Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Zateplení fasády domu je jedním ze způsobů, jak snížit energetickou náročnost budovy a účty za energie. Obvodovými stěnami se totiž může ztrácet až 35 % veškerého tepla. Zateplení fasády polystyrenem je ověřený způsob, jak zlepšit energetickou efektivitu domu, zvýšit komfort bydlení a zároveň ochránit konstrukci stavby. V současnosti nejčastěji používanou technologií zateplování bytových a administrativních budov jsou kontaktní zateplovací systémy, tzv. ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems).
1. Příprava podkladu
Správná příprava podkladu je klíčová pro úspěšné zateplení fasády. Podklad, na který se bude lepit polystyren, musí být suchý, čistý, zbavený prachu i hrubších částic, odmaštěný a především soudržný. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Důležitá je soudržnost podkladu.
Zdivo doporučujeme důkladně očistit tlakovou vodou (tzv. vapkou), která efektivně odstraní nečistoty, prach, mech a zbytky starých nátěrů. Po čištění je nutné nechat zdivo důkladně vyschnout. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pakliže se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny.
Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Toho docílíte aplikováním penetrace, která je běžně dostupná ve stavebninách.
S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích. Odmontujte všechny fasádní prvky, které mohou bránit zateplování (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.
Čtěte také: Jak správně postavit plot z pletiva?
Chyby při přípravě podkladu:
- Nevhodný či neupravený podklad stěny pro zateplování: Lepit tepelnou izolaci na uvolněnou či jinak poškozenou fasádu je velká chyba, která se dříve nebo později vymstí. Hrozí opadávání izolace či šíření plísní pod povrchem zateplení.
- Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém: Pokud je stavba vlhká, je třeba provést řádnou hydroizolaci. Pokud by se tak nestalo, problémy s vlhkostí se po zateplení mohou ještě zhoršit.
- Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý a pevný, bez prachu, mastnot, plísní, výkvětů, trhlin, puchýřů a odlupujících se míst. Doporučuje se proto podklad omýt tlakovou vodou. Starou nesoudržnou omítku je nutné odstranit. Stabilní omítky stačí zpevnit penetrací.
- Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení.
- Pozor také na lepení izolantu na izolant. Pokud je to nevyhnutelné, musí se dodržovat pravidla dodavatele materiálu.
2. Založení zateplovacího systému
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Pro vyrovnání případných nerovností použijte vymezovací podložky. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu.
U kontaktního zateplovacího systému jsou přípustné 2 varianty založení izolantu. První za pomocí zakládací latě a druhá namontováním zakládacího profilu. V praxi je více používaná druhá metoda. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
Fasáda se zatepluje od soklu směrem nahoru. Sokl je umístěn několik desítek centimetrů nad okolním terénem a vytváří základ pro zateplení fasády polystyrenem. Soklová lišta je vyrobená z pozinkovaného plechu, má tvar písmene L a na vnější straně je vybavena okapničkou, která slouží pro odvod vody stékající po fasádě domu. Zakládací soklová lišta se na stěnu montuje pomocí vrutů se zatloukacími hmoždinkami v rozteči cca 40 cm. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu.
Chyby při založení zateplovacího systému:
- Nevhodná volba materiálů může znehodnotit investici do zateplení. Chybou je proto kombinace zateplovacích systémů různých výrobců či nedodržení výrobcem doporučených postupů a materiálů.
- Zateplení by mělo být prováděno vždy na základě projektové dokumentace včetně řešení detailů a ve skladbách stanovených výrobci zateplovacího systému. Renomovaní výrobci proto dodávají kompletní zateplovací systémy, tedy nejen izolační materiály, ale i související materiály, jako jsou například zakládací profily, kotvy či lepidla.
- Hrubou chybou je například aplikace nasákavých izolačních materiálů v základové části stavby. Do výšky 300 mm od povrchu země se zásadně používají nenasákavé izolanty z extrudovaného polystyrenu (XPS), nebo perimetrického polystyrenu se sníženou nasákavostí.
