Pevné zdraví a posilování přirozené obranyschopnosti - témata, která zůstávají v centru naší pozornosti. I když disponujeme velkým množstvím sofistikovaných léčiv a vysoce vzdělaných specialistů, je snadné zapomenout na velice jednoduchý a každému z nás dostupný způsob, jak svému tělu pomoci. Jsou jím „obyčejné“ kuchyňské suroviny.
Návod, jak na to, najdeme v lidové moudrosti našich babiček, v knihách známých léčitelů, ve starých kuchařkách a herbářích, ale i v tradiční čínské medicíně nebo v Ajurvédě. V rámci cyklu Zdraví z naší kuchyně budeme postupně přidávat články, ve kterých vám povíme, jaké poklady máte běžně doma ve špajzu, lednici či kořenkách. Přidáme vždy i pár osvědčených tipů, jak je správně použít.
Cibule: Přírodní antibiotikum a zásobárna vitamínů
Pamatujete si z dětství na cibuli s medem nebo na čaj z cibulových slupek? Jsou skvělým pomocníkem při dráždivém kašli a zahlenění. Cibule je bohatá na vitaminy B a C, dále obsahuje thiamin, niacin, riboflavin, pyridoxin, kyselinu pantotenovou. Z vitamínů rozpustných v tucích je to beta-karoten a vitamín E. Z minerálů a stopových prvků především hořčík, draslík, fosfor, chrom, kobalt, mangan, molybden, nikl, selen, síra, sodík, vápník, železo a zinek. Má antibiotické účinky, zvyšuje sekreci trávicích šťáv v žaludku a střevech. Střeva také účinně dezinfikuje. Dále má vliv na sekreci žluče a tvorbu pankreatických hormonů. Je bohatá na enzymatické látky, které mají příznivý účinek na trávicí procesy, zpomaluje rozklad inzulinu a prodlužuje jeho účinek v těle, proto je prospěšná i pro diabetiky. Výborně odhleňuje a stimuluje nervový systém.
Červené cibule obsahují obvykle největší množství kvercetinu. Tento antioxidant je ale obsažen ve všech cibulích, přičemž všechny vykazují účinky pro odkašlávání u lidí se zahleněním. Chceme-li využít všechny vynikající léčivé vlastnosti cibule, musíme ji používat převážně syrovou. Podobně jako u česneku, tak i u cibule bychom mohli vyjmenovat celou řadu příznivých účinků na celý organismus. Snižuje hladinu cukru v krvi, čistí žaludek a střeva, zlepšuje trávení, uklidňuje, reguluje krevní tlak, pomáhá při chřipce, kašli a nachlazení, má protinádorové účinky. Cibuli považujme za základ zdravé výživy, konzumujme ji pravidelně a často. Ne však mnoho najednou, neboť může podráždit žaludek.
Použití cibule v lidové medicíně
Cibulový sirup na kašel
Nejjednodušší sirup ze syrové cibule připravíte tak, že nakrájené tenké cibulové plátky vrstvíte do malé sklenice a prokládáte s tenkou vrstvou třtinového cukru (medu). Po 1 až 2 hodinách pustí cibule šťávu, cukr se rozpustí a vzniká sirup. Ten se užívá při nachlazení a na podporu vykašlávání (po lžičkách během celého dne). Sirup není vhodný ke skladování.
Čtěte také: Průvodce světem cihlových fasádních obkladů
Cibulové obklady
Můžeme vsadit také na zevní užití formou obkladu. Páter František Ferda radil pokrájet 20 dkg cibule, podusit 4 minuty se 2 lžícemi vody, vložit do gázy a co nejteplejší přiložit na hroty plic, tedy na oblast klíčních kostí. Učinit tak máme nejlépe před spaním na dobu 2 hodin a obklady opakovat maximálně 3x ob den. Pomůžeme tím svému tělu při léčbě zánětu průdušek a zápalu plic. Při angíně doporučoval páter Ferda rozpařit cibuli a smíchat ji se 2 lžícemi anýzu.
Rakouská bylinářka Maria Treben zase pomáhala cibulí od amputačních bolestí a doporučovala ji při poraněných nehtech. Cibuli rozřízneme na polovinu a řeznou plochou nehty potíráme. Kaše z cibule a horké vody byla také používána k urychlování hnisavých procesů. Staré herbáře tuto perlu kuchyně doporučují při nechutenství a při cukrovce.
