Chemické kotvy jsou neocenitelným produktem ve stavebnictví, ať už jste profesionál nebo český kutil. Chemická kotva nachází své uplatnění jako plnohodnotná a velmi účinná náhrada běžných rozpěrných hmoždinek a narážecích kotev, přičemž vytváří mimořádně odolný spoj s velmi vysokou zatížitelností. Chemické kotvy jsou jedním z nejspolehlivějších způsobů upevňování v různých stavebních a konstrukčních aplikacích.
Lidé používají pro chemickou kotvu různé názvy - chemická malta, tekutá hmoždinka, tekuté hřebíky nebo chemická hmoždinka. V následujících řádcích se dozvíte veškeré informace o chemických kotvách. Chemická kotva je rychletvrdnoucí polyesterová nebo vinylesterová pryskyřice obsahující cement. Je ideálním řešením pro kotvení roxorů, svorníků, závitových tyčí do dutého i plného materiálu. Vzniklý spoj je statický, takže zejména při domácích projektech nejsou na konstrukční beton kladeny tak vysoké nároky z hlediska pevnosti. (u plášťových nebo svorníkových kotev je nutno dodržovat minimální vzdálenosti a požadavky na pevnost).
Využívá se pro kotvení do betonu, dutých cihel, porothermu, ytongu, plných cihel, plynobetonu, pemzy (hornina), pískovce, přírodního kamene, sádry. Chemická kotva se používá pro kotvení do celé řady tvrdých materiálů s VÝJIMKOU DŘEVA. Není tedy vhodná ani na montáž dřevěných montovaných domů. Uplatnění nachází jak v případě dutého, tak plného zdiva.
Kdy použít chemickou kotvu?
Chemická kotva (návod k použítí dole) je neocenitelným produktem ve stavebnictví, ať už jste profesionál nebo český kutil. Oproti běžným hmoždinkám jsou chemické kotvy extrémně pevné, nevznikají při nich rozpěrné tlaky a rychle se s nimi pracuje. Hmoždinky se v materiálech často hýbou a vytrhávají. Chemicky kotvit lze blíže k okrajům a v menší osové vzdálenosti kotev.
Při použití hmoždinek musíte mít po ruce pokaždé speciální typ, který můžete použít do daného podkladového materiálu. Avšak při použití chemické kotvy si s tímto nemusíte dělat starosti. Chemickou kotvu použijete buď samostatně, nebo se sítkem do všech druhů podkladových materiálů. Při výběru zohledňujeme zejména to, zda jde o použití v interiéru či exteriéru, zatížení vodou a v neposlední řadě mechanické zatížení kotveným předmětem.
Čtěte také: Aplikace chemických kotev Fischer
Kdy bychom měli použít chemickou kotvu?
- televizní držáky
- nábytek a sanita
- patky, sloupky, zábradlí
- schodiště
- markýzy, přístřešky
- regály, konzoly
- sportovní náčiní na stěnu
Výběr správné chemické kotvy
Při výběru zohledňujeme zejména to, zda jde o použití v interiéru či exteriéru, zatížení vodou a v neposlední řadě mechanické zatížení kotveným předmětem. Na interiérové aplikace volíme produkty bez obsahu styrenu, protože styren má výrazný a specifický zápach. Vhodnější je proto Chemická kotva POLYESTER SF. V exteriéru můžeme použít Chemickou kotvu POLYESTER S, která zaručí cenově výhodné kotvení při zachování pevnosti a kvality. V případě požadavku na extrémní pevnost kotvy a trvalé zatížení vlhkostí a vodou, zvolte Chemickou kotvu VINYLESTER SF. Je vhodná i do zatopených otvorů. Na kotvení v zimním období či v mrazírenských prostorech doporučujeme použít Chemickou kotvu ARCTIC SF.
Přehled produktů pro kotvení:
| Vlastnost | POLYESTER SF | POLYESTER S | VINYLESTER SF | ARCTIC SF |
|---|---|---|---|---|
| Aplikace interiér | ANO | ANO | ANO | ANO |
| Aplikace exteriér | ANO | ANO | ANO | ANO |
| Obsah styrenu | NE | ANO | NE | NE |
| Aplikace do netrhlinového betonu | ANO | ANO | ANO | ANO |
| Aplikace do trhlinového betonu | ANO | ANO | NE | ANO |
| Aplikace do zatopeného otvoru | ANO | ANO | ANO | NE |
Příprava před kotvením
Před samotnou montáží si připravte všechny potřebné nástroje i kotvící materiál. Práce s chemickou kotvou není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Než se konečně pustíte do práce, připravte si kartuš s maltou a směšovač, odpovídající vytlačovací pistoli, kotvicí prvek (tedy závitovou tyč, kotevní šroub apod.), vrtačku a vrták do zdi nebo betonu. Při kotvení do plných cihel a betonu ještě potřebujete kartáček a pumpičku nebo kompresor s ofukovací pistolí na vyfouknutí prachu. Pokud kotvíte do děrovaných cihel, tak i sítko.