- U vícepodlažních staveb je nutné dodržet protipožární požadavky v souladu s normou ČSN 730810, včetně požadavků na správné protipožární založení. Pokud není k izolaci použita nehořlavá minerální vlna, musí se u vícepodlažních staveb aplikovat nehořlavé protipožární izolační pásy, které mají zabránit šíření požáru. Stavby vyšší více než 22,5 metrů musí být zatepleny pouze nehořlavou izolací, nejčastěji minerální vatou.
3. Lepení polystyrenu
Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru, a to vždy od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem.
Lepicí tmel se na desku nanáší ve formě obvodového rámečku a 2 až 3 terčů („buchet“) uvnitř plochy. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu.
Čtěte také: Postup pro natažení pletiva
Nalepte fasádní izolaci. V případě polystyrenu EPS 70F nebo šedého fasádního EPS jsou desky ve formátu 1000x500mm. Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca. 5cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Jeden terč do 1/3 izolační desky. U desek z minerálních vláken (fasádní vaty) počítejte s větší nasákavostí lepícího tmelu.
Izolační desky lepte vždy od spodu nahoru, od zakládací lišty ve vodorovných řadách (podobně, jako se staví z cihel). U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára. Nezapomeňte v rozích v každé druhé řadě izolačních desek nechat přesah desky přes roh budovy, který se rovná tloušťce polystyrenu, aby do sebe izolace z na sebe kolmých fasád pěkně zapadla. Desky klaďte v řadách vodorovně na vazbu tak, aby ve svislém směru nevznikla průběžná spára.
Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.
Chyby při lepení tepelné izolace:
- Častou chybou je nesprávné nanesení lepidla na plochu izolace či aplikace izolace v nevhodných podmínkách: v zimě nebo naopak na přímém slunci. Vlivem teplot se může izolace smršťovat a roztahovat, což může vést ke vzniku trhlin či vyboulenin.
- Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů.
- Lepidlo by mělo pokrývat desku minimálně ze 40 %. Na 60 % se navyšuje lepicí plocha v případě aplikace izolace v oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde se počítá s kotvením hmoždinek pouze do plochy desky (bez kotvení okrajů).
- U minerálních vln s kolmou orientací vláken se používá celoplošného lepení, vždy ale dle pokynů konkrétního výrobce zateplovacích systému.
- Lepení tzv. „na buchty“ je nepřípustné, protože fixování desek k fasádě je nedostatečné. Při následném kotvení do nepodlepených míst dochází k deformaci desek a za deskami vzniká mezera, která vytváří „komín“, který může zásadně usnadnit šíření požáru.
- Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C.
- Vždy je nutné používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované pro příslušný zateplovací systém. Použití jiných výrobků je nepřípustné, protože by nemusely správně fungovat a na celý systém by již neplatily záruky.
4. Kotvení izolačních desek
Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Zpravidla se používají minimálně 4 kusy talířových hmoždinek na 1 m2 plochy, tedy 2 kusy na jednu polystyrenovou desku o rozměrech 0,5 x 1,0 m.
Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Talířová hmoždinka může být umístěna na povrchu polystyrenové desky, příp. ji lze zapustit cca 20 mm pod úroveň horní plochy polystyrenu a následně ji zaklopit polystyrenovou zátkou. Pro eliminaci tepelných mostů se používá tzv. zápustná montáž.
Čtěte také: Drátěný plot: správné napnutí
Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Rozmístění hmoždinek závisí na výšce stavby, typu podkladu a izolantu. Obvykle se používá minimálně 6 kusů na m², umístěných v rozích a středech desek, vždy přes lepicí tmel.
Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran. Izolační desky ukotvěte vhodnými talířovými hmoždinkami. Rozdělují se podle typu podkladu do tříd A - beton - kámen, B - plná cihla, C - děrované cihly, D - lehčený beton, E - pórobeton.