Na léčivé účinky cibule nedaly dopustit už naše babičky: „Jakmile začalo škrábat v krku, mazaly krajíc chleba se sádlem a na něj hustě sypaly nadrobno pokrájenou cibuli,“ píší Janča a Zentrych ve svých publikacích. Uleví při poštípání hmyzem. Ulevuje při pohmožděninách a výronech končetin. Cibulový obklad z jemně pokrájené a pomačkané cibule uleví od bolesti, mírní otok a podporuje hojení pohmožděnin.
Rozvařená cibule na pohmožděniny a bércové vředy: na hodně potlučené či pohmožděné koleno, pokud nejde o prasklou či zlomenou kost, přikládáme 7-10 dní dle stavu nohy na noc (lze i na den) obklad z cibule rozvařené na hustou kaši. Hmotu rozmixujeme a hustou teplou kaši přiložíme na postižené koleno. Zakryjeme gázou a nohu obvážeme. Ráno se musí obklad sundat a koleno umýt. Už po prvním obkladu se kloubní výpotek vstřebá a otok trochu ustoupí. Obklady přikládáme tak dlouho, dokud bolest a otoky kloubu úplně nezmizí. Když se začne kůže na koleni hojit, lze přikládat obklady pouze na noc. Strupy se nesmí předčasně strhávat, aby nezůstaly jizvy. Cibule rozvařená na hustou kaši je rovněž vynikající na bércové vředy. Obklad přiložíme na postiženou nohu a obvážeme. Obklad dáváme na noc, ale při velkém počtu bércových vředů je lepší přikládat ho jak na noc, tak na den. Obklady se přikládají tak dlouho, dokud se vředy nevyléčí, čili 4-5 dní. Když se začne rána hojit, pomáhají rovněž obklady z teplého ricinového oleje.
Cibulový zábal na nohy při nachlazení
Tzv. cibulové ponožky doporučuje západní i východní přírodní medicína; lehce zahřáté a pomačkané plátky cibule se přiloží na chodidla a stáhnou k noze obvazem, poté se obléknou ponožky a obklad se ponechá na noze celou noc.
Čtěte také: Jak na instalaci cihlového obkladu?
Cibulový zábal na průdušky nebo krk
Dvě cibule oloupejte, nakrájejte na proužky. Dejte je do hrnce a trochu zalejte vodou a přidejte trochu anýzu. Jakmile začnou měknout, stáhněte je z plotny. Zceďte a jakmile z cibule odkape přebytečná tekutina, rozložte ji doprostřed čistého bavlněného ručníku nebo nějaké pytloviny. Cibulová šťáva nesmí použitou látkou (ručníkem či jinou podobnou textilií) prosakovat, ale měla by se do ní nasáknout tak, aby byla úplně mokrá. Ručník složte tak, aby z něj cibule nevypadla a neprosakovala. Jakmile obklad dostatečně vychladne, přiložte ho přímo na průdušky, nebo krk. Cibulový zábal velmi často způsobí rychlý produktivní kašel. Kašel je přirozeným procesem našeho těla, kterým se zbavuje zahlenění. Nechte kašel, aby z vás dostal co nejvíce hlenu. Obklad nechte přiložený asi dvacet až třicet minut.
Obecné informace o zábalích a obkladech
Použití léčivých obkladů patří mezi prastaré léčebné metody a byly zapsány s klínovým písmem starobabylónských kultur. Jeden z nejrozsáhlejších popisů pochází z 16. století před naším letopočtem na jednom egyptském papyru, kde se nachází asi 700 živočišných a rostlinných látek. Zábaly a obklady byly využívány také v antickém Řecku. Velký lékař Hippokrates „otec medicíny“ popsal účinky tepla a vody, např. spolu se solí nebo horké vodní páry. U nás je velmi dobře známý Vincenz Priessnitz, který založil svou vlastní metodu na vlastních pozorováních přírody a používal k léčení zejména aplikaci studené vody. Nejznámějším tvůrcem zábalů je Sebastian Kneipp, který je zakladatelem hydroterapie a fototerapie.
