Hliněné omítky jsou v interiérech čím dál oblíbenější díky svým jedinečným vlastnostem a přirozenému vzhledu. Ačkoliv pracovní postupy omítání hliněnými materiály se zase tak moc neliší od klasického omítání vápenocementovými materiály, finální úpravy a malování hliněných omítek vyžadují specifický přístup a znalosti.
Spousta lidí se na finální omítky dívá jen jako na barvu. Chceme bílé, nebo chceme zelené, ale málokdo se dívá na to, že různé série podle toho, z čeho jsou vyrobeny, také na člověka různě působí.
Přirozené Vlastnosti a Estetika Hliněných Omítek
Nejčastější omítky jsou hnědé. Všichni výrobci vyrábějí z hnědé cihlářské hlíny a do ní se přidává obyčejný písek. Vzhled té omítky je takový rustikální, zašedlý a působí to jak pískovec. Když se na to člověk podívá, hled z toho čiší, že je to hlína, je to nádherné. Mají trochu nevýhodu, že na jedné stěně je to nádhera, ale když se udělá celá místnost, tak je to příliš tmavé. Proto se spousta výrobců snaží vytvořit bílé nebo světlé omítky.
V té chvíli se musí nahradit písek třeba mramorem, hnědou hlínu musí nahradit čisté hlíny, které se těží z větších hloubek a jsou hůře zpracovatelné. Většinou to jsou kaoliny a ty mají problém se soudržností. Další trend tedy je, u světlých barev to rozdělovat na přírodní a pigmentované hlíny. U té hlíny je jejich barva taková nejistá, nejasná, třeba jestli je to zelená nebo hnědá, ale vypadá to přirozeně.
Hlína byla od pradávna při zpracování zdobena. Hlína je dobře tvarovatelný materiál u kterého se dá pozdržet vyschnutí (udržet zpracovatelnost) i po řadu dní až týdnů. Existuje celá řada technik, kterýma lze hliněné omítky zdobit. Většina z nich byla využívána po staletí v různých kulturách a je čistě na osobním naturelu a požadovaném efektu, který zvolíte. Mnohé se dají vzájemně kombinovat a tím dosáhnout ještě výraznějšího efektu.
Čtěte také: Materiály pro suchý pastel na sololitu
- Plošná struktura: Do povrchu omítky se vytváří nějakým nástrojem plošná struktura.
- Odhalený podklad: Část či celá stěna není pokryta omítkou a je tak viditelně ponechán její podklad.
- Prostorové reliéfy: Je využití plastičnosti hlíny pro vytvoření prostorových reliéfů (soch) a poloreliéfů (plastických kreseb). Existuje vícero technik, pomocí níž lze vytvořit i značně odvážné a vzdušné konstrukce. Jiným zdrojem plastik může být použití dětských báboviček, které "přilepíte" na stěnu.
- Malby z barevných omítek: Různě barvené omítky se využívají k vytváření maleb. Existuje mnoho technik jak toto udělat. Můžete pomocí malířské pásky vyčlenit prostor do kterého nanesete omítku a tak vytvořit kresbu složenou s ostře přecházejících barevných ploch. Nebo můžete využít vzájemného mísení omítek.
- Reliéfní kresba: Do omítky lze pomocí vykružovátka pro keramiky vytvářet reliéfní kresbu, kontrast vzniká nejen prostorovou linií, ale i nehlazeným povrchem v kresbě. Tato kresba se zvýrazní, pokud máme pod vykrajovanou omítkou vyschlou omítku jiné barvy, která v kresbě vystoupí.
- Otisky: Do omítky lze před jejím zaschnutím obtisknout cokoliv, co klade dostatečný odpor.
- Leštěný povrch: S pomocí přídavku vápna do hliněné omítky a následným hlazením lze dosáhnout hladce leštěného povrchu, který částečně odolá i vodě.
- Trhliny jako struktura: Finálové (štukové) hliněné omítky jsou přirozeně bez trhlin. Zvýšením podílu jílu či tloušťky nanesené vrstvy lze docílit trhlin v povrchu omítky. Vzniká tak určitá struktura, která může být záměrně ponechána.
