Chystaná těžba štěrkopísku v pískovně Řípec u Dráchova zneklidňuje místní obyvatele. Akciová společnost Českomoravský štěrk by v nové lokalitě poblíž obcí Řípec a Dráchov mohla začít těžit už za dva roky. Obyvatelé Dráchova, vesnice poblíž Veselí nad Lužnicí, se ale obávají hluku, zvýšeného provozu i prachu.
Pískovna Řípec: Náhrada za Planou nad Lužnicí
Pískovna Řípec by měla nahradit pískovnu v Plané nad Lužnicí, která bude dotěžena v roce 2020 či 2021. Po pravé straně silnice I/3, která vede ze Soběslavi do Veselí nad Lužnicí, za lesem U Sloupu až po mimoúrovňové křížení silnice I/3 s dálnicí D3, vzniká nová pískovna Řípec Dráchov.
Na místě již panuje čilý ruch, který je trochu schovaný pohledem ze silnice za navršený val.
Obavy místních a snahy o řešení
Hluk, prach a větší dopravní zatížení. Právě toho se obávají obyvatelé Dráchova na Táborsku, protože v blízkosti jejich obce chce společnost Českomoravský štěrk otevřít novou pískovnu. „Jsem z toho nešťastná, protože jsme tady žili léta v klidu a teď najednou se tady bude něco dít. Jsme tu v přírodě a najednou tu budou jezdit Tatry, bude tu hluk a prach,“ říká obyvatelka Ivana Bártová.
Starosta Petr Tesař s těžební společností intenzivně jedná. „Měli jsme hned několik připomínek. Českomoravský štěrk přislíbil, že nám v některých bodech vyjde vstříc,“ objasňuje a jedním dechem dodává, že jim společnost vyhověla například v rozšíření protihlukových valů.
Čtěte také: Heidelberg Materials CZ: Produkce v Nové Vsi
„Chápu, že když se někde ložisko vyčerpá, tak se musí začít jinde, ale já i zastupitelé chceme, aby těžba zasáhla obyvatele Dráchova i Řípce co nejméně. Proto bojujeme za to, aby nákladní auta vyjížděla co nejdále od naší vesnice, tedy na silnici první třídy,“ vysvětlil, proč požaduje, aby vozy plné vytěžené hmoty směřovaly přímo na silnici I/3 a ne na silnici II/159.
„Na krátkém úseku silnice II/159 od křižovatky Od Sloupu k Dráchovu chodí lidé k vlakové a autobusové zastávce, ale i rekreanti z blízkých kempů a hotelu,“ vysvětlil Petr Mikeš, jeden z místních obyvatel, proč by také upřednostnil výjezd na silnici první třídy.
Petr Mikeš, člen petičního výboru, připomíná: „Celá úpravna má být u křižovatky U Sloupu, v podstatě v těsném sousedství se zástavbou, rodinnými domky, oblíbenou restaurací a rekreačními objekty.“ Signatáři petice podle jeho slov těžbě písku bránit nechtějí, ale žádají, aby auta jezdila jinudy.
„Domníváme se, že by bylo možné to technologické zázemí umístit v jižní části, kde by bylo i možné zřídit výjezd, ostatně tam byl provizorní výjezd už při stavbě dálnice D3.“
Tisková mluvčí HeidelbergCement Nikola Davidová ale argumentovala, že dle vyjádření Policie České Republiky je v souladu s obecnými zásadami bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vždy upřednostňováno připojení na komunikaci nižšího dopravního významu.
Čtěte také: Vše o pískovně Českomoravský štěrk a novém ložisku
Po vyjednávání se nakonec podařilo přesunout plánované umístění technologické linky na zpracování štěrkopísku z prostoru U Sloupu víc na jih blíže k průmyslové části Veselí nad Lužnicí.
Dálnice D3 a její vliv na dopravu
Překvalifikování silnice na komunikaci druhé kategorie zatím není možné, protože dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí zatím není zkolaudována. To by se ale podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla mělo už na podzim 2019 změnit. „Po dohodě s ministerstvem dopravy bychom rádi celý úsek D3 Tábor - Veselí nad Lužnicí kolaudovali najednou jako ucelený stavební celek. Jako reálný termín se jeví září 2019,“ uvádí.
Dobývací prostor a plány těžby
Plocha dobývacího prostoru Řípec činí 76 hektarů. Území těžby zabírá 49 hektarů. Jde o prostor při hlavní silnici Veselí nad Lužnicí - Soběslav, dále ho vymezuje silnice Jindřichův Hradec - Týn nad Vltavou a Lužnice.
Společnost Českomoravský štěrk plánuje získat 250 tisíc tun štěrkopísku ročně.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Plocha dobývacího prostoru | 76 hektarů |
| Plocha těžby | 49 hektarů |
| Plánovaná roční těžba štěrkopísku | 250 tisíc tun |
Historie pískovny Řípec: strategické místo s možnými riziky
Pískovna Řípec má zajímavou historii. Podle Pavla Vlčka, který v šedesátých letech přebýval v Dráchově, se jednalo o strategické místo. „Sověti zde měli tanky zakopané na většině území plánované pískovny. Písek vojákům dopřál snazší vybudování potřebné infrastruktury. Byl jsem při tom, když z lesa, kde se má těžit písek, odjeli. Nepřekvapilo by mě, kdyby po pobytu sovětských vojsk zůstala zapomenuta munice,“ zamýšlí se Pavel Vlček.
Čtěte také: Českomoravský štěrk a jeho tradice
Podle Nikoly Davidové se přítomnost nevybuchlé munice neprověřovala. „Její výskyt mimo známé plochy v České republice, jako jsou vojenské újezdy nebo dopadové plochy střeleb, je vysoce nepravděpodobná,“ vyjádřila se.
Vlivy na životní prostředí
Dokumentaci k vyhodnocení vlivů na životní prostředí předložil Českomoravský štěrk před rokem, ale kvůli připomínkám občanů i ochranářů životního prostředí ji musel přepracovat. Nyní se čeká na vydání stanoviska Ministerstva životního prostředí.
tags: #ceskomoravsky #sterk #drachov