Telavivské centrální autobusové nádraží je jedním z největších na světě, kombinuje dopravní uzel s masivním nákupním centrem. Spolu s Jeruzalémským centrálním autobusovým nádražím tvoří klíčové dopravní uzly Izraele.
Telavivské centrální autobusové nádraží (Nové)
Telavivské centrální autobusové nádraží, známé také pod hebrejským názvem התחנה המרכזית החדשה של תל אביב (Tachana ha-merkazit chadaša šel Tel Aviv), je druhý největší autobusový terminál na světě. Centrální autobusové nádraží v Tel Avivu se při otevření v roce 1993 stalo největším na světě. Denně jím prochází desítky tisíc lidí, zvládá až 80 00ích pasažérů.
Historie a architektura
Výstavba nádraží začala v roce 1967 a trvala dlouhých 26 let. Důvodem byly finanční potíže, změny vlastnictví a významné revize projektu. Tato předimenzovaná budova, postavená v brutalistním stylu, měla původně sloužit jako obchodní centrum. Vnitřní prostory nádraží zabírají ohromnou plochu 230 tisíc metrů čtverečních a celkově má 8 pater. Nádraží slouží linkám všech hlavních autobusových dopravců v zemi. Odjíždějí odtud autobusy do všech koutů Izraele. Za všechny tisíce vlastníků nádraží řídí jedna firma.
Skryté světy a zajímavosti
Na první pohled odpudivé místo však skrývá mnoho zajímavých zákoutí a příběhů. Je to obrovské místo a pravděpodobně jej neprojdete úplně celé. Na nádraží totiž není mapa, takže není jasné, kam všude se můžete dostat. Navíc tam můžete najít spoustu zajímavých věcí:
- V pátém patře je obrovský obchod s parfémy.
- Jsou zde súdánské, indické, nepálské nebo eritrejské restaurace.
- Nachází se zde galerie moderního umění nebo taneční kluby.
- Jsou zde i sexshopy, a je zajímavé, protože do nich chodí všichni - vojáci i náboženští představitelé.
- Koná se tam fanzinový festival a je to oblíbené místo pro skejťáky.
Americko-izraelský publicista Yonathan H. Mishal se rozhodl prozkoumat tyto příběhy před dvaceti lety. Při jedné z prohlídek pro veřejnost se seznámil s Kristinou Nedvědovou, která pak záhadnou budovu představila českému režisérovi Tomáši Elšíkovi. Spolu s Yonathanem Elšík natáčel film. Původně to měl být film s příběhy sedmi různých lidí, protože budova má sedm pater. Tomáš Elšík se s Yonathanem potkal v kavárně a dali se do řeči ohledně nádraží, které ho velmi zajímalo. Když zjistil, že v jeho okolí žije spousta různých menšin, bylo pro něj ještě zajímavější, protože mohl vyprávět příběh těch lidí. Yonathan H. Mishal navíc dělá nádraží velmi dobré PR, protože jej ukazuje z té lepší stránky, než ve skutečnosti vypadá. To je pro ně velmi důležité, protože zároveň upozorňuje na obchody a organizace, které se na nádraží nachází. Během natáčení pak nachodili tisíce kilometrů křížem krážem po nádraží, aby jej poznali do detailu. Pozorovali lidi, snažili se jim porozumět, a dokonce na několika místech přespávali. Měli pár omezení, nesměli třeba snímat vchody nebo ochranku, ale jinak mohli natáčet cokoliv. Budova byla dříve údajně domovem chráněné krajinné oblasti kvůli výskytu netopýrů, ale netopýři už tam nejsou, protože místnost uzavřeli. Na začátku snímku vyjevuje Yonathan své pocity ohledně Izraele, ale ty spíš vychází z postavy, jak ji napsal Tomáš. Yonathan je velmi kritický, ale postava ve filmu je vůči zemi ještě kritičtější, než je on sám.
