickou náročnost budovy. Často se zvažují různé materiály a technologie, přičemž do popředí vystupuje srovnání sádrokartonových a keramobetonových stropů, zejména těch od společnosti Heluz.
Akustika a zvuková izolace v budovách
Dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí budovy je zcela zásadní pro pohodu užívání, neboť přibližně 80 % času života strávíme uvnitř budov. Vnitřní prostředí ovlivňuje zdravotní stav člověka - jeho fyzickou i psychickou stránku. Pro návrh budovy by mělo hrát splnění dobrých parametrů vnitřního prostředí, tzv. mikroklimatu, hlavní roli. Tento článek se věnuje části akustického mikroklimatu, které můžeme rozdělit na prostorovou akustiku a ochranu proti hluku. Hluk negativně ovlivňuje lidské zdraví, a to jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém časovém horizontu.
Ochrana proti hluku v budovách je v ČR zakotvena v několika právních předpisech, například ve Stavebním zákonu č. 183/2006 Sb., ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb. nebo v nařízení vlády O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluků a vibrací č. 272/2011 Sb. Konstrukce budov chrání uživatele před účinky hluku z vnějšího prostředí a samozřejmě před účinky hluku mezi jednotlivými prostory uvnitř budovy. Požadavky na zvukovou izolaci jednotlivých typů konstrukcí budov (svislých a vodorovných) udává ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování vlastností stavebních výrobků - Požadavky.
Typy staveb a požadavky na zvukovou izolaci
Z pohledu požadavků trhu a technických požadavků na stavby lze rozdělit typické konstrukce podle typu domu:
- Samostatně stojící rodinný dům
- Řadový dům
- Bytový dům
- Ostatní stavby (ubytovací, administrativní, nemocniční)
Uvedené typové skupiny budov se vyznačují podstatnými rozdíly v požadavcích na zvukovou izolaci konstrukcí, a to zejména vnitřních konstrukcí oddělujících jednotlivé místnosti.
Čtěte také: Srovnání rolet a žaluzií: Výhody a nevýhody
V samostatně stojících rodinných domech se zvuková izolace v praxi příliš neřeší, neboť zatížení hlukem pochází zejména z činností v rámci jedné rodiny a subjektivní vnímání hluku je často akceptováno. Nicméně, rodinný dům může mít i tři bytové jednotky, které obývají různé rodiny. Podle normy ČSN 73 0532 je pak požadavek na dělicí stěnu mezi dvěma místnostmi R´w = 42 dB. Pro porovnání, stěna mezi jednotlivými byty v bytovém domě musí mít zvukovou izolaci R´w = 53 dB, což je rozdíl 11 dB. Pro řadové domy je nejdůležitější zvuková izolace mezi jednotlivými domy, vyjádřená hodnotou R´w = 57 dB. Tyto konstrukce se vždy navrhují jako dvojité.
Při návrhu jednotlivých konstrukcí budovy se podle ČSN 73 0532 musí používat takové konstrukce a stavební výrobky, které mají laboratorním měřením stanoveny ukazatele užitné hodnoty výrobku. Vážená hodnota vzduchové neprůzvučnosti konstrukce odpovídá neprůzvučnosti směrné křivky kmitočtu 500 Hz. Je třeba mít na paměti, že neprůzvučnost, např. stěny oddělující dvě místnosti, je kmitočtově závislá veličina. To znamená, že na nízkých kmitočtech zvuku je neprůzvučnost menší (např. R = 45 dB) a na vyšších kmitočtech vyšší (např. R = 60 dB).
Akustické řešení u pasivních domů Heluz
Nízkoenergetické domy se s oblibou navrhují z cihelných bloků. Pro pasivní domy se zpravidla navrhují obvodové konstrukce s hodnotou součinitele prostupu tepla U ≤ 0,14 W/m2K. K splnění těchto požadavků se nechá navrhnout jednovrstvé zdivo z tepelněizolačních cihel HELUZ Family 2in1 s integrovaným polystyrenem v tl. 50 cm nebo 44 cm. Pro zajištění dobré tepelné pohody se používají stínící prvky oken a pro konstrukci stropů či nosných částí střech lze s výhodou použít keramobetonové stropy, které vynikají výbornou tepelnou akumulací.
Společnost HELUZ otestovala experimentální pasivní dům v Českých Budějovicích, který byl na základě výsledků akustického měření zařazen do kategorie „B“, odpovídající „velmi tichému prostředí“. Obvodový plášť pasivního domu HEUZ TRIUMF je z cihel HELUZ Family 50 2in1, střecha je z panelů HELUZ uložených ve spádu 7° zateplených PIR deskami. Strop mezi 1. NP a 2. NP je ze systému HELUZ MIAKO. Vnitřní stěny jsou z různých tlouštěk broušených cihel. Ve slovním popisu hodnocení konstrukce je uvedeno: „Experimentální pasivní rodinný dům poskytuje za normálních podmínek ochranu proti nesnesitelnému hluku bez omezování a rušení jeho uživatelů“. V reálných podmínkách stavby bylo ověřeno, že dům postavený v cihelném systému HELUZ dosahuje velmi dobré ochrany proti hluku.