I jemnou omítku lze vytvořit z místních zdrojů za použití jemnějších písků. Ovšem pakliže neplánujete tyto omítky opatřit nátěrem, tak jemnou hliněnou omítku míchanou svépomocí nedoporučuji. Důvod je prostý. Nejste schopni bez velkých znalostí vymíchat materiál, který by byl dostatečně tvrdý a soudržný. Proto všem doporučuji jemnou hliněnou omítku zakoupit u výrobce, hlavně ty barevné - dekorativní.
Volba Nátěru a Jeho Dopad na Vlastnosti Hliněné Omítky
Michal Navrátil, výrobce a vývojář hliněných omítek, se vyjádřil k možnostem finálního dokončení: "U té hlíny je jejich barva taková nejistá, nejasná, třeba jestli je to zelená nebo hnědá, ale vypadá to přirozeně. Pak ale někdo chce třeba čistou modrou, a to se dělá tak, že do bílé barvy se dá pigment."
Dále vysvětluje rozdíl: "Tady mám dva druhy omítek, je to stejná série, stejné složení. Tady mám hlínu v různých přirozených barvách, a tady je přidaný pigment, byť i přírodního původu. Když ale přidám ten pigment, mám sice dokonalou barvu, ale v té chvíli pocitově já úplně vypadnu z toho, že se dívám na hlínu, byť by ten odstín byl přirozený. A v tom je ten rozdíl."
Případná výmalba hliněných omítek (by měla být považována za trestný čin) se provádí vápnem, kaseinovými, hliněnými nebo silikátovými barvami, které povrch omítky tolik neuzavřou, ale zpevní a ochrání. Bohužel nátěr může u někoho vyvolat pocit obyčejné omítky opatřené nátěrem. Skutečnost, že pod nátěrem je schovaná příroda, která už nepracuje pro Vaše blaho, víte pouze Vy a i Vám se po čase může stát při pohledu na natřenou stěnu, že prostě pozapomenete, jaký poklad jste pod nátěr schovali...
Když se zeptáme, zda je vhodné použít nějaký nátěr, odpověď Michala Navrátila je jasná: "Já osobně si myslím, že nátěry na hliněnou omítku nepatří. Tím se zabijí všechny vlastnosti, které má hlína, které mi dává do toho interiéru. Hlína je živá, má v sobě život, mikroorganismy, ovlivňuje celé prostředí. Ale ona ho neovlivňuje, že jen mění vlhkost. Pak kdybych použil prodyšný nátěr, vše by bylo v pořádku. I třeba nějaký hliněný nátěr?"
Čtěte také: Průvodce přípravou a malováním stěn
Vysvětluje: "Hliněný nátěr není o hlíně. Takže bych si měl dobře utřídit priority. To je to nejhorší. Vzhledově je to nádherné, sám to mám rád, vytváří struktury, na hlíně to vypadá moc hezky. Takže to bude fungovat z hlediska vlhkosti, ale všechny ostatní vlastnosti a vlivy na mikroklima to potlačí."
Příprava Podkladu Před Malováním Hliněné Omítky
Pokud chcete pouze dekorativní omítku z hlíny a nehodláte hrubovat, pouze aplikujete jemný hliněný štuk, tak doporučuji místo hrubé hlíny povrch před finálkou podtáhnout jemnou hliněnou omítkou ekonom v tl. cca 5mm.
V každém případě neomítat na malbu, je potřeba povrch min. oškrábat až na původní jemnou omítku, aby se otevřely póry. Povrch ometeme, nejlépe vysajeme, případně opláchneme-navlhčíme vodou, aplikujeme přilnavostní nátěr a můžeme omítat. Oškrábání malby by mělo být min. hloubkové. Pro perfektní odstranění malby z větších ploch se většinou používá flexka 125 s diamantovým brusným kotoučem na beton. Protože se při práci hodně práší, je praktické použít nástavec s odsáváním prachu a připojit vysavač.
Při rekonstrukci se často stane, že si zákazník zamiluje hliněnou omítku v interiéru, ale stěny už má namalované. Než začnete cokoliv nanášet, je potřeba zjistit, jaký typ malby na stěně máte. Pokud se malba při dotyku stírá, práší nebo „špiní“ ruku, je potřeba ji odstranit. Hloubková penetrace proniká do podkladu jen omezeně, ideálně by měla projít přes zbytky malby až do samotné omítky. pak je povrch jako podklad pro další vrstvy v pořádku a nemusíte s ním nic dělat. Na pevnou malbu můžete přímo použít přechodový můstek HAG-QB od firmy QUICK-MIX.