Chyby při kotvení:
- Nedostatečné kotvení: Extrémní počasí, například vichřice nebo přívalové deště, mohou zateplení vystavit zatěžkávací zkoušce. Obstojí jen dobře ukotvená izolace. Proto je vhodné si nechat na zateplení připravit od odborné firmy projekt, který bude obsahovat i kotvící plán.
- Počet hmoždinek by měl být proto v souladu s normou ČSN 73 2902, respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny, a brát ohled na umístění objektu v terénu. Jinak se bude namáhána fasáda městského domu v Praze a jinak fasáda horské chalupy v otevřeném terénu.
- Počet hmoždinek může být podle zatížení u desek z minerální izolace o rozměru 600 x 1000 mm 5 až 12 kusů na metr čtvereční. Před návrhem počtu hmoždinek je vhodné udělat tzv. výtažné zkoušky.
- Důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. Podle ČSN 73 2902 se kotví všechny desky (EPS i minerální vaty) zásadně v T stycích a v ploše. Odolnost minerálních izolací vůči protlačení hlavy hmoždinky dovnitř izolantu je větší v těle desky než na jejích hranách.
- V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zvolit vhodnou velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR 10 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 - 110 mm, pevnostní třídy TR 7,5 talířkem 90-110 mm a minerální vlny s kolmým vláknem (TR 80) talířkem o velikosti 140 mm.
- Chybné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit správně provedenou zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů. Pro zapouštění se používají k tomu určené hmoždinky včetně příslušných systémových nástrojů a izolačních zátek.
5. Vyrovnání a broušení fasády
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír.
Spáry do 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Spáry do 5 mm je možné jednoduše vyplnit PU montážní pěnou, která je určena přímo pro kontaktní zateplovací systémy. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády.
Přebruste celou plochu do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
6. Použití lišt a profilů
Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.
Používají se především k vyztužení rohů, koutů a napojení na okenní a dveřní otvory, zajišťují také správný odvod vody, umožňují dilataci větších ploch a pomáhají předcházet vzniku prasklin v kritických místech. Veškeré fasádní profily a lišty je nutné instalovat ještě před nanesením výztužné (armovací) vrstvy.
Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.
7. Armovací vrstva (Perlinka)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Armovací vrstva (tzv. stěrka) je důležitým krokem, který zajišťuje pevnost a dlouhodobou ochranu zateplení.
Perlinka je sklotextilní výztužná tkanina (mřížka) tl. cca 0,5 mm s velikostí ok 3,5 x 3,5 mm, která je určena především pro montáž na vnější zateplovací systémy. Perlinka má vysokou pevnost v tahu a zabraňuje tak tvorbě trhlin na fasádě.
Montáž perlinky probíhá následovně: na polystyren, který je řádně ukotven a srovnán do roviny, se nanese krycí stěrková hmota doporučená výrobcem zateplovacího systému. Stěrka se nanáší v tloušťce několika milimetrů, zpravidla 2 - 5 mm, a to pomocí ocelového hladítka.
Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno).
Než stěrková hmota zaschne, vtlačí se do ní zmíněná perlinka, opět pomocí ocelového hladítka. Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm. Do stěrkové hmoty vtlačte armovací tkaninu - perlinku tak hluboko, aby byla z obou stran krytá stěrkovou hmotou. V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm.
Stěrku je nutné provádět ve dvou vrstvách - první vrstva slouží k usazení tkaniny, druhá, tzv. srovnávací, se aplikuje po částečném zavadnutí první, ideálně po několika hodinách. Perlinka musí být z obou stran krytá stěrkovou hmotou, proto se po zavadnutí první vrstvy tmelu, nanese druhá vrstva v tloušťce několika milimetrů (3 - 5 mm) a nechá se zaschnout.