Zajímavostí při měření bylo zjištění, že vzduchovou i kročejovou neprůzvučnost konstrukcí může značně ovlivnit vzduchotechnika, respektive šíření zvuku přes vzduchotechnické rozvody. Při návrhu VZT je tomuto jevu nutné předcházet, například vhodným návrhem tlumičů. Pro dosažení kategorie „A“ by bylo vhodné použít akustické cihly pro příčky a zaměnit kročejovou izolaci z elastifikovaného polystyrenu za minerální vlnu.
Čtěte také: Štuk vs. stěrka: Kompletní srovnání
Akustika u řadových a bytových domů
Složitější situace nastává při navrhování řadových domů s důrazem na malou zastavěnou plochu. Je potřeba řešit kombinaci požadavků na zvukovou izolaci, tepelnou ochranu, statiku, architekturu a vnitřní dispozici. Z pohledu zvukové izolace je nejdůležitější konstrukcí ta, která od sebe odděluje jednotlivé domy. Základním požadavkem je oddělit konstrukce domů od základů až po střechu. Pro tyto konstrukce se v systému HELUZ nabízí systémová skladba z cihel HELUZ AKU 17,5 MK doplněné minerální vlnou tl. 50 mm. Celková tl. konstrukce bez omítek je 400 mm. Laboratorní hodnota vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw = 62 dB. Požadavek na stavební hodnotu vážené vzduchové neprůzvučnosti je R´w = 57 dB, což poskytuje dostatečnou rezervu 5 dB.
U bytových domů je situace nejsložitější. „Nejexponovanější“ konstrukcí je stěna oddělující dva byty. Tato stěna musí být dostatečně únosná, požárně odolná, zvukově izolační, cenově příznivá a co nejtenčí. Pro splnění požadavku na zvukovou izolaci je třeba dosáhnout hodnoty R´w ≥ 53 dB. Norma ČSN 73 0532 zohledňuje typ konstrukčního systému při základním návrhu konstrukcí přes korekci šíření zvuku vedlejšími cestami. Pro mezibytovou stěnu ve zděném systému je k = 2 dB, pro zděné vyzdívky v železobetonovém skeletu je k = 2-5 dB a pro lehké dělící konstrukce např. sádrokartonové ve skeletových stavbách je k = 4-8 dB. S ohledem na tuto skutečnost je možné navrhovat stěny z tzv. akustických cihel zděných výlučně na maltu šířky nejméně 25 cm, např. HELUZ AKU 25 MK.
V případě mezibytových stěn je třeba minimalizovat provádění zásahů do zdiva pro technické instalace. Do stěn lze navrhnout elektroinstalace, přičemž je třeba počítat se snížením neprůzvučnosti stěny o 0,5 dB. Provádění vodovodních a jiných instalací je nepřípustné. Každý projekt bytového domu by měl obsahovat akustickou studii, aby se minimalizovalo riziko nesplnění základních požadavků na zvukovou izolaci konstrukcí. Na stavbě s cihlami HELUZ AKU 25 MK s oboustrannou sádrovou omítkou a osazenými elektroinstalačními krabicemi byla naměřena hodnota R´w = 53 dB.
Srovnání sádrokartonových a keramobetonových stropů
Při stavbě domu je důležité zvážit volbu materiálu pro stropy. Mnoho stavebníků váhá mezi sádrokartonovými a keramobetonovými stropy, například od společnosti Heluz.
Sádrokartonové stropy
Největším trumfem sádrokartonových a sádrovláknitých příček je suchá výstavba, která se obejde zcela bez mokrých procesů. Rozměry i hmotnost desek umožňují snadný převoz, jednoduchou manipulaci a montáž, kterou zvládne i jedna osoba. Existují sádrokartonové desky s univerzálním použitím nebo se zvýšenou odolností proti vodě či požáru. Obecně se sádrokartonové desky hodí spíše pro suché, trvale vytápěné stavby. Desky odolné proti vodě a sádrovláknité desky si ovšem s vlhkostí poradí. Montovat se dají snadno a rychle jak na pevné, tak i na dřevěné konstrukce.
Čtěte také: Bílé dveře do interiéru: Který materiál je ten pravý?