Před omítáním se musí do povrchu vetřít jílová voda (jíl 1:2 voda) nejlépe molitanovým hladítkem nebo šterkou a ještě na mokrý podklad nanášíme ekonom.
Čtěte také: Dokonalé rohy při malování sádrokartonu
Specifika Bílých a Světlých Hliněných Omítek
Existuje bílá hliněná omítka? Hliněné omítky se pomocí směsi pigmentů a jílu už dostávají k bílé barvě. Čistě/sněhově bílá to ovšem nebude. Hliněnou omítku můžete překrýt bílou barvou. Ztratí svůj hliněný půvab a už nepoznáte, že jde o hliněnou omítku, ale obarvit na bílo jde.
Když se zeptáme na světlé finální hliněné omítky, Michal Navrátil dodává: "Potom jsou omítky vyráběné z mramoru. Ve chvíli, kdy do omítky z čisté hlíny přidám čistý mramor, jen kombinace těchto dvou materiálů, už ta omítka nemusí vypadat jak čistě hliněná. Není to jen barvou, i pocitově. Můžu takovou omítku dát na celou stěnu, do celého prostoru, ale bude to na mě působit už jinak. Tohle je dobré si uvědomit, že každý druh omítky působí jinak. Některé typy jsou vhodné do moderních interiérů, jiné zase do rustikálních, do slaměných domů, nebo i do historických objektů."
Péče a Opravy Hliněných Omítek
Michal Navrátil o péči o omítky v čase říká: "Záleží na základně. Pokud je čistá hlína a písek, tak ve své podstatě je měkká. Když po omítce přejedu rukou, hlína se mikrosprašuje. Na ruce není nic vidět, ale ta setina milimetru se spráší, takže špína nemá moc tendenci se uchytit. Omítka tedy není náchylná ke špinění."
Oproti tomu, pokud se přidají aditiva: "Ve chvíli, kdy ke hlíně přidám nějaký přídavek, třeba škrob, metylcelulózu, v té chvíli povrch je pevný a já když po něm přejedu, vše se zachytává a nečistoty ulpívají. Takže aditiva jsou kontraproduktivní."
Pokud jde o znečištění, na otázku "Co dělat, když ušpiním hliněnou omítku?" zní odpověď: "Pokud je znečištění jen lehké, doporučujeme si zvyknout. Vše se časem okouká. Pokud je znečištění větší, postupujte stejně jako při opravě hliněných omítek - buď lokálně, do ztracena nebo celou zeď."
Oprava čistých hliněných omítek je relativně snadná, nastříká se to vodou a zapraví se to. Vypadá to snadně, chce to trošku zkušenosti, ale dá se to. Potřebujete opravit hliněnou omítku? U konvenční omítky byste to prostě zamázli tmelem či sádrou a přemalovali. To můžete udělat i u hliněné omítky, barvu dokonce seženete i vlídnou k difuzně otevřené stavbě. Ale pak už vás vzhled hlíny na zdi nebude hladit na duši, protože barva vytvoří dojem konvenční omítky.
Na opravu hliněné omítky je lepší zavolat odborníka. Opravovat něco je daleko složitější než to udělat nové. Malé opravy se řeší spíše restaurátorsky = velmi opatrně a s malým množstvím vody. Větší opravy se hodí udělat celoplošně od rohu do rohu. Podklad navlhčete, poté aplikujte směs v adekvátním množství. Filcem a vodou se poté směs zapraví.
K nátěrům konkrétně: "Obávám se, nátěr hliněné omítky může být problematický. Vodou ředitelné malířské barvy jako je Remal nebo fasádní barvy Barlet budou asi hliněnou omítku rozpouštět, rozmázávat hlínu do nátěru, problematický bude vzhled i přilnavost. S podobným podkladem hliněné omítky nemá zkušenost ani potřebné informace. Domnívám se, že je možné zkusit nátěr vápnem ( např. Barlet vápenná barva), postupnou aplikací několika nátěrů vždy po důkladné zaschnutí předchozí nátěru. Vápno vytvoří na povrchu pevnější a po vyzrání nerozpustnou vrstvu."
U hliněných omítek je doporučováno zaoblení rohů případně i koutů. Zaoblené rohy jsou praktické proti uražení, kouty jsou spíše estetické.
tags: #cim #malovat #hlinenou #omitku