Pro zpevnění rohů, kde hrozí jejich uražení, se používají speciální výztužné rohové PVC lišty s výztužnou tkaninou, která slouží pro napojení perlinky na perlinku v ploše fasády. Osazení výztužných profilů doporučujeme nejen na rozích budovy, ale i na rozích ostění oken, a zejména vrat a dveří.
8. Penetrace
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky.
Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrace by měla být probarvená do odstínu fasádní omítky. Díky vrstvě penetrace se znatelně sníží savost fasády. Aplikujeme ji ale až poté, co veškeré natažené lepidlo zaschne. Stejné je to i později s omítkou: pokud penetrace důkladně neproschla, není ještě na omítnutí zdí ten správný čas.
Penetraci na fasádu nanášíme válečkem nebo stěrkou v rovnoměrných vrstvách podle návodu u penetračního nátěru.
9. Aplikace finální omítky
Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah.
Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Finální omítka je poslední vrstvou celého zateplovacího systému, která dotváří finální vzhled domu, ale zároveň chrání dům před povětrnostními vlivy a vlhkostí.
Nejčastěji se používají silikonové omítky, které se vyznačují vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům a dlouhou životností. Některé typy nabízejí i samočisticí schopnost. Omítku je potřeba natahovat v jednom zátahu na celou plochu stěny, aby nevznikaly viditelné spoje. Aplikace probíhá odshora dolů, a po nanesení se omítka upravuje do finální struktury - točivými nebo posuvnými pohyby hladítkem.
Konečným krokem je nanesení fasádní omítky hladítkem. Fasádní omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit.
10. Dodatečné kotvení a detaily
Po dokončení omítky přichází na řadu dodatečné kotvení funkčních prvků, jako jsou dešťové svody, hromosvody nebo zakončení nopové fólie. Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy.
Pro bezpečné a těsné ukotvení svodů doporučujeme hmoždinku ZOFITHERM HS, která se šroubuje přímo do izolace. Je vybavená pěnovým těsněním a barevnou krytkou, takže výsledný spoj je pevný, vodotěsný a ladí s fasádou. Pro připevnění vedení hromosvodu použijte podpěru ZOFITHERM HP, která se instaluje přímo do izolace bez nutnosti vrtat až do zdiva.
ZOFITHERM LNF je hliníková ukončovací lišta, která chrání soklovou část fasády a zároveň slouží jako elegantní zakončení nopové fólie. Lze ji kotvit jak do izolace tak přímo do zdiva. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
Když je penetrace na svém místě a zcela zaschlá, je téměř čas pustit se do omítky. Někdy se ale vyplatí s finálním krokem vyčkat. Třeba když se kolem domu ještě pracuje nebo když jsou za rohem zimní měsíce. Dokud je kolem domu ještě živo, hrozí, že se vám nová omítky ihned poškodí, ušpiní nebo zapráší. To jí uškodí mnohem více, než lepidlu a penetraci, kterým nevadí ani prach ani nízké zimní teploty. Když pak práce kolem domu skončí nebo začne jaro, naneste na dům stejným způsobem pro jistotu ještě jednu vrstvu penetrace. A až i tato vrstva zaschne, je čas pustit se do finiše.
Chyby při zateplení a doporučení
- Nedostatečná tloušťka izolace: Méně než 15 cm izolantu se nevyplácí. Cenový rozdíl mezi 15 a 22 cm tlustou izolací je totiž s ohledem na realizační náklady a možné tepelné úspory zanedbatelný. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální. Tloušťka izolace se tedy může u jednotlivých typů budov lišit. Odvíjí se od materiálu a tloušťky zateplované stěny. Proto by zateplení měla navrhnout odborná firma, která přesně spočítá správnou tloušťku s ohledem na typ stavby a plánované tepelné úspory.