Příklad z praxe ukazuje, že svépomocný stavebník Lukáš Čapek se při stavbě svého bungalovu rozhodl pro sádrokartonové stropy. Nicméně, v rozhovoru přiznal, že by si je znovu nevybral. V té době mu investice do keramobetonového stropu připadala zbytečná. Po pokládce sádrokartonu ale zjistil, že cenově se velmi přiblížil druhé variantě. Navíc byla pokládka sádrokartonu poměrně pracná a přidaly se problémy s parotěsnou fólií. Nad plochu 150 m2 je navíc nutné získat certifikát, a tak je nutné si nechat strop položit specializovanou firmou. Díky sádrokartonovým stropům nemohl Lukáš zatím udělat izolaci stropu, protože ještě bude dělat kastlíky na světla a rozvádět rozvody vzduchu, a v domě je tedy zima. Lukáš by příště volil keramobetonové těžké stropy, které nejsou tak pracné.
Keramobetonové stropy Heluz
Keramobetonové stropy, jako je systém HELUZ MIAKO, vynikají výbornou tepelnou akumulací a jsou vhodné pro použití v nízkoenergetických a pasivních domech. Stavebník Lukáš Čapek uvažoval o keramobetonovém stropu od Heluzu, ale nakonec zvolil sádrokarton. Zpětně však litoval svého rozhodnutí, neboť keramobetonové stropy by mu ušetřily práci a potenciální komplikace s parotěsnou fólií a certifikací.
Doplňkové materiály pro příčky
Pokud chcete větší místnost trvale rozčlenit na menší části, je důležité zvolit vhodný materiál. Rozdíl spočívá nejen ve vlastnostech jednotlivých materiálů, ale také v technologii výstavby.
Zděné příčky (cihly a pórobeton)
Zděné příčky jsou považovány za pevnou a trvalou hodnotu. Pálené cihly (ať už plné cihly, nebo keramické tvárnice) nepodléhají zkáze a životnost zdiva je několikanásobně delší. Nevýhodou je, že při stavbě dlouho vysychají a musí se omítat. Také z pohledu zvukové izolace, jak je uvedeno v tabulce níže, nemají nejlepší parametry.
Nejtenčí příčkou, která splňuje požadavky normy na akustické příčky v hotelech, penzionech, školách a nemocnicích, je zvukoizolační příčka Supertherm AKU 14 P+D (tloušťka 14 cm, výrobce Heluz), která se uvnitř vylévá cementovou maltou nebo betonem. Ještě kvalitnějšího parametru vážené laboratorní neprůzvučnosti (RW = 52 dB) dosahuje příčka Porotherm 19 AKU, ovšem za cenu zesílení stěny o 5 cm. Pravý opak - příčku tloušťky pouhých 8 cm - nabízí velkoformátová cihla Porotherm 8 P+D s neprůzvučností omítnutého zdiva RW = 39 dB.
Dalším materiálem, který přichází v úvahu, je pórobeton, prodávaný pod obchodním názvem Ytong (výrobce Xella CZ). Přesné příčkovky Ytong mají ve srovnání s keramickými příčkovkami nižší objemovou hmotnost a větší variabilitu. Skvěle tepelně izolují a při větší tloušťce mají navíc schopnost akumulovat teplo. Materiál vykazuje vysokou požární odolnost i pevnost v tlaku, je snadno opracovatelný, ekologicky nezávadný a ve všech směrech má stejné technické vlastnosti. Díky tomu, že dokáže přirozeně regulovat vlhkost vzduchu v interiéru, vytváří zdravé a příjemné klima. Povrchová úprava (omítání) vyžaduje dodržení technologického postupu. Předností prefabrikovaných příčkových dílců Ytong je snadná a rychlá montáž, stejně jako možnost budoucích změn či odstranění příčky.
Sendvičové konstrukční a izolační panely
Pro suchou a mimořádně rychlou výstavbu příček jsou určeny sendvičové konstrukční a izolační panely. Jedná se o velkoformátové, snadno přestavitelné panely s tepelnou a zvukovou izolací, které se vkládají do systému dřevěných či ocelových profilů.
| Typ příčky | Tloušťka (cm) | Vážená laboratorní neprůzvučnost RW (dB) | Výrobce |
|---|---|---|---|
| Supertherm AKU 14 P+D (s vylitím maltou/betonem) | 14 | 42* | Heluz |
| Porotherm 19 AKU | 19 | 52 | Wienerberger |
| Porotherm 8 P+D | 8 | 39 | Wienerberger |
| HELUZ AKU 17,5 MK + minerální vlna 50 mm (celková tloušťka bez omítek) | 40 | 62 | Heluz |
| HELUZ AKU 25 MK | 25 | 53* | Heluz |
| * Hodnota R'w (stavební vážená vzduchová neprůzvučnost) pro daný typ konstrukce s ohledem na normové požadavky. | |||
tags: #sádrokarton #heluz #srovnání