Čtěte také: Ploché střechy s trapézovým plechem
Diskuse o demolici
Politici o demolici telavivského nádraží dlouhodobě diskutují. Yonathan však ve snímku zmiňuje, že ohromnou stavbu je téměř nemožné zbourat. Situace se vůbec nezměnila, pořád se o tom jenom mluví. Po každých nových volbách v Tel Avivu starosta tvrdí, že nádraží zbourají, a ukazují veřejnosti plány, které ale nejsou podepsané. Na demolici nejsou peníze a neexistuje ani žádná jiná alternativa. Nádraží je pro politiky zkrátka téma. Benjamin Netanjahu letos o nádraží mluvil ve spojitosti s migranty, kteří místo obývají, že je odtud vyžene. Případné zavření nádraží by trvalo velmi dlouho, a pokud k němu nakonec dojde, nebude to dobré. Místo by zůstalo opuštěné, dokud by někdo nenašel peníze na to, budovu strhnout. Kdyby tudy nejezdily autobusy, nikdo by tam nechodil.
Staré telavivské centrální autobusové nádraží
Staré telavivské centrální autobusové nádraží (hebrejsky: התחנה המרכזית הישנה של תל אביב, Tachana ha-merkazit ha-jašana šel Tel Aviv) bylo autobusové nádraží v jižní části Tel Avivu v Izraeli. Nacházelo se v městské části Neve Ša'anan, správním obvodu Rova 8 a samosprávné územní jednotce Rova Darom, kde se nachází i nové nádraží, tržnice Šuk Levinsky nebo historicky a urbanisticky významné náměstí Kikar ha-Mošavot. Toto nádraží se stalo dějištěm tragické události, když bylo 18. května 1948, čtyři dny po vyhlášení nezávislosti Izraele, bombardováno egyptským vojenským letectvem. Při bombardování starého telavivského centrálního autobusového nádraží zahynulo 42 lidí.
Jeruzalémské centrální autobusové nádraží
Jeruzalémské centrální autobusové nádraží je významným dopravním uzlem, sloužícím meziměstským linkám společností Egged, Superbus & Dan, stejně jako městským autobusům a tramvajové dopravě. Nádraží, postavené v roce 2001 k řešení rostoucího provozu a zajištění bezpečnosti, disponuje víceúrovňovou halou a 22 autobusovými nástupišti. Kromě dopravních služeb nabízí také nákupní a stravovací možnosti a spojení s vlakovým nádražím Navon. Nádraží čelilo kontrole ohledně znečištění ovzduší a kulturních citlivostí, což vedlo k zavedení samostatných tras pro některé komunity a ke složité historii s franšízou McDonald’s.
Srovnání centrálních autobusových nádraží
Následující tabulka poskytuje přehled klíčových charakteristik hlavních centrálních autobusových nádraží v Tel Avivu a Jeruzalémě:
| Parametr | Telavivské centrální autobusové nádraží (Nové) | Jeruzalémské centrální autobusové nádraží |
|---|---|---|
| Otevřeno | 1993 | 2001 |
| Typ stavby | Dopravní uzel s nákupním centrem (brutalistní styl) | Dopravní uzel s nákupními a stravovacími možnostmi |
| Rozloha | 230 000 m² | Není specifikováno v materiálu |
| Počet pater / úrovní | 8 pater | Víceúrovňová hala |
| Počet autobusových nástupišť | Není specifikováno v materiálu | 22 |
| Denní provoz cestujících | Až 80 000 | Není specifikováno v materiálu |
| Hlavní dopravci | Všichni hlavní autobusoví dopravci v zemi | Egged, Superbus & Dan |
| Významné rysy | Bylo největší na světě, skryté světy, diskuse o demolici | Spojení s vlakovým nádražím Navon, řeší otázky znečištění a kulturní citlivosti |
Čtěte také: lázeňské pobyty s kompletní péčí
Čtěte také: Jak se tvoří detailní modely staveb?
tags: #centrální #autobusové #nádraží #Izrael #pod #jednou