Při kotvení je důležité dodržovat minimální vzdálenost os, aby nedošlo k selhání stavebních hmot. Stejně je důležitá i minimální vzdálenost od okrajů. Způsob kotvení a druh kotvy přitom vždy volíme podle pevnosti nosného materiálu a druhu síly, kterou bude kotvený systém zatěžován v čase.
Čtěte také: Hilti chemické kotvy: přehled
Postup kotvení do plných materiálů
- Vyznačte si na zdi všechna místa, kde chcete kotvit. Odpovídajícím vrtákem podle typu zdi vyvrtejte všechny díry. Pokud kotvíte do plného materiálu, průměr otvoru se rovná průměru tyče plus 2 mm navíc. U tyče M10 si proto připravíte 12mm vrták. Hloubku otvoru přizpůsobte délce kotevního svorníku, který chcete použít.
- Otvor v plném zdivu, betonu nebo kameni teď musíte vyčistit od prachu. Ten totiž brání správnému přilnutí malty ke zdivu, a tedy i bezpečnému ukotvení. Je nutné prach zevnitř alespoň 2x vyfoukat pumpičkou k tomu určenou nebo kompresorem s ofukovací pistolí. To ale samo o sobě nestačí. Ještě kartáčkem opakovaně uvolněte zbylý prach ze stěn a zase ho vyfoukejte ven. Tento krok určitě nepřeskakujte ani nepodceňujte! Průměr kartáčku má být vždy o trochu větší než průměr díry.
- Odšroubujte víčko kartuše, místo něj našroubujte směšovač a kartuši vložte do pistole. Bez vytlačovací pistole vhodné pro danou velikost a typ kartuše se malta nedá aplikovat. Pokud použijete maltu se složkami ve dvou oddělených komorách, potřebujete k jejímu vytlačení pistoli pro dvoukomorové kartuše. Automaticky se většina malt dodává se dvěma směšovači, není ovšem problém dokoupit libovolný počet kusů navíc. Počítá se s tím, že při běžném kotvení v domácnosti kartuš nevypotřebujete celou najednou. Jenže malta, která ve směšovači zůstane, zatvrdne, proto při příštím použití musíte použít nový směšovač. Sehnat můžete i prodloužení ke směšovači pro obzvlášť hluboké díry.
- První trocha malty není dobře smíchaná, a tedy ani funkční. Z toho důvodu nejdřív vytlačte cca 10 cm bokem třeba na starý karton.
- Konec směšovače vsuňte do otvoru a od nejhlubšího místa vytlačujte maltu. U plného zdiva vyplňte asi 2/3 otvoru.
- Do malty zasuňte kotevní svorník. Ale pozor! Vždy ho musíte jakoby trochu zašroubovávat. Při kotvení do plného materiálu přeteče po zašroubování svorníku přebytečná malta ven. Díky tomu víte, že je tam malty dost. Vyteklou maltu hned setřete třeba kouskem kartonu, než zatvrdne. Pokud ale žádná malta nevyteče, znamená to, že jste jí do otvoru vytlačili málo a ukotvení nebude dostatečně pevné a spolehlivé.
- Teď musíte maltu nechat zatvrdnout. U chemických malt jsou přitom důležité dva údaje: doba zpracování a doba vytvrzení. První z nich udává, za kolik minut malta začne tvrdnout - jinými slovy kolik „čistého“ času máte na samotné zpracování (kotvení). Čas se přitom mění podle teploty - čím je tepleji, tím rychleji malta zraje. V letních třicítkách tak máte třeba jen 2 minuty, než malta začne vytvrzovat, a za půl hodiny už ji můžete zatížit. Pokud tedy kotvíte do opravdu hluboké díry, hraje roli i rychlost vytlačování.