Laici většinou mezi obklady a zábaly nevidí žádný rozdíl. Obklady jsou běžně označovány buďto podle částí těla, na kterou se přikládá (lýtkový, prsní apod.), nebo podle účinné látky (rašelinový, bahenní, apod.). U klasického zábalu se kolem některé části těla nebo kolem celého těla omotává jedna nebo více látek, respektive vrstev. Rozlišujeme částečné zábaly a celotělové zábaly. Obklad nebo kompres se vztahuje na vnitřní vrstvu, která je většinou napojená tekutinou nebo potřená hojivou přísadou. Pod pojmem kataplasma si můžeme představit typické kašovité obklady nebo pasty z rostlinných produktů nebo léčivé zeminy.
Působení zábalů a obkladů
Zábaly působí v součinnosti s mnoha faktory. Mimo účinků rostlinných látek a fyzikálního působení napomáhají významně k uzdravování také pocit blízkosti, působení vůněmi a teplotou. Důležitý je také pocit bezpečí. Z fyzikálních účinků tepla a chladu dochází k ovlivnění prokrvení kůže. Horké nebo teplé zábaly přivádějí do těla pasivně a lokálně teplo. Tím dochází k uvolnění křečí, zlepšení prokrvení a odvodu toxických látek z organismu. Studené obklady stimulují krevní oběh a látkovou výměnu.
Léčivé a další přídatné látky, které jsou používány k zábalům, působí jednak svým obsahem a také schopnostmi uchovávat termické podněty nebo chlad a pomalu je předávat do organismu. Prostřednictvím nervových drah a zakončení v kůži se reflexně kladně ovlivňuje svalový aparát nebo přímo funkce některého z vnitřních orgánů. Dochází k tomu s drážděním kůže např. pomocí tepla. Drážděním pomocí tepla dochází k stimulaci postižené oblasti a tím se také zintenzivňuje odvádění škodlivých látek. Zejména příznivé je působení přídavků schopných vázat na sebe jedy - např. zelí nebo tvaroh.
Čtěte také: Použití cihlového obkladu v exteriéru
Opečovávání blízké osoby a starostlivost o nemocnou osobu dává mnoha lidem pocit jistoty, bezpečí a důvěry. Zejména děti vnímají používání obkladů velice kladně. Na aplikaci zábalů nepotřebujeme žádné speciální nebo drahé vybavení. Vše, co k zábalům potřebujeme, máme většinou doma a nepotřebujeme žádné zbytečné investice.
Správná aplikace zábalů
Základ tvoří bavlněná látka (nejlépe ta, která není praná v pracím prášku). Pokud budeme připravovat studený obklad, musíme věnovat pozornost jeho teplotě. Není vždy pravda, že čím je obklad studenější, tím je účinnější. Například při některých angínách je zapotřebí hodně studeného, ale u jiných bychom si spíše uškodili. V případě horečnatých stavů se doporučuje studený zábal nebo obklad, ale nesmí být ledový. Pokud si nejsme jisti správnou teplotou, můžeme využít spíše obklady z tvarohu, který naneseme na chodidla a zavážeme ručníkem a necháme 20 minut působit. Podle potřeby můžeme postup opakovat. Při bolestech hlavy nám může ulevit příjemný chladný obklad na čelo, nebo naopak horký obklad na ramena a zátylek. V průběhu jednoho dne se nedoporučuje aplikovat různé zábaly, i když člověk trpí více obtížemi, protože dochází k přetěžování těla.
Pro aplikaci zábalů je důležité správné ohřátí před jejich použitím. Jen tak můžeme znásobit účinky zábalů a zabránit nežádoucím účinkům. V případě mírného prohřátí je nejjednodušší metodou ohřívání zábalů v položením na radiátor nebo na kachlová kamna. Teplotu nahřátého zábalu nejlépe zkontrolujeme, když ho podržíme v oblasti spodní strany předloktí. Tato oblast těla patří k vysoce citlivým na teplotu, takže okamžitě cítíme, zda zábal není příliš horký a není potřeba ho před přiložením nejprve nechat lehce zchladnout. K upevnění zábalů můžeme použít různé textilie, vyřazen punčocháče nebo pyžamo apod.
Při akutních bolestech, pohmožděninách, vymknutích nebo v případě akutního zánětu v krku dáváme přednost studeným zábalům. Teplé zábaly jsou vhodné při chronických potížích, např. při opotřebených kloubech nebo v případě, kdy potřebujeme uvolňovat hlen, například při bronchitidě nebo zánětech vedlejších nosních dutin. Nahřáté až horké zábaly uvolňují napjaté svaly. Jestliže po aplikaci zábalu dojde k zesílení bolesti, zábaly raději končíme.
Při použití éterických olejů je potřeba dbát zvýšené opatrnosti u dětí a těhotných žen, protože určité oleje jsou v tomto období kontraindikací. Vždy je nutné dodržovat předepsané množství éterického oleje a dávku nenavyšovat. Mezi velmi často používaný olej patří levandule, kterou můžeme vtírat do hrudníku, zad nebo na oblast krku. Poté můžeme přiložit suchý obklad nebo zavázat krk teplým bavlněným šátkem.
Další bylinky a domácí prostředky
Česnek
„Lepší je dech česnekový, nežli žádný“ říká trefné lidové rčení. Látky obsažené v česneku zahrnují těkavé oleje, tzv. alicin, sloučeniny síry, mastné kyseliny, enzymy, aminokyseliny, selen, vitamin A, B, C a E. Těkavé oleje a sloučeniny síry jsou zodpovědné nejen za pověstnou česnekovou vůni, ale také za jeho dezinfekční schopnosti. Tato v čínské medicíně běžně užívaná superpotravina posiluje imunitu, působí jako antioxidant, prospívá srdci a krevním cévám, pomáhá udržovat správnou hladinu cholesterolu, zvyšuje naši odolnost vůči stresu a podporuje normální funkci jater. Uvádí se, že při vaření a vnitřním užívání je nejúčinnější česnek čerstvě rozmačkaný, nikoli v celku. Ve Starém Řecku a Římě byl podáván vojákům na podporu bojovného ducha, v Egyptě dostávali otroci pracující na stavbě pyramid denně každý po jednom stroužku česneku - jednalo se prý o prostředek zabraňující vzniku epidemií. Historických zmínek o česneku najdeme nekonečně mnoho, od starých biblických národů až po Čechy minulého století. Naše bylináře jako jeden z hlavních účinků uvádějí, že česnek podporuje trávení a urychluje metabolismus. Povařený v mléce spolu s cibulí a křenem má také pomáhat tělu od cizopasníků. Po česneku můžeme sáhnout i když nás trápí bolavý krk či přímo hnisavá angína. Páter Ferda doporučuje přichystat si obklad z česneku a tvarohu: při nosohltanové angíně přikládáme obklad na oblast mandlí.
Křen
Silně aromatickému kořenu křenu selského se přezdívá „český ženšen“. Životabudič, který zahřívá, protahuje dutiny a působí protiinfekčně. Křen patří mezi bylinu, která se hojně využívá v kuchyni, má velký obsah vitaminu C a draslíku. Obsahuje také velké množství sirných silic. Tyto hořčičné silice mají skvělé antibakteriální účinky. Při zevní aplikaci na kůži dochází k pronikání hořčičné silice křenu rychle do kůže, kde ihned vyvolávají pocity tepla a zarudnutí. Při aplikaci na reflexních zónách dochází k lepšímu prokrvení příslušných vnitřních orgánů a tak se stimuluje jejich funkce. Šíjový křenový obklad působí reflexně také na sliznice vedlejších nosních dutin, tlumí migrénu. Najemno nastrouhaný čerstvý křen dáme do kapesníku a vytvoříme balíček, který přiložíme na šíji.
Osvědčeným pomocníkem je křenová placka - přikládáme ji na oblast hrudníku při průduškových a plicních onemocněních: nastrouháme cca 20 dkg syrových brambor, vymačkáme vodu, přidáme 4 lžíce nastrouhaného křenu (poměr brambor a křenu by měl být 1:1), smícháme a utvoříme placku. Místo namažeme nesoleným sádlem a dáme na něj plátno nebo utěrku. Na látku položíme křenovou placku, přikryjeme ručníkem a necháme 20-30 min působit. Místo se začne pěkně prohřívat, kůže pod obkladem zčervená. Opakovat proceduru smíme až po zblednutí, tj. asi za dva dny. Vedle zánětů dolních cest dýchacích pomáhá obklad z křenové placky také při omrzlinách, bolestech kloubů, ischiasu nebo ústřelu.
Kmín a Fenykl
Kmínový nebo fenyklový obklad pomáhá při nežádoucím plynu v břiše a mírní tak nepříjemný tlak při nadýmání. Kmín patří mezi nejsilnější rostlinu, která působí proti nadýmání a pomáhá uvolnit křeče, stimuluje trávení a uklidňuje zažívání. Silice anýzu mají výrazné odhleňovací účinky, proto se používá jako součást tzv. prsních čajů při různých chorobách plic a průdušek. Má dobré větropudné účinky při střevních a žaludečních kolikách. Podobně jako fenykl, i anýz podporuje činnost žláz, čímž pomáhá zvyšovat tvorbu mateřského mléka. V obvyklých dávkách je anýz úplně bezpečný a vhodný i pro děti.
Citrón
Nachlazení se často projevuje bolestmi v krku, kašlem a malátností. Infekce často začíná mírnou rýmou nebo bolestmi hlavy. Mezi osvědčené recepty na bolesti v krku patří citrón. Jeho šťáva osvěžuje a chladí a také přispívá k utlumení bolesti. Použití je velmi jednoduché. Nakrájíme citrón na tenké plátky a položíme je na bavlněnou látku. Citrónový zábal aplikujeme pouze na přední část krku a necháme působit asi půl hodiny. Po sundání zábalu krk jemně osušíme a necháme si pouze čistý bavlněný šátek. Tento zábal se nedoporučuje provádět při citlivé pokožce nebo alergiích na citrusy.
Bramborový obklad
Obklad z brambor má velmi intenzivní prohřívací účinky. Uvařené brambory zůstávají dlouho horké a pomalu chladnou. Před přiložením je nutné, abychom bramborový obklad malinko zchladili. Tento obklad se používá při napětí v oblasti šíje a ramen, na záda nebo při kašli, bronchitidě a bolestech. Uvařené brambory vyndáme z hrnce a dáme je do papírového ubrousku.
Kostival
Kostivalový zábal se osvědčil při pohmožděninách, vymknutí nebo jiných sportovních zraněních nebo zánětech kloubů. Lék si můžeme vyrobit z čerstvého kořene, nebo si můžeme zakoupit hotový jako mast, gel nebo tinkturu. Díky svým účinným látkám působí protizánětlivě a mírní bolest. Působí také proti otokům kloubů a jako čerstvě připravená kaše také chladí. Kostivalová mast podporuje hojení a zajizvení ran a udržuje pružné tkáně. Používá se špatně hojících se jizvách, při zánětech šlachových pochev a tíhových váčků. Používá se buď čerstvý kořen, ale využít můžeme také listy. Ty se hodí především po úrazech.
Zázvor
Zázvorový zábal se využívá všude tam, kde je zapotřebí tepla. Např. při revmatických potížích a projevech opotřebení, zažívacích potížích, zánětech močového měchýře nebo kašli. Zábal je možno připravit buď z čerstvé hlízy nebo z mletého zázvoru. Čerstvá hlíza je však mnohem účinnější než prášek, ale malinko dráždí kůži. Zázvor nastrouháme a smícháme se 150 ml horké vody a necháme asi 10 minut odstát. Zázvorový odvar slijeme přes cedník na bavlněnou látku, vyždímáme, dáme na postižené místo a ponecháme 10 až 30 minut.
Sůl
Soli a jejich aplikace jsou hojně využívány v lázeňství a wellnessu. V podobě zábalů mohou pomoci oteklým kloubům a uvolnit městnání nahromaděné tekutiny. Solný roztok (solanka) se doporučuje zejména při kloubních zánětech, pocitu těžkých nohou (způsobených žilními potížemi) a při dně.
Řebříček
Teplo zábalu společně s obsahovými látkami řebříčku patří mezi ideální stimulanty jaterní činnosti, což je důležité především při půstu a dietách. Zábal podporuje látkovou výměnu a trávicí činnost a tím působí také detoxikačně a má posilující účinky pro tělo. Jaterní zábal s řebříčkem pomáhá při postní kúře a při pomalém trávení a zácpě, při celkové vyčerpanosti a při menstruačních potížích. Nejprve uvaříme konvičku řebříčkového čaje (1 polévkovou lžíci řebříčkové nati přelijeme 300 ml horké vody a necháme 5 až 7 minut vyluhovat). Tento zábal se nedoporučuje aplikovat při akutních onemocněních nebo zánětech jater nebo nejasných, akutních břišních bolestech, při alergických reakcích na řebříček nebo v případě, že je nutné spíše chladit.
Vlna
Vlna je velice hebký a měkký materiál a hodí se nejenom na výrobu svetrů, ale také na obklad bolavého ucha, na napjaté svalstvo a prohřívání jiných zábalů, např. při kašli nebo u zábalů kloubů. Díky dlouhotrvajícímu udržení tepla se surová vlna velmi ideální na všechny aplikace, při kterých teplo dělá příjemně. Hodí se pro jedince, u kterých je s teplem a chladem potřeba opatrnosti - zejména u kojenců a malých dětí. Tyto obklady se hodí zejména u zánětu vedlejších nosních dutin, při rýmě, kašli a bronchitidě.
Lněné semeno
Malá zrníčka lněného semene obsahují velké množství slizových látek, které se díky obkladu dostávají také na kůži a činí mírné teplo vlhké kaše snesitelnější. U aplikace tohoto obkladu dochází k lepšímu prokrvení vedlejších dutin nosních a hlen může odtékat. Důležité je také hodně pít, aby došlo k hlubšímu uvolnění. Obklad nachystáme tak, že celé nebo šrotované lněné semeno dáme do mísy a přelijeme ho vroucí vodou. Kaši zamícháme tak, aby nebyla ani příliš suchá, ani příliš vlhká. Šest kapesníčků rozprostřeme a na každý dáme lžíci lněného semene a složíme z nich balíčky, které nahřejeme mezi dvěma horkými termofory a položíme na bolavé místo. Obklad nesmí být příliš horký.
Léčivá zemina
Léčivá zemina obsahuje především oxid křemičitý, jiné minerály a stopové prvky. Můžeme ji sehnat čištěnou, upravenou, v práškové formě různého stupně jemnosti. Používá se při pohmožděninách, krevních podlitinách, natrženích, při zánětech kloubů a tíhových váčků a působí protizánětlivě. Zeminu dáme do mísy a podle ošetřované plochy použijeme 2 až 4 lžíce a rozmícháme ji se studenou vodou. Kaši dáme na bolestivé místo a urychlíme tak regenerační a léčivé procesy. Předností zemin je, že takřka nezpůsobuje žádné alergické reakce.
Rostlinné dužiny
Jestliže máme doma odšťavovač ovoce a zeleniny, můžeme odpad, tedy dužinu využít k léčivým účelům. Např. zelí, kapusta kadeřavá, cibule urychluje léčbu popálenin. Síra ránu dezinfikuje a napomáhá k regeneraci poškozené tkáně. Dužinu z mrkve, okurky, tykve a dýně můžeme použít pro léčbu kožních zánětů, které byly způsobeny ekzémy, vyrážkami, oparem apod. Obklad z dužiny této zeleniny se doporučuje při horečkách, kdy se přikládá na čelo, prsa a břicho. Dužiny z velmi kyselých a stahujících šťáv můžeme uplatnit jako obklady při srůstání a hojení řezných ran nebo škrábanců. Pomáhají také zastavit krvácení. Obklad u dužiny zeleniny obsahují škrob (brambory, vodnice, tuřín) a doporučují se při lokálních infekcích.
Kosmetické obklady
Kosmetika využívá obklady ke zkrášlení nebo odstranění nežádoucích projevů na kůži. Často používaným domácím prostředkem k čištění pleti jsou okurky. Obsahují minerální látky a stopové prvky a důležitý vitamin E, který napomáhá k odolnosti kůže při slunění a ochraně proti volným radikálům, dále vitaminy C a skupiny B. Plátky naloupané okurky přiložíme na obličej a necháme působit. Pleť se nádherně rozzáří a pročistí. Zralé avokádo rozmačkáme a naneseme na obličej a necháme působit. Pokožka se zvláční a vyhladí. Dužina je tvořena z velké části oleji a nenasycenými tuky a doporučuje se především na ošetření suché pokožky. Do připraveného odvaru z heřmánku namočíme bavlněnou látku a přiložíme na postižené místo aspoň jednu hodinu. Toto ošetření napomáhá k léčbě lišejů a hodí se pro ošetření citlivé pleti, protože působí protizánětlivě, protiplísňově a nevyvolává alergickou reakci. Z domácích produktů se používá např. žloutek a olej. Tuto směs natřeme na vlasy a přikryjeme igelitovým sáčkem a suchým ručníkem a necháme působit půl hodiny. Nakonec vlasy umyjeme nedráždivým šamponem.
tags: #cibulovy #obklad #herbar #použití