- Absence dozoru a snaha si vše udělat svépomocí: Byť se může zdát zateplování jednoduchým pracovním úkonem, není to pravda. Chyb lze udělat celou řadu a tím pak znehodnotit celou investici. Při dodržení postupů bude zateplení spolehlivě sloužit celá desetiletí. Pokud nechcete zbytečně chybovat, vyžádejte si od dodavatele zateplovacího systému doporučený technologický postup, který každý solidní dodavatel nabízí. Tam jsou všechny realizační kroky popsány, a stavební firma je musí dodržovat. Dodržení technologického postupu je také podmínkou pro uplatnění záruky. Závěrečným doporučením je si pro zateplení zajistit technický dozor. Ten by měl dohlédnout na všechny fáze zateplení a zabránit vzniku zbytečných chyb. Dozor by měl být vybrán stavebníkem, nikoli realizační firmou.
Zateplení sklepních stěn
Zvnějšku se sklepní stěny izolují většinou jen při sanacích. Většina sklepů ve staré zástavbě není vytápěná. Jestliže se sklep nepoužívá k bydlení, stačí strop polepit na spodní straně izolačním materiálem. Jinak je tomu, když se má vytvořit obytný prostor. Potom se nevyplatí dávat chybějící izolaci nákladně a náročně na vnější stěnu, protože byste museli odebrat zeminu až k základům.
Pro sklepní stěny, které sousedí se zemí, doporučujeme minimální tepelnou ochranu 0,38 W/m2K. Toho docílíte například 120mm vnější izolační vrstvou s izolačním materiálem STV 035. Nutno brát opět v úvahu materiál a tloušťku stávající zdi. U novostaveb se dnes sklepní stěny tepelně izolují zvenčí. Hovoří se o takzvané obvodové izolaci.
Vnitřní zateplení sklepních stěn se musí provést parotěsně, protože vnější strana trvale vlhne zeminou. Tam nic nevyschne. Také v suchých sklepech byste pro jistotu měli obvodové zdi na jejich vnitřní straně nejdříve izolovat proti vlhkosti, například izolační stěrkou, kterou jednoduše natřete. Jako izolace se hodí vlhkovzdorné desky z tvrdé pěny, například z extrudovaného polystyrenu.
Tyto izolační desky jsou také relativně odolné vůči vodní páře, takže paropropustná fólie už většinou nebývá nutná. Pro jistotu byste se však měli u prodejce stavebních materiálů nebo výrobce izolačních materiálů informovat, zda se paropropustná fólie doporučuje či ne.
Zelené tvrdé pěnové desky z extrudovaného polystyrenu můžete lepit lepicím tmelem přímo na stěnu. Mají drážku a péro, a proto do sebe zapadnou. Lepicí tmel naneste v polštářcích na zadní stranu desek z extrudované tvrdé pěny. Tím se dají srovnat i menší nerovnosti stěny. Na uschlou izolaci nalepíte vlhkovzdorné izolační desky s bitumenovými polštářky. Hrany izolačních desek bývají většinou opatřeny drážkou a pérem.
Jestliže má místnost okno, měli byste rovněž izolovat špalety. Vzhledem k tomu, že povrchová teplota neizolovaných špalet je nízká, hrozí zde nebezpečí kondenzační vody. Pokud stěnu hodláte obložit nebo štukovat, po celé ploše vložte do vrstvy stěrkového tmelu armovací tkaninu - perlinku. Nyní už můžete obkládat.
Když sklepní místnosti přestavujete na obytné, potom by rovněž podlaha měla dostat nové zateplení a izolaci. Budete tak chráněni před vlhkostí a chladem. Také zde můžete podlahu natřít izolační stěrkou anebo na ni nastudeno přilepit těsnicí fólii. Na to přijde tenká vrstva tepelné izolace, rovněž z vlhkovzdorných desek z tvrdé pěny. Potěr je nejlepší provést suchou cestou.
tags: #cim #natahnout #steny #z #polystyrenu