Postup kotvení do dutých materiálů
- Vyznačte si na zdi všechna místa, kde chcete kotvit. Odpovídajícím vrtákem podle typu zdi vyvrtejte všechny díry. Pozor, do děrovaných cihel nikdy nevrtejte s příklepem! U dutého zdiva je průměr vrtáku stejný jako průměr sítka. Např. pro závitovou tyč M10 je určeno sítko s průměrem 16 mm, takže vyvrtáte 16mm díru. Hloubku otvoru přizpůsobte délce kotevního svorníku, který chcete použít.
- Pokud kotvíte do děrovaných cihel, otvor není třeba čistit, ale musíte do otvoru vložit sítko. Je nezbytné hned z několika důvodů: centruje svorník ve vyvrtané díře, zajišťuje správné rozložení chemické malty ve zdivu a zároveň brání extrémní spotřebě malty, protože ta se nerozleze do celé dutiny. Vybírat můžete mezi plastovými a kovovými sítky. Plastová mají vždy přesnou délku, jeden průměr seženete zpravidla v kratší a delší variantě. Kovová sítka se prodávají jako metrové trubičky, které si sami zkrátíte podle potřeby. Jeden konec kombinačkami nebo rukou stlačte a přehněte, abyste sítko uzavřeli. Pak ho tímto koncem vložte nadoraz do otvoru, udělejte na něm značku v úrovni ústí otvoru, vytáhněte ho, v místě značky ustřihněte a vložte zpět.
- Odšroubujte víčko kartuše, místo něj našroubujte směšovač a kartuši vložte do pistole. Bez vytlačovací pistole vhodné pro danou velikost a typ kartuše se malta nedá aplikovat. Pokud použijete maltu se složkami ve dvou oddělených komorách, potřebujete k jejímu vytlačení pistoli pro dvoukomorové kartuše. Automaticky se většina malt dodává se dvěma směšovači, není ovšem problém dokoupit libovolný počet kusů navíc. Počítá se s tím, že při běžném kotvení v domácnosti kartuš nevypotřebujete celou najednou. Jenže malta, která ve směšovači zůstane, zatvrdne, proto při příštím použití musíte použít nový směšovač. Sehnat můžete i prodloužení ke směšovači pro obzvlášť hluboké díry.
- První trocha malty není dobře smíchaná, a tedy ani funkční. Z toho důvodu nejdřív vytlačte cca 10 cm bokem třeba na starý karton.
- Konec směšovače vsuňte do otvoru a od nejhlubšího místa vytlačujte maltu. U děrovaných cihel se plní sítko celé, až po okraj. Na rozdíl od plných cihel nebo betonu má totiž přebytek malty kam odejít. Sítko ji částečně propustí do dutin ve zdivu. Součástí plastových sítek bývají i víčka (s otvorem uprostřed), která je potřeba po naplnění maltou uzavřít.
- Do malty zasuňte kotevní svorník. Ale pozor! Vždy ho musíte jakoby trochu zašroubovávat.
- Teď musíte maltu nechat zatvrdnout. U chemických malt jsou přitom důležité dva údaje: doba zpracování a doba vytvrzení. První z nich udává, za kolik minut malta začne tvrdnout - jinými slovy kolik „čistého“ času máte na samotné zpracování (kotvení). Čas se přitom mění podle teploty - čím je tepleji, tím rychleji malta zraje. V letních třicítkách tak máte třeba jen 2 minuty, než malta začne vytvrzovat, a za půl hodiny už ji můžete zatížit. Pokud tedy kotvíte do opravdu hluboké díry, hraje roli i rychlost vytlačování.
Důležité tipy a triky
- V minulém článku jsme vysvětlili rozdíl mezi klasickými („letními“) a zimními maltami. Jelikož zimní malta v létě vytvrzuje extrémně rychle, používá se jen při nízkých teplotách. Pokud ale máte doma zbytek zimní malty a chcete o prázdninách ukotvit pár tyčí, nejdřív vychlaďte kartuš v mrazáku (jen trochu, nesmí vám zmrznout). Zpomalíte tím vyzrávání malty. Naopak letní malta musí mít v zimě pokojovou teplotu (nebo alespoň 10 °C).
- Doba zpracování i vytvrzení se mezi jednotlivými maltami liší.
- Pokud budete chemickou kotvu využívat v interiéru je důležité vybrat produkt, který neobsahuje rakovinotvorný styren.
- Pokud kotvu nespotřebujete celou, nesundávejte míchací špičku, ta poslouží jako víčko, při dalším kotvení pouze nahradíte starou míchací špičku za novou a můžete kotvit dál.
Čtěte také: Cement: složení a vlastnosti
tags: #chemické #kotvy #do #betonu #